Občas lžu

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Amber je upoutána na nemocniční lůžko. Nemůže se hýbat. Nemůže mluvit. Dokonce ani nedokáže otevřít oči. Ze všech smyslů jako by jí zbyl jediný: sluch. Amber slyší každé slovo, které lidé kolem ní řeknou, i když oni sami o tom nemají tušení. Mluví bez zábran a mnohdy říkají nepříjemné věci. Ne vždy to dává Amber smysl. Ale přesto se snaží z vyslechnutých hovorů seskládat mozaiku událostí, které ji dostaly až sem. A je si stále jistější, že s tím má něco společného její manžel. Mrazivé pasáže ze současnosti střídají dvacet let staré zápisky z dětského deníku, a když se obě dějové linky v závěru protnou a dospějí k naprosto nečekanému závěru, užasne i nejprotřelejší čtenář tohoto žánru....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/397829/big_obcas-lzu-vLk-397829.jpg 3.8225
Žánr:
Literatura světová, Thrillery

Vydáno: , Domino
Originální název:

Sometimes I Lie, 2017


více info...
Nahrávám...

Komentáře (70)

Kniha Občas lžu

hu_87
11. září

(+ SPOILER) Tohle ale vůbec nebylo špatný, pravda, něco sice bylo prostě vyhrocený a tak, ale co taky u tohohle žánru čekat, že? V porovnání s knížkou "Vím kdo jsi" je tahle určitě lepší. Pravda, ta hlavní zápletka, kterou se dozvíte až ke konci je poněkud zamotanější, ale mně se to osobně celkem líbilo. I když je pravda, že postava Claire je nejspíš ztělesněním někoho, komu se říká psychopat a to, jak poslala Claire Edwardovi dopisy aby přestal otravovat Amber, aby nakonec jemu samotnýmu řekla, že je prej poslala Amber samotná - tomu já říkám takovej ten náběh na American style.
Zase se tu objevuje námět nějakýho znásilnění, v předchozí knížce tím úchylným bratrem z její původní rodiny, teď rovnou když byla hlavní postava v kómatu. Těžko říct, jestli je to nějaká latentní úchylka, ale jako knížka je to určitě nadprůměr.

Renca.ch
19. července

Kniha velmi čtivá, napínavá, zajímalo mě co bude dál, námět neotřelý..hlavní hrdinky ne moc sympatické a jak píšou ostatní v recenzích v thilleru samí psychopati...ale ten konec se mi nelíbil, byl překombinovaný, otevřený, divný...škoda..i tak doporučuji k přečtení.


kackahracka
12. července

Tak jsem si to potvrdila, s touto autorkou už nechci mít nic společného. Píše celkem slušně, nápady má originální, ale to je tak všechno. Opět překombinovaná blbina, kdy člověk A není psychoušem B, ale chudákem číslo 3. Nebo Y, nebo já nevím...Takže asi tak. Bylo to dlouhé a zvraty mimo mou hranici IQ.
K tomu všemu ty odstavce plné patosu, kterému nemůžu přijít na chuť:

..................citace..........................

Je čím dál težší oddělit sny od skutečnosti a děsím se obojího. I když si vzpomenu, kde jsem, nevím už, kdy se to děje. Ráno nepoznám, není už ani odpoledne a večer. Unikla jsem času a toužím po tom, aby si mě zase našel. Čas má svou vlastní vůni, jako známý pokoj. Když už vám nepatří, toužíte po něm, slintáte a hladovíte, uvědomujete si, že byste udělali cokoliv, jen abyste ho dostali zpět. Dokud není zase váš, kradete uloupené vteřiny a polykáte zneužité minuty.

(...)

Lidé si myslí, že dobro a zlo jsou protiklady, ale to se mýlí, je to jenom zrcadlový odraz jednoho a druhého ve skleněných střepech.

(...)
Manžel a sestra sedí každý na jedné straně postele a moje poničené tělo tvoří bariéru mezi nimi. Natažený čas, který všichni tři přečkáváme, obaluje ticho nevyřčených slov. Cítím jejich zdi, každé písmenko, každou slabiku navršenou na ostatní, tvořící vratký dům nezodpovězených otázek. Lži jsou malta, drží ty zdi pohromadě. Kdyby nebylo tolika lží, stěny by se dávno zhroutily. Místo toho jsme si postavili vězení.

..........................konec citací............

Navíc zdlouhavé pasáže popisující sny a holčičku v růžovém županu. Jak někam padá a křičí a prchá...
A závěrečný odstavec, asi monstrózní zvrat, který však ABSOLUTNĚ nedával smysl. Nepochopila jsem.
Nic pro mě, nedoporučuju.

jaroiva
12. června

Hodně se mi líbil způsob výstavby textu, přeskakování do jednotlivých časů, postupné odhalování skutečnosti. Ale nakonec už se mi ten odhalený výsledek nelíbí. Je to nějak divné, přehnané.
Ale vzpomněla jsem si díky této knize na knihu Dřív než půjdu spát, kterou tímto doporučuji, za mě je tam víc propracovaný celkový odhalený výsledek.

AnetaR.
29. ledna

Tato kniha mne osobně bohužel příliš neoslovila...ze začátku bylo težké se do ní začíst, později již byl děj napínavější, velkým plusem je, že místy opravdu velmi. Zápletky však byly poněkud přehnané až překombinované a nereálné. Osobně mi ani jedna z postav nebyla příliš sympatická.

Agida
20. ledna

Knihu jsem měla naštěstí půjčenou, anotace mě velmi zaujala, ale příběh mi přišel na mě až moc zamotaný a místy nezajímavý, ale dočetla jsem ji. Znovu už bych ji, ale nečetla.

handulli
28.09.2020

Po dlouhé době thriller, který mě neustále nutil číst. Oceňuji, že se autorka nesnažila děj zbytečně natahovat. Kapitoly jsou krátké, děj rychle odsýpá a i když jsem některá rozuzlení čekala, stejně mě ve finále překvapila.

Aya81
09.07.2020

Zajímavý nápad, vyprávět příběh z pohledu ženy ležící v kómatu. Četlo se dobře, bylo to napínavé, že jsem se nemohla odtrhnout. Hvězdičku ubírám za to, že jsem možná přece jen čekala větší zvraty a taky nějaké překvapivé věci, co se hlavní hrdinka má dozvědět od (dle anotace) lidí mluvících kolem ní bez zábran... Přitom spíš většina uvědomění se udála v hrdinčině nitru. Prostě, asi se z toho dalo vytěžit víc, ale i tak se mi příběh líbil.

1