Skleněný pokoj

3 28. září

Příběh je skvěle napsán a také vyprávěn. Postavy, jejich vývoj a povahy jsou výborně napsány. Konec byl velmi dobře napsaný, ale zároveň jsem se nemohla ubránit pocitu, že tam minimálně jedna kapitola chybí. A proto mi konec přišel sice uzavřený, ale zároveň neúplný.

1 25. září

Začátek byl na hraně, chvilkami jsem chtěla knihu odložit, ale nakonec jsem příběh ustála celý.. Ne že by kniha byla špatná, ale asi nejslabší kterou jsem letos četla. Měla jsem pocit, že knihu píší minimálně tři autoři, naprosto rozdílný střed knihy, pak i konec ... Kniha je trochu zklamáním ..

Pro zvídavé: na téma Fakta a fikce Skleněného pokoje byla zpracována diplomová práce. Zajímavé. Odkaz: https://is.muni.cz/th/v3voc/Bakalarska_diplomova_prace_-_2014.pdf

3 15. srpna

Co se týče Mawerovy tvorby, tak mohu srovnávat pouze s knihou Pád, která mi přišla malinko lepší a psychologicky propracovanější. Stejně jako ostatní i já měl s knihou občasné problémy. Nejhorší byl vlastně začátek a přiznám se, že do četby se mi tak moc nechtělo. Ty permanentní popisy architektury a minimum děje. Pak se to ale tak po 60 stránce začalo nepatrně obracet, až se to dostalo do něčeho, co jsem hltal po nocích a velmi mě to bavilo. Velkým problémem pro mě bylo i takové zvláštní odosobnění autora od postav, což možná způsobovaly některé typy vět při popisu toho, co postavy dělají. Na vině však mohl být i český překlad. Za mě tedy horší čtyři hvězdičky. A co musím autorovi přiznat je, že se jedná o nejlepší marketing, který kdy vila Tugendhat měla.

4 12. srpna

Já asi nikdy pořádně neocením to, jak Simon Mawer píše. Nápad skvělý, docela i popisy a dialogy. Ona to vlastně není špatná kniha, ale.. Přemíra sexu, kterému se někdy autor snaží vtisknout nějaký hlubší smysl (ale spíše to bývá komické). Přemíra nevěry – a tady chci něco říct: buďto je každý muž opravdu hovado anebo pan Mawer zkrátka nechtěl zpracovávat nějaké větší motivace k nevěře mužů. Ať tak či tak, moc jsem to nepochopila a nelíbilo se mi to.

3 10. srpna

Skvěle napsáno. Zprvu se mi do ní moc nechtělo, ale velmi mile mě překvapila, od poloviny jsem se od ní už neodtrhla a musela dočíst. Autor si s tématem vyhrál a příběh vykreslil takovým způsobem, že nad ním už několik dní přemýšlím. A to mě baví :-) Vřele doporučuji!

2 03. srpna

Měla jsem knihu delší dobu a pořád se mi do ni nechtělo pustit. Nakonec byla velmi ctiva a vůbec mě nenudila, i když jsem občas zrychlila u pasáží popisu myšlení postav. Ale jinak hezké a da se ze čtení i lehce něco odnést.