Gabi13 komentáře u knih
Za mě dobrý. Miluju ten popis situace a vykreslene postavy, přesně tak jak to umí paní Soukupová. Naprosto boží, jak nikdo není černý nebo bílý a průběh příběhu je zkrátka ze života.
Opět mě paní Soukupová nezklamala a její vyprávění, vykreslení postav, okolí a děje je pro mě moc příjemné čtení.
Podivné děti my přijdou jako leckteré jiné, naopak velmi vyjímečné a jejich životy zajímavé.
Děkuji za takové neotřelé téma.
Vrátila jsem se z jižních Čech a úplně přesně je mi blízké to co pan Hájíček popisuje. Ty vůně a ta podívaná do kraje. Téma je moc pěkné, protože historie rodin je podle mě velmi zajímavá a navlečení na období nástupu komunistů po válce a znárodňování je téma, které by se nemělo zapomínat.
Krásná obyčejná pohádka. Není potřeba hledat složité příběhy s fantasy zapletkou. Tady jde o přátelský příběh pro malé děti a ráda jsem to přečetla sama sobě a udělala si radost.
Velmi zajímavé.
Je super, že je někdo k sobě i druhým tolik upřímný. Jen nevím zda to někdy neublíží jim, ale i jemu samotnému.
Gabiny si velmi vážím a chápu především to, že být známou tváří a stále být perfektní je zatížení pro tělo, ale i hlavu.
Gabina je svá, ale to ji nemám vůbec za zlé a komu to vadí ať se popere sám se sebou.
Nadšení. Pro mě zatím nejlepší Hájíček. Zraje jako víno. Postavy a jejich podoba je velmi dokonale popsána. Celý příběh ma děj který vás vtáhne, ale da i prostor na zamyšlení se.
Velmi zajímavé téma, potenciál to má velký a byla jsem nadšená z informací a fakt, jenže... Škoda tolik překotného vyprávění a tolika jmen. Absolutně jsem se přestala orientovat již v první půlce. Hodnotím ale 4 hvězdičky, protože si dovedu představit tento příběh například jako film, kde by vizuální stránka pomohla chaosu v knížce.
Děkuji za nahlédnutí do vztahů a života Jany Brejchové. Stále však ve mně zůstává pocit, že Tereza Brodská chtěla na konci slyšet, že maminka lituje toho, že ji po narození odložila. Krásně zpracovaná kniha, obrazová dokumentace i čtivé texty.
Mám ráda pana Ziburu a hlavně jeho smysl pro humor. Líbí se mi jak se rád setkává s lidmi a popisuje jejich osoby tak barvitě, to se mi na jeho knížkách líbí a líbilo i u této. Cestování po Evropě se mi líbí, je mi to blízké.
Stále se v tomto tématu víry hledám. Pokaždé když narážím na toto téma v knižní podobě, tak si to ráda přečtu a snažím se porozumět. Snažím se mít oči otevřené a zjistit, jak velká láska a poslání to musí být když zasvětite život bohu. Mám velký respekt k řadovým sestrám.
Čteno podruhé kvůli Čtenářské výzvě a jsem ráda. Poprvé to bylo něco co mnou prošlo a nic jsem si nepamatovala. Teď podruhé to ve mně rezonuje a snažím se naladit na život mladých lidí v Japonsku, kdysy dávno v 60 letech.
Skvělý příběh, asi i tím, že jsem četla na dovolené jsem do děje byla zatažena intenzivně. Chtělo se mi brečet nad bezmocností.
Příběh paní Čáslavské znám a znovu žasnu nad její statečnosti. Díky skvělé zpracovanému komiksu. Lákalo mě právě to zpracování.
Kdyby tam nebylo tolik té hrubosti a nespisovných výrazů, které mi přišli schválně vkládané, kvůli větší hrubosti, hlavně v první části, dala bych pět hvězdiček.
Vnímám tyto zkušenosti, které Miřenka prožila za zkoušku života i její pevné vůle. Ve stejné době jsem svoji pubertu prožívala i já, vrátilo mě to do doby, kdy jsem se stejně jako ona musela o sebe v mladém věku starat sama.
Někdo to tu již napsal. Tato kniha při čtení voní. Její příběhy jsou tak zřetelně vykresleny, že cítíte jak jste v bukovém lese a listí které vám šustí pod nohy voní. Stejně jako dým ohně a pečená brambora na něm. Stejně tak jsem vnímala kroupy a jejich sílu, když se schováte pod loďku u vody. Krásné a citlivé to bylo čtení.
Přesně takhle jsem si o paní Horákové chtěla přečíst. O tom, že byla velmi skromná a obětavá. O tom, že ji chyběl cit pro to být hospodyni, ale zase byla skvělá ve vyjednávání, v politice a ve všem, kde cítila nelad a křivdu.
Cítím velký vděk a jsem s úctou.
Já chci vědět, jak to bude dál... Opět mě příběh strhl a věřila jsem, že tohle může být skutečnost. Hezky psané i pro mladší čtenáře.
Je to zvláštní svět autistů. Moc ráda do něho pronikám a ráda bych je pochopila. Vnímám je jako velmi zajímavé a výjimečné lidi. Je dobře, že nejsme všichni stejní.
Tento příběh je zajímavý především tím, že ho Christopher vypráví sám za sebe. Své pocity, postoje a stav který v různých situacích prožívá.
Úplně jiný život a pro mě zprvu nepředstavitelný. Ale po začtení mě děj vtáhl a já pochopila jinou mentalitu lidí v Africe a současně stejné problémy jaké má náš evropský život.
Příběh byl smutný a vždy když jsem nesouhlasila, chtěla bych děj úplně obrátit, ale hlavní představitelé si svůj život žili dál po svém. A to je moc dobře.
Přečteno jedním dechem. Velmi syrové a jediné s čím se neumím smířit a dopídit se toho, kde se příběh odehrává?
Příběh dvou lidí a setkání jejich životů byl moc pěkně napsaný. Jejich životy smutné, ale možná z pohledu mého. Každopádně se mi styl paní spisovatelky velmi líbil.