harena komentáře u knih

Kratičká, zajímavá knížečka, která je psaná s jemným humorem, o životě vlků. Spisovatel je pozoroval dva roky a od té doby se snaží přesvědčit úřady, že ten, kdo zabíjí soby nejsou vlci, ale lidé, kteří je střílejí i po stovkách z letadel. Pan Mowat si vlky pojmenoval a sledoval, jak vychovávají vlčata, jak se střídají v hlídání mláďat, jak se smečky chovají k sobě navzájem a také jak se vlci chovali k němu.Příběh je psán s láskou, je moc krásný a dojemný.

58 18.07.2019

Rozhodně to není strhující krimidrama, jak píší v anotaci, spíš takové zdlouhavější počtení. Vera pátrá, co se stalo jejímu malému bratrovi před dvaceti lety a vyrovnává se stále se vztahem ke své matce, s její smrtí, jak se po narození bratra Billyho cítila odstrčená atd. Byla jsem ráda, že se blížím ke konci a nakonec mě zklamal i ten závěr.

72 17.07.2019

Je to moje sedmá detektivka s "tvrďákem" Harry Boschem a stejně jako předešlé je napínavá a čte se téměř sama. Vražda je vražda a tak Harry chce vypátrat, kdo zabil před mnoha lety malého chlapce. I když by policie už chtěla případ uzavřít, svérázný Harry pátrá dál. Také potká Julii, ženu, se kterou by mohl chvíli být, ale bohužel, zase to nevyšlo. A konec? Jsem opravdu zvědavá, kam to ten Harry odchází.

54 16.07.2019

Vlídné vyprávění, které pohladí po duši. Knihu jsem četla několik dní a to vždycky jen pár kapitol před spaním. Člověk pak usíná s pocitem, že na světě je jenom nádherně.

59 14.07.2019

Cením si Cheryl, že se rozhodla vyrovnat se svými traumaty tím, že zvládne ujít 1770 km úplně sama divočinou Pacific Crest Trail. I když neuměla zacházet s kompasem ani s vařičem. Mnohem lepší, než aby zůstala na heroinu nebo měla sex s každým chlapem, kterého potkala. Vyrazila, aby přemýšlela o svém životě, aby se zamyslela nad vším, co ji zlomilo. Že jí před čtyřmi lety zemřela máma. Že se rozvedla, ač stále tvrdila, že svého muže miluje. ????!!!! Vzpomínala, jak chtěla udržet rodinu pohromadě, ale nedařilo se jí to a nebo jak museli zastřelit maminčina koně. Atd. O samotné divočině tam toho nijak moc není, stále se tu promítají vzpomínky na matku a na vše, co v životě pokazila (slušně řečeno).
Jestliže cesta Cheryl pomohla, aby se v ní vše uspořádalo, tak je to jenom fajn.

65 12.07.2019

Knížku mně doporučila kamarádka jako opravdu čtivý román pro ženy, ale obálka knihy mě dlouho odrazovala, do čtení se mně dlouho nechtělo. Ale bylo třeba už knihu vrátit do knihovny, tak jsem ji přece jen otevřela a po pár stránkách opět zavřela, že to nedám a vrátím všechny tři díly. Ale abych to neprotahovala, přece jen jsem po chvíli pokračovala ve čtení a musím se připojit k tvrzení, že je příběh opravdu čtivý, stále se tam něco děje, Bellu unášejí nebo prodávají do nevěstinců, ale mladá Bella je silný člověk, přizpůsobivý a schopný samostatného života. Také se několikrát zamiluje, chvíli je v Anglii, ve Francii nebo v Americe a nakonec jsem knihu dočetla ještě v noci i když jsem chtěla pokračovat až dnes. Protože mě zajímá, co má spisovatelka v úmyslu s Bellou v dalším díle, přečtu si i ten. Žádný těžký psychologický román, je to lehké odpočinkové čtení pro ženy.

45 12.07.2019

Velké překvapení, že známá spisovatelka detektivek napsala román pro ženy. Kdo ji zná, ví, že píše neuvěřitelně čtivě a tady se to znovu potvrdilo. Hlavní hrdinka Faya se dokáže o sebe postarat a to i dost brutálně. Trochu sexu, vína, nenávisti a pomsty a román dlouhý 400 stránek je u konce. Ale myslím, že pro ženy to skutečně čtivé je.

62 10.07.2019

Výborná detektivka za plný počet hvězdiček. Styl psaní pana Cobena je úžasný, příběh je napínavý, akční, chytrý, aktuální, zajímavý, Myron Bolitar sympatický, jeho přítel a ochránce Win je super statečný a téměř nepřemožitelný, dialogy vtipné, takže čtete a čtete a najednou je konec. Moc mě mrzí, že u nás vyšly jen dvě knihy s Myronem Bolitarem, je to hodně dobrá detektivní četba.

56 09.07.2019

Ano, i u tohoto dílu je největším plusem čtivost a zdravá dávka napětí. Nuda je i u Smrtících tajností vyloučena. Vyprávění má spád, postrádá hluchá místa a protože dnes v Krkonoších fičí studený vítr, přečetla jsem Brynzu za jeden den. Už bych přála Erice, aby se jí v osobním životě trochu dařilo, když se tedy Peterson rozhodl jít jinou cestou. Už je to ale šestý díl a Erika stále ještě nepomstila svého manžela a mrtvé kolegy, i když je tu o tom krátce zmínka. Tak asi v sedmém díle. Velice se těším na další knížky, protože pan Brynza slibuje, že jich ještě mnoho vyjde.

79 08.07.2019

Pěkná cobenovská detektivka, lehce a plynule se četla, bylo určitě možné přijít na to, kdo je vrah, ale mně se to nepodařilo. Jinak spokojenost, příjemné oddychové čtení.

53 07.07.2019

Autorka, která se stala černou ovcí Organizace, nás bez sentimentu a s jemným humorem seznamuje s prací mírových misí OSN. Jestli stále máte ještě naivní představu, že jsou tyto mírové mise nezbytné, přečtěte si tuto výpověď. A to je jen o zlodějinách dole, další si asi ani neumíme představit.
" Multietnické projekty a soužití, prázdné fráze o demokratizacích, integrace s důrazem na genderovou vyváženost…….. „Člověka, co vymyslel slovní spojení fungující multietnická společnost, měli rovnou zbavit svéprávnosti, zrovna tak jako toho, co vynalezl kolektivizaci.“

Děj má spád, nechce se vám knihu odložit, ale pod tím vtipem a žertováním je smutno a zůstává pocit marnosti. Mezinárodní mírové organizace už slouží jen jako „trafika“ a tunelování peněz. Konec, přežily se.

„Vybavím si svoje vlastní slzy, dusivý zával zklamání, z něhož jsem neúnavně rašila dalšími nápady a lstmi, jak navzdory zvůli, lhostejnosti a absurditě něčeho – čehokoliv – dosáhnout. Cítím se vší tíhou a naléhavostí, že jedinkrát, kdy něco dokážu, kdy někomu opravdu zasáhnu do života, jednám proti mandátu naší organizace.
A že to dál nemá smysl.
Pohřbívám svoji víru v mezinárodní společenství, zatímco můj vlastní idealismus a víra v jednotlivce se dere zpátky k životu. Už nebudu nic předstírat, nic utajovat.
Pomohla jsem alespoň jednomu jedinýmu člověku.
Moje mise skončila."

Tak ještě jeden vtip nakonec:
„Starej Albánec s Albánkou sedí ve svým bytě v Prištině. Nejde proud, takže je tma, telka nehraje, neteče teplá voda a jídlo v lednici se kazí. Najednou se rozsvítěj světla, telka naskočí, lednice hrkne. Albánec se podívá na Albánku a řekne: Mámo, podej pušku! Srbové se vrátili!“

Legrace? Ano. Smutné? Taky ano.

Děkuji paní Čechové za tuto naprosto skvělou knihu, která je svým obsahem vyjímečná. Vynikající čtení a určitě d o p o r u č u j i !

68 06.07.2019

Knihu jsem četla v době, kdy vyšla a byla jsem vážně nadšená. Četla jsem po letech i její přepracované vydání, ale to mě už nijak neoslovilo. Ve stejné době, jako první vydání Tmy, jsem četla i Den Trifidů. Jsou to moje první sci fi romány a patří k nezapomenutelným.

59 04.07.2019

Moje třetí kniha od Samuela Bjorka se četla stejně dobře, jako předchozí dvě. Konec nepředvídatelný, rychlý, také si myslím, že by si zasloužil víc stránek. Jinak je to příjemná odpočinková četba.

75 04.07.2019

Je to určitě výborná kniha stockholmské spisovatelky, která pracovala u soudního dvora a pak jako úřednice v Evropské komisi v Bruselu. Snad proto ví, o čem píše. Z celé knihy na mě po celou dobu padala deprese a i když jsem zrovna nečetla, pořád jsem musela přemýšlet: co kdyby... proč...
Je to o partě mladých, většinou 18 letých ve Švédsku.Sebastian byl nejbohatší dítě Švédska, běloch s psychickými problémy, feťák, rozvedení rodiče a špatný prospěch ve škole. I když náhodou do školy šel, přicházel vždy pozdě, ale nikdo mu nic neřekl, nevyčítal, aby ho náhodou nepoškodil na duši. Po prázdninách se ve škole učitel nikdy nezeptal: " tak děti, kde jste byly a co jste dělaly o prázdninách", kdepak, to by se ti, kteří nikde nebyly, mohly cítit "vyloučeni".
Do party patřila Maja, právě souzená za to, že ve škole postřílela kamarády. A právě ona celý příběh vypráví :
" Měla jsem dost Sebastiana, Amandy a Labbho, jich všech, toho všeho. Měla jsem dost toho, že jsem mladá a mám si užívat, blbnout, v opilosti řvát před diskotékou nebo uvnitř VIP salonku. Všeho jsem měla dost, ale ze všech sil jsem tu jejich hru hrála dál. Večer co večer co večer. Pořád dokola a dokola a dokola. A taky jsem říkala to, co říkají všichni: "Páni, jak já jsem se zase ožrala, a já si vůbec nic nepamatuju a ty vole, to byla ale sranda."
Do party patřil také Denis z Ugandy, který obchodoval s drogama, dál ctižádostivý Samir, který chtěl, aby Maja dala od Sebastiana ruce pryč:
"Nech toho, Majo. Tyhle kecy si s chudáčkem nebohým Sebastiánem schovejte jeden pro druhýho. Já ho nelituju. Jestli to doma v tom jejich luxusním baráku fakt nemůže vydržet, tak proč se neodstěhuje? Jestli nedokáže chodit do školy, proč toho nenechá. Tvůj přítel je zmrd, ať už je sjetej nebo ne."

Samozřejmě chápu, když jí hrozí 10 let kriminálu, tak ji mrzí, že přijde o 10 let života. Ale že by si uvědomila, že zabila dva lidi a ti přišli o celý život ?!?!?!?!?!?

Kniha je to výborná, dobrá sonda do života mládeže ve Švédsku, ale z toho života a názorů mi bylo zle a - jak už jsem psala - jsem byla celou dobu v depresi.

58 01.07.2019

Neuvěřitelně čtivý a zajímavý román mladého spisovatele, za který zasloužene získal hned dvě ceny. Téměř 600 stránek a bylo mně líto, že už je konec. Je to příběh o rodičích, kteří nechtěli vidět pravdu o Nole - svém dítěti. Je to příběh o muži, který v mládí zmrzačil druhého a snaží se mu to celý další život vynahradit a pak je to příběh o dvou spisovatelích, velkých přátelích, které žene ctižádost napsat Velký román, a každý se s tím vyrovnává jinak.
Epilog:
"Dobrou knihu nepoměřujeme jen jejími posledními slovy, ale společným účinkem všech slov předcházejících. Asi tak půl vteřiny po dočtení knihy, po přečtení jejího posledního slova musí na čtenáře dolehnout silný pocit: za chviličku už musí myslet jen na to, co právě přečetl, a při pohledu na obálku se mu po tváři musí rozlít trochu posmutnělý úsměv, protože mu všechny ty postavy budou chybět. Dobrá kniha, Marcusi, je taková, u které nám je líto, že skončila."
A tato kniha skutečně taková je!!! Doporučuji !

72 01.07.2019

Povedená detektivka nebo thriller, kterou kazí jenom ten překlad. Příběh z lékařského prostředí, kdy dvě kliniky bojují o peníze a sponzorské dary. Pro jednu je nejdůležitější vynalézt vakcínu na AIDS, pro druhou výzkum rakoviny. Ani jedna strana se neštítí žádné špinavosti, podvodu, lhaní a nakonec vražd. I když je to starší kniha, moc dobře se četla a napínavá je do poslední stránky. Když si nebudu všímat překladu, je to na plný počet hvězdiček.

57 24.06.2019

Třetí díl je stejně krásný, jako předchozí dva. Kdo z rodiny neemigroval, je deportován do koncentračního tábora.
"Nezvedla se jediná ruka na pomoc bezbranným, nikdo se ďáblovi nepostavil do cesty, nikdo se nestyděl, že je člověkem."
Po osvobození je v rozbombardovaném Frankfurtu obrovská bída a Betsy se snaží vyrovnat se skutečností, že koncentrák přežila jako jediná z rodiny. Brzy si uvědomí, že zapomnění je jenom slovo a člověk se od vzpomínek nikdy neosvobodí. Ač jí je 76 let, je stále silná osobnost a když se setká s dalšími členy rodiny, je zase plná optimismu.
Byla to odporná doba, znovu si uvědomuji, že jsme šťastná generace, protože jsme nezažili válku.
Celá sága byla krásné čtení, protože tu nejsou popisovány jen hrůzy války, ale je tu hlavně příběh židovské rodiny Sternbergů, popisován s jemným humorem. A jak čtu komentář Janiny 74, je napsaný i 4. díl, tak sláva, snad vyjde i u nás.
Celá sága je vynikající, krásně psaná a zajímavá. Určitě doporučuji všechny tři díly.

53 22.06.2019

Jedna rvačka v mládí, jedno osudové klopýtnutí a Matt má problémy po celý život. Od mého oblíbeného spisovatele dobrá detektivka nebo psychologický thriller výborně profesionálně napsaný. Ke konci už to bylo docela dost zamotané a dost překombinované, aby vše zapadlo do děje tak, jak má. To bylo i na mě, milovníka cobenovek, moc. Jinak bezva čtení.

57 20.06.2019

Skvělé, máme další talentovanou českou spisovatelku, paní Ditu Táborskou. Běsa je stejně jako Malinka příběh nabitý emocemi se spoustou osudů, nakonec vzájemně projených. Žádná z postav není černá nebo bílá, jsou tak živé, jako kdyby je spisovatelka osobně znala nebo byla jednou z nich. Opravdové, empatické a skvěle psané.

"Sněženko, co to říkáš, přestaň! Říkám tobě i tady tvé kamarádce, že můj syn je šťastně ženatý a že má dcery dvě." Tohle je nechutné! Jak Sněženka jenom mohla...? Pozoruješ zmiji, jak chytá nezbedné srdce, roztahuje si hrudní koš a s velikým úsilím ho tam natlačí zpátky. Rychle tomu srdci ustřiháváš křídla, jdeš do kuchyně a házíš je do koše na odpadky. Jsi rozechvělá, snad zvládneš uvařit kávu. Pečlivě si utřeš ruce do ubrousku a pak si je pro jistotu ještě umyješ jarem na nádobí. Sice je to sajrajt na kůži, ale pořád lepší než roztoči z peří. Vyndáváš hrnečky, ale to už je tu znovu Sněžana, je ti to nepříjemné, kdy už tahle trapná komedie skončí?"

Už teď mám chuť si knížku přečíst znovu celou. Úžasná byla i ukrajinská část příběhu. Vůbec mě nerušilo, naopak se mi velice líbilo, když do nemocnice stropem do chodby akutního příjmu vletí nádherná Bůh a mluví na Smrta. Sláva, Bůh je žena!
Obě, Malinku i Běsu řadím na špičku české soudobé literatury.

A jako třešnička na dortu je v závěru rukou psaný deník feťačky. Dokonalé.

75 19.06.2019

V tomto díle Connely více přibližuje čtenářům život Terryho McCaleba, nyní už bývalého agenta FBI, který také začíná věřit, že Harry nezvládl stresy svého povolání a stal se tichým mstitelem. Nemají to hoši jednoduché, protože nejen ulice Los Angeles, ale i Harryho oči jsou temnější než noc. Líbil se mi i závěr knihy.
Snad si to oba do příštího dílu v hlavě srovnají a budou si zase navzájem věřit.

52 17.06.2019