Dům v nebi

Neskutečně silný příběh.

Jedna z nejlepších knížek, co jsem v poslední době četla. I když někteří píšou, že první polovina knihy byla moc popisná a trochu nudná, já jsem ji hltala od začátku až do konce. Právě přiblížení cestování po relativně nebezpečných zemích mě moc bavilo. Nejradši bych se tam taky vydala, ale bohužel (nebo bohudík) jsem na to moc velká sralbotka. I když mě láká spousta zemí, tak Somálsko k nim rozhodně nepatří. Je mi moc líto, co si Amanda musela prožít. Určitě se nepřikláním k názorům některých komentujících, že si za to mohla sama.
Je to moc hezky napsané a taky chválím překlad.

Chápu lidi, kteří rádi cestují. Nechápu lidi, kteří cestují nezodpovědně, za každou cenu, do zemí, o kterých vědí, že jsou nebezpečné.
Autorka na mě působila jako velká "salámistka" a pak se nestačila divit. Prožila věci, které bych nikomu nepřála, ale na rovinu: hodně si k nim pomohla sama.
Kéž by tato kniha byla poučením pro její "následovníky."
Bohužel, svět není jen sluníčkový, ale i krutý.

Opravdu děsivý a srdcervoucí příběh, který při čtení vzbuzuje silné emoce. Kniha je skvěle napsaná, že se od ní lze jen těžko odtrhnout.

To je přesně ono ( chce se mi napsat)....když se cestování stane vášní, smyslem života, těžko se rozezná hranice, kam už není bezpečné zacházet....kousek po kousku vám ,,všude,, začne být těsno a budete se posouvat dál a dál...a tohle se prostě bohužel stává. Je to šílené a vůbec si neumím představit něco podobného zažít.

Příběh, který nikdy nechcete prožít a navždy vás poznamená...

Je pro mne trochu obtížné dávat plný počet hvězdiček knize s tímhle tématem. Je to silný příběh, obdivuji Amandu za její odvahu, sílu a víru věřit, že jednou bude dobře. Po tom všem co prožila, klobouk dolů, jak to vše zvládla. Je to silná osobnost.

Tak tato kniha mne úplně dostala. Zpočátku jsem si myslela, že mne nebude bavit a nemohla jsem se tak nějak začíst. Ale s přibývajícími stránkami mne bavila víc a víc. Opravdu silný příběh , velice drsný .....Někdy jsem si až říkala, že to nemůžu dočíst, vadilo mi, jak se únosci chovali, v jakých podmínkách hrdiny drželi, zkrátka vše bylo opravdu šílené. Neumím si představit být v kůži hrdinů. Ani si to možná ani nechci představovat. Buďme vděční , za to v jakých podmínkách žijeme, za to, co máme. Takovýhle osud nepřeji fakt nikomu , i když Amanda si asi trošku za to mohla sama, ale obdivuji ji za to, jak dokázala přežít a vydržet to peklo, co prožívala a nezbláznit se......a hlavně se dostat ze zajetí a domů....dlouho ve mně bude příběh této knihy....

Kniha Amandy Lindhoutové rozhodně dokáže vzbudit emoce. Klobouk dolů před tím, že autorka dokázala sepsat svůj příběh i s rizikem, že se na její hlavu sesype od některých čtenářů kritika její lehkomyslnosti. Člověku se ani nechce věřit, že toto je současný svět. Víme to. A někdy před tím zavíráme oči. Přeji autorce, aby byla i nadále tak silná, jako dokázala být v zajetí.

Silná kniha. Ze začátku popisuje lehkomyslný život cestovatelky, která si po pár letech usmyslí, že bude reportérkou v Afghánistánu, Iráku a protože to není dost crazy, vydá se se svým přítelem do Somálska. Tam je unesou a 14 měsíců je vězní, mučí atd. Člověka ze začátku napadne: můžou si za to sami...mají ,co chtěli...ale tohle by člověk nikomu nepřál....

Úžasná kniha. Hrozny osud autorky knihy, ale příběh je to dech beroucí!! Člověk si říká, co by dělal na jejím místě.......

Amanda je velký dobrodruh a svou aktivitou se sama dokázala vypracovat na schopnou žurnalistku. Takové situace, které prožili, by civilizované lidi nikdy nenapadli, že by se mohly stát, tak bych jí neodsuzovala, že si za to mohla sama.

Chtěla bych vidět všechny kouty světa, ale vždy si vzpomenu na tento příběh. Nikdy bych se nechtěla dostat do kůže Amandy a hlavně si jsem jistá, že bych to nepřežila se zdravým rozumem. Ona to dala???? Jak "proboha"? Nesmírně statečná a silná žena, má můj obdiv.

Asi je nesmysl říct, že mám opravdu ráda tyhle typy knížek. Podle skutečné události a se “šťastným” koncem. Zas a znova si u takového příběhu připomenu, co mám a v jakem světě žiju a jsem opravdu vděčná. Všecky moje dosavadní starosti se “zmenší”. U téhle knihy jsem si kolikrát tak vážila jídla, které jsem zrovna jedla, jelikož mi její vyprávění navazovalo pocity, kterými zrovna trpěla. Rozhodne doporučuji!

Mám ráda skutečné příběhy - právě svou opravdovostí jsou děsivější. Přistihla jsem se, že si často při čtení knihy kladu otázku - co bych udělala na jejím místě teď já? Co bych řekla? Co bych teď asi cítila?...no jen ta představa byla tak šílená, že jsem kolikrát zavírala oči. A ten Nigel - sice neznám jeho verzi příběhu, a ani nechci soudit člověka, když se dostane do takových podmínek a má strach...no ale...to byl skutečný "charakter", chudák holka na to byla prakticky sama. A že cítí k únoscům soucit? Wau, tak to je pro mě trochu silný kafe. Další z otázek, které jsem si kladla - co bych cítila já? ...myslím, že soucit by to nebyl, takže Amando, klobouk dolů!

Kniha mě pohltila a četla jsem ji jedním dechem. Stále si trochu myslím, že do takových oblastí nemají ženy jezdit, ale na druhou stranu obdivuju někoho, kdo to všechno vydržel. Myslím, že dobré východisko pro autorku z toho všeho je její humanitární činnost po návratu.

Uf tak to byla síla. Téměř nelze odložit. I když člověk ví, že to "dobře" dopadne (jinak by knížka nevznikla) místy se tomu už nechce věřit. Nechápu, kde brala sílu, vždycky ji našla, někde ze dna...a islám...no hrůza, fakt si všechno odůvodní, jsou v právu...

Kniha byla úžasná, opravdu doporučuji přečíst. Nelze odložit.

Kniha mně bavila .Je dobře napsaná .Nechci hodnotit zda si autorka za to mohla či ne ,ale tohle by se dít nemělo.
To co prožila je jedním slovem hrůza .
Ti co ji věznili by si neměli říkat lidé .To nejsou lidé .A islám je hnus .