Kaduri komentáře u knih

Práve som zistila, že čokoľvek, čo napíše J. K. Rowlingová, je dobré. A nemusí to byť zrovna Harry Potter...
Sociálna sonda zo života malého anglického mestečka.
Po náhlej smrti Barryho Fairbrothera sa rozpúta zúrivý boj o jeho miesto v mestskej rade. A tak vidíme život malomeštiackej komunity v plnej kráse. Konflikty politických oponentov, konflikty medzigeneračné, konflikty partnerské, konflikty medzi sociálnymi triedami.
V knižke je načrtnuté snáď všetko - domáce násilie, šikana, drogová závislosť, udavačstvo. A celé toto podhubie sa škvarí a buble až do tragického záveru.
Bolo to surové, kruté a autentické.
Ja len dúfam, že autorka zveličovala a neopísala nám typický život anglickej malomestskej komunity.
Knižku nemôžem pustiť z hlavy.
Čo by bolo, keby...
Odporúčam.

53 05.07.2022

Uf, tak tušila som do čoho idem, ale až takúto hrôzu som nečakala.
Veľmi kvalitný psycho thriller.
Livie žije s rodičmi v izolácii na malom dánskom ostrove. Rodinná idylka v lone panenskej prírody sa postupne mení v peklo. Dom plný haraburdia, abnormálne obézna matka neschopná pohybu, a psychicky chorý otec. Najdesivejšie je, že Livie považuje toto prežívanie za úplne normálne.
Autorka veľmi citlivo popísala prerod nežného, laskavého otca Jensa, milujúceho stromy a prácu s drevom, v naprostého šialenca.
Sledujeme, ako sa jeho nevinné podivínstvo mení v nebezpečnú paranoju.
Silný kontrast čistej prírody a nemocného človeka.
Odporúčam.

"V kapse nosil malého mravence konzervovaného v jantaru. Vypadal stejně jako tehdy před lety, když ho Silas poprvé ukázal synům při výpravě k severním plážím. A vypadal pořád stejně jako miliony let předtím. Tehdy měl mravenec za úkol nosit do mraveniště malé kousky vysušené pryskyřice, aby tam fungovaly jako ochrana proti nemocem. Ale osud mu pak předurčil být v jednom takovém kousku uvězněn a udusit se tam. Přišel tím o život, ale ne o své tělo.
Pryskyřice v sobě skrývala něco zároveň uzdravujícího, smrtícího i ochranného a Jense Haardera tím fascinovala."

51 27.06.2022

Poppy a Alex, Alex a Poppy. Príbeh ich letných prázdnin za posledných 12 rokov. A príbeh tohto leta, poslednej šance ich vzťah zachrániť.
Príbeh o cestovaní, o nenaplnených príležitostiach, o únikoch z reality všedného života. O pátraní, kde sme vlastne doma a čo nás robí šťastných.
Veľmi príjemné, nenútene vtipné čítanie.
Len záver mi prišiel trošku sentimentálny a rozvláčny, ako keby sme sa točili v kruhu.
Preto 1 hviezda dole.
Celkovo, autorka písať vie. To už dokázala vo výbornej "Letnej sázke". A i "Alex, léto a já" je vo svojom žánri nadpriemerným dielkom.
Ideálne čítanie napr. na dovolenku:).

42 25.06.2022

Po výborných "Ve stínu hvozdu" a "V zajetí zimy" som chvíľu váhala, či sa do knižky vôbec pustiť. Je to YA fantasy zo stredoškolského prostredia a ja som už vekovo trošku inde:).
No ak nejaký autor dokáže osloviť s YA knižkou aj "odrastenejšie" publikum, tak je to práve Naomi Novik. A mala som pravdu.
Detailne premyslený dej, sympaticky sarkastická hlavná hrdinka a v pozícii nepriateľa - samotná stredná škola. To tu ešte nebolo:).
Bavilo ma to od začiatku do konca a teším sa na pokračovanie.

45 20.06.2022

Linus Baker, pracovník oddelenia opatery magickej mládeže, dostane nezvyčajnú úlohu. Najvrcholovejší manažment ho poverí inšpekciou utajeného sirotinca. A tak prichádza na ostrov do Domu v blankytno modrom mori, kde už ho očakáva opatrovník - tajomný Arthur Parnassus a 6 malých príšeriek ... pardon detí:). Tie jeho príchodom rozhodne nie sú nadšené a rozhodnú sa mu pobyt pekne osladiť. ... V čele s 6-ročným Antikristom Lucym:).
Už dávno som nečítala tak láskyplnú, roztomilú, vtipnú knižku. Ak vôbec.
Je to príbeh o akceptácii odlišností, o prijatí neznámeho, o rodine.
Krásne čítanie.
Autorovi tlieskam a netrpezlivo očakávam preklad jeho ďalšej knižky.

„Jsem rád, že jste tady.“
Linuse to dojalo. „Děkuju, Lucy…“
„Jestli nás kanibalové začnou honit, vás si všimnou jako prvního, my jsme totiž malí. Navíc máte na kostech tolik masa, že stačíme utéct. Nesmírně si vaší budoucí oběti ceníme.“
Linus si povzdychl.

„Divně voníš,“ poznamenal Lucy, naklonil se blíž a zhluboka nasál vzduch do plic. „Jako… kytky, ale ne ty, co má Talia na zahradě.“
„Jo, to jo,“ přitakal J-Bone. „Pěstuju a kouřim vlastní –“
„To by stačilo,“ vložil se do věci Linus. „O vašich mimopracovních aktivitách vědět nepotřebujeme.“
„Kdo je ten vopruz?“ zašeptal J-Bone.
„Pan Baker,“ odpověděl šeptem Lucy. „Je tu, aby se postaral, že silou své mysli nikoho zaživa neupálím a nevysaju duše z jejich kouřících mrtvol.“
„To žeru, malej,“ řekl J-Bone a nastavil Lucymu ruku. Ten si s ním s radostí plácl.

49 18.06.2022

Túto knižku som zháňala dlhú dobu. Keď som ju konečne získala, tak ma trošku premohli obavy, či splní moje očakávania. A splnila:).
Chilbury, Anglicko, rok 1940.
Invázia zo strany nacistického Nemecka sa zdá byť neodvratná, nastáva všeobecná mobilizácia. Vikár Chilbury pre absenciu mužov rozpustí spevácky zbor, ale miestne dámy sa nemienia len tak vzdať. Založia čisto ženský Zbor chilburských dám. A nezostane len pri tom...
Pútavá sonda do každodenného života žien v malej dedinke na začiatku 2. svetovej vojny. Vnímame ich rastúce sebavedomie, posilnenie charakterov, uvedomenie si vlastnej hodnoty.
Moc krásna forma prerozprávania prostredníctvom listov a denníkových záznamov.
Komu sa páčila knižka Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů, smelo do toho:).

"Pomalu, potichounku jsem si začala prozpěvovat „Budiž mým zrakem“.
Za bezměsíčné noci bylo všechno černočerné, nařízení o zatemnění vypudilo ze světa veškeré světlo. Obezřetně jsem se usmála, když jsem si uvědomila, že neexistují žádné zákony proti zpěvu a že můj hlas sílí, navzdory téhle válce.
Mám přece právo být slyšet."

"Možná z téhle války vzešlo něco dobrého:
všechno je vzhůru nohama, veškerá nespravedlnost je nelítostně patrná.
Nám obyčejným ženám to dalo hlas – získaly jsme odvahu hájit svá práva a hájit práva druhých.
Koneckonců, v tomhle světě plném chaosu a smrti už nemáme tolik co ztratit."

43 13.06.2022

Sľúbila som si, že už nezačnem čítať fantasy sériu, v ktorej je preložený iba prvý diel. Ale sľuby sú na to, aby sa porušovali - a voilá, čítam si "Hříšní světci":).
Zo začiatku to celkom šlo. Bavila ma Naďa a jej komunikácia s Bohmi. A bavilo ma autorkino poňatie "Netvora".
Ale postupne sa mi javilo konanie postáv stále naivnejšie, príbeh stále prekombinovanejší (nie v dobrom zmysle) a záver bol totálny zmätok.
Premýšľam nad podobnými knihami, ktoré som čítala cca pred rokom (Opačno, Strážce duší, Prvá veterná čarodejka, ...). Tie príbehy mi úplne splývajú.
A "Hříšní světci" dokonale zapadnú medzi ne.
Už nikdy nezačnem čítať prvý diel série... :)

38 09.06.2022

Takže takto.
Po perfektnej Daisy Jones & The Six som mala od knižky vysoké očakávania.
A prvá časť bola vážne skvelá.
Malibu, leto 1983.
Prežívame jeden deň so súrodencami Rivovými - od rána až po začiatok párty. Zároveň sledujeme príbeh nešťastnej lásky ich rodičov - Micka a June.
Druhá časť, priebeh naprosto odviazaného večierka, pre mňa tak presvedčivá nebola. Dejová linka s Mickom Rivom mi prišla preplácaná, absurdná.
Zároveň do príbehu vstupujú nové a nové postavy, až čitateľ stráca prehľad kto je kto. Chápem, že autorka chcela zdôrazniť popularitu párty, ale väčšina náhodných postáv nemala na príbeh žiadny zásadný vplyv. Knižke by viac pristal komornejší dej, s väčším priestorom pre hlavných hrdinov.
Celkovo hodnotím knižku veľmi pozitívne, zhltla som ju za dva dni. Autorka vie vykúzliť skvelú atmosféru, postavy, bavia ma originálne témy knižiek, ktoré si vyberá.
Malibu v plamenech je dobrá knižka, ale topka ako Daisy Jones & The Six to nie je.

"Historie našich rodin jsou prostě příběhy. Jsou to mýty, jež vytváříme o lidech, kteří tu byli před námi, abychom tak dali smysl nám samotným."

"Posadila se tam a ze stolku si vzala časopis. Newslife. Prolistovala ho. Reagan a ruští disidenti a MTV , která kazí děti, a neměla by si koupit videopřehrávač?
Byly tam reklamy na auto Chevy Malibu, kokosový rum Malibu a tělový sprej Vůně Malibu. Nina si už asi po tisící říkala, proč Malibu ve všech kromě místních vyvolává pocit něčeho exotického, až nadpřirozeně úžasného, jako by šlo o nějakou sluncem zalitou utopii.
Jasně, ve filmu jste občas mohli vidět sousedy, ale jinak se v Malibu žilo jako všude jinde. I tady jste si čistili zuby, pálili večeře a zařizovali všední věci, jen jste při tom měli výhled na Pacifik.
Někdo by to všem těm lidem měl konečně říct, pomyslela si Nina. Žádný ráj neexistuje."

44 05.06.2022

Prvotina od neznámej autorky. A jedná sa o prekvapivo dobré čítanie.
Ocitáme sa na Rozhraní - okraji vesmíru. Skupina outsiderov stráži hranicu pred dávno vyhubenou mimozemskou civilizáciou. Na čele s nepohodlnou veliteľkou Adequin Rakeovou. Partičku ešte doplní zavrhnutý dedič vládnuceho rodu Mercerovcov Cavalon, génius a kretén v jednej osobe:).
Zastaralá technika, minimálne spojenie s centrálou a nikdy nekončiaca nuda, nuda, nuda.
Čo by sa mohlo pokaziť? ... Až im problémy vybuchnú priamo pred očami. Doslova.
Napínavé, dobrodružné sci-fi.
Mne osobne v príbehu chýbal prológ, časová os bližšie popisujúca históriu konfliktu s viatormi. O minulosti sa dozvedáme len v náznakoch a čitateľovi sa v tom ťažšie orientuje.
Knižka si vyslovene pýta druhý diel.

„Za devatero horami…“ Cavalon si odkašlal. „Bylo jedno království a v něm vládli naprostý blbci.“
Adequin si odfrkla.
„Bude to zajímavý,“ ujistil ji. „Věřte mi.“ Přikývla. „Pokračujte.“
„Takže, v tomhle království ovládaném blbci byl nejvyšší vůdce. Král všech králů nebo něco takovýho. Největší blbec ze všech.“
„Aha.“ Adequin potlačila úsměv. Takže tohle bude autobiografický příběh.

41 01.06.2022

Mariana Zapata ma proste baví.
Hrdinovia jej knižiek sú takí naozajstní, takí plní života ... a "potrhlí" tým správnym spôsobom:).
Dej knižky je pozvoľný, pomaly plynie, ani si neuvedomíte a už ste na konci. A brali by ste prídavok.
Žiadna melodráma, žiadne umelo vytvorené konflikty, ktoré by hnali príbeh dopredu. Zapata takéto "barličky" nepotrebuje.
Kto má rád knižky v žánri slow-burn romance, vrelo odporúčam.
A som zvedavá, s akými "exotmi" nás autorka zoznámi nabudúce:).

51 26.05.2022

Kde bolo, tam bolo...

"My, sestry Eastwoodovy, jsme byly tři, já, Agnes a Bella, takže se o nás možná bude vyprávět jako o čarodějnicích z pohádek. Byly nebyly tři sestry.
Mags by se to, myslím, líbilo – vždycky říkala, že nikdo nevěnuje patřičnou pozornost pohádkám a tak vůbec, vyprávěnkám babiček, tajným dětským říkankám a písničkám, které si zpívají ženské při práci.
Anebo se o nás možná vůbec vyprávět nebude, protože náš příběh ještě nemá konec. Možná jsme jenom samotný začátek a všechno to pozdvižení a trable, které jsme nadělaly, nebylo nic než první křísnutí pazourku, první sprška jisker.
Žádné čarodějnice pořád nejsou.
Ale budou."

Nový Salem, rok 1893.
Vrcholí emancipačné hnutie za volebné právo žien. Ale čo keď existuje aj iná cesta? Cesta zabudnutých kúziel, rozprávok šepkaných deťom pred spaním. Čo keď sa 3 sestry rozhodnú vzkriesiť stratenú cestu Avalonu?
Moc sa mi to páčilo.
Rovnako dobré - ak nie ešte lepšie - ako "January a Deset tisíc dveří". Autorku si radím medzi obľúbené.
Odporúčam.

38 17.05.2022

Ja proste nemám slov.
Knižku som si vyhliadla na základe nadšeného komentáru spriaznenej duše tu, na Databáze kníh. A som ohromená a stále ešte spracovávam, čo som to vlastne dočítala.
Dej sa vinie okolo vraždy muža v rieke v dedinke Giverny, na severe Francúzska. V Giverny, kde svoje svetoznáme diela namaľoval Claude Monet. V Giverny, ktoré je v súčasnosti turistickou atrakciou.
Začiatok je taká kľudná detektívka. Niektoré časti príbehu sú snové, ako keby vystúpili z diel impresionistov. Ale stále máte pocit, že všetko je jasné, že všetkému rozumiete. Až zistíte, že nerozumiete vôbec ničomu.
Nebudem spoilerovať, tento príbeh si proste musíte prečítať!
Aj ja mám chuť sa do knižky pustiť odznova. Teraz, keď už viem...

"Ty tři nebyly stejně staré. Vůbec ne. První bylo přes osmdesát a byla vdova. Nebo skoro. Druhé bylo šestatřicet a nikdy nepodvedla manžela. Zatím. Třetí mělo být brzy jedenáct a všichni chlapci ze školy do ní byli zamilovaní.
Ta první se stále oblékala do černého, druhá se líčila pro svého milence, třetí si splétala vlasy, aby jí poletovaly ve větru."

"Řeknu vám, co chci tak úporně najít: je to obyčejná krabice, velká asi jako krabice od bot, plná starých fotografií. Vidíte, není to nic originálního.
Četla jsem, že dneska si můžete celý život ukládat fotky na USB velikosti zapalovače. A já hledám krabici od bot. Až vám bude přes osmdesát, budete hledat ve svém harampádí maličký zapalovač. Držím vám palce. Tomu říkám pokrok."

61 08.05.2022

Toto bolo silné.
Príbeh Marije Morevny, tápajúcej na pomedzí ríše Kostěja Bessmjertneho a režimu ranobolševického Ruska. Príbeh umne prepájajúci magický realizmus s prvkami ruských rozprávok a povier.
Príbeh zo začiatku hravý, vtipný, lascívny, no postupne desivý, násilný, až bezútešný.
Príbeh určený pre skúseného čitateľa, ktorý medzi riadkami, v podobenstvách, dokáže rozpoznať realitu Leninovho i Stalinovo Ruska.
Na mňa to bolo ku koncu strašne smutné...
Komu sa páčila Trilogie zimní noci, toto je jeho knižka, i keď o dosť temnejšia verzia.

"Tam v slzách carevice leží, zavřená ve své komůrce.
A Šedý Vlk dělá jí pomyšlení.
Tam v hmoždíři pod nebem světa běsnící Baba Jaga létá.
Tam Car Kostěj tiše chřadne, tam bdí nad svým bledým zlatem."

„Tak se člověk stane nesmrtelnej, volčico. Prochází tím samým příběhem znova a znova, dokud do světa nevychodí pěšinu, dokud i kdybys zmizela, příběh se bude dál otáčet, bude dál hrát jako fonograf a ty budeš muset znova povstat, i kdybys měla prostřelený oko, abys dál mohla hrát svou roli a odříkávat svoje repliky.“

"Pamatuju si, jaký to bylo bejt tlustá. Bylo to skvělý. Dalo se kutálet chodbou jako cvrnkací kulička. Přála bych si, abych se teď mohla najíst těch dní, vzpomínání je přece jak ježení, nemyslíš? Hltáme minulost, abysme se zahřáli. Ať už jsi byla kdekoli, doufám, že tam bylo teplo.“

"Potulujeme se, ztracení, a ty už ani nevidíš to stříbrno na našich hrudích, protože celý lidský svět je země Smrti a v zajetí, a konečně po celém tom dlouhém čase jsme stejní jako všichni ostatní.
Všichni jsme mrtví. Všichni jsme si rovni. Jsme zlomení a bez cíle a věříme, že jsme naživu. Tohle je Rusko a píše se rok 1952. Co jiného by mohlo být peklo?“

37 05.05.2022

Príbeh vysťahovalectva dvoch žien, Gwyn a Helen, na Nový Zéland v 2. polovici 19. storočia.
Na základe pozitívnych komentárov som mala od knižky vysoké očakávania, ktoré sa nie celkom naplnili.
Počiatočné absolútne nadšenie nahradilo mierne vytriezvenie.
Áno, je to pútavý príbeh, odohrávajúci sa na zaujímavom mieste v čase prevratných zmien.
No na mňa bol dej knižky až moc dramatický a postavy málo "plnokrvné". Neprecítila som príbeh do hĺbky.
Kto má však rád viacgeneračné ságy s mnohými dramatickými zmenami, určite nebude sklamaný:).

38 28.04.2022

Sarah J. Mass to znovu dokázala.
Je kráľovnou fantasy romance.
Téma "Dvorov" mi už prišla vyčerpaná, ale ona opäť prišla s originálnym príbehom a čitateľ len hltá stránku za stránkou.
A Nesta... klobúk dole. Je náročné písať knihu s hlavnou hrdinkou, ktorá je z predchádzajúcich dielov absolútne nesympatická. Zvládla to s Chaolom a zvládla to aj s Nestou.
A bol to príbeh podobný knižke "Dvůr mlhy a hněvu", v ktorom je podľa mojej mienky S. J. Mass najviac autentická. Zo zlomenej bytosti stvorila psychicky i fyzicky silnú bojovníčku.
Záver knižky bol na mňa trošku presladený, preto jedna hviezda dole.
Celkovo, teším sa na ďalší diel. S čím nás autorka prekvapí nabudúce... :).

40 21.04.2022

Ešte väčší úlet ako prvý diel.
Agentka Streda Ďalšia sa ledva spamätala z maléru s Janou Eyrovou a už sa vrhá do ďalšieho dobrodružstva.
Tempo knižky je šialené - Streda skáče z knihy do knihy, do minulosti i do budúcnosti... Niektoré kapitoly boli vynikajúce (napr. súdny proces v "Procese" od Franza Kafku). Ale priznám sa, na mňa toho už bolo moc. Príliš veľa postáv, príliš veľa dejových liniek. V tej zmeti zápletiek som sa už trošku strácala. Trošku dosť:).
V závere sa autorovi podarilo z celého toho chaosu elegantne vybrusliť a strihol napínavé finále.
To ma navnadilo na ďalší diel, ale pokračovania sa už zrejme nedočkáme...

"... odjela jsem domů a cestou jsem přemýšlela o tom, že v situaci, kdy se mě někdo pokouší zabít pomocí náhod, za čtrnáct dní má přijít konec světa, čeká mě soudní proces, aniž bych věděla, z čeho jsem obžalovaná, a našli jsme ztracenou Shakespearovu hru, už se ničeho o moc podivnějšího nemůžu dočkat. V tom jsem se ale mýlila. Velice jsem se mýlila."

„Problémem pro společnost KrtekTV,“ pokračoval moderátor, „a tvrdou ranou pro producenty show Přežij Cortése, oblíbeného soutěžního pořadu, který je nápodobou dobytí říše Aztéků, se stal incident, při němž byl neúspěšný soutěžící místo prostého vypovězení z uzavřených kulis Tenochtitlánu zaživa obětován bohu slunce. Show byla zrušena a okolnosti incidentu se vyšetřují. Společnost KrtekTV se dle vlastního vyjádření ‚za incident omlouvá a je jím naprosto zdrcena‘, zároveň však připomíná, že ‚její show měla nejvyšší rating, a to i po zmíněné krvavé oběti‘.

„Rozuměla jsi něčemu z toho všeho?“ zeptala se slečna Havishamová.
„Ani ne.“
„Výborně!“ usmála se slečna Havishamová. „Zmatení mysli je přesně to pravé rozpoložení, v němž by všichni kadeti jurisfikce měli přistupovat k prvnímu přidělenému úkolu!“

37 15.04.2022

Moja prvá kniha od autorky. A hneď takáto pecka.
Sledujeme život jednej skupiny. Jej vznik, prvé kroky ku sláve, prácu na albume, koncerty, ... až po jej zánik. K tomu celý príbeh smeruje. Čo ho ale spôsobilo?
Kniha je písaná retrospektívne formou interview s bývalými členmi skupiny. Na jednej strane forma rozprávania okliešťuje popis prostredia, kulís príbehu. Na druhej strane máme šancu nahliadnuť do vnútorných myšlienkových pochodov jednotlivých postáv. Ako každý zúčastnený vnímal udalosti, ktoré sa stali, úplne odlišne. Moc ma to bavilo.
Bolo to iné a bolo to skvelé.
Bodka.

"Daisy: Vůbec mě nelákalo dělat někomu múzu.
Nejsem múza.
Nikomu nepatřím.
A basta."

"Camila: Člověk musí druhým věřit ještě předtím, než si to zaslouží. To by to jinak nebyla žádná víra, nemyslíte?"

"Právě to jsem na hudbě vždycky milovala. Ne různé zvuky ani dav nebo tu zábavu kolem, ale slova – emoce a příběhy – pravdu, kterou člověk může najednou vypustit z úst.
Hudba může člověka otevřít, víte? Dokáže člověku rozorat srdce a hrabat v něm, dokud z něj něco nevydoluje."

"Graham: Člověk si představuje, že když je něco tragédie, znamená to konec světa. Jenže konec světa v tu chvíli nepřijde. Nikdy nepřijde."

"... přátelům musíte pomoct, když přijde jejich nejtěžší den. Musíte jim pomoct v tom nejtěžším.
V životě jde o to, kdo vás drží za ruku, a myslím, že i o to, koho se rozhodnete podržet vy."

43 04.04.2022

Znova som stála pred dilemou, čo čítať ďalej. Prelistovala som pár kníh a vzápätí ich odložila. Až som doputovala k "Podpisu všech věcí", a po prečítaní prvých 2 strán som vedela, že túto neodložím.
Sledujeme príbeh Almy Whittakerovej. Detstvo prežité v netradičnej rodine v USA na začiatku 19. storočia, prvé kroky na poli vedy, citové vzplanutia, detailný výskum machorastov, cestovateľské eskapády, ...
Jediné slovo, ktoré charakterizuje túto knihu, je rôznorodosť. Každá časť je iná a všetky sú skvelé.
Nie som žiadna biologička, ale Almin výskum je popísaný natoľko pútavo, že sa od knižky nedalo odtrhnúť.
Dávno má nič tak nebavilo.
Odporúčam.
Len čo čítať teraz ďalej ... :)

"Odborník na chemickou symetrii jednou prohlásil: „Mluvit s tebou je jako mluvit s malou chytrou knihou!“ – kompliment, který Alma nikdy nezapomněla. Ale ukázalo se, že většina vědců není zvyklá na to, že jim otázky pokládá čtyřletá holčička.
Henry poukazoval na to, že pokud nejsou schopni své teorie obhájit před čtyřletým dítětem, pak si zaslouží být odhaleni jako podvodníci."

„Jsi kometa!“ zavolal dolů na Almu, zatímco neustále předstíral, že jednou mávající rukou řídí celý vesmír.
„A co dělá kometa, prosím?“
„Létá všemi směry!“ nařídil Ital.
Alma neváhala a poslechla. Vmísila se mezi planety, proplétala se mezi nimi a křížila dráhy všech ostatních, cupitala a točila se, až se jí z vlasů uvolnila mašle. Kdykoli se přiblížila k otci, křičel na ni: „Ne tak blízko, Bobulko, ať tě nespálím na škvarek!“ a odstrkoval ji od svého ohnivého a výbušného nového já, aby se vydala jiným směrem.

"Proč se jejich životy vyvinuly tak, a ne jinak? Znovu se zamyslela nad čtyřmi kategoriemi času, jak je jednou pojmenovala: božský čas, geologický čas, lidský čas a čas mechů. Došlo jí, že strávila většinu života přáním žít v pomalém, mikroskopickém království času mechů. Bylo to dost podivné přání, ale pak potkala Ambrose, jehož tužby byly ještě extrémnější než její – chtěl žít v nekonečné prázdnotě božského času, což je stejné jako žít úplně mimo jakýkoli čas. A chtěl, aby tam žila s ním.
Jedno bylo jisté: lidský čas byl ten nejsmutnější, nejšílenější a nejničivější druh času, jaký kdy existoval. Snažila se ho ze všech sil ignorovat."

52 29.03.2022

Tak táto streštená detektívka mala niečo do seba:).
Vitajte v bláznivom svete Stredy Ďalšej (v origináli Thursday Next), kde nie je problém stretnúť svoje staršie či mladšie "ja". Vo svete, v ktorom sa premávajú postavy vyhlásených literárnych diel a naopak, bežní ľudia sa behom okamihu ocitnú na stránkach knižky.
V tomto svete alternatívnej histórie Anglicko už vyše 100 rokov bojuje s cárskym Ruskom o Krym, Wales je samostatný štát, a vzduchom veselo poletujú vzducholode.
A nebude núdza ani o ďalšie prekvapenia.
Vedeli ste, že "Jana Eyrová" pôvodne končila úplne inak? Jana za svoje "šťastne až naveky" môže poďakovať neohrozenej agentke litdetu - Strede Ďalšej.
Čítajte:).

„Jak se vyvedl tvůj první den?“ zeptal se.
„Únosy, upíři, zastřelila jsem jednoho podezřelého, ztratila jsem svědka, kterého mi odbouchli před nosem, Goliáš se mě pokusil nechat zabít, píchla jsem pneumatiku.
Obvyklá snůška radostí.“

"Někteří lidé by nejspíš řekli, že chronohlídka má báječný smysl pro humor. Já bych řekla, že mi jejich druh humoru prostě leze na nervy. Slyšela jsem, že měli ve zvyku nacpat nové rekruty do gravitačních skafandrů a jen tak pro legraci je vystřelit týden do budoucnosti. Tuhle hru jim zatrhli poté, co jeden z rekrutů zmizel mimo vymezený kužel. Teoreticky je pořád tam, těsně mimo náš čas, nemůže se vrátit a nemůže ani komunikovat. Kdosi vypočítal, že ho dostihneme ode dneška přibližně za čtrnáct tisíc let – on sám za tu dobu bohužel zestárne jen o dvanáct minut. Tomu říkám vtip."

39 19.03.2022

Keď som sa tak pekne rozbehla so slovenskými prekladmi, tak som si "naordinovala" ďalšiu knižku v rodnom jazyku - Miniaturistu.
No chaotický začiatok a zmätočné dialógy vo mne zanechali skôr rozpačitý dojem.
Poctivo som čakala, kedy sa príbeh naplno rozbehne. A on sa aj rozbehol ... ale úplne odlišným smerom, ako som očakávala.
Namiesto mysteriózneho historického románu som dostala nemastnú - neslanú rodinnú drámu.
Dočítanie knižky vo mne zanechalo pachuť nepochopenia a neúplnosti. Že niečo podstatné mi uniklo. Nosná myšlienka / hlavné posolstvo knižky predo mnou zostali skryté.
Škoda.

40 09.03.2022