Velká samota

Moc pěkná kniha. Cora byla neuvěřitelná, co všechno dokázala vydržet, než jí konečně "ruply nervy". Nejdojemnější část pro mě byla po návratu do Seattlu, když Leni vzpomínala na Matthewa a psala mu dopisy. Závěr knihy mi přišel až moc happy- endový, ale přesto díky za něj!

Moc ukecane, vyumelkovane.

Po přečtení této knihy musím jedině napsat na konec roku ta nejlepší kniha. Příběh, který se odehrál na Aljašce, kde divoká příroda 70 let minulého století dokázala ukrýt nejedno tajemství. Je to příběh o velké oddanosti a odvaze, co vše musela Cory a Leni prožít je až neskutečné. Opravdu čtenářský zážitek, který byl skvělou tečkou za tímto čtenářským rokem.

Velká samota je další z knih, která mi neprávem ležela v knihovně opravdu dlouho, než na ni přišla řada. Prostředí Aljašky miluju a tady opět nezklamalo – drsné, syrové a velmi působivé.
Samotný příběh je silně dojemný a místy napínavý, i když občas působí trochu neuvěřitelně. Velmi silně na mě ale zapůsobila linka týrané matky a její slepé, ničivé lásky k muži, který ji i Leni celý život psychicky týral. Právě tento rozpor – mezi oddaností a sebezničením – dodává příběhu hloubku a hořkost. Přes veškerou bolest tu nechybí ani pomalá, čistá láska, která dává naději. Čtení jsem si nakonec opravdu užila.

*Aljaška nevytváří charakter, jenom ho odhaluje. Smutnou pravdou je, že aljašská temnota odhalila temné stránky mého otce.*

Podmanivě podchycená krutá přitažlivost mrazivých dálav nehostinné Aljašky, které je tu jedním z hlavních charakterů. Ostatně zdařilá charakterizace platí i o ansámblu ústředních postav, do jedné jsou skvěle vystavěné. Nevyhnutelně v tom (autorka se na to sama odkazuje) rozpoznáte silné kingovské motivy.

Není to však "kingovina". Což je dobře, že si to jde vlastní cestou... Nebýt toho, že temné podtóny odhalujících se skutečných charakterů jsou opakovaně (především v druhé polovině) střídány hořkosladkým melodramatem. Pospolu to neštymuje; je to temné a najednou je to plné "toužení", pak zase osudově nekompromisní a hned v závěsu opět plné odnikud vytažených telenoveloidních zvratů. Kvality, a to nemalé, převažují, ovšem ono melodrama (speciálně pak závěr, kdy propuká naplno) je proti duchu a směřování knihy.

Neskutečný čtenářský zážitek! Výborně vystavěný silný příběh s důrazem na prostředí. Uvědomit si lidsky výrazné momenty sedmdesátek v Americe na vlastní kůži a hlavně vnímat Aljašku všemi smysly téměř na vlastní kůži - to nabízí Velká samota. Odcizení, lásku ve všech podobách, lidskost, vinu, pokání... Celá galerie pocitů, která vás zaručeně nenechá chladnými a zanechá nezapomenutelný dojem.

Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Hodne silný příběh.

Dávám body hlavně za Aljašku a za popisy způsobu života v tamní drsné divočině. Samotný příběh týrané ženy veteránem z Vietnamu se mi nijak nelíbil, stejně jako až příliš zdramatizovaný vztah její dcery, druhou půli objemné knihy jsem proto spíš už prolétla.
Aljaška určitě musela vždycky lákat nejrůznější živly i dobrodruhy, špatné i dobré. Ale je to příběh situovaný do 70. let, a od té doby se toho hodně dramaticky změnilo. Turistů rozhodně přibylo násobně. Ale z nich zase lze dobře vyžít....

(SPOILER) Pravda však byla taková, že největší nebezpečí ze všech číhá přímo u nich doma.

Kniha je opravdu pěkně a čtivě napsaná. Jistým způsobem mi velmi připomíná Kde zpívají raci, možná je to způsobem vyprávění nebo popisností divoké Alijašky. Příběh má některá místa, která jsou předvídatelná, ale ani to neubírá na kvalitě zpracování a autorka umí do děje vetknout i velmi silné emoce.

Nijak složitý děj, možná i předvídatelný, ale neuvěřitelně krásně napsaný.

Za poslední dobu nejkrásnější kniha.
Příběh rodiny Allbrightových se velmi dotkl mého srdce, během čtení jsem se často zlobila na Coru, že něco včas neudělá a o Leni jsem se hrozně bála.
Díky skvělému popisu drsného života na Aljašce jsem knihu nedokázala odložit. Úžasný čtenářský zážitek!

Mám ráda knihy, které mají určitý nenásilný vzdělávací přesah a vyburcují mě zjistit si něco více o daném tématu a toto je jedna z nich. Od té doby, co jsem ji dočetla "jedu" na dokumentech z Aljašky a nemůžu se toho nabažit.. jsem okouzlená nádhernou civilizací ještě moc nedotčenou zemí, kde člověk není tak říkajíc pánem tvorstva, ale musí se pěkně pokorně přizpůsobit drsné přírodě a chladnému podnebí... Jde o román jak se patří, velký jak rozsahem, tak škálou témat... máme zde válkou poznamenaného veterána z Vietnamu trpícího posttraumatickou stresovou poruchou, jeho zamilovanou ženu, která se mu ve všem podřizuje a jejich dceru, která tím vším trpí...Jednoho dne padne rozhodnutí se odstěhovat na Aljašku s myšlenkou, že změnou prostředí se všechny potíže jaksi vyřeší ... tady se teprve začíná odvíjet samotný příběh ...Kristin Hannah je zkušená spisovatelka, která ví, jak má čtenáře zaujmout a dovedně smotala klubko vztahů, pevného přátelství, lásky, žárlivosti, dobra i zla, nemoci i naděje.
Děj je okořeněný popisy nádherné přírody a způsobu života v takové divočině, mrzí mě, že na konci se trochu vychýlila na vahách uvěřitelnosti, celkově ale skvělý čtenářský zážitek !

Moje první kniha od KH. Musím říct, že jsem očekávala a těšila se popis života v drsné Aljašce, ale příběh se odvíjel trochu jinak. V první polovině knihy mě některé pasáže přišly zbytečně zdlouhavé, ale pak už tě děj chytí a nepustí, to tušení, že se schyluje k tragédii. Závěr byl dle mně moc happy end. Nicméně už jsem si objednala
Slavíka a Zimní zahradu.

Nádherná knížka! Nějak mě zklamal konec, proto ubírám kousek hvězdičky.

To byla síla od začátku do konce.

Příběh odehrávající se v srdci drsné, ale překrásné aljašské divočiny. Bylo tam všechno - láska, zklamání, nemoc, hrůzy, naděje, …

Často jsem kroutila hlavou a říkala si, proč to dělají.

Od autorky jsem četla již knihu Děvčata z Firefly Lane, která se mi líbila o ždibíček víc.

Četlo se to samo. Bylo to neodložitelné těším se, až si od autorky přečtu něco dalšího.

Jedna z nejlepších knih, které jsem v poslední době četla.
Vřele doporučím každému.

Kniha na mne již čekala v místní knihovně a tak jsem neodolala. A nelituji. Hluboký zážitek.
Děkuji.

Velmi čtivý příběh z krásného, ale pro život velmi náročného prostředí. Alespoň pro mě - jsem věčně zmrzlá. A představa období tmy, žádné sluníčko. Nezařadila bych tuto knihu do výzvy č. 18. - země, kterou bych ráda navštívila.
Čekala jsem spíše boj s nástrahami přírody a zvířaty a vyklubal se z toho úplně jiný boj. Doporučuji, stojí za přečtení.