Totál Balkán

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Dají se stamiliony rozkrást po stovkách? Jak se dělá demokratizace? Je možné se neztotožnit s hodnotami přední mezinárodní organizace? Proč vlají vlajky členských států tak vysoko? A proč nikdo neřekne pravdu? Mladá právnička se vydává do Kosova a na vlastní kůži získává šokující odpovědi na své otázky. Autorka získá místo právníka se zaměřením na ochranu lidských práv a právních menšin v Kosovu pro mezinárodní organizaci, jejíž jméno v knize nezazní. Náplň práce tvoří kontrola místní veřejné správy, monitorování situace v terénu a realizace projektů, které pomohou místním komunitám. Před nástupem je nutné pracovníka teoreticky proškolit, aby na místě působení zjistil, že je všechno jinak: autorka s lehkostí a vtipem líčí problematiku sžívání se s týmem, navykání pravidelným výpadkům elektřiny a vody a především nástrahy vznikající při pronikání do místních etnických vazeb. Postupem času však získává pocit povrchnosti, nenaplněnosti, nevíry ve smysl veškerého úsilí. Zkušenosti a zážitky české právničky pracující v letech 2007 - 2008 na Balkáně v mezinárodní organizaci....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/111593/big_total-balkan-a2q-111593.jpg 4.798
Nahrávám...

Komentáře (33)

Kniha Totál Balkán

bdolezalka
04.11.2021

Neměla jsem nikdy o těchto misích iluze, ale paní Čechová mi sebrala i tu poslední špetku naděje, že k něčemu alespoň trochu jsou. A to je dobře, nač si něco nalhávat. Kniha se strašně dobře četla, autorka píše poutavě, má mě strašně blízký smysl pro humor, takže jsem se dobře bavila, i když jsem vlastně četla o strašně smutných věcech. Rozhodně doporučuji si přečíst, dávám pět hvězd a ani o cípek méně.

kap66
19.10.2021

Jste-li zaměstnancem státní instituce, vybavte si všechno, ale opravdu všechno, s čím se denně potýkáte: nekompetentnost či odtrženost těch nejvyšších nadřízených, buzerace v nesmyslech a neřešení opravdových průšvihů, umlácení všeho, co funguje,… Hned potom si řekněte: NIC se mi neděje, tohle všechno mě jen otravuje a štve a ještě hůř, ale jde jenom o mé nepohodlí a v nejzazším případě vyhoření. NEJDE O ŽIVOT. Pak to vynásobte aspoň stokrát. Přidejte bezostyšné ztopení šílené spousty peněz a to, že TAM O ŽIVOT JDE. Totál Balkán. Peníze na něco smysluplného, např. na hřiště pro děti, padnou třeba na školení o evaluaci nebo lidské dimenzi nebo kýho čerta, což může být i nové auto pro jednoho ze „zachránců“ vyslaného OSN.

Vyhlídnu z okna a pozoruju partu dětí, co venku hrajou basket. Ne ledajakej. Hřiště je uprostřed křižovatky. Koše visí nad vchody dvou protějších baráků. Pravidla: trefit koš a zároveň přežít, nenechat se zajet při driblingu mezi jedoucími auty.
Přihraj, bre!
Ideální průprava pro život v Kosovu. Na upraveným hřišti za plotem si můžou hrát malí Francouzové a Taliáni. Kosovský děti jsou o krok napřed. Odmala se učí obstát v drsný hře na opravdový vítěze a padlý. Na opravdový riziko. Na opravdovej paradox a absurditu světa.
Totální… Basket.

Od deprese mě zachránil způsob napsání a autorčina opakující se myšlenka: pomoci aspoň v jednom případě, aspoň jednomu člověku.
Pět hvězd, nekompromisně a bez váhání.


Metla
30.08.2021

„Pokud by se výkonnost měřila objemem potištěnýho papíru, tak by demokratizace jihosrbský provincie Kosovo byla největším úspěchem v moderních dějinách.“

Blankica mi sebrala iluze, o kterých jsem měla iluze, že mě veškeré podobné iluze dávno opustily. Jednoduše mé dojmy a nekvalifikované odhady rozdrtila palicí reality, jak ji okusila na vlastní kůži. Bojovat s větrnými mlýny má větší smysl a snažit se hlavou prorazit betonovou zeď větší šanci na úspěch, než „pomáhat“ ve službách OSN, to jsem z jejích zážitků, úvah i názorů pochopila dokonale.
Je vážně zajímavé, za kolik odborně a vznešeně se tvářících slov jde schovat následující činnosti: čumím (monitoring), hovno dělám (evaluace), píšu nesmysly (lidská dimenze) a občas si k hezkému platu něco multietnicky nakradu (demokratizace). Jen rádoby ušlechtilá, zcela prázdná hesla a vymýšlení hovadin - stačí nakouknout do Wikipedie, jaké množství světových a mezinárodních dní za kdejakou čípovinu má tato organizace na svědomí.
Nemohla bych pracovat pro OSN, jelikož trpím nepřekonatelným odporem k byrokracii a málo chlastám (spíše vůbec). Nedokázala bych si tudíž zachovat příčetnost v situaci, kdy je každá prospěšná aktivita pro lidi v postižené oblasti hodnocena nadřízenými jako nežádoucí, zakázaná, i zadarmo drahá, skutečně pomáhat je prostě tabu! Většina podřízených a kolegů hází klacky pod nohy, zatímco shora se koná humanitární bombardování kládami po hlavě. Jednotlivci s ideály a touhou něco opravdu dělat se buď poslušně začlení do stáda parazitů, nebo budou nelítostně vyčleněni.
Přesto si autorka zvládla uchovat svěží nadhled; pití kalichu hořkosti bylo v mém případě konstantně přerušováno smíchem, byť často poněkud zoufalým.
A co je nejdůležitější: odhlédneme-li od obludné byrokratické mašinérie mocné organizace, balkánský svéráz ukazoval v této knize výrazně lidskou tvář, dávající naději na pokojné soužití. Chci tomu věřit a držím všechny palce.
A Blanka Čechová má můj nejryzejší 100% respekt.

P.S.: Gabko, díky za půjčení knížky, už Ti ji asi nevrátím ;-)

Lady S.
13.08.2021

Skvělá kniha! Těžko se mi hledají slova, jak ji popsat. Kniha je napsaná prostě úžasně. Některé pasáže mě donutily se nahlas zasmát a jiné zase potlačit slzu. Každopádně kniha otvírá (nám) naivům oči, jak to (ne)funguje v takových organizacích. Až je mi z toho smutno.

Garik
27.02.2021

Demokratizovať, demokratizovať a demokratizovať, pravdaže s ohľadom na ľudskú dimenziu následne evaluovať.
Blanka Čechová rozhodne vie, ako písať. Táto jej kniha spomienok je plná čierneho humoru, ironických poznámok a sarkazmu. Používa skvelé, výstižné prirovnania, ktorými výborne dokresľuje detaily fungovania veľkých nadnárodných organizácií, keď prostredníctvom opisu svojho pôsobenia v jednej z nich dáva nahliadnuť do ich zákulisných praktík. Pomenovaniu tej konkrétnej sa umne vyhýba (čo je celkom pochopiteľné), takže si možno iba domýšľať (podľa životopisu ide o OBSE). Ale to je jedno, pretože byrokracia sa všade, kde dostane príležitosť, správa rovnako. Je to aj kniha v dnešnej dobe nádherne politicky nekorektná, no zároveň je desivá. Navyše dáva nahliadnuť aj do miestnych pomerov tej doby, do života a problémov obyčajných kosovských Srbov a Albáncov.

Bedřich63
31.01.2021

Jako většina čtenářů přede mnou dávám i já pětku. (*****) Ve škole nelichotivé hodnocení, ale tady právě naopak. Ty hvězdičky ale beze zbytku patří autorce za humor, skvělý jazyk a zajímavé líčení roku života v Kosovu. Celkem s nadhledem, ale asi až s určitým časovým odstupem líčí situaci, kdy si musela den za dnem připadat jako mravenec v míchačce.

No a ohodnocení Organizace a jí stovek a stovek podobných působících po celém světě? (0)
Více k tomu asi tady není co říci, každý si udělal obrázek z knihy a případně i na základě vlastních zkušeností.

Pražský výběr zpíval písničku S.O.S., ze které ocituji jen kousek, ale dala by se klidně použít i celá.

Prachy, jenom prachy nečekají
Jen po nich sáhneš
A už tě mají

rabor
19.11.2020

Stává se mi, že moje názory ve mně raší a rostou rychle a životaschopně jako plevel, zatímco poznání jako nějaká zakrslá, zapomenutá, tisíciletá borovice zmírá na nedostatek světla. Už ani nevím proč, ale od této knihy jsem si moc nesliboval a poté co jsem přečetl prvních pár stránek a dejchl na mě ten autorčin rádoby vtipný styl psaní alá Poslední aristokratka v Kosovu (teď možná křivdím Poslední aristokratce, nikdy jsem ji nečetl, další pýr mé zahrádky) mé odhodlání pokračovat ve čtení vážně zakolísalo. Múže něco takového fungovat? Múže vzniknout dobrá kniha z toho, že se nějaká mladá, prdlá, idealistická právnička rozhodla šířit v kosovu mír a lásku, a potom o značně velkých a kontroverzních tématech psát stylem haha, hihi, podívejte jak jsem dobrá?
Teď se, za to co jsem si myslel, cítím trochu trapně. Nepoznal jsem žádnou knihu, která by dokázala lépe popsat situaci v kosovu a život mírotvorce/mravence (a tady by se mě mohl někdo zeptat, a kolik knížek o Kosovu jsi četl frajere? Tak ať si někdo takový píše svoje komentáře, jo?).
Vtip a ironie? A proč ne? Pokud sním někdo dokáže zacházet s takovou obratností jako autorka. Ono vám totiž s tím prvním zamrazením v zádech brzy dojde , že onen vtip a ironie tu není jen pro zasmání, ale že díky němu dokáže na čtenáře přenést celé to místo, jeho vúni, emoce, krásu i marasmus a dokáže to mnohem lépe a přesněji než tisíce politických esejí a sociologických studií. A k tomu sarkasmus jako poslední obrana zdravého rozumu a možnost uchránit svou duši jako duši slušného člověka. Jsi jen člověk nebo nečlověk.
Děkuji Blankica

tami1
04.06.2020

Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Je plná šokující pravdy o fungování všech těch veledůležitých mezinárodních organizacích.
Všechny tyhle rádoby skvělé a užitečné organizace se už dávno změnily v byrokratické obry, kteří si myslí, že mají patent na pravdu. Ve skutečnosti jde jenom o peníze, moc a vliv.
Myslím si, že kdyby zmizely, většina obyčejných lidí by si toho ani nevšila. V oblastech, kde je třeba humanitární pomoci, by možná dokonce zbyly peníze na opravdu užitečné a potřebné projekty. Snad by také mohly vymizet hovadiny jako "fungující multikulturní společnost", "gender a asi milion různých pohlaví" a omezilo by se věčné vměšování těchto samozvaných samaritánů do věcí, do kterých jim nic není.

1