Kakiko diskuze u knih

Byla jsem moc zvědavá, jak se třináctiletá holka poprala s psaním knihy. No, kdyby neměla rodiče, jaké má, tak si na její dílo počkáme asi ještě dlouho, co si budeme povídat... Ale teď už něco ke knize...
Během čtení mi prostě nemohla uniknout ta naivita a nevědomost autorky, kterou ve svých třinácti ještě má. Nápad měla zvláštní, ale svým způsobem originální, ačkoliv to, že je ve vesmíru xx Zemí, které jsou stejné jako ta naše, mi přišlo přitažené za vlasy.
Co mi přišlo divné - Harry nastoupí na střední, ale třídní učitelka nezná jeho příjmení? Hm, docela zajímavý. Tohle se v reálu nestává. Ano, bylo to sci-fi, ale tyhle základní věci by tam prostě zůstat měly.
Odkdy si člověk může zajít do dětského domova a hned si vzít dítě? Je to běh na dlouhou trať. Z knihy jsem pochopila, že přišli do dětského domova a zase odešli i Leou.
Autorka si též mohla dát větší práci s jmény. Black, Longman, Bearman, Starlight a tak dále jsou vážně velmi originální.
Opravdu nepotřebuji vědět barvu vlasů a očí každé postavy. Tohle mě vážně štvalo. Naprostá zbytečná informace, kterou si člověk stejně nezapamatuje. Chápu to u hlavních postav, ale říkat to u každého charakteru je vážně hloupost.
Dále jsem se dozvěděla, že bodyguardi různých mafiánů a důležitých osob jsou vážně amatéři, když se nechají zabít 17tiletým klukem. Ne, vážně. Ve skutečném světě to chodí tak, že malej kluk prostě nesejme dvoumetrovou gorilu.
Dále mi uniklo, jak můžou čočky zabránit tomu, aby oči Osmisvěťanů nesvítily. Mohla nám to nějak vysvětlit, tak jako mohla vysvětli, proč Harry ty čočky nepotřebuje.
Byla jsem dost zvědavá na to, jak se Lea stane agentkou, ale ten výcvik mohl být vážně probrán do větší podrobnosti. Takhle se tomu těžko věří.
Přišlo mi docela šílené, když si ji ověřovali pro přijetí k těm agentům a ona jim tam rozbije terče, poškrábe stěny... Zamyslete se nad tím trošku - nenahlédli jsme pořádně pod kůži jejího tréninku a pak máme uvěřit něčemu tak šílenému?
Proč se příběh neodehrával v Česku? Nechápu, jak můžou být všichni posedlí tou hloupou Amerikou. Píšou o ní všichni. Už je to prostě trapný, takže vážně nechápu, proč se příběh nemohl odehrávat třeba v Praze. Ale chápu - NY je prostě víc kchůůůl.
Nechápu, proč autorka psala v ichformě, protože to bylo vážně matoucí, když skákala z postavy na postavu, a někdy jednoduše chvíli trvalo, než si člověk uvědomil, kdo nám příběh vlastně vypráví. Erforma by v tomto případě byla mnohem lepší.

Na závěr musím autorce pochválit její styl psaní, který mi byl velmi příjemný. Jsem ale toho názoru, že si měla ještě pár let počkat. Kdybych si knihu přečetla ještě jednou, možná bych tam našla ještě více nesrovnalostí. Chce to, aby dozrála a měla alespoň nějaký přehled o tom, o čem píše.
2,5 hvězdičky.

18.04.2014