harena komentáře u knih

Má vše, co čtení určené pro ženy má mít. Lásku, žárlivost, přátelství, nejistotu, romantiku, ale je to pro mě už moc červené. I když v těchto vedrech se snad už nic jiného číst nedá.

48 16.06.2019

Moc hezká, zvláštní, dojemná a citlivá kniha. Četla jsem ji před mnoha lety, a patří k nezapomenutelným.

47 15.06.2019

Další kniha pana Cobena, na kterou jsem se těšila. Nepočítala jsem s tím, že dnes knihu přečtu celou, ale je tak pěkně cobenovsky napsaná , že jsem pokračovala kapitolu po kapitole, až mám dočteno teď, o půl jedné ráno. Pěkné, jako téměř vždy. Žádné přílišné popisování brutality, napínavé a hlavním postavám člověk fandí a drží palce. Coben zabruslil do problémů rodin s pubertálními dětmi - drogy, kradení lékařských receptů, nekomunikace s rodiči a neschází tu ani vrah, který vraždí, aby jinému pomohl. Strhující zápletka a překvapující závěr.

64 15.06.2019

Hned zpočátku mě kniha překvapila a potěšila. Autora nalákal příběh panovnické dynastie v Rusku - Romanovců, popustil uzdu fantazii, poprosil čtenáře, ať zapomenou na vše, co jim ve škole vtloukaly do hlavy soudružky učitelky a pozval je, ať si užijí docela jiný příběh. I když, kdo ví, jak to ve skutečnosti bylo. Také hodně zajímavé jsou na konci knihy autorovy poznámky.
Kniha je napínavá, moc dobře se čte, výborně si u ní odpočinete a není třeba nic řešit. V těchto letních vedrech ideální na čtení.

49 12.06.2019

Velmi pěkný román, spisovatel se nechal inspirovat skutečným příběhem brněnské funkcionalistické vily Tugendhat. V honosné vile, postavené z oceli, betonu a skla, žije šťastně mladá rodina až do chvíle, kdy do země vstoupí nacistické vojsko a jsou nuceni vilu i zem opustit. Ani předtím život rodiny neběžel plynule a klidně. Vila zažila lásku, lež, sex, zkoušku charakteru a tolerance, trápení a první zradu. Jsem ráda, že jsem měla možnost si knihu přečíst, hodně se o vile dozvědět, a když ne skutečná, tak virtuální prohlídka, kterou jsem si našla na internetu, je také skvělá.

76 11.06.2019

Mimořádná kniha, patří určitě k těm nejlepším českým z posledních let. Dlouho jsem ji odkládala, názory čtenářů se různily, ale po prvních stránkách mi bylo jasné, že paní Táborská je skvělá vypravěčka, vynikající spisovatelka a moje krevní skupina. Příběh je vyprávěn z pohledu více postav. Adoptovaná Malinka těžko hledá samu sebe, dále je tu matka, která se stále snaží s ní navázat vztah, dává jí víc a odpouští víc, než svým dětem, ale jde to těžko, těžko. Malinka asi jako všechny odložené děti trpí obavou, že si nezaslouží, aby ji někdo měl rád. Další žena je tu čtyřicetiletá Alice, která stále bolestně touží po dítěti.

Skvělý psychologický román, velice emotivní, neskutečně čtivý, častokrát mi autorka vyrazila dech, postavy jako by brala skutečně ze života. Paní Táborskou si ukládám mezi oblíbené spisovatelky a těším se na Běsu !!!!!

81 10.06.2019

Polovina výkvětu Českého království bojuje proti králi Janu Lucemburském, plení, znásilňuje, vraždí, zapaluje vesnice a dobývá královská města a král se svými přívrženci, statečným rytířem Wolframem a čestným Benešem, se jim v tom snaží zabránit. Sice dali vojákům rozkaz, že nesmí pálit, zabíjet, znásilňovat a bezuzdně loupit, a ty první podmínky vojáci většinou splnili, u těch dalších dvou to už byla potíž. Ani drancování se nedalo zcela zabránit. Takový byl prostě běh války. Docela štěstí, že ještě existujeme :)))).
Pan Niedl je výborný vypravěč. Jeho dobrodružné příběhy jsou čtivé, napínavé a zajímavé. Celou dobu jsem držela palce našim dvěma hrdinům a protože to vypadá, že pro ně svítá na lepší časy, tak rychle do dalšího dílu.

66 08.06.2019

I čtrnáctý díl je čtivý, napínavý a neschází vtipné a trochu chlapácké dialogy drsných mužů z mordparty. Běží tu dva příběhy. V prvním vyšetřují vraždu bývalého policisty a druhý je o krásné ředitelce gymnázia, kterou týrá manžel. Obviněn je Krauzův bývalý kamarád z dětství.
"Každý se vydal do nočního města svou cestou a teď stojí na opačné straně barikády. Přesto zůstali kamarády, dělili se totiž o to samé město a místa v něm bylo dost pro všechny."
No jo, no. Mafián nebo policajt, oba musí dodržovat nějaké dohody, aby byl ve městě jakýsi klid. Však se DD téměř celý život věnoval vyšetřování zločinu, tak ví, jak to chodí. Mám zatím přečtené všechny dánovky, které u nás vyšly, tak rychle, čekám na další.

78 07.06.2019

Jestli měl Peter May chuť napsat thriller stylem jako Dan Brown, tak to se mu k mé lítosti nepovedlo. Zdlouhavé vyprávění, dlouhé chození po Paříži a nic. Jen jsem pořád čekala, že teď to teprve přijde - je to přece můj oblíbený Peter May - ale ne. Na konci mi bylo už úplně jedno, jestli někdo přežije. Škoda, zkusím třetí díl, podle čtenářů by měl být lepší.

66 05.06.2019

Pěkná kriminálka, k autorovi se budu určitě vracet. James Chase píše jasně, stručně, příběh běží před očima. Výborné napínavé čtení na 150 stránkách.

49 04.06.2019

Překvapující a zdařilý debut mladé nigerijské spisovatelky. Silný, bolestný příběh mladé dívky Yejide, plný emocí, ale s nadějí na konci. Yejide mě lapila, trpěla jsem s ní, měla s ní vztek a chápala ji. Líbil se mi styl psaní i příběh.
"Než prohlásíš, že je šnek slabý, uvaž si svůj dům na záda a choď s ním po světě."
"Když se vám život vysmívá do očí, musíte se smát taky a předstírat, že vás vtip na vlastní účet nesmírně pobavil - a tak jsem se snažila nedat na sobě nic znát a tvářit se, že jsem přece dost chytrá na to, abych se určité věci dovtípila sama."
Doporučuji.

68 03.06.2019

Čtivý, napínavý, poutavý, nenáročný ale zábavný román pro ženy, který se opravdu povedl. Proto přehlédnu i takové věci, které se podle mě nemohly stát. Hlavní hrdina je poutavě vykreslený, duchaplný a padoucha musí každá žena hned nenávidět. V příběhu je všechno - chamtivost, žárlivost, závist, láska. Po přečtení románu žádný stres a přemýšlení, jsem příjemně naladěná a spokojená. Sandra Brown je profesionálka, která ví, co se líbí a umí psát.

63 01.06.2019

Jako zatím všechny detektivky s Harry Boschem je příběh dobře čtivý a napínavý. Harry tu nemá zrovna šťastné období, nedaří se mu v manželství a ve vyšetřování mu taky leckdo trošku hází klacky pod nohy. Konec je zapeklitý, několikrát jsem hádala, kdo je vrah, ale vždy špatně. Opět povedené, dobře psané a jdu na další knihu v sérii.

66 30.05.2019

Druhý díl ságy rodu Sternbergů – německé rodiny židovského původu – pokračuje vyprávěním od r. 1926 do listopadu 1937, kdy postupně začíná veřejná diskriminace Židů a každý člen rodiny tuto nespravedlnost a nenávist prožívá jinak. Snaží se uvěřit, že to nepotrvá dlouho, že „cizina to tak nenechá“, ale k překvapení všech i hlava rodiny, 75 letý Johan Isidor, dojde k názoru, že jediná záchrana pro ně je okamžitě odjet z Německa. Alice už je u svého přítele v Jižní Africe a povolení odjet do Palestiny dostává i Ervín se sestrou Klárou a její dcerou Klaudií. Co bude s rozmazlenou Viktorií a dalšími se dozvím asi ve třetím pokračování, na které se těším.
Kniha je opravdu poutavé vyprávění o pohnuté době. Autorka nás ušetří konečného zúčtování se Židy a vlídně a lehce s humorem popisuje život, názory a chování v židovské rodině. Tak honem třetí díl.

58 28.05.2019

No, jak píše čtenářka stranska, není to čtení pro intelektuály, ale je to čtení optimistické a zábavné. A víte, že např. gynekoložka tvrdí, že ženy, které mají děti později, zůstávají nejen déle mladé, ale jsou též vynikající matky? A co stáří nad 60 - 70 let? Nenaříkat, nemluvit o nemocech a kdo má srdce otevřené pro ostatní, ten je ve stáří právě tak vítaným hostem, jako v mládí.
"Začal nový věk. A patří zralé ženě."
Myslím, že je čas poslat knížku dalším ženám v mé rodině, kterým je právě přes čtyřicet. Třeba je potěší.:)))

53 26.05.2019

Jsou knížky, ke kterým se člověk rád vrací a nikdy není zklamán. Znovu jsem si připomněla, jak lehce, vtipně a s láskou pan Čapek píše a po dočtení této tenké knížečky je mi jasné, že chci jet do Holandska.
"Tož to jsem viděl na vlastní oči, jak se dělá Holandsko. Je to jako s jejich městy: vezme se kus moře, ohradí se a vypumpuje se; i zůstane dno, na něž pořádný kus Evropy dodává řekami své nejlepší bahno a moře jemný písek, Holanďan to vysuší a zaseje na to trávu, krávy ji spasou, Holanďan je podojí a udělá z toho sýr, který v Goudě nebo Alkmaaru prodá do Anglie; což je, mimochodem, názorný příklad koloběhu hmoty."
"Holandsko, toť voda. Holandsko, toť květinový záhon. Holandsko, toť pastvina. Zelený polder mezi kanály a na něm černobílé krávy....."
"Ale kdybyste se mne zeptali, co se mi v Holandsku líbilo nejvíce, tedy vyhrknu bez dlouhého rozmýšlení, že lidské příbytky. A krávy. A grachty. A obloha. Ale jelikož jsem nejdříve řekl příbytky, tož příbytky."

63 26.05.2019

Patří k těm nejlepším thrillerům, které S. Bolton napsala a i když nevystudovala psychologii, podařilo se jí u obou nešťastných matek - bývalých přítelkyň - popsat traumata, obrovskou bolest a vyrovnávání se s vinou naprosto neuvěřitelně. Kromě matek je třetím vypravěčem bývalý voják Callum, který trpí posttraumatickou stresovou poruchou. Příběh je napínavý, atmosféra ostrova úžasně popsaná a závěr snad ani nikdo neuhodne. Pro mě je to dokonale mistrně zpracovaný psychologický příběh, který si ráda přečtu znovu.

72 25.05.2019

Vynikající kniha, nejdřív jsem si ji půjčila v knihovně, ale už jsem ji koupila a to 2x, ještě jako dárek pro bratra. Je tam fotoatlas, popis hub, s jakými si je můžeme splést a pak i výborné recepty!!! Vydat takovouto knihu je opravdu skvělý nápad !!! Veliká spokojenost.

48 24.05.2019

Velký román, jehož hlavní děj se odehrává v Austrálii, je nejen příběh Alexandera, Elizabeth a Ruby, ale je zároveň o životě v Austrálii v letech 1872 - 1900, kdy ženy ještě neměly téměř žádná práva, pomalu se tam zakládají odbory a postupně tam vzniká nová politická strana "laboristická", bez britského "u", začíná se rozvíjet průmysl i lékařská péče. Trošku děsivé např. bylo, že žádná žena ještě nepřežila císařský řez, který hrozil Alexandře. Kniha se četla dobře, každá postava měla svůj příběh, byla něčím zajímavá a buď jí můžeme držet palce nebo odsuzovat. Přečtu si i další knihy autorky.

55 24.05.2019

Pro mě naprosto děsivý příběh, na str. 200 jsem knihu zavřela, že toto číst nemám zapotřebí. Ale autorka v doslovu píše " klíč je v tom čtenáře donutit, aby chtěl otočit další stránku". Tak i mě to nedalo a večer jsem knihu dočetla. Nebudu "hvězdičkovat" , protože příběh je plný napětí, ale pro mě děsivý a strašlivě nepříjemný.