gossipavlina komentáře u knih

Název knihy mi připadá zavádějící. Čekala jsem úplně něco jiného. A bez urážky, byla to hrozná blbost. Akční scény slepené bez ladu a skladu. Hlavně, aby se pořád něco dělo.

2 25.06.2017

Byla dobrá, ale od Yrsy už jsem četla lepší. Takže na 5 hvězd to z mého pohledu není. Chybělo mi tam napětí.

2 15.06.2017

Přede mnou už bylo asi vše „řečeno". Hutnost knihy předurčuje už téma samotné. Pro mě je paní Mornštajnová objev roku. Na její příběh o Haně, Míře, Rose a celé jejich rodině jen tak nezapomenu.
Tleskám takovému počinu z pera české autorky a jsem ráda, že jsem se nakonec odhodlala k jejímu přečtení.
Doporučuji!

19 16.05.2017

Tak která ze dvou hlavních protagonistek je ta geniální? ;-)
Skvělý román, který nám vypráví sama Elena Grecová tzv.Lenù. A Lenù je výborná vypravěčka. Představuje nám svůj svět z chudinské čtvrti se všemi zvyklostmi jižní Itálie 50 let.
A snaží se nám přiblížit přátelství s trochu komplikovanou Lilou, které začalo už v útlém věku. Každá je jiná a jedna ke druhé tajně vzhlíží. Lenù o sobě hodně pochybuje, nevěří si a snaží se Lině vyrovnat, ba být i lepší. Ale Lila lehkým krokem vždy uniká.
V 1.díle se s Lenù a Linou loučíme v jejich 16 letech, kdy Lila pravděpodobně dosáhla toho, čeho v 50 letech dívky chtěly dosáhnout - dobře se vdát. Zatímco Lenù studuje.
Uvidíme, jak se život obou dívek bude vyvíjet dál. Moc se těším na pokračování.

7 07.05.2017

Milá knížka, která potěší duši. Bylo pár míst, které mě bavily méně. Něco jsem i přeskočila. Ale celkový dojem vnímám jako velmi pozitivní.

4 23.04.2017

Kniha má spád, je čtivá, ale za knihu roku bych ji nepovažovala. Ale asi to bude stylem, který mně neseděl úplně na 100%. Ale měla jsem přečteno rychle, odtrhnout jsem se nemohla. Řekla bych, že bude nezapomenutelná spíš tou zápletkou. Při představě, že by mi někdo unesl dítě :-X

3 17.04.2017

Není to zrovna žádný velký zázrak na poli literárním. Ale pro odpočinek a oddech, proč ne, i pro dospělého.
A jako matka syna na prahu puberty jsem si jednu moudrost z knihy odnesla.: NIKDY nevstupovat do pokoje bez zaklepání! :-D

2 15.04.2017

Po přečtení náročné knihy jsem hledala něco odpočinkového, veselého. Dle hodnocení jsem si vybrala tuto.
Ale po přečtení několika stránek jsem ji musela odložit, neb jsem nenašla nic, co má být vtipného na arogantním, namyšleném a omezeném hulvátovi Ignáciovi a jeho podlézavé a hloupé matce. Oba dva mě neskutečně vytáčeli. Evidentně jsem vůbec nepochopila o co autorovi šlo.
Naštěstí nikoho takového ze svého okolí neznám, takže možná i proto mi to nemohlo připadat vtipné.
Nedávám žádné hvězdy, nemůžu hodnotit, a ani nechci. Nejsem si tady jistá, kde je ta chyba.

Páni, tak to byla hodně silná káva. Na začátku jsem i přemýšlela, jestli jsem já natolik silná, abych vydržela až do konce. :-/
Pro mě to je kniha roku. Kniha, na kterou jen tak nezapomenu.

11 10.04.2017

O humorné knize mám jiné představy. Vtipnými bonmoty zrovna neoplývá. Ale z celkového pohledu po dočtení mohu říct, že je úsměvná. Ale nenudila, takže jsem ji i přes výhrady že vlastně nevím, čemu se má smát dočetla až do konce. A to bylo dobře, protože závěr knihy je nejlepší a dojem hodně vylepšil.

1 01.04.2017

To je tak, když si nepřečtete anotaci až do konce a pak jste v polovině překvapení, že místo cestopisu čtete o nepochopitelné krutosti a nelidskosti.
Všechny tyto příběhy jsou v podstatě jako přes kopírák. Jak píše sama Amanda, lidé, kteří se vydávají do těchto končin žijí v nějaké liché představě, že jim se nic špatného stát nemůže. Jsem ráda, že se povedlo Amandu a Nigela osvobodit, jsem ráda za všechny unesené, které se podaří osvobodit.
A pro všechny cestovatele, i v civilizované Evropě je krásně,
Dům v nebi je napsán velice čtivou formou, napínavě a s emocemi na dlani. Těch 5* je pro Saru Corbett. Myslím, že je to především její zásluha.
Amandu jsem si dohledala po dočtení na netu, zajímal mě její život po.

6 30.03.2017

Napsané dobře, ale z mého pohledu jsem vtipnost musela hledat, jak jehlu v kupce sena. Nijak zvlášť velký dojem na mě autor svým dílem neudělal. Ale uvědomuji si, že napsat humornou knihu je dost oříšek. Neb každý má smysl pro humor úplně jiný.
Moje největší favoritka byla Desirée Zappová.

2 23.03.2017

Kdybych seděla někde nad kávou s kamarádkou a vyprávěla by mi nějaký příběh stejným způsobem, jako je vyprávěná Láska v Římě, tak bych si v duchu říkala, Ježíš, tak je tak strašně ukecaná. Kdy už konečně ten „slovní průjem" skončí. Tak na mě tato kniha působila. Nadto ještě docela nudná a chvilkami zmatená.
Takže z toho vyplývá, že na kafe s Markem Lamprellem nikdy nepůjdu. Ani kdyby mě pozval do Říma na to nejúžasnější capuccio. :)
Raději si tam zajedu sama s výbornou kámoškou a centro storico si projdu osobně.

19.03.2017

A žili šťastně a pokud neumřeli, tak tam žijí do dnes. Taková pohádka, ale napsaná příliš naivním stylem, který mě vůbec nebavil. Dle mého to autor s těmi city opravdu přehnal.

5 16.03.2017

WS má skvělý vyprávěcí talent. Jeho knihy čtenáře obohacují, jak příběhem, tak slovem.
Kniha Dravec nás vtáhne do dobrodružství na palubu lodi, mezi muže čestné, ale i mezi zloduchy. Trochu dokořeněné touho po pomstě, ale i touhou po ženě s city a s láskou, které se nebáli dávat najevo. Ze začátku mi přišlo, že těch vztyčených bradavek a vlhkých klínů je zbytečně moc. Myslela jsem, že kvůli tomu knihu odložím. Z mého pohledu to bylo nepatřičné a rušící, jak červená knihovna. Nicméně později od toho autor už ustoupil a věnoval se především ději jako takovému a Halově cestě životem.
Kdo má rád dobrodružné knihy, tak doporučuji. Já si nejsem jistá, že budu zrovna v této sérii pokračovat.

2 19.02.2017

Rozjezd příběhu parádní, nastartováno měl dobře. v 1/3 jakoby autorka dala trochu zpátečku, ale po celý zbytek knihy už to mělo stejný spád, bez výkyvů. Takže dobře napsaný thriller. Výborně popsaná psychologie všech zúčastněných, hlavně Dana. Určitě to není poslední kniha, kterou jsem si od Tami Hoag přečetla
Doporučuji.

5 08.02.2017

Super detektivka. venku -10°C, padá sníh, v knížce asi tak -30°C, dokonalá souhra čteného s prostředím, které se kolem mě zrovna v tu chvíli odehrávalo.
Advokátka Tóra zase jede, jaké má sakra štěstí, že dokáže být vždy v pravý čas na pravém místě. Spojení Inuitské kultury se současností, do toho pár zmizelých, něco kostí, zlých duchů a trocha tradic, přes které se někteří nedokážou přenést a je z toho uvařená výborná detektivka. Nejen napínavá, ale i zajímavá především prostředím.
Doporučuji. Yrsa S. mě ani tentokrát svým výkonem nezklamala.

4 02.02.2017

John Grisham je pro mě záruka dobrého a kvalitního čtení. Jeho knihy jsou čtivé, zajímavé. Příběhy dobře promyšlené, hlavní hrdinové chytří a sympatičtí. Vždy vše dobře dopadne. Takže i Lobbistu jsem měla poměrně rychle přečteného. A druhá kniha, jejíž děj je přesunut do itálie, já miluju Itálii. Jídlo, kávu, města, jejich řeč. takže na mě knížka i z tohoto důvodu udělala opravdu velký dojem. Přesto, že je tento román z části politický, mám raději prostředí právníků, tak mě bavil.
Za mě spokojenost. Velká.

1 28.01.2017

Pro mě průměrná detektivka, bez ohledu, jestli holčičí nebo klučičí. Pode čeho se to pozná? Podle hlavního vyšetřovatele? Podle autora? Četla se dobře, ale některé věci mi tam připadaly dost divné až přitažené za vlasy, s podivnými náhodami (no nemůžu je tady vypisovat, abych nespoilerovala).
A co mi začíná dost vadit, kdy už se policajti naučí si nabíjet telefony? Taky jste si toho všimli, že vždycky když jde do tuhého, má hl.postava vybitý telefon?
Inspektorka Erika Fosterová na mě neudělala žádný zvláštní dojem, a nepomohlo jí ani, že byla ze Slovenska. Chovala se občas divně. Její nadřízený Marsh byl ještě divnější.
Celkově hodnotím jako dobrý průměr, hvězdu přidávám za čtivost.

5 22.01.2017

J.G. patří mezi mé oblíbené spisovatele, Itálii můžu v jakémkoli podání. Ale americký fotbal mě nebere vůbec a trochu se to podepsalo na mém čtecím zážitku. Moc mě to totiž nebavilo, pasáže s popisem zápasů jsem přeskakovala. Omáčka okolo byla už fajn, hodně z Itálie, jídlo, lidi, to prostě můžu.
Ale případy z advokátního prostředí jdou panu Grishamovi lépe. Resp.mě baví více.
Váhala jsem, kolik hvězd vlastně knížce udělit, protože to byla moje volba číst o fotbalu, i když mě vůbec nebaví. A za čtivost, sympatického Ricka, přátelské Italy a za testosteron, který z knihy čišel, jsem se rozhodla pro 4*.

16.01.2017