harena
komentáře u knih
Živý mrtvý a další policejní povídky
Martin Goffa
Sbírka krátkých policejních příběhů inspirovaná skutečnými událostmi. U některých se skutečně nasmějete, některé jsou smutnější. Ale všechny jsou opravdu dobré, svižně psané, bezvadně čtivé a zajímavé.
Tiché roky
Alena Mornštajnová
Překrásná kniha, stejně jako všechny od paní Mornštajnové. Citlivě popsaný příběh, podávaný střídavě z pohledu otce, bývalého komunisty ve vysokém postavení a z pohledu jeho druhé dcery, která nemluví, nicméně s těmi, které má ráda, se lehce domluví mimikou, lehkým pozdvižením obočí či koutku úst a samozřejmě psaním. Skvěle zvládnutá práce s jazykem, emotivní čtení, které velice, opravdu velice neradi odkládáte. Také bych si ráda přečetla druhý díl, paní Mornšajnová prosím piště, piště a pište. M. j. obálka knihy je také velice pěkná.
Krajina nočních jezdců
František Niedl
Ani čtvrtý díl nezklamal, škoda, že je zároveň poslední. Zatím se tedy se statečným panem Hynkem z Boru loučím a budu čekat, jestli pan Niedl nenapíše další díl. Kdo má chuť si přečíst dobře napsané dobrodružné, romantické příběhy, které se odehrávají v době husitské, tak doporučuji.
Běsni a zuř
Becky Masterman
Výborná a čtivá detektivka, jejíž hlavní hrdinka je "pěkně drsná baba", bývalá agentka FBI ve výslužbě. Snaží se konečně zapadnout do civilního světa, ale zločinci jí to nedovolí. Sympatické Brigit nechybí humor, kniha je psána lehce a napětí tak vystupňováno, že ji nelze odložit. Velice příjemné, svěží a sympatické čtení. Ještě že jsou dva další díly, za mě doporučuji.
Hlas kukačky
Hana Marie Körnerová (p)
"Psychologové tvrdí, že se všemi křivdami z dětství se má člověk vyrovnat do čtyřiceti. Předpokládá se, že po ní je člověk již vyrovnaný a pevně zakotvený v životě. Už by měl vědět, kdo je. A proč je. Zní to logicky. Jenže.............."
Krásná knížka, inspirovaná skutečnými událostmi, pohladí po duši a já jsem s ní strávila dva příjemné večery. Začíná vyprávěním Edity, která v letech 1938 až 1945 pracuje v pohraničí. Příběhy tří žen, babičky, dcery a vnučky, jsou s citem psané, výborně čtivé a myslím, že mnohé z nás trošku zapřemýšlí i o sobě.
Tajemství rodiny se postupně rozplétá, každá z hlavních hrdinek v sobě nese menší či větší křivdu z dětství a snaži se s ní vyrovnat. Ne každé se to povede. Jsem ráda, že žiji v této době, protože postavení našich babiček a matek v rodině nebylo lehké a obdivuji sílu, optimismus a lidskost Irmy.
V kleci
Ellison Cooper
Napínavý thriller se sympatickou vyšetřovatelkou jsem hned půjčila bratrovi, který chtěl dobré a napínavé čtení a které se hodí na dvoudenní pobyt na horách. Těšíme se oba na další díl se Sayer Altair. Dobrý thriller.
Katedrála moře
Ildefonso Falcones
Pěkný historický román, kde je ve vyváženém poměru historie a trochu romantický, dojemný příběh. 14. století je středověk, jak má být. Nevolnictví, gheta, mor, boje,odporná inkvizice A tady žije charakterní hlavní hrdina románu Arnau Estanyol, syn nevolníka a dvě (nebo tři?) jeho lásky. Někdo to tu přirovnává k červené knihovně, ale to tedy určitě není i když jsem ráda, že mi tam všichni neumřeli. A protože Falcones byl okouzlen překrásnou katedrálou Panny Marie u Moře, popisuje tu také její stavbu, která trvala přes padesát let. Arnau v té době pracoval jako bastaixos, to jsou nosiči, kteří zdarma nosili těžké kameny na stavbu kostela. Falcones byl advokát zaměřený na občanské právo a důkladně studoval, aby se dobře vyznal v tehdejších právních dokumentech a historii a podařilo se mu napsat výborný, zajímavý, čtivý i poučný román.
Dáma ve zlatém
Anne-Marie O'Connor
Zajímavá kniha s velikým záběrem a obrovským množstvím postav, ve kterých jsem se často ztrácela. První část knihy je o malíři Klimtovi, kde je ale jen tak lehce naznačen jeho život, i život Adéle, kterou zvěčnil na svém obraze Dáma ve zlatém. Ráda bych o tom ale věděla víc. Popis předválečné atmosféry Vídně se mi moc líbil a věrný je také popis války a pronásledování židů. Zajímavá faktografická beletrie.
Poslední nádech
Lucy Clarke
Ano, tak to je vyloženě čtení pro ženy a je v něm všechno, co tam má být. Romantický příběh velice dobře čtivý, exotické prostředí Tasmánie, krásná žena a dva bratři a i chvilky napětí.Trošku si s námi Lucy Clark pohrává a naznačuje, jaké asi bude rozhodnutí a celkem to bylo takové pohodové čtení. Možná proto, že je vdaná za profesionálního serfaře, má k moři tak vřelý vztah a překrásně barvitě popisuje pocity a prostředí při potápění.
Hračkář
Andrew Mayne
Skvělé. Další kniha Andrewa Mayneho, kde nasadil hodně vysokou laťku. Hlavní postava, stejně jako v prvním dílu, je profesor Theo Cray, vědec a biolog s velmi pružným postojem k hranicím, které by člověk neměl překračovat. Mnohým bude asi připadat, že se chová jako arogantní náfuka a vejtaha, ale on na to má často nárok. Vědecký přístup Thea při pátrání po vrahovi dětí se mi líbil, informace z oblasti vědy mě zajímaly (Fourier) a určitě jsem neměla chuť je přeskakovat. Přesně tak si představuji napínavý, zajímavý a akční thriller, který nelze zavřít a musíte ho číst třeba až do rána.
Dědeček Oge: Umění sibiřského šamana
Pavlína Brzáková
Krásné a ke konci smutné čtení o mizení jednoho etnika ze světa. Spisovatelka během 9 let sbírala a sepisovala vzpomínky pamětníků na posledního šamana Ogeho a na dřívější a současný život Evenků. Žili v oblasti sibiřské řeky v Podkamenné Tunguzky, živili se lovem zvěře a chytáním ryb, kočovali se sobími stády, ale jejich život se rapidně změnil příchodem ruských bolševiků. Ve vesnici v obchodě mohli prodávat kožešiny a za to si mohli kupovat vodku. Vodka vládla a moudrost končila na hromadách jako splašky.
Nebyla to lehká cesta, kterou musel projít malý Oge, aby se stal šamanem. Bylo úžasné zároveň s ním procházet tělem hada, dorozumívat se se zvířaty a nakonec dosáhnout Chergu buga - dolního světa, neboli Podsvětí. Léčil nemocné díky hadům, které uchovával v podpaží, a ti vstupovali do nemocných, sáli jejich nemoc a uzdravovali je. Léčil i pomocí bylinek. Posléze odchází Oge do tajgy a raději tráví dny o samotě, než aby přihlížel, jak Tunguzové mizí dobrovolně v zemi stínů.
Ano, ten konec je smutný, ale celá kniha je psaná s láskou, líbil se mi styl psaní, je zde spousta zajímavostí a postřehů ze života Tunguzů a doufám, že odchodem Ogeho nezmizí poslední lesní člověk.
Ještě trochu učení Ogeho - šamana:
"Lesní lidé říkají, že láska - to je poznat svého člověka a naučit se s ním žít."
"Lesní lidé říkají, že laskavost a mírnost u ženy jsou základ pro rodinné štěstí."
Doporučuji.
Krkonošští rodáci vzpomínají 2
Libor Dušek
Druhý díl je stejně zajímavý, jako první. S odsunem lidí, kteří v Krkonoších léta bydleli, se nemazlili Němci ani Češi a začátky českých dosídlenců nebyly jednoduché, obdobně jako poslední týdny, respektive měsíce původních německých obyvatel. Těšilo mě, že tu nezaznívala nenávist k Čechům ani k Němcům a díky vzpomínkám rodáků se zachovávají informace o historii a životě v Krkonoších. Zajímavá, čtivá a poučná kniha.
Prostě na mě zapomněli
Jiří Holub
Moc pěkný příběh. Malá Klárka vypráví, jak se s rodinou přistěhovali do vesnice v pohraničí, do domu po vysídlených Němcích. Právě jsem dočetla dvě knihy, kde čeští a němečtí pamětníci vypovídali o této smutné době, kterou tady pan Jiří Holub s citem zpracoval a věřím, že to někde i takto krutě proběhlo. Moc pěkný krátký román, který také doporučuji.
Krkonošští rodáci vzpomínají 3
Libor Dušek
Protože máme také chalupu po vysídlených Němcích, kterou naši prarodiče koupili od NV, zajímalo mě, jak válka a odsun Němců probíhal očima účastníků. Moc se mi líbilo, že se běžně chodilo na "handl", což byla dočasná výměna dětí mezi českými a německými rodinami, motivovaná výukou toho druhého jazyka. Politická rozhodnutí měla nakonec drtivou převahu a osudový dopad na všechny zúčastněné.
Není to vyprávění jenom o vztahu Němců a Čechů, jsou tu zajímavosti z běžného života. Rodilo se samozřejmě doma, při angíně se kloktal petrolej a při záškrtu se jedl med se střelným prachem. A protože mě to hodně překvapilo, pátrala jsem i jinde a zjistila, že se tato léčba používala v Evropě běžně a úspěšně. Vypráví to paní Cermanová, které bylo v době psaní knihy asi 90 let.
"Lidé, kteří nikdy neoplývali přehršlí hmotných statků a v životě zkusili tvrdou práci, jsou jasným důkazem rčení: co tě nezabije, to tě posílí. Většinou se jich optimismus drží i v pokročilém věku, snad právě proto, že mají od malička zvýšený práh skromnosti."
Život lidí před válkou, za války a v roce 1945 je zajímavější tím, že jde o autentické prožitky Němců i Čechů, těch, kteří byli odsunuti i těch, kteří tu stále žijí. Knihy patří mezi ty, které by neměly nikdy zapadnout. Z těchto důvodů pět palců.
Kudy vchází světlo
Louise Penny
Nad dalším dílem mé oblíbené série jsem strávila několik příjemných večerů. Opět krásné a také napínavé čtení. Všechny obyvatele vesničky Three Pines už dobře znám a prožívám s nimi všechno, i posezení v bistru. Nejlepší je číst od prvního dílu. V překrásné krajině se setkáme opět se sympatickým, galantním komisařem Gamachem, s Jean Beauvoirem, který se zhroutil po nezdařené policejní akci a kterému kupodivu dokáže pomoci svérázná a drsná básnířka Ruth s husou Rózou. Skvělá kanadská detektivka.
Krkonošští rodáci vzpomínají
Libor Dušek
"Paměť je nezbytnou součástí kvalitního života a prostřednictvím minulého se můžeme poučit pro uchopení současnosti i dění věcí budoucích."
Stále více se ztrácí to, co bylo, a díky vzpomínkám rodáků se zachová více informací o historii a životě v Krkonoších.
"Celé neštěstí pro Němce, kteří tu žili sedm století, začalo fašistickou diktaturou" , říká 84 letý Alois Zierise. "Kdyby jí nebylo, tak bych tady dneska v klidu bydlel, spolu s dalšími."
"Narodila jsem se dřív, tak mě dali do košíčku s nožičkama na kamna, malinko topili a vypiplali mě", říká třeba Marie Zedníčková.
Život lidí před válkou, za války a v roce 1945 je zajímavější tím, že jde o autentické prožitky Němců i Čechů, těch, kteří byli odsunuti i těch, kteří tu stále žijí.
Panu Duškovi patří za zpracování vzpomínek velké poděkování, knihy patří mezi ty, které by neměly nikdy zapadnout.
Noční pták
Brian Freeman
Noční pták je výborný thriller, zápletka skvělá, napínavé pátrání, že nepřeskočíte ani jednu stránku a budete číst do rána. Když mám chuť na pořádný, nebláznivý, akční a zajímavý thriller bez zbytečných brutalit, tak si představuji právě takovouto knížku. Už to vypadalo, že se sympatickému detektivovi nepodaří chytit správného vraha a on bude vraždit dál v dalším díle. Ten už mám v knihovně objednaný. V tomto žánru opravdu výborná kniha a můžu jen doporučit.
Ze mě : cesta Blázna a vnitřní svět Jaroslava Duška
Pavlína Brzáková
Ráda pana Duška poslouchám a proto jsem si ho chtěla i přečíst a nejsem zklamaná. Slova i myšlenky se ženou jako řeka a jen si říkám, jakými zbytečnostmi si člověk svůj život komplikuje, že se dá žít mnohem jednodušeji a spokojeněji. Psáno s nadhledem, vtipem a optimismem. I když se vším nesouhlasíte, rozhodně jeho pohled na život stojí za zamyšlení
"Půjdeme-li s Proudem, všechno bude, jak má být. Když říkám s Proudem, myslím tím proud Života. Ale kde ho najít? A jak s ním držet krok?"
Nezlomná
Lesley Pearse
Občas si ráda přečtu romány pro ženy, je to příjemná relaxace, ale tady je to asi pro hodně mladší ročníky. Nezlomná Bella pomáhá ve Francii raněným, jezdí se sanitkou, setkává se se svojí starou láskou, ale odjíždí se svým raněným manželem domů, kde se o něho stará i v období španělské chřipky. Obálka knihy úplně odrazuje od čtení, jak tady i ostatní píší, vůbec se nehodí k příběhu, pan Bursák knížku určitě nečetl.
Podzimní případ
Anders de la Motte
Velké překvapení, druhý díl je mnohem lepší než Konec léta. Před mnoha lety se pět nerozlučných kamarádů, kteří se měli moc rádi, opilo a servalo a je možné, že zavinili smrt jednoho z nich. Sympatická kriminalistka Anna přes odpor místních začne pátrat. De La Motte napsal neuvěřitelně napínavý a promyšlený thriller se skvělou amosférou, bez brutálních popisů vražd a mučení. I když ke konci už naťukával, jak to vše bylo a bude, já jsem to neuhodla. Určitě pět palců a milovníkům thrillerů doporučuji.