Občas lžu
Alice Feeney
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/397829/bmid_obcas-lzu-vLk-397829.jpg
4
275
81
Amber je upoutána na nemocniční lůžko. Nemůže se hýbat. Nemůže mluvit. Dokonce ani nedokáže otevřít oči. Ze všech smyslů jako by jí zbyl jediný: sluch. Amber slyší každé slovo, které lidé kolem ní řeknou, i když oni sami o tom nemají tušení. Mluví bez zábran a mnohdy říkají nepříjemné věci. Ne vždy to dává Amber smysl. Ale přesto se snaží z vyslechnutých hovorů seskládat mozaiku událostí, které ji dostaly až sem. A je si stále jistější, že s tím má něco společného její manžel. Mrazivé pasáže ze současnosti střídají dvacet let staré zápisky z dětského deníku, a když se obě dějové linky v závěru protnou a dospějí k naprosto nečekanému závěru, užasne i nejprotřelejší čtenář tohoto žánru.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2019 , DominoOriginální název:
Sometimes I Lie , 2017
více info...
Přidat komentář
No nevím... Asi tak do půlky dobrý, ale pak už mě to nebavilo, zvláštně překombinovane, jednu zápletku jsem tušila, hodně mi to připomínalo Hodnou sestru, jen o mnoho hůř napsanou.. Zmatené, za mě to nestojí za to.
Tak to pozor, pozor!
Musím říct, že tato kniha si zaslouží ještě více hvězdiček, než je možné a jsem velice ráda, že jsem nedala na mnohá negativní hodnocení a skutečně si ji přečetla!
Protože jsem velice nadšená, za mě thriller, jak má být - napínavý, svižný, velmi nápaditý, který zamotá hlavu a překvapí!
Krátké kapitoly, děj rychle odsýpá, střídání času.... super.
Opravdu tleskám a vypadá to, že mám novou oblíbenou autorku.
Rozhodně všem doporučuji!
Toto čo bolo??
Očakávala som, že kniha sa bude uberať klasickým obohratým dejom "nehoda/amnézia/ten dobrý manžel nie je taký dobrý". Mýlila som sa. Nenechajte sa zmiasť popisom. Autorka vymyslela úplne inú zápletku.
Prvý zvrat, ktorý prišiel v druhej polovici knihy som tušila, takže to ma až tak neprekvapilo. Ale ku koncu boli ďalšie a ďalšie zvraty, ktoré som nečakala.
Táto kniha mi zavarila mozog, nevedela som čo si myslieť, doteraz si nie som istá čo sa vlastne stalo tak, ako bolo opísané. Donútilo ma to sa zamýšľať, analyzovať dej a postavy. Rozmýšľam nad tým ešte aj po prečítaní. Milujem takýto typ kníh! Ktoré ma vycucajú a nechajú s otázkami v hlave a s "prácou" ešte aj po dočítaní.
Veľmi sa mi páčilo ako autorka popísala stav kómy, analyzovanie toho čo človek v kóme počuje, čo sa mu deje, spomínanie si. V knihe sa striedajú kapitoly Pred nehodou, Počas kómy a Minulosť prostredníctvom denníkov z detstva. Postupne sa touto formou odkrývajú tajomstvá a prišlo mi to zaujímavé.
Čo sa mi moc nepozdávalo bola dejová linka s Amberiným ex a že niektoré veci ostali nevypovedané. Ja viem, že si ich asi mám domyslieť, resp. dešifrovať ale nech rozmýšľam jak rozmýšľam, nejak mi to nesedí. Neviem čo si myslieť a mám pocit, že CELÁ KNIHA MA OKLAMALA! :D
Ale aj tak ju odporúčam ak máte radi psycho thrillery a nevadia vám otvorené konce.
Co by se s vámi dělo v této situaci?
Probudíte se a nevíte "která bije."
V paměti máte své jméno, věk a informací, že jste šťastně vdaná. Jste si ale fakt jistá, že šťastně? Zjišťujete sice že vám paměť a hlas moc neslouží, ale sluch máte v perfektním stavu. Teď jen dát útržky toho, co slyšíte dohromady a máte vyhráno! Teď vážně: To, co uslyšíte není příjemné pro nikoho natož pro vás. Ti, kdo to vše říkají neví, že je poslouchat nonstop. Zatím se mozaika začíná pomalu skládat a vychází z ní celkem překvapivá až šokující zjištění...
Příběh je retrospektiva střídající se s týdnem před "nehodou" a zápisky v dětském deníku.
Psychologický thriller průměrnékvality, ani lepší, ani horší než většina těch, které jsem už četla, Do poslední chvíle jsem netušila, jak to dopadne, a konec jsem nečekala.
Začátek pomalejší, než mě kniha pohltila, pak už to nabralo spád, přeskakování v dějových linkách mám ráda, takže to umocnilo pocit napětí, ale ke konci už to bylo nereálně překombinované, zbytečně moc vyhrocené, a přiznám se, že z konce jsem zklamaná, nepochopila jsem asi “otevřený konec”?
Kniha mne zaujala už svou obálkou :)... Tak jsem po ní v knihovně sáhla a těšila se, až ji budu doma číst.
Bylo velmi zajímavé, jak lidé vnímají v kómatu. Příběh byl poutavý, ale ke konci už toho všeho bylo příliš.. Vše moc zamotané, komplikované... Nechci nic prozrazovat, ale komu nevadí závěr plný "kotrmelců", bude se mu příběh líbit. Pro mne to bylo takové těžko uvěřitelné...
napínavé, zajímavé, na pět hvězd to nebylo, ale i tak doporučuji přečíst. Na závěr bych jen poznamenala: jak jednoduché je vyřešit jakýkoliv problém vraždou.
Bylo to napínavý jako kšandy, hlavně druhá polovina. A ten konec? Z toho jsem fakt zmatená. Ale četlo se to dobře, moc mě bavilo samotné zpracování, popis toho co se může dít člověku v kómatu v hlavě.
(SPOILER)
Tohle ale vůbec nebylo špatný, pravda, něco sice bylo prostě vyhrocený a tak, ale co taky u tohohle žánru čekat, že? V porovnání s knížkou "Vím kdo jsi" je tahle určitě lepší. Pravda, ta hlavní zápletka, kterou se dozvíte až ke konci je poněkud zamotanější, ale mně se to osobně celkem líbilo. I když je pravda, že postava Claire je nejspíš ztělesněním někoho, komu se říká psychopat a to, jak poslala Claire Edwardovi dopisy aby přestal otravovat Amber, aby nakonec jemu samotnýmu řekla, že je prej poslala Amber samotná - tomu já říkám takovej ten náběh na American style.
Zase se tu objevuje námět nějakýho znásilnění, v předchozí knížce tím úchylným bratrem z její původní rodiny, teď rovnou když byla hlavní postava v kómatu. Těžko říct, jestli je to nějaká latentní úchylka, ale jako knížka je to určitě nadprůměr.
Kniha velmi čtivá, napínavá, zajímalo mě co bude dál, námět neotřelý..hlavní hrdinky ne moc sympatické a jak píšou ostatní v recenzích v thilleru samí psychopati...ale ten konec se mi nelíbil, byl překombinovaný, otevřený, divný...škoda..i tak doporučuji k přečtení.
Tak jsem si to potvrdila, s touto autorkou už nechci mít nic společného. Píše celkem slušně, nápady má originální, ale to je tak všechno. Opět překombinovaná blbina, kdy člověk A není psychoušem B, ale chudákem číslo 3. Nebo Y, nebo já nevím...Takže asi tak. Bylo to dlouhé a zvraty mimo mou hranici IQ.
K tomu všemu ty odstavce plné patosu, kterému nemůžu přijít na chuť:
..................citace..........................
Je čím dál težší oddělit sny od skutečnosti a děsím se obojího. I když si vzpomenu, kde jsem, nevím už, kdy se to děje. Ráno nepoznám, není už ani odpoledne a večer. Unikla jsem času a toužím po tom, aby si mě zase našel. Čas má svou vlastní vůni, jako známý pokoj. Když už vám nepatří, toužíte po něm, slintáte a hladovíte, uvědomujete si, že byste udělali cokoliv, jen abyste ho dostali zpět. Dokud není zase váš, kradete uloupené vteřiny a polykáte zneužité minuty.
(...)
Lidé si myslí, že dobro a zlo jsou protiklady, ale to se mýlí, je to jenom zrcadlový odraz jednoho a druhého ve skleněných střepech.
(...)
Manžel a sestra sedí každý na jedné straně postele a moje poničené tělo tvoří bariéru mezi nimi. Natažený čas, který všichni tři přečkáváme, obaluje ticho nevyřčených slov. Cítím jejich zdi, každé písmenko, každou slabiku navršenou na ostatní, tvořící vratký dům nezodpovězených otázek. Lži jsou malta, drží ty zdi pohromadě. Kdyby nebylo tolika lží, stěny by se dávno zhroutily. Místo toho jsme si postavili vězení.
..........................konec citací............
Navíc zdlouhavé pasáže popisující sny a holčičku v růžovém županu. Jak někam padá a křičí a prchá...
A závěrečný odstavec, asi monstrózní zvrat, který však ABSOLUTNĚ nedával smysl. Nepochopila jsem.
Nic pro mě, nedoporučuju.
Hodně se mi líbil způsob výstavby textu, přeskakování do jednotlivých časů, postupné odhalování skutečnosti. Ale nakonec už se mi ten odhalený výsledek nelíbí. Je to nějak divné, přehnané.
Ale vzpomněla jsem si díky této knize na knihu Dřív než půjdu spát, kterou tímto doporučuji, za mě je tam víc propracovaný celkový odhalený výsledek.
Tato kniha mne osobně bohužel příliš neoslovila...ze začátku bylo težké se do ní začíst, později již byl děj napínavější, velkým plusem je, že místy opravdu velmi. Zápletky však byly poněkud přehnané až překombinované a nereálné. Osobně mi ani jedna z postav nebyla příliš sympatická.
Knihu jsem měla naštěstí půjčenou, anotace mě velmi zaujala, ale příběh mi přišel na mě až moc zamotaný a místy nezajímavý, ale dočetla jsem ji. Znovu už bych ji, ale nečetla.
Po dlouhé době thriller, který mě neustále nutil číst. Oceňuji, že se autorka nesnažila děj zbytečně natahovat. Kapitoly jsou krátké, děj rychle odsýpá a i když jsem některá rozuzlení čekala, stejně mě ve finále překvapila.
Zajímavý nápad, vyprávět příběh z pohledu ženy ležící v kómatu. Četlo se dobře, bylo to napínavé, že jsem se nemohla odtrhnout. Hvězdičku ubírám za to, že jsem možná přece jen čekala větší zvraty a taky nějaké překvapivé věci, co se hlavní hrdinka má dozvědět od (dle anotace) lidí mluvících kolem ní bez zábran... Přitom spíš většina uvědomění se udála v hrdinčině nitru. Prostě, asi se z toho dalo vytěžit víc, ale i tak se mi příběh líbil.
Letošní rok se pro mě nese ve znamení objevování neznámých vod. Po prvním komiksu následoval první psychologický thriller. A možná právě proto, že jsem v tomto žánru začátečník, mě knížka nadchla. Byla napsána čtivě a napínavě do poslední stránky. Zamotaný příběh sleduje osud hlavní hrdinky Amber a také její sestry, u nichž vlastně nikdy nevíme, která z nich je větší šílenec... Jednotlivé zvraty, kterých bylo v knize několik, byly překvapivé a vždy daly ději úplně jiný směr. Párkrát už jsem si říkala, že vím, co na nás autorka chystá a že vím, kam míří - ale pak mě rychle vyvedla z omylu. :) Na konci mi po zádech přejížděl mráz, a to hlavně proto, že ani závěr nedal odpovědi na všechny otázky a já pořád přemýšlela, co všechno ještě byla lež a co mrazivá pravda... Díky této pozitivní první zkušenosti se určitě na žánr thrilleru vrhnu i v budoucnu. :)
Štítky knihy
Občas lžu
Kniha Občas lžu je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 340x |
| Čtenářské výzvě | 40x |
| Doporučených | 10x |
| Knihotéce | 172x |
| Chystám se číst | 229x |
| Chci si koupit | 65x |
| dalších seznamech | 4x |
Zajímavý psychothriller, u kterého se určitě nebudete nudit ;-). Autorka zde popisuje víceméně to, co se stalo Amber Reynoldsové. Protože už hned od začátku je jasné, že se aktuálně nachází v kómatu. Ale zároveň se ze současnosti vrací do několika málo dní těsně před tím, než se Amber v tomto nezáviděníhodném stavu ocitla. A potom je zde ještě i třetí časová linka, která samozřejmě hraje stejně významnou roli - a sice se jedná o deníkové záznamy z doby zhruba před 25 lety. A tohle přepínání mezi současností a minulostí je tak šikovně napsané, že nebudete možná ani občas tušit, co z toho je skutečnost a co zase Ambřin sen. Jak všechno dopadne, už ovšem neprozradím ;-). Ale příběh je to hodně dobrý, i když se závěrem jsem za sebe úplně spokojená nebyla. Dávám tedy poctivé čtyři hvězdičky a časem se poohlédnu po další autorčině knize.