Krkonošští rodáci vzpomínají 3
Libor Dušek
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/408932/bmid_krkonossti-rodaci-vzpominaji-3-qj1-408932.jpg
5
10
5
Krkonošští rodáci vzpomínají série
< 3. díl >
Dramatické příběhy z válečných i poválečných let. Třetí pokračování příběhů rodáků z Krkonoš či blízkého Podkrkonoší nabízí pestrou mozaiku životních osudů a zkušeností pozoruhodných vypravěčů. Ve všech příbězích silně rezonuje česko-německá interakce. Soužití obou etnik na území Krkonoš nebylo v minulosti vždy oboustranně přívětivé a ideální. Diskutabilní rovnováhu rozrušily nejprve smělé ambice Konrada Henleina a Adolfa Hitlera v 2. polovině 30. let a 1. polovině let 40. a náslená česká reakce po květnu 1945 vedená Edvardem Benešem. Paradoxem je fakt, že většina krkonošských rodáků ve svém rodokmenu najde vždy alespoň několik německy, respektive česky hovořících předků. Instituce tzn. smíšených manželství byla až do 30. let na denním pořádku, podobně jako handl - dočasná výměna dětí mezi českými a německými rodinami, primárně motivována výukou toho druhého jazyka, ale nesla s sebou i řadu dalších pozitivních sociálních aspektů. Ani to však nepomohlo zastavit lavinu kolektivních i osobních nenávistí. Historicko-politická rozhodnutí shora měla nakonec drtivou převahu a osudový dopad na všechny zúčastněné. Paní Ingrid Mainert a její rodina byla nucena v dětství opustit místo, kde do té doby vyrůstala. Protože byla Němka. Danuše Nekolová byla nucena během války pracovat ve vrchlabské továrně pro Němce. Protože byla Češka. Herta Paulů vyrůstala bez tatínka, který byl nucen narukovat do války. Protože byl Němec. Vyhnula se poválečnému vysídlení a ve Vrchlabí žije doposud. Protože její maminka byla Češka. Realita bývý vždycky složitější, než se jeví na první pohled.... celý text
Přidat komentář
Protože máme také chalupu po vysídlených Němcích, kterou naši prarodiče koupili od NV, zajímalo mě, jak válka a odsun Němců probíhal očima účastníků. Moc se mi líbilo, že se běžně chodilo na "handl", což byla dočasná výměna dětí mezi českými a německými rodinami, motivovaná výukou toho druhého jazyka. Politická rozhodnutí měla nakonec drtivou převahu a osudový dopad na všechny zúčastněné.
Není to vyprávění jenom o vztahu Němců a Čechů, jsou tu zajímavosti z běžného života. Rodilo se samozřejmě doma, při angíně se kloktal petrolej a při záškrtu se jedl med se střelným prachem. A protože mě to hodně překvapilo, pátrala jsem i jinde a zjistila, že se tato léčba používala v Evropě běžně a úspěšně. Vypráví to paní Cermanová, které bylo v době psaní knihy asi 90 let.
"Lidé, kteří nikdy neoplývali přehršlí hmotných statků a v životě zkusili tvrdou práci, jsou jasným důkazem rčení: co tě nezabije, to tě posílí. Většinou se jich optimismus drží i v pokročilém věku, snad právě proto, že mají od malička zvýšený práh skromnosti."
Život lidí před válkou, za války a v roce 1945 je zajímavější tím, že jde o autentické prožitky Němců i Čechů, těch, kteří byli odsunuti i těch, kteří tu stále žijí. Knihy patří mezi ty, které by neměly nikdy zapadnout. Z těchto důvodů pět palců.
Neotřelý pohled na stav Krkonoš v předválečných, válečných a poválečných dobách. Vyvrací mnohé mýty ohledně té doby. Mnohé problémy této doby vznikly již při založení Československa. Založit jednonárodní stát Československý na území, kde žije tři a více národností je fatální omyl.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2017 |  Krkonošští rodáci vzpomínají |
| 2020 | Peru 1970 |
| 2018 | Krkonošští rodáci vzpomínají 2 |
| 2019 | Krkonošští rodáci vzpomínají 3 |
| 2016 |  Trojí tvář Váchánu |
Skvělé! Třetí díl vyprávění pamětníků o časech kolem války. Soužití národností, politika, válka, to a ještě víc ovlivňovalo osudy "obyčejných" lidí v Sudetech. Děkuji panu Duškovi a všem, kteří se tyto příběhy snaží shromáždit, aby neupadly v zapomnění.