handulli handulli komentáře u knih

☰ menu

Noční motýl Noční motýl Ondřej S. Nečas (p)

Z počátku jsem měla trošku problém se začíst. Pak se to ale rozjelo, děj svižně odsýpal. Velmi oceňuji, že tu nebyla žádná zbytečná vata. Tady opravdu byl čistý děj, který prostě vyšel na 238 stran, ale já jsem si je užila. Akorát mě pak trochu zklamal závěr, který byl takový překombinovaný. Nechci prozrazovat děj, ale neumím si představit, že by tohle všechno někdo vymyslel a zorganizoval a ještě by to tak dlouho fungovalo. Mně se v téhle knize líbila chytrá jednoduchost a možná to první vysvětlení bylo nejlepší. Pak ty další pokusy o zvraty v ději mi už přišly nevěrohodné. Ale jinak líbilo, ráda zkusím další díl.
P.S.: Moc povedená obálka!

23.03.2021 4 z 5


Sekáč Sekáč Terry Pratchett

Pratchett je jediný autor, který mě dokáže při čtení rozesmát.
Není asi nic, co by už nebylo řečeno přede mnou. Skvělá satira skrývající spousty hlubších myšlenek. Jenom Pratchett je dokáže zakomponovat do děje naprosto lehce a ještě vtipně.
Pomocný dělník Smrť-Vilík, trhlí mágové a jeden jejich nemrtvý kolega, ale dojde i na bojácného bubáka nebo upíra z Nosterfernetu a samozřejmě liga za práva (ne)mrtvých. Doporučuji!

---------
"Není to starý Rumpál. Starý Rumpál byl mnohem starší."
"Starší? Cože? Starší než mrtvý?"
---------
„Stůjte! To bylo moje nejlepší roucho!” zakřičel za prchajícími. „Chtěl jsem, aby mě pohřbili v mém nejlepším… No a teď se na něj podívejte! Víte, jak špatně se štupuje hedvábí? Vraťte se! Podívejte se, a ještě navíc je ta díra ve dvojitém švu, no ale tohle, to už -“
Chvilku poslouchal. Neslyšel nic jiného než zvuk pádících nohou, který se rychle vzdaloval.
Rumpál Žička si vytáhl nůž z těla.
„Málem mě zabili, grázlové,” zabručel a odhodil zbraň daleko od sebe.
---------
„Slyšel jsem, že nejste jenom mrtvý, ale že vás prý i pohřbili,” naklonil se za ním zvědavě Afekt, když Rumpál šouravě vykročil.
„To je pravda.”
„Pořádného chlapa ale jen tak něco nepoloží, a když už, tak zase vstane a jde dál, nemám pravdu?”
---------
„To je ono! Bohatý lidi by si dali vždycky kvůli šesťáku vrtat koleno.”
„Jasně. Vostrá a bohatá. Ale máklá.”
„Nemůžeš bejt bohatej a máklej. Když si bohatej, můžeš bejt akorát výstřední.”

20.03.2021 5 z 5


Šikmý kostel Šikmý kostel Karin Lednická

Knihu jsem měla v merku hodně dlouho. Očekávání byla, vzhledem k enormnímu ohlasu čtenářů, hodně vysoká a to nebývá většinou dobře. Kniha mě vyloženě nezklamala, ale chyběla mi tam svižnost. Někdy mi přišlo, že vyprávění převažuje na úkor přítomného děje. Některé pasáže byly rozvláčné, pomalé .... Ne vždy to bylo špatně, ráda jsem si přečetla i o běžném dni obyčejných lidí, který je nám dnes vzdálený pomalu stovky světelných let, ale kniha ve mně nebudila nutkavost číst dále.
Na druhou stranu oceňuji zvolené téma, které vyneslo zpět na povrch zapomenuté dějiny. Ani já jsem netušila, co se ve zdejším regionu dělo. Dokonce mě kniha podnítila si dohledávat některé další informace- např. podle map nejkratší pěší cesta do Wieliczky je 130 km. Což je pro mě naprosto nepředstavitelné. Je neuvěřitelné, co vše dříve lidé vydrželi. Jak byli silní nejen po fyzické, ale i psychické stránce. Opravdu těžké osudy. Hned si člověk váží toho, co má. Sice brbláme na kdeco, ale proti nim jsou naše důvody naprosto chabé. Tak si říkám, kolik z nás by dokázalo se tehdejšímu životu přizpůsobit (včetně dětí, kteří od raného věku museli pomáhat).
Přestože jsem zdejší kraj navštívila pouze jednou v rámci dovolené (největší zážitek komentovaná prohlídka dolu Michal v Ostravě se skvělým průvodcem-bývalým horníkem, mohu jen doporučit), mám pro tuto česko-polskou oblast slabost. Oba moji rodiče pochází z pobělohorských exulantů - Čechů, kteří po staletí kvůli víře žili v oblasti Ostrzeszów-Wielki Tabor a do vlasti se vrátili až po 2 sv. válce. Nářečí užívané v knize mi tak bylo velice blízké. Některé výrazy dodnes používáme. Celkově mi byl děj v knize blízký a vyvolával spoustu nostalgických vzpomínek na dětství spjaté s prací v hospodářství. Na druhou stranu havíře měl v rodině jen přítel (právě z této oblasti, ale název dolu nevím), a o to víc mě zajímalo dozvědět se něco víc o jejich těžké práci. Práce havířů je tu však zmíněná spíše okrajově.
Suma sumárum: knihu určitě doporučuji přečíst, ale asi je lepší k ní nepřistupovat s vysokým očekáváním. Je napsaná docela dobře, jen mě tam chyběla čtivost, ale to je - vzhledem ke komentářům níže- spíše jen můj problém. Jelikož je to ale prvotina, tak zhluboka smekám.

12.03.2021 5 z 5


Loutkové divadlo Loutkové divadlo M.W. Craven

Tak tohle nebyl můj šálek čaje. Postavy byly ploché, nevýrazné a až na Tilly mi nebyl nikdo sympatický. Vraha jsem výjimečně i správně a v předstihu odhalila.
Většina děje mi přišla dost neuvěřitelná. A vzhledem k tomu, že žánr není sci-fi, tak mi to postupně docela vadilo.

25.02.2021 3 z 5


Smrt si nevybírá Smrt si nevybírá Ambrose Parry

Příjemné překvapení. Knihu jsem objevila náhodou v rámci ČV 2021. Historické knihy mám ráda a vývoj lékařské vědy mi přijde fascinující, proto to byl jasný výběr. Nečekala jsem ale, že se bude kniha číst tak dobře. Děj svižně odsýpá, nejsou tu prakticky žádná hluchá místa. Hlavní postavy mi byly sympatické, přestože jejich osobnost se odkrývá pozvolna, stejně tak jako jejich minulost. První díl jsem měla půjčený z knihovny a během jeho čtení jsem si rovnou koupila druhý díl. Po hooodně dlouhé době jsem byla překvapená, že už jsem na konci a bylo mi to skoro líto. Na druhou stranu musím říci, že to rozhodně není klasická detektivka, kdy vyšetřování zločinů má v knize dominantní postavení, ale - vůbec mi to nevadilo. Těším se na další díl.

29.01.2021 5 z 5


Pýcha a předsudek Pýcha a předsudek Jane Austen

Z tohoto díla nejsem tolik nadšená jako mnozí ostatní, ale má svoje zvláštní kouzlo. Pýcha, předsudky a další nedokonalosti lidské povahy, které jsou zde vykreslené, provází lidstvo napříč historickými epochami. V tomto směru by člověk ani nepoznal rozdíl 200 let.
Během čtení jsem zhlédla i film. Zpočátku mě knížka moc nebavila, děj se oproti filmu dost vlekl a já jsem téhle rozvláčnosti nemohla přijít na chuť. Za polovinou knihy, no spíš skoro v jejích 2/3, se ale děj docela rozhýbe a tady musím říct, že byla zase knížka mnohem lepší než film.
Nelituji, že jsem si tuhle klasiku přečetla. Vracet se k ní pravděpodobně nebudu, ale má něco do sebe.

21.01.2021 4 z 5


Velká samota Velká samota Kristin Hannah

Opravdu velmi silný příběh. Prvních 200 stran je takových pozvolných, ale mě to nevadilo. Pak děj ale nabere na obrátkách, a i když jsem tušila jakým směrem se bude ubírat, nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Závěr mě ale překvapil, to jsem nečekala. Tolik bolesti a smutku a zároveň síly. Nezapomenutelná kniha.

12.01.2021 5 z 5


Dokonalá vražda Dokonalá vražda Jude Deveraux (p)

(SPOILER) Jude Deveraux jsem četla naposledy v 16ti. Když přesedlala na detektivky, rozhodla jsem se dát jí šanci. Nevím, jestli je to tím, že je to v tomhle žánru její prvotina, ale bylo tam spousta momentů, které mi přišly silně přitažené za vlasy nebo minimálně hodně nepravděpodobné (např. Jack vleze do jámy po vyvráceném stromu, přestože má sádru na noze) a některé pasáže vyloženě směšné (např. bizarně napsaný novinový článek).
Navíc jsem se ztrácela v postavách. Měla jsem opravdu problém pamatovat si složité vztahové propletence - kdo je čí syn, z kterého manželství. A tak se mi stalo, že jsem si druhý den při čtení říkala: "Sakra, kdo je ten Henry Lowell?? To byl přeci něčí manžel .... ale byl to druhý nebo první manžel? A to byl ten nevlastní otec tadytoho?"
Za mě tam prostě byla spousta zbytečné omáčky na úkor dobré detektivní linky.
Bohužel musím v negativním hodnocení pokračovat. Do čtení jsem se musela vyloženě nutit. Přestože jsem tak s hlavními hrdiny strávila několik dní, neoblíbila jsem si ani jednoho. Upřímně mi ale nejvíc vadil Jack se svou výbušnou a až bezohlednou povahou. Nedokážu pochopit, proč hazardně řídil dodávku, navíc nepřipoutaný a se spolujezdcem, když se mu před pár měsíci zabil při autonehodě bratr a on jako spolujezdec mohl být rád, že to přežil. Od té chvíle byl pro mě Jack pitomec. Buď svou fiktivní postavu nemá ráda ani sama Deveraux nebo nám tím chtěla demonstrovat, že jablko nepadá daleko od stromu?
Takže nakonec 2 hvězdy, protože přečíst se to dalo, ale měla jsem k tomu tolik výhrad, že už se k této sérii nevrátím.

01.01.2021 2 z 5


Dárek z pravé lásky: 12 zimních políbení Dárek z pravé lásky: 12 zimních políbení * antologie

Už holt nejsem cílová skupina. Nebavilo mě to, nedočetla jsem.

13.12.2020


Dvanáct vánočních schůzek Dvanáct vánočních schůzek Jenny Bayliss

Jedna z nejhezčích vánočních romancí, co jsem četla. Jen Matt mohl mít v knížce více prostoru.

PS: Předvídatelný děj je asi u těchhle typů knih normální, ne?

13.12.2020 5 z 5


Na hraně Na hraně Amanda Quick (p)

Nemůžu si pomoci, ale autorčiny starší počiny byly prostě lepší. Přijde mi, že poslední roky jede tak nějak na stejné průměrné až lehce podprůměrné vlně.
Možná je to mým současným rozpoložením, ale nějak jsem se v těch záporných postavách ztrácela. Jako romantická kniha to bylo málo a jako detektivka taky. Navíc mi nepřilnula k tělu ani žádná z postav. Neurazilo, nenadchlo. Prostě průměr.

03.12.2020 3 z 5


Spánek Spánek Haruki Murakami

Murakamiho nelze číst povrchně, jinak je knížka naprosto prázdná. Upřímně takové knihy moc nevyhledávám, ale Murakami mě nějak sám přinutí přemýšlet mezi řádky a dodá knize třetí rozměr. Navíc jsem si tuto povídku přečetla v době, kdy tak nějak ke mně osobně promlouvala (a ne, o nespavost nejde :)

Už po pár stránkách jsem si říkala:
Je člověk šťastný, když má spokojený život? Proč není člověk spokojený se svým životem, přestože má v životě všechno to, aby spokojený byl? Ano, opravdu stačí, když budeme hrát dál věrohodně své sociální role a okolní svět nepozná, co se s námi děje. Hrát sociální role, dál se chovat stereotypně ... člověk bezpečný pro společnost. Ač tuto povídku napsal Murakami v 90. roce, tak je to pořád pravdivé.
A ten závěr? Nevím, jestli jsem ho pochopila zrovna tak jak Murakami zamýšlel. Anebo to byl účel. Jen se nad tím prostě zamyslet :)

24.11.2020 5 z 5


55 55 James Delargy

Na tuhle knihu jsem se opravdu těšila. Přesně takhle si představuji anotaci k dobrému thrilleru/hororu. Asi příliš veliká očekávání zapříčila mírné zklamání. Kniha je psaná trochu těžkopádně, často jsem se přistihla, že mi ulítly myšlenky jinam a musela jsem si odstavec přečíst znova. Ale tak za půlkou knihy se to zlomilo, přibylo akce a napětí a knihu jsem dočetla jedním dechem. Jenom ten závěr ... takovéhle konce s otazníkem nemám ráda.

01.11.2020 4 z 5


Přiveď mě zpátky Přiveď mě zpátky B. A. Paris (p)

(SPOILER) Já věřím, že existuje disociativní porucha identity, ale nevěřím, že by Finn Laylu nepoznal, že by neměl ani stín pochybností.
Bylo to takové rozvláčné, nijaké. Za zavřenými dveřmi bylo mnohem lepší.

28.10.2020 2 z 5


Občas lžu Občas lžu Alice Feeney

Po dlouhé době thriller, který mě neustále nutil číst. Oceňuji, že se autorka nesnažila děj zbytečně natahovat. Kapitoly jsou krátké, děj rychle odsýpá a i když jsem některá rozuzlení čekala, stejně mě ve finále překvapila.

28.09.2020 5 z 5


Úplně cizí lidé Úplně cizí lidé Liane Moriarty

Moje první setkání s autorkou. Námět mě zaujal. Kniha se četla docela dobře, ale ten závěr mě ... nenadchnul. Přišlo mi to jako takové poklidné vyšumění do té doby jinak napínavého děje.
Za mě takový průměr.

21.09.2020 3 z 5


Osobní asistentka Osobní asistentka Renée Knight

Od thrilleru jsem čekala něco jiného, proto mě kniha velmi překvapila, když jsem se do ní začetla. Ano, je to spíše psychologický román. Nebyl to úplně můj šálek čaje, ale špatné to taky nebylo. Podle mě to neměla v hlavě v pořádku ani Mina ani Christine :)

23.08.2020 3 z 5


Kudy vchází světlo Kudy vchází světlo Louise Penny

Kdybych nevěděla, že série pokračuje, myslela bych si, že to byl poslední díl.
Jednoznačně zatím nejlepší díl ze série. Napínavé do poslední chvíle.

08.08.2020 5 z 5


Setkání s cizincem Setkání s cizincem Lisa Kleypas

Postupně jsem historické romance přestala číst. Jediná, komu jsem zůstala věrná, je Lisa Kleypas.
Jednoznačně nejkrásnější nejdojemnější příběh, u kterého jsem se zasmála (West) i poplakala (u umírání i originálního snubního "prstýnku"). Kniha mě úplně pohltila, že jsem přestala vnímat okolí, a to se mi tedy moc často nestává. Oceňuji, že to nebyla žádná prostoduchá romanťárna, ale byly tu nezkrášlené popisy tehdejšího Londýna, život obyčejných lidí, nezáviděníhodné postavení žen či transfuze prováděné tehdy stylem pokus-omyl. Moc mě potěšilo, že konečně hlavní postavy byly (ne)obyčejní lidé, a ne žádní znudění zhýralí vévodové/ zhýčkané hraběnky.
P.S. Myslím, že jsem se do Ethana zamilovala :D ♥

30.07.2020 5 z 5


Vlčí hora Vlčí hora Ivana Ondriová

Tedy nesympatičtější ústřední dvojici aby člověk pohledal. Arogantní blb a ufňukaná prostoduchá grófka. Prvních 60 stran jsem se fakt nutila číst, protože mi oba lezli na nervy, pak děj trochu nabral na obrátkách a vtáhl mě a vzápětí mi už zase oba lezli na nervy :D
Ani nevím, jak vlastně knihu ohodnotit. Nápad veskrze nebyl špatný, byť mi hodně vzdáleně připomínal Karikovo tvorbu. Kniha se četla docela dobře, ale ta antipatie k oběma postavám mě provázela celou knihou a zásadně ovlivnila i můj celkový dojem z knihy :(

08.07.2020 3 z 5