Kakiko komentáře u knih

Obrovské nadšení z knihy nechápu. Tím jediným, co se mi líbilo, byly Fisherovy nahrávky a výtahy z internetových článků. Hlavnímu vypravěči Igorovi bych s chutí vrazila pár facek, na takhle nesympatickou postavu už jsem dlouho nenarazila. Celou knihu jsem čekala na "něco", z čeho budu mít husí kůži a nepříjemný pocit, ale nestalo se tak. Kdyby alespoň kniha vynikala po jazykového stránce... Za mě velké zklamání.

13 09.03.2019

Štve mě, že musím být zase kritická, ale bohužel to jinak nejde.

Nejdříve se pozastavuji nad hodnocením a nad tím, že je to 14. nejoblíbenější kniha! Jak?

V první řadě jsem po celou dobu měla pocit, že to nepsala dospělá ženská, ale nějaká mladá holka, která se psaním nemá zkušenosti. V podstatě styl, jakým píše, není ničím zajímavý. Je jednoduchý, nepoutavý. Asi bude jednodušší, když své pocity rozdělím na plusy a mínusy. :)

+ nápad
Ano, pravda je, že zde máme Běh o život nebo film Battle Royal, ale stále si myslím, že je to téma, z kterého by šel udělal trhák, z něhož by všichni padali na kolena. Suzanne na tohle ale neměla.

Tím jsem asi vyčerpala všechny plusy. :D

- jednoduchost příběhu.
Je to tak. Paní spisovatelka v podstatě nepromyslela, vše nám na talíř servírovala moc jednoduše. Sakra, takhle tomu nikdo nemůže uvěřit.

- ich forma
To byl taky průser. Celou knihu jsem bojovala s ničím zajímavou Katniss a přitom by bylo zajímavý podívat se třeba do hlavy tomu "velkýmu" drsňákovi Catovi. To by si ale musela pohrát trošku víc s psychikou postav, že.

- psychika postav
Tohle přeci muselo přijít. Já nechápu, jak něco takového může spisovatel odfláknout! Postavy byly nemastný neslaný. Díky ich formě nám bylo pouze sděleno, tohle je prý šílenec, věř tomu. Já tomu nevěřím. Sorry, ale i já umím zabijáka psát líp než Suzanne C. a to jsem velmi sebekritická!
Katniss je kapitola sama o sobě - nuda, nuda, nuda. Naivní holčička, která je ale velká hrdinka, i když udělala v podstatě velký hovno.
Navíc se nijak nevyvíjí. Pokud bych já byla v nějakých takových hrách, změnilo by mě to. Každýho by to změnilo. Ale v téhle knize se lidi neměnili.

- nereálnost
Souvisí to asi se vším řečeným výše. Co si Katniss myslela, to byla pravda, co viděla, to byla pravda. V podstatě byla ta holka dokonalá!!! Vůbec nechápu, jak mohla všechny tak skvěle odhadnout. To je šílenec, to zabiják, to mazanej zloděj. Věřte tomu ne, ta holka má pravdu. Tečka. Čau, nechci se o tom s vámi dál bavit (jakoby za autorku, rozumíte snad).

- málo brutality
Asi jsem trochu psychouš, vím to i o sobě. Ráda vytahávám z lidí střeva a trhám je na kusy. Prosím vás, ale jen na papíře, jasný? :) To mi tam chybělo. Když se rozhodnu psát knížku o zabíjení, tak se mu taky věnuji, ne? Mně nestačí, když někdo po někom hodí oštěpem. Tady nejde o to, že se mi to líbí. Z těchto věcí je mi blbě, i když je sama píšu, mimochodem, je mi blbě, i když vidím větší množství krve. Ale v týhle knížce je to nutnost sakra! Tohle je hra o život! A když se o smrti autorka zmíní jen bokem tak tomu trochu starší čtenář jednoduše nevěří! Ale to je s dalšími x věcmi v knížce.

Ještě jsem zapomněla na jedno mínus: žádné napětí!
Jako pardon, ale lidi, kteří o týhle knížce tvrdí, že byla napínavá, tak asi v životě nečetli napínavou knížku. Tady se napětí rovnalo dokonce mínusům! Žádný momenty překvapení, žádná nedočkavost, jak to dopadne, žádné neklidné vrtění na židli a rychlé čtení řádků, abych už sakra věděla, jak to dopadne. Tohle šlo naprosto okolo mě.

To asi tak vše, co bych k tomu řekla. Nechci zde dávat jednotlivé příklady z knihy a spoilerovat. Předem říkám, že pro lidi v mém věku (19) tohle není. Podívám se na filmy a tu trilogii snad dočtu. Ale zcela jistě vím, že se ke knize už nikdy nevrátím. Autorka měla dobrý nápad, kniha měla obrovský potenciál, ale bohužel se stalo to, co se poslední dobou stává dost často - autor na to nemá.

V hodnocení jsem se slitovala, řekla jsem si, že nebudu zlá, jinak mám chuť tomu dát tak 10% za snahu.

12 22.01.2015

Chtěla bych říct, že mě kniha bavila, chtěla bych říct, že jsem se od ní nedokázala odtrhnout, chtěla bych říct, že je příběh skvělý. Bohužel ani jedno z toho přiznat nemůžu.
Na celé knize jsem si nejvíc zamilovala obálku, ta je vážně bezkonkurenční, vlastně ona měla velký vliv na to, že jsem knihu podpořila na Startovači. Ale to je asi vše, co se mi líbilo.

Už jako první mě zarazil systém kapitol. Cítím z toho trochu inspiraci Martinem, ačkoliv jsem se s tím setkala i v jiných knihách (ale co si budem povídat, George je jedním z nejznámějších). Štvalo mě to, že když byla kapitola nadepsána ‚Wrael‘, dočkala jsem se myšlenkových pochodů Nefrael, které tam podle mého neměly co dělat, když kapitola měla být z pohledu Wraela nebo ne?
Dále… proč byla kapitola nadepsána Slavnost mečů, když zbytek byl vždy uveden jménem postavy? Proč byly kapitoly nazvány několika charaktery, když příběh lze vyprávět pouze z jednoho pohledu?
Ano, díky tomuhle jsem byla svědkem přeskakování z jedné postavy ke druhé a bylo to prostě zmatené. Jedná se o začátečnickou chybu, která by v díle, jemuž bylo věnováno pěl let času, neměla co dělat.

Další věc. Ta jména… Každý jich má několik, i ten chlapík, co se tam objeví na jedný stránce musí mít přezdívku + musí být popsán jeho vzhled, který je pro příběh určitě důležitý. Nevím. Zmatek, zmatek, zmatek a zbytečnosti.
V knize není snad jediná postava, které bych dokázala propadnout, a to je podle mě špatně. Charaktery ničím nenadchnou. Možná tak Wrael celou situaci trochu zachraňoval, ale vážně jen trošku.

Autoři se zabývají nepodstatným. Bylo tam tolik zbytečných scén. K čemu tam byla scéna, jak jakýsi člen cechu hraje hazardní hru v hospodě? K čemu turnaj, když se tam nejprve objevila naprosto neznámá jména? A tak dále. Spousta řádků, které mohly být vypuštěny.
Vyřadila bych spoustu scén a naopak nějaké přidala, protože v krátkých kapitolách se člověk nemá šanci začíst do textu a postavy pozbývají prostor pro své vykreslení, které je velmi důležité.

Podobnost s jinými díly tam možná je, ale já jsem toho názoru, že to nevadí, pokud je kniha kvalitně napsaná a má zajímavé charaktery. Tady jsem bohužel nenašla ani jedno z toho. Abych ale nebyla za úplnou mrchu, tak příběh do sebe časem začal zapadat, ale i tak nepřinesl žádný "wow efekt", z kterého bych byla nadšená.

Možná na celé téhle sáze byla špatná její propagace. Mluvilo se o propracovaném světě, o hudbě, audioverzi atd… Na mě celkově vše působilo tak, že se má jednat o výjimečné dílo, které nemá alespoň v ČR obdoby. A to bylo špatně, protože jsem měla velké očekávání a ve finále jsem zklamaná, protože jsem nic působivého na stránkách neobjevila.

9 18.07.2017

Klobouk dolů za tento český debut na poli fantastiky, bavilo mě to, ačkoliv je jasně vidět, že je to teprve rozjezdový díl a autor si spíše připravoval půdu pro ostatní díly, které budou následovat. Jsem zvědavá, jak se osudy našich hlavních postav nakonec propojí, snad už tomu bude v dalším díle. Jedno malé plus dávám magii, kterou normálně nemusím, vysávání mízy z živých organismů mi přišlo vážně zajímavé.

8 14.04.2019

Musím říct, že v našem malém českém rybníčku fantastiky se najdou opravdu nadaní autoři a Bareš je zaručeně jedním z nich. Jsem tedy hlavně čtenář fantasy, takže pro mě byl děj této knihy zajímavý a neotřelý a užila jsem si ho od začátku do konce. V ději se někdy člověk špatně orientuje kvůli velkým či menším časovým skokům, což beru jako menší mínus, ale v celkovém hodnocení to nenadělá žádnou škodu. Teď už jenom zbývá trpělivě čekat, dokud nevyjde další díl, který snad (prosím) vyjde brzy, protože tolik otázek, které po dočtení mám, přece nemůže zůstat nezodpovězených.

8 04.08.2018

Tak tohle bylo perfektní! A ještě lepší z toho má člověk pocit, když je to od českých autorů. Češi sci-fi psát umí a skoro každá kniha, kterou si od českého autora přečtu, mě v tom utvrdí.
Tato kniha má všechno - rozvětvený děj, který v mnohém překvapí a není předvídatelný, mnoho postav, kde si každý najde svého oblíbence, humor, napětí... Svým způsobem mi to připomíná takovou ASOIAF ve sci-fi podání. Rozhodně doporučuji.

7 14.11.2019

Kniha možná není nabitá od začátku do konce akcí, ale přesto jsem se nemohla dočkat toho, co se stane na dalších stránkách. Příběh je totiž skvělý díky do detailu promyšlenému světu a skvělým postavám. Plus jsem si nemohla pomoct, ale trochu mi to v jistých znacích připomínalo Mass Effect, který já naprosto miluji, takže jsem z knihy byla opravdu nadšená.

7 23.12.2018

Ačkoliv nevím, co autora vedlo k tomu, aby knihu napsal nejdříve z pohledu první a pak třetí osoby, musím, říct, že jsem si na to nakonec zvykla a neměla s tím problém. Příběh hodnotím velmi kladně. V knize jsem snad nenarazila na nic, co by mě nudilo. Jednoduše mě to bavilo, a Vuko ještě ke všemu dokázal rozesmát, za což palec nahoru. Poslední stránky byly jedno velké wtf, pořádně jsem nevěděla, co se děje, ale úplný konec byl skvělý, to jsem nečekala. Takže doporučuji.

7 09.04.2018

Popravdě nevím, co si mám o tomhle dílu myslet. Musím říct, že se autorka v psaní zlepšila, ale i tak jsem přeskočila asi tak 1/3 knihy, protože to byla jednoduše nuda, nuda a zase nuda.

+ Autorka se nepatrně zlepšila v psaní, ale stále to nebyla žádná sláva.
+ Už to bylo o trošku drsnější a napínavější, ale jen o trošku. :D

- Její přirovnávání. Jedno z nich mě fakt dostalo do kolen, bohužel už si ho nevybavím, ale bylo tak nesmyslný, že jsem se musela smát.
- Vztahy, vztahy vztahy.
- Odboj jde díky ich formě do kytek. Člověk neměl šanci zjistit, jak se vše vyvíjí.
- Katniss má do hrdinky hodně, hodně daleko. Vždyť ta holka nic nedokázala. Pokusila se sníst blbý bobule, zabila moc, moc, moc lidí (asi tak tři celkem?), aby přežila, a vyprovokovala revoluci (doteď mi uniká, jak se to sakra mohlo stát.)
- Peeta je asi ten nejneschopnější mužská postava, o které jsem kdy v životě četla. Ke všemu je to nesympatickej vůl.

Co se filmu týče, ten se mi fakt líbil. Jediný, na co jsem byla alergická, byl projev Katniss a ostatních. To fakt museli, když se někomu něco stalo, slyšeli něčí hlas, tak hystericky ječet? Omg. Ale jo, jinak film značně převyšuje knihu a to se říká, že filmy jsou horší.

7 09.02.2015

Nechala jsem se nalákat na nádhernou obálku, obsah už tolik vychválit nemůžu. Kniha je určena pro mladší čtenáře. Má vše, co se od dnešní ya literatury čeká - mladou nadanou hrdinku s pořádnou dávkou štěstěny, lásku, zvraty (při kterých ale vůbec čtenář nemusí mít strach, protože hlavní hrdinové z toho vždycky vyváznou). A to mně nudí. Nechci v knihách zázraky, chci tam reálné nebezpečí a klidně i zlý konec. Tady je většina předvídatelná, což není zrovna to, co od knihy očekávám. Zároveň je tam mnoho momentů, kdy jenom kroutíte hlavou nad tím, jak je to nepromyšlené. Také jsem moc nepochopila, proč je kniha napsaná z části v první a z části ve třetí osobě. Dle mého názoru by kniha měla mít jednotnou formu, nebo být alespoň hodně dobrá, abych nad tím přivřela oči (jako třeba Pán ledové zahrady).
Na závěr - kdyby mi bylo patnáct, tak by se mi kniha nejspíš líbila, ale starším lidem a také těm s vyšším očekáváním bych doporučila porozhlédnout se po něčem jiném.

6 20.08.2019

Jsem krátce za polovinou a už nejsem schopná číst dál. Na knihu jsem se těšila, protože jsem ji znala z dřívějška, ale bohužel je pro mě velkým zklamáním.
Začala bych asi jmény, pro které mám vzhledem k tomu, kde se příběh odehrává, pochopení. Ale výběr oslovení jako 'Jaroslave, Kateřino, Jano' mi nepřijde zrovna šťastný. Celkově jsem mi dělalo problém si na ta jména zvyknout.
Samotné postavy jsou dost plytké a na Janě a Ondrovi jsem v podstatě nenašla nic zajímavého. No a když je Jana řekněme tou hlavní hrdinkou, tak by vás něčím zaujmout měla. Lia a její bratr byli o něco sympatičtější, ale ani ti ve mě neprobudili žádnou empatii. Díky tomu jsem se do příběhu nedokázala moc začíst, protože mi na postavách vůbec nezáleželo a jejich osud mi byl celkem lhostejný.
Klasická YA literatura musí mít romanci a ani tady se jí nevyhneme. Na můj vkus je jí tam celkem dost. Ondra je otravný, žárlivý a majetnický. Jana naivní a nadržená. Za mě jedno velké ne.
Mytologie ještěrů byla bezpochyby zajímavá a asi to nejlepší, čím knížka oplývá, ačkoliv jí je tam bohužel celkem pomálu.
Samotná psychologie ještěrů mě trochu zklamala. Neuškodilo by proto na ní ještě o něco víc zapracovat. V jednu chvíli se totiž dozvídám, že jsou to v podstatě zvířata, a tak se musí chodit vybít do arény, ale přitom v jejich chovní nacházím málo rozdílů ve srovnání s lidmi. Kdyby jejich charakter nesl více zvířecích rysů, bylo by tu určitě plus.
Kniha není napsaná úplně špatně, tempo má svižné, ale čtenář s vyššími nároky, za kterého se považuji, nebude uspokojen.
Kniha dle mého názoru je čistá YA fantasy, které nemá s vysokou fantasy bohužel nic společného, proto bych řekla, že si své příznivce najde spíše v řadách mladších čtenářů.
Tady své hodnocení ukončuji, protože bych už jen opakovala to, co bylo napsané zde nebo na goodreads.

6 21.09.2018

Všem lidem, které znám a o kterých vím, že Hvězdy nám nepřály četli, se kniha líbila. Já jsem ji četla asi půl hodiny a teď toho lituju.
Na knize se těžko hledají nějaká pozitiva.
- Hazel je nudná, nezajímavá, Augustus měl být ten sexy, cool mladej týpek, ale to bohužel nevyšlo a byl taky nudnej.
- na mě je tam až mnoho Ježíše a Boha
- klišé no. 1, což v tomhle případě znamená, že osudový člověk, do kterého se hlavní hrdinka zamiluje, se objeví na (tuším) páté stránce? Well done.
- nezáživný styl autora
- fakt, že jsem předpověděla konec, o kterém jsem se následně ujistila, asi na patnácté stránce.
- všichni jsou tam krásní, že, Hazel je krásná, Augustus je krásný, tamhleta je taky krásná.
- byla tak nudně napsaná, že toho víc přeskočila, než přečetla.
Nemám sílu to kritizovat dál.

Nikdy víc, děkuji pěkně. A omlouvám se všem, kteří tu knihu milujete, ale u mě úspěšně obdržela jedno z prvních míst "Nejhorší kniha ever"

Snažím se vždy psát komentáře ke knihám hned, ale tady jsem si musela nechat uležet myšlenky. Celkově bych knihu zhodnotila jako velmi povedenou a čtivou.
To, co se dočtete v komentářích tady, najdete i jinde. A tím něčím je to, že je kniha kontroverzní a zvrácená. A ono tomu tak skutečně je, protože čtete knihu o dívce, která odmalička vyrůstá v nevhodném prostředí plného drog a násilí a která ve svých osmi letech potká chlápka, který jí ukáže, že na světě existuje něco hezkého, ale z toho hezkého se bohužel vyklube něco zvráceného. Protože se do sebe s postupem času zamilují. A Wavy chce bohužel tu lásku se vším všudy, protože vyrůstala v prostředí, kde byla nejednou svědkem toho, co se děje mezi mužem a ženou (časopisy u Kellena jí taky dodaly nějakou tu představu), a kde viděla, jak se holky chovají a oblékají, aby se zalíbily.
Takže nemůžete čekat, že to třináctiletou holku nijak neovlivní. A taky jí asi jen tak nevymluvíte, že to, co chce dělat, je hodně špatně. V tuhle chvíli měl zasáhnout Kellen a neříkám, že se nesnažil, ale neudržel se. A teď je nutné něco říct - vztah mezi skoro třicetiletým chlapem a třináctiletou holkou není, není a není v pořádku. Tohle není srovnatelné například s Leonem a Mathildou, protože v této knize dochází k intimnostem mezi dítětem a dospělým člověkem.
Takže shrnuto podtrženo, pokud hledáte knihu, kterou si buď zamilujete, nebo vás znechutí, nebo nebudete vědět, co si o ní myslet, přečtěte si ji. Já ji i přesto, že mám dost smíšené pocity, hodnotím kladně, protože je napsaná dobře a příběh, ať je jaký chce, dokáže vehnat slzy do očí a zaujmout.

5 30.07.2018

Kniha obsahuje velmi málo kladů - zajímavý konec a celkově zápletku a nápad. To ostatní je velký průměr. Postavy jsou strašné - nudné, plytké, bez charakteru. Všichni jsou krásní, holky všude obdařené. Není tam vysvětlena spousta motivací jednotlivých postav. Zároveň bych od člověka, co dělá literárního korektora, má vystudovanou žurnalistiku, čekala lepší jazyk. Kniha je napsaná jednoduše a bohužel i nezajímavě, nic moc se tam neděje a já bych osobně tak půlku knihy proškrtala.

5 15.07.2018

Vidořád, tak to byla teda jízda. Po přečtení Kostičasu rok a půl zpátky jsem s napětím čekala na další díl a toho čekání nelituju, protože stálo za to. Samozřejmě musím přiznat, že to nemá takové grády jako jednička, první půlka je méně akční, ale po jisté události se vše začne rozjíždět a vy si jen říkáte: "To je hustý.", "Aha, páni.", "Ne, to nemyslíš vážně, Shannon."

Ač byl začátek poměrně nezáživný, chápu, proč ho Shannon psala. Chtěla nám přiblížit to, jak Paige fungovala předtím, než ji odvlekli do prvního Šeolu. Jsem ráda, že je autorkou, která si dává záležet na tom, aby svůj svět čtenáři nastínila, jak nejvíc to jde, čímž ho tvoří uvěřitelným a skutečným. Ne jako, ehmehm, Collins a její Hunger Games, kde všechno důležitý je zamlčeno a řeší se převážně jen vztahy.

+ dopodrobna promyšlený svět, který je čtenáři i řádně představen
+ dostatek akce
+ značně slušný styl psaní
+ velmi zajímavé postavy
+ zvraty (hlavně konec, ale mlčím, jak hrob)
+ homosexualita (upřímně, kdy jste v podobné knize narazili na jinou orientaci, než heterosexualitu?)

- trochu pomalejší rozjezd

Když nad tím tak přemýšlím, nenapadají mě žádné vážné mínusy, možná jsem tím nějak zaslepená, vážně tuhle sérii zatím celým srdcem zbožňuju, takže bych se tomu ani nedivila.

Ještě bych chtěla promluvit k těm, kteří nadávají, nebo nejsou spokojeni s tím otevřeným koncem... Upřímně si dejte ruku na srdce a zeptejte se sami sebe, jestli byste byli šťastnější, kdyby to Samatha víc rozvinula. Je lepší čekat na nový díl, který začne novou otevřenou kapitolou, nebo na díl, který naváže na zvrat jako ***** toho předchozího? Já osobně bych se nedočkavostí třásla o dost méně.

PS. Všichni, kdo jste prohlašovali, že je Kostičas podobný Harry Potterovi nebo Narnii, jste doufám po přečtení Vidořádu změnili názor. Jinak se jděte s prominutím vycpat.

5 10.01.2016

Kniha bohužel patří k těm, které alespoň mě nemají čím zaujmout. Postavám jsem se nemohla dostat pod kůži, hlavní hrdina, který celý příběh vypráví, je nudný a bez charakteru. Nijak jsem s ním nesoucítila a jeho osud mě tudíž ani moc nezajímal. Příběh je také dost slabý, o co tam vlastně jde? Jeden trůn a spousta těch, kteří na něj chtějí usednout. Příběh skáče od jedné intriky k druhé, z jednoho souboje do druhého. Motivace postav? Neuvěřitelná, pomalu žádná. Autorův styl velmi nezáživný.
Měla jsem velká očekávání a ta se bohužel nenaplnila a kniha mě zklamala.

4 23.01.2019

Skvělé a ještě lepší než první díl. Děj je možná ještě méně náročný oproti prvnímu dílu, ale to mně vůbec nevadilo. Sledujeme život Sidry, IU, která musela opustit v prvním díle Poutníka, protože jeho posádka nebyla po bolestivé ztrátě Lovey připravena na novou, ale stejně stavěnou umělou inteligenci, a minulost Chilli, díky které Jenks získal umělé tělo pro Lovey. Obě dvě postavy se ocitají v místech, kde je pro ně vše nové a musí se naučit přežít. A to je v podstatě vše, sledování umělé a lidské duše a jejich života. A přesto je to poutavě čtivé a rozhodně ne nudné. Těším se na další díl.

4 02.01.2019

S každou další přečtenou sci-fi se utvrzuji v tom, jak rozmanitý žánr to je a že bych si občas od toho fantasy měla dát pauzu. Češi sci-fi psát umí a Konstantynův efekt není výjimkou. Skvělá kniha od začátku do konce, kde hlavní roli nehrají napínavé bitvy, ale silné příběhy postav, nad kterými se budete muset zamyslet.

4 18.11.2018

Asi jako většina jsem knihu otevřela hlavně kvůli obalu, protože ten je opravdu nádherný. Ale to, co kniha ukrývala uvnitř, mě tolik nenadchlo. Neříkám, že je špatná, ale! obsahuje nesympatické postavy a mě osobně vývoj příběhu nijak nezaujal a o spíše jsem si užívala jeho začátek.
Šťastlivec Nicolas, který zdědí obří jmění, se na úplném začátku jeví jako celkem sympatická postava, ale brzy zjistíte, že se tak doopravdy jenom jevil. Nenašla jsem na něm nic sympatického a svých chování k Adelaide u mě klesl ještě víc. Takže gratuluji.
Adelaide je podobný případ. Na začátku jsem si ji oblíbila, nebála si postavit hlavu a udělat to, co chtěla. Ale později se z ní stala ustrašená a upištěná nána, která se ještě nechá ponižovat. Kam se poděla ta holka, kterou byla na začátku?
Poslední Christian se sice zdál být tou nejsympatičtější postavou, ale nepodařilo se mi na něj najít nic zajímavého, díky čemuž bych si ho lépe zapamatovala.
Také mi velmi vadily autorovy zvláštní konstrukce vět, kdy mi přišlo, že čtu úplně jinou knihu, která je několik desítek let stará. Zajímalo by mě, co k tomu autora vedlo, protože kniha je jinak až na těchto pár výjimek, které bych možná zvládla spočítat na prstech svých rukou, napsaná dobře a čte se hezky. Tyto výjimky jsou tam ale jako pěst na oko. Hádám, že autor možná tímto snažil přiblížit době, kam svůj příběh zasadil, ale vůbec to nedává smysl, když je kniha jinak napsaná "normálně".
Příběh se odehrává ve složitějším světě, kde je nutno vysvětlit jednotlivé principy. To mi nevadilo. Ale kvůli nesympatickým postavám, příběhu, který mě po nějaké době přestal bavit, a potřebě vyprávění obohacovat zvláštními větami, které se tam vůbec nehodí, knihu hodnotím 2*.

4 08.11.2018

Přišlo mi, že knize něco chybí. Příběh není napsaný špatně, děje se tam toho dost, ale bohužel se mezi atraktivními částmi děje objevují i pasáže, kde se neděje nic důležitého, což mi normálně nevadí, ale tady mě to místy i nudilo a já si přála, ať už konečně zase proběhne nějaká ta akce.
Z tohoto důvodu knihu hodnotím jako průměr a doufám, že tento díl byl pouze počátkem něčeho velkého, co nás čeká v dalších dílech.

4 01.11.2018