Dračí město

od:


KoupitKoupit eknihu

Lidé bádají hluboko ve vesmíru, a přitom netuší, kdo s nimi sdílí planetu Zemi. Ještěři, potomci Věčného ohně, vědí, jak splynout s davem. Jejich společnost však skomírá na prahu nového tisíciletí. Mezi jednotlivými rasami doutnají staré sváry – jedni se přizpůsobili lidem za cenu vlastní individuality, druzí se skryli hluboko pod zemí, neteční k problémům povrchu. Sevřeni z jedné strany lidmi a z druhé agresivními bestiemi, mají ještěři opravdu namále. Stačila by jediná jiskra a celý jejich známý svět se zhroutí… pak se nelze divit, že někteří vezmou věci do vlastních rukou. Napínavý příběh vypráví lidská dívka Jana, proti vlastní vůli proměněná v ještěra. Vyděšená novými schopnostmi narazí v lese na chrám Temného draka. Neví, jaké nebezpečí jí hrozí. Jedno je ale jisté: její rozhodnutí ovlivní celou ještěří civilizaci, ačkoliv by to nikdo nečekal....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/36_/361154/draci-mesto-NfC-361154.jpg 343
Série:

Dračí město (1.)

Orig. název:

Dračí město (2018)

Žánr:
Literatura česká, Fantasy, Pro děti a mládež
Vydáno:, Host
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (17)

Přidat komentář
Kroana3
dnes

Kdyby se autorka úplně vybodla na lidskou část a místo proměněného člověka vyprávěla příběh třeba míšence různých dračích ras, bylo by to asi geniální. Takhle je první třetina knihy velmi slabá, druhá zachraňuje, co se dá, a třetí je absolutně epická, protože člověk zapomene, že čte něco, co by se mělo odehrávat tady u nás, v Evropě... Pak do toho vletí znovu zmínka o lidské rodině a Brnu a člověk jen nevěřícně kouká, kde se to zase vzalo...

Autorce urbanky nejsou, ať se o ně tedy nepokouší. Samotná mytologie, bohové, dračí zvyky a rituály ale byly super. A ještěři natolik podobní lidem vlastně docela originální. Popisy vůní, chutí, barev... super. Ale pokud je vám víc jak 18, budete pravděpodobně docela zklamání příšerným začátkem a spoustou nelogičností.

Začátek tak 30%, konec dobrých 80%, průměr mi vychází 60%

Eslem
13. listopadu

Tak mi to nedá a musím přidat edit svého komentáře...

Dračí město se zatím vrbí jako pěkná ukázka přehypované knihy, kterou ale čtenáři moc neskousli. Humbuk na Humbooku asi pomůže prodejnosti, ale bude to spíš prodejnost druhu: Přečtu si to, ať vidím, jestli je to opravdu tak strašné. (viz 50 odstínů ..., které by ovšem slovy šéfredaktora Host vydávat nechtěl :-) ) Nebylo by fér srovnávat s Naslouchačem, který má jedinečnou atmosféru a rozhodně je na hony vzdálený běžnému autorskému debutu, ale něco jsem od Hostu načetla a DM jim opravdu do edičního plánu moc nezapadá, přestože si krásně vyhráli s obálkou. Takže docela věřím tomu, že proběhlo nějaké přimlouvání ze strany jiných autorů, které má P. Machová štěstí mít za kamarády. Otázka je, kdo by toho na jejím místě nevyužil...

Na to, kolik DM spolklo času a jací zkušení beta čtenáři se mu věnovali, je výsledek opravdu dost slabý a přiznám se, že nemám ponětí, kdo má vlastně být cílovou skupinou. Náročný čtenář určitě ne, jakkoli si anotace bere za rukojmí astronomické měřítko - už jen ta existence dvou světů tady vůbec nefunguje. Ani romantická linka se nevyvíjí, jak je u YA zvykem (tj. dívka celou knihu ukřivděně profňuká nad tím, jestli ji miluje/nemiluje, a který z těch min. dvou je ten pravý), což mě osobně netrápí, ale když si hrdinku pojmenujete Jana Jahodová, asi by se podle toho měla chovat, nebo přijdete o spoustu čtenářek/konzumentek Drakie. Největší podraz na čtenáře je ale fakt, že ještěři jsou vlastně upíři a Dračí město až na pár mytologických náznaků vůbec není o dracích (a jestli někde ve třetím díle budou, se mnoho z nich už asi nedozví). No a protože co Čech, to pisálek, není divu, že se spousta čtenářů chytá za hlavu, že se zrovna toto vydalo a ještě zrovna u Hostu.

Každopádně pozitivní je, že Host má ve vydávání české fantastiky pěkně našlápnuto (Čepel entropie, Poloviční král), takže jen tak dál!

7065
13. listopaduodpad!

Tahle kniha je úkaz! A ne, není to myšleno zrovna v dobrém slova smyslu. Ani nevím kde začít... Na téhle knize je toho špatně opravdu hodně. Mám štěstí, že už toho ani moc psát nemusím, protože spousta čtenářů to tady za mně řekla. Jen bych se opakovala. Ke knize podotknu asi to, že... je opravdu tak špatná, jak se v recenzích píše a snad jednou hodnocení na DK nelhalo. Škoda, Hostovské knihy jsou většinou zárukou kvality. Tady se ovšem pánové trochu (dost!) sekli. Ale je fajn vědět, že i oni dělají chyby (jen tedy doufám, že v tom nehodlají pokračovat). Takže jsou to taky jen lidi. :D Jednu hvězdu dávám obálce. Jediné pozitivum na téhle knize je právě vydařená obálka.

maca5449
11. listopadu

Nerada haním knihy od českých autorů. Nějakýho Hejhulu z Ameriky nebude zajímat kritika od čtenáře z Če(čen)ska, ale autor z naší kotliny se k tomu může dostat snadno a může se ho to třeba dotknout. Proto jsem dlouho váhala, zda mám tuto knihu vůbec hodnotit, sice je třeba myslet na city autora, ale autor by měl naopak myslet i na city čtenáře. A já mám duši rozervanou. Taková hrůza. Ej...

- Ondřej a Jana. Jestli jim to jejich zaláskování někdo věřil, budiž mu přáno, ale na mě to teda neudělalo žádný dojem. Připadalo mi to nastavované, násilím vecpané do příběhu a zároveň strašně ploché, neemotivní, suché, oholené, hrozné. Ale! Dokázala bych to odpustit, pokud bych knihu brala pouze jako fantasy, bez prvků romance YA.

- Vztah Jany k rodině. Záchrana v ohrožení v jedné kapitole ve mně opravdu nevyvolá pocit, že Janě na rodině nějak přehnaně záleží. Nejprve předvede hysterický výstup a pak. Nic. Zapomene na ně, problém vyřešen. V podstatě to pro ní byli jenom lidi, kteří s ní bydleli v jednom baráku.

- Epic fight. A to ne jeden. Ale hned několik. A to na konci měla být jako parodie na Bitvu pěti armád?

- Ještěři. Když se řekne "ještěr" představím si varana. Takovou tu obludku ze zoo, jak nasává na kameni teplo pod lampičkou a přežvykuje si, z tlamy mu koukají už jenom nohy toho brouka, co dostal k obědu. Oproti tomu pojmenování drak... (stené jako pes X vlk), jenže tahle nebohá knížka není plná draků, ale ještěrů/upírů. Je to stejné jakoby někdo psal knihu o vlkodlacích, ale hodně se mu tam to slovo opakovalo, potřeboval ho nahradit jiným a tak by jim říkal psi... protože to je přece úplně stejný... no, pro mě není

- Prostředí a jména. Míchání českých a cizích. Brno a pak nebrno. V Brně žijou Jany a Ondřejové, o kus dál v lese je jakési město Zarna, kde jsou Lii a Eldarové. To české tam vypadá hodně rušivě.

- Vyumělkované hraní na city. (malý spoiler! pozor!) Autorka se mě pokusila citově vyždímat a zabila v podstatě jediné dvě postavy, které v tom příběhu měly snad největší potenciál pro další pokračování. Bohužel, vůbec to se mnou nepohlo. A navíc zrada, kterou nikdo z nás nečekal! A málem bych zapomněla na epizodku, kdy Ondra umíral. Jediné, co jsem v tu chvíli cítila byla frustrace z Janina chování.

Celkový dojem z knihy mám takový prapodivný. Ze začátku mi děj odsýpal, ale pak jsem se zasekla a od poloviny to bylo holé utrpení. Nechtěla jsem knihu nedočíst, když už jsem do ní investovala takového času.

Shrnutí? Nelíbilo se mi to.
Přečtu si další díl, abych viděla ten pokrok, co autorka udělá, aby její postavy nebyly tak plytké a hloupé.

P.S. jedna hvězda je za obálku.

kristynkal
29. října

Kniha je zajímavá už jen tím, že ji psala česká autorka, o to víc jsem se na ni těšila. po přečtení recenzí jsem se bála, jak se mi bude líbit... hodně recenzí bylo spíše kritických. Musím říct, že mě kniha zaujala hned na začátku- žádné zbytečné natahování, hned jsme vpadli do děje a do světa, který autorka vytvořila. Od čtvrtiny se mi kniha líbila ještě víc, ale ke konci už mé nadšení opadalo. Akce bylo tak akorát, ale myšlenky hlavní hrdinky mi přišly pořád stejné a často se opakující. Česká jména a názvy míst mě osobně rušili dojem fantasy světa. Ale jinak knihu hodnotím kladně, myslím, že její pokračování určitě může být lepší a je se na co těšit.

TerkaM
18. října

Takhle, musím říct, že to nebylo úplně špatné a ze začátku mě to vážně bavilo. Bylo to čtivé, prostě skvělé, ale pak... pak se všechno nějakým způsobem pokazilo a já vlastně nevím jak. Ale druhý díl si přečtu, jsem na to opravdu zvědavá a doufám, že to bude alespoň na čtyři hvězdičky. :)

ajak
04. října

České knížky normálně opravdu nečtu ani nevím proč :D Tohle totiž byl obrovský nářez :) ani na chvilinku jsem se nenudila :) velmi doporučuji!!!

SophieDare
30. záříodpad!

Bohužel, velké zklamání. Pak nemají mít čeští spisovatelé špatné jméno, když se vydá tohle...
Dílo je povrchní (stejně jako vztah Jany a Ondry), svět měl velký potenciál (stejně jako mytologie/historie dračího světa), ale autorka to vždycky zabila nějakou zbytečností.
Jak již bylo několikrát řečeno, tak také mám silný pocit, že ještěři vlastně byli upíry.
Hlavní hrdinka směle konkuruje Bele ze Stmívání, jak v otravnosti, tak ve zbytečnosti pro celý příběh.
Rozhovory jsou velmi špatně napsány až přechází místy v trapnost.

Jinak Jana Jahodová? To je jak vypůjčené z dívčích románků? Nějak tak si představuji hlavní hrdinky z knih Lenky Lanczové.

Tak abych toto shrnula, rozhodně to není mezičlánek pro YA a klasickou vysokou fantasy. Tohle kolem vysoké fantasy nešlo ani obloukem. Ano, tento rozhovor s autorkou mě ke knize přivedl. Nyní mám pocit, že autorka buď mluvila o úplně jiné knize nebo snad ani neví, co napsala.
Nepochopím, že to vydal zrovna Host, nakladatelství, které jsem si spojovala s kvalitou, kdy si může vybrat z mnoha kvalitních rukopisů, takže se pak na papír dostane jen to nejlepší. Tohle to ovšem není ani náhodou... Zajímalo by mě, co je zrovna k tomuhle vedlo.

Horselen
29. září

Prvně zmíním, že mě kniha velice mile překvapila, přestože českým autorům moc neholduji. Autorka nám zde představila srozumitelný svět ještěrů, Zarnu, jakožto dračí město a vzadu slovníček pojmů, o kterém je dobré vědět dopředu.
Jako velké plus beru to, že jsem se místy i zasmála. A překrásná obálka je jen bonus.

Hlavní hrdinka 18-letá Jana je knihomol, který nerad chodí do klubů a miluje draky. Na druhou stranu mě hodně překvapilo, jak rychle se vyrovnala se svou situací a zvykla si na ni (připadalo mi to tak z jejích myšlenek, i přes popisované pocity).

Zpočátku jsme přeneseni do typického školního světa, až později se objevíme v novém prostředí. Knížka mě bavila už od počátku, především Janiny vzpomínky na celou událost. Dokonce obsahovala poučení, abychom si dávali pozor na své myšlenky.
Konec pro mě znamenal překvapení, autorka se tedy rozhodně nebojí pořádné bitvy, která zahrnuje i smrt.

Věci, které bych vytkla:
1) Janina touha po Ondrovi mi do knihy nezapadla a dokonce mi překážela. Přece pokaždé nemusí vzniknout pár z hlavních postav, no ne? O to hůř, když se pak dali dohromady a člověk skoro ani nepostřehl jak nebo kdy. O jejich "živočišné touze" ani nemluvím. Ondra mi nebyl zrovna sympatický.
2) Jak již bylo zmíněno, ještěři připomínají spíše upíry nebo krvelačné bestie, nicméně tohle nebyla hlavní věc, která mi vadila. Při čtení jsem to moc nevnímala, až později mě napadlo, že si s tímhle mohla autorka dát víc práce.
3) Chvílemi jsem si nebyla jistá, kolik uplynulo dní. V jednu chvíli jste měli oblohu stále jasnou a o pár řádků níže už se schylovalo k západu slunce. Prostředí Brna mi moc nevyhovovalo. Prostě to není místo, kde byste si představili utajený ještěří svět. Když fantasy, tak se vším všudy. Na druhou stranu ideální kniha pro čtenářskou výzvu.

Přesto knize dávám 5*, na začínající autorku skvělý příběh s potenciálem do budoucna. Snad se nedočkáme žádných velkých klišé.

SPOILER
Pochybuji, že by Jana tak dobře akceptovala, že už se neuvidí se svou rodinou a skoro vůbec na ni nemyslela.

martina1199
21. září

Na Dračí město jsem se moc těšila a nebyla jsem zklamaná. Co se týče ztvárněného světa a jeho fungování, musím uznat, že je opravdu originální a zajímavý. I když nějakou tu chvilku mi trvalo, než jsem se v něm a jeho obyvatelích zorientovala. A i poté mě dokázala autorka překvapit nějakou novou skutečností. Na konci příběhu zůstalo několik otázek nezodpovězených, což je podle mě ale autorčin záměr. Věřím, že se k nim vrátí v dalším díle.
Vyprávění má hlavně popisnou podobu. Připisuji to faktu, že se jedná o úvodní díl série a autorka nás chce především seznámit se světem ještěrů, jejich zvyklostmi a také hlavními postavami. Z těch se mi asi nejvíce zamlouvala Lianea, k ostatním jsem si moc cestu nenašla, i když se mi moc líbila ta část, kdy se Jana jako čerstvě proměněná vyrovnávala s novým tělem a dovednostmi a její putování za dalšími ještěry.
U některých pasáží jsem měla pocit, že příběh klouže jen tak po povrchu, což podle mě způsobuje hlavně jeho young adult pojetí. Myslím si, že by mu více slušelo "dospělejší" ladění a třeba se ho v dalším díle dočkám :-)

Kakiko
21. září

Jsem krátce za polovinou a už nejsem schopná číst dál. Na knihu jsem se těšila, protože jsem ji znala z dřívějška, ale bohužel je pro mě velkým zklamáním.
Začala bych asi jmény, pro které mám vzhledem k tomu, kde se příběh odehrává, pochopení. Ale výběr oslovení jako 'Jaroslave, Kateřino, Jano' mi nepřijde zrovna šťastný. Celkově jsem mi dělalo problém si na ta jména zvyknout.
Samotné postavy jsou dost plytké a na Janě a Ondrovi jsem v podstatě nenašla nic zajímavého. No a když je Jana řekněme tou hlavní hrdinkou, tak by vás něčím zaujmout měla. Lia a její bratr byli o něco sympatičtější, ale ani ti ve mě neprobudili žádnou empatii. Díky tomu jsem se do příběhu nedokázala moc začíst, protože mi na postavách vůbec nezáleželo a jejich osud mi byl celkem lhostejný.
Klasická YA literatura musí mít romanci a ani tady se jí nevyhneme. Na můj vkus je jí tam celkem dost. Ondra je otravný, žárlivý a majetnický. Jana naivní a nadržená. Za mě jedno velké ne.
Mytologie ještěrů byla bezpochyby zajímavá a asi to nejlepší, čím knížka oplývá, ačkoliv jí je tam bohužel celkem pomálu.
Samotná psychologie ještěrů mě trochu zklamala. Neuškodilo by proto na ní ještě o něco víc zapracovat. V jednu chvíli se totiž dozvídám, že jsou to v podstatě zvířata, a tak se musí chodit vybít do arény, ale přitom v jejich chovní nacházím málo rozdílů ve srovnání s lidmi. Kdyby jejich charakter nesl více zvířecích rysů, bylo by tu určitě plus.
Kniha není napsaná úplně špatně, tempo má svižné, ale čtenář s vyššími nároky, za kterého se považuji, nebude uspokojen.
Kniha dle mého názoru je čistá YA fantasy, které nemá s vysokou fantasy bohužel nic společného, proto bych řekla, že si své příznivce najde spíše v řadách mladších čtenářů.
Tady své hodnocení ukončuji, protože bych už jen opakovala to, co bylo napsané zde nebo na goodreads.

Bulma
18. září

Knížka se mi líbila. Překvapilo mě, že je tu tolik spíš negativních komentářů.
Tohle byla moje první, česká autorka (od dob povinné četby) Normálně nerada čtu české autory, ale občas nějakému dávám šanci. A Dračí město mě chytlo. Je to dobře napsané, ano postavy byli občas naivní, ale tak jsou mladí, to bývá každý naivní. :D
Jediné co mi vadilo bylo to, že hlavní postavu je potřeba dost zachraňovat. :D Dala bych asi čtyři hvězdičky, ale věřím, že v pokračování už bude schopna se o sebe lépe starat a ne se nechat pořád chránit :P
Takže, za mě teď pět.

Andynka
16. září

Tak tohle bylo velké zklamání. S knihou jsem se vyloženě trápila. Tak naivní a jednoduchý postavy. Česká jména mi tam přímo vadila. A o dracich a jesterech jsem se toho taky moc nedozvedela. Když jsem začala knížku číst, tak jsem si říkala, že je pro mladší... ale po čtení dalších stránek... jsem si řekla, že takhle jednoduše napsaný příběh nemůže bavit ani pubertaky.
Kniha ma krasnou obálku! A je to zajímavý nápad na příběh, ale prostě to není vůbec propracovaný. Chvílemi je to naprosto preslazeny, naivni az hlouponky. A ještě mi zde docela vadilo, že většinu příběhu čtete z pohledu Jany a pak najednou další kapitolu z pohledu jiné postavy. Pro me naprosto zbytečné. Kdyby si to autorka odpustila, zaprve by ubyly stránky a za druhé by mi zůstali sympatický alespoň nějaký postavy.

Lovelaces
05. září

Ač znám autorku už delší dobu, nebylo to tak dlouho, abych se dostala k DM ještě v syrové verzi, tedy jsem čekala, než kniha bude vydaná. Celou tu dobu jsem se samozřejmě těšila.

Během prvního dne jsem přečetla 70 stran. První, co mě zarazilo, bylo množství popisu. Osobně popisný styl nepreferuji a ani ho nevyhledávám, ale podařilo se mi začíst a už jsem jej ani tolik nevnímala. Víc mě ale opravdu pohltila až druhá polovina knihy, kdy se začínají dít ty zajímavé a ještěří věci.

Co se týče postav, tak mi sedla především Lia a Eldar, Jana s Ondřejem mi nevadili. :) Jsem člověk, který čte vyloženě pro radost, a když už knihu dočtu je pro mě znamením, že není nijak hrozná a stojí za to (rozhodně pro čtenáře mého typu). Moc se těším na pokračování!

Eslem
03. září

Kniha o uctívačích draků, kteří se při troše čtenářovy nepozornosti opravdu dají snadno zaměnit s moderními upíry (respektive mi připomněli další příklad mizerně vytěženého námětu, Drakii). První zhruba třetinka knihy, pubertální jízda na vlně proměny, byla málem k nepřežití a knize by určitě prospělo, kdyby se autorka klišé dívky zaběhlé do jiného světa ubránila a radši rovnou začala pracovat s ještěry. Že Jana pochází z Brna v lepším případě jen nemá žádný praktický význam, a to, že by snad ještěři svou existenci před lidmi dokázali tajit, autorce neuvěříte ani na chvíli. Druhá polovina knihy je o něco zajímavější, ale celkově jsem ve stylu psaní postrádala čtivost a jiskru, i když mi hrdinka byla docela sympatická (žádná klasická YA protivka).
K ocenění tak toho moc nezbyde - v první řadě asi autorčino vcítění se do ještěří kůže, načrtnutá mytologie, absence milostného trojúhelníku a realistický posun vztahu až ke spodnímu prádlu poházenému všude možně.

Cari
03. záříodpad!

Uff... Knihu odkládám v polovině, nedočteno. Tohle fakt není šálek mého čaje. Když jsem zjistila, že má takhle kniha vyjít, těšila jsem se, protože HOST! Když to vydává Host, musí to být přece pecka, no ne??
No, není... Tedy pro mě ne, ostatní čtenáři mohou mít jiný názor. Když jsem se začetla do prvních stránek, přišlo zklamání. Připadalo mi to jako bych se vrátila o šestnáct let zpět, do slavné éry Lenky Lanczové. Petra Machová má stejný styl psaní a k tomu to jméno hrdinky: Jana Jahodová (ach, ouvej). Takhle nějak podobně se jmenovaly snad všechny hrdinky oněch dívčích románu. Dračí město mi přijde jako další variace na Stmívání, ale to už tu přece bylo a nesčetněkrát.
Základní kámen úrazu vidím v tom, že Draky a Ještěry tady připomínají jen názvy. Zakusují se lidem do krku, ti slušnější ctí jakýsi kodex, takže pijí ze zvířat. Taky dobře vypadají, čtou myšlenky, ovládají telepatii, lační po krvi... Prostě upír jak vyšitý. Za toto asi největší mínus. Pardon, ale já chtěla číst o skutečných dracích. Kdyby si s tímhle autorka pohrála a vymyslela zcela své originální vlastnosti pro draky, bylo by to něčem jiném. Celkově je styl vyprávění hodně naivní, až pubertální. A česká jména mi fakt k fantasy nesedí.
Autorka určitě umí psát, neříkám, že ne. Má svižný styl, lehce se čte, ale tohle nebylo nic pro mě. Příběh je místy dost předvídatelný, narazíte na typická klišé téhle literatury. Mrzí mě to, na čtení jsem se zpočátku těšila, ale nesedlo mi to. Možná je to i tím, že mě nezaujaly hlavní postavy. Občas mi chování hrdinky přišlo až nelogické, nereálné. Podle mě by se kniha mohla zalíbit mladším čtenářům, kteří nemají příliš vysoké nároky a hledají spíše něco odpočinkovějšího. U téhle cílové skupiny by tenhle typický YA příběh mohl zafungovat přesně tak, jak má. Dokonce by z něj mohli být nadšení.
Ovšem rozmlsaný čtenář si asi moc nepočte. Pochválím obálku a grafické zpracování, to je krásné, jak už u Hosta bývá dobrým zvykem.

Edit: Kniha nakonec dočtena... Sice mě to stálo spousty úsilí a přemáhání, ale chtěla jsem vědět, jestli je to opravdu taková hrůza, jak jsem se dočetla ve spoustě negativních recenzí. A opravdu je! Jana myslí na sex i ve chvílích, kdy jí jde o život. Nadržená, hloupá, otravná... Za mně nejhorší hrdinka všech dob! Čtenář ji nesnáší od začátku až do konce. Milostná linka naprosto nezvládnutá. Naivní, předvídatelná a nepřirozená. Čtenář ani neví kdy a už se milují. Ondra je sice debil, ale na Janě mu po pár dnech záleží tolik, že by za ní dal i život. :D A ona za něj vlastně taky... Pomocí znásilňování se posunuje děj vpřed. Wtf?! A přitom je celá kniha psaná pubertálním a zároveň vyloženě českým stylem, který mě naprosto iritoval. Stejně tak česká jména, která se pro fantasy vůbec, ale jakože vůbec nehodí. Celé to znělo jak nějaká parodie.

"Táta měl až do konce nedůvěru v očích, ale brácha se zdál mnou fascinovaný. Chtěl vědět, jestli mám taky ocas." :D

Pro jistotu jsem se znovu podívala na přebal knihy, kdo tohle (#nechapucotobylo) vydal. No... Čumím jak puk, ale fakticky Host! :o

Temnarka
20. srpna

Dračí město stojí kdesi na pomezí mezi dobrodružnou fantasy, young adult a fantastikou prodchnutou svébytnou přírodní mystikou ve stylu Mlh Avalonu. Příběh se v mnoha směrech drží zajetých žánrových schémat (středoškolačka se dostává do jiného světa), na druhou stranu je v něm ale jistá dávka citové autentičnosti a upřímnosti, která celému příběhu dodává rozměr. Čtenář se spolu s hlavní hrdinkou ocitá v propracovaném světě s vlastní mytologií a kousek po kousku objevuje jeho taje, učí se nová pravidla. Občas bude muset autorce prostě věřit, že věci fungují, tak jak fungují (umístění Zarny apod.) a skeptičtější čtenář si možná bude klást všetečné otázky. Ovšem vzato kolem a kolem, pokud se podíváme na to, co vychází v domácí i zahraniční fantastice pro odrostlou mládež (DM rozhodně není knížka pro děti, spíše skutečně čtenáře ve věku hlavní hrdinky (16) a více - i na nějaké to šušu dojde)... tak Dračí město musím hodnotit velice pozitivně, zvlášť jako prvotinu, a upřímně doufám, že si najde své čtenáře.
Osobně jsem velice zvědavá na další díl, který by měl být o fous komplexnější a dospělejší.