francouz
komentáře u knih
Pohřbívání svobody
Benjamin Kuras
Byl jsem zvědav, protože jsem měl ke knize rozporuplná doporučení.
Bohužel ta rozpoluplnost se naplno projevila. Ale jelikož já a mnoho dalších žijeme v bublině, tak jsem z ní chtěl vystoupit a přečíst si něco mimo ní.
To o čem autor píše, je přesné, posilování zkresleného pohledu a ignorováním faktů jej popírajících.
Na jedné straně jsou názory se kterými nemohu nesouhlasit, ať je to vzdělanost, mnohokrát citovaná 1984, Nietzeho a další.
Na druhé straně od Masarykova tatalitního Československa až po nehulváta a nerasisty Trumpa a zamlžování nekalostí Clintonové, až po statistiky teroristických útoků, jejichž čísla si mohl autor, alespoň ověřit než je takto jednostranně podal. Nikde jsem podobné statistiky nenašel, ano je to o tom o čem autor píše, je třeba nejenom vstřebávat články, ale taky si je ověřovat a utvářet si vlastní názor.
Velmi oblíbený je útok na neziskové organizece. Na druhou stranu, si představme, kdyby tady nebyly, nebyl by to jeden z článků, jak pohřbít svobodu.... Neříkám, že je všechno dobře, ale takto bagatelizovat, mě příjde opravdu moc. Ale ono to stojí strašně moc a je to velmi líbivé, stejně jako islámští teroristé, zejména, tedy na území Čech.
Schengenská dohoda a jim podobné,..... Ztráta národní identity a co víc nemůžeme chránit vlastní hranice a bránit živlům, aby se dostali k nám. Je vidět, že mnoho z nás zapomnělo, jaké to je stát na hranicích a být naprosto v područí Pana celníka. Já to bohužel zažívám každý měsíc. Co volný pohyb kapitálu a podobné vymoženosti, které stojí za zjednodušeným obchodem v Evropě...
A vrchol tomu nasadil autor, tím, že se k s.r.o., postavil jako k představitelům kapitalistického zla. Oni přeci ničím neručí, jsou to defakto zločinci... No myslím, že podobně smýšlí mnoho berních úředníků... Bohužel, to jsem si myslel, že něco podobného jsem slyšel v devadesátých letech naposledy.
Děkuji za pohled na demokracii z jiné strany a nelituji peněz, které mě knížka stála.
Rudý zákon
Bill Browder
No musím říci, že mě to vzalo dech, jakým způsobem je prezentováno Putinovo Rusko.
Na začátku je velmi pěkné sledovat, jak se mladý ekonom snažil prosadit a jak jednozněčně vycítil možnosti zisků na východě. Moc úsměvná je jeho Polská anabáze.
Následně to co se dělo v Rusku, založení fondu a podnikání na hraně ( alespoň v knížce je tomu tak, jak to bylo ve skutečnosti....)
To jak měli na začátku společného nepřítele a jak se následně karty obrátily a jak se stal on tím největším nepřítelem je opravdu neuvěřitelné, ale zároveň velmi děsivé. Ano je možné zmanipulovat to či ono, ale vystupovat takovým způsobem proti advokátům, je v dnešní době skoro nepředstavitelné.
Prosazení zákona v US a další anabáze v Evropě .... Samozřejmě i zde jde o velké peníze, je třeba ukázat, že my ( fond) jsme Ti, kteří zachránili co mohli, ale i tak, je to opravdu jízda.
Orlovo proroctví
Simon Scarrow
Autor se opět ukázal, že je skvělým vypravěčem a ukazuje nám tentokrát řísmké vojsko z jiné strany. Ta nebyla asi nikdy tak populární, ale je neméně zajímavá. Ano jedná se o válečné loďstvo, které svede válku s nikým jiným, než s piráty. Ano i toto řemeslo, dáli se tomu tak říci, je staré jako lidstvo samo.
A tito piráti josu opravdový oříšek, protože jsou dobře organizováni a způsobují velké potíže, tak je to od nepaměti, a zřejmě je jedno jestli jim velí Řek, nebo kapitán Morgan, či Jack Sparrow...
A to je šance pro naše dva borce, aby se očistili, a hlavně aby zůstali na živu a mohli nás příště zavést do jiné končiny řísmké říše, za vlády Claudia. Příběh je plný zvratů a Cato opět ukazuje, že bystrý úsudek je někdy víc než rychlá ruka s mečem. Velmi podařené pokračování a už se těším na další setkání s touto na první pohled nesourodou dvojící centurionů.
Bojoval jsem u Kyjeva
Josef Frais
Pro mě takové lehčí dovolenkové čtení, možná moc drsné, druhá světová válka, ale ono tady někdy teče méně krve než v případě něajkých zdařilých detektivních románů.
Opět se setkáváme s německým důstojníkem, který se snaží v rámci možností plnit svoje úkoly, tak aby přežil on, a samozřejmě co nejvíce jeho podřízených.
Z tohoto pohledu je to pozitivní přístup, tedy jestli se to dá říci, o něčem a někom z doby, kterou by asi nikdo z ás nechtěl zažít. Ale pro ně nebylo jiné cesty, jiné volby, tak to prostě bylo a vy jste museli...
Železný půlměsíc
Juraj Červenák
No já si nemůžu pomoci, ale Juraj mě nepřestává překvapovat. Toto byla opět typická jízda kapitána Bathoriho. Jo, opravdu se s ničím moc nemaže a má ke všemu hned jasný názor. Bohužel se zdá, že kam šlápne, tam na něj něco čeká, ale to přece mi čtenáři chceme. Čekáme kde na něj co vybafne, kde jaký poturčenec, nebo neschopný, do sebe zahleděný velitel a vládce přikáže. že se dívá pouze na dva metry před sebe, a nedokoukne za roh, to už je úděl, těch, kteří si nechtějí ověřovat pravdu. Od toho mají přece kapitána, kdyby ho poslouchali..
Pro mě to byla opět super jízda, a jenom mě rzí, že budu muse víc jak dva měsíce čekat na rozuzlení bitvy u Nových Zámků.
Za mě jednoznačná pecka a k tomu ještě fešná vdova, no uvidíme jaké bude rozuzlení..
Moskva
Jack Grimwood (p)
Je pravdou, že toto není úplně jednoduché čtení, které by každý, kdo sáhne po thrileru asi očekával. Nicméně autor, se vydal vyprávět nám příbeh posazený do několika rovin, které by se normálně měly protnout v dech beroucím finále.
Tak na to si musíte zajít chuť, protože těch rovin, postav a časů je zde opravdu tolik, že se musíte přizpůsobit tempu vypravěče.
Na druhou stranu jsou zde velmi působivé reálie, které nás zavedou do 2. světové války. Ale ruku na srdce, nějaké fotky po 40 letech od války, asi nemohou způsobit takový poprask, že by kvůli němu.... kdyby si člověk dal o dvoudecku bílého víc při čtení , tak se asi ztratí., nebo najde ?
Mezi červenou a černou
Jan Guillou
Mám rád knížky, kde se pomaličku blíží bouře, kterou většina lidí pokladá za pouhý krátký deštík, po kterém nebude za chvíli ani stopa. Bohužel se ukáže, tak jako v případě předpovědi, že jsme se opět mýlili.
Jenže tentokrát to, co obchází Evropou je naprosto nepochopitelné. Všichni strkají hlavu do písku a nechtějí slyšet, že by to mohlo být tak hrozné, jak se povídá.
Je krásně popsaáno jak z pohledu přímých účastníků, tak i zprostředkovaný náhled ze zahraničí. Libila se mi pasáž o největší a nejskvělejší Olympiádě, která kdy byla, jak vyhrávali hlavně domácí sportovci, a úspěch těch ostatních, vlastně jako by ani nebyl, nic Vám to nepřipomíná, asi ne, taky proč..... vždyť se přece nic tak hrozného neděje.. Nám přece nic nehrozí....
Norský dandy
Jan Guillou
Musím souhlasit s Lolilou, že tento díl se nečetl, tak jak se četl první díl. Trošku mě tady chybí to třaskavé napětí a nejistota, jaký bude další vývoj.
Ve druhém díle, je to prakticky kronika života v anglii před a v průběhu 1.světové války. Ano jsou i zde silné motivy, setkání s obrazy, které čeká velmi zajímavý a pro mě naprosto nečekaný osud. Ano je to i ukázka toho, jak se strašně bojíme odlišností, a nemusí to být jenom u lidí, i když tady je to jasně dáno přístupem k sexuální otázce, dvou mužů.
Přes pozitiva, je zde x plochých míst, nicméně třetí díl je zakoupen, tak vzhůru na něj.
Klub rváčů
Chuck Palahniuk
No musím říci, že knížka byla opravdu zajímavá, ale asi jsem čekal něco malinko jiného, než se z ní nakonec vyklubalo.
Je to opravdu jízda, akšak pro mě na malinko víc negativní vlně, než jsem ochoten akceptovat. Ano všichni již od narození spějeme ke zániku, ale taková to až glorifikace, mě místy až zarazila. Nicméně je zde spousta výborných gegů a Pravidel.
A to konečné rozuzlení, se asi dalo očekávat, ale jako nápad to bylo opravdu nečekané, ale co očekávat od obrazů, které jsou a nejsou vlsatně skutečné, možná jsem nedozrál, nebo spíče jsem už přezrál tu správnou dobu, kdy bych to chápal..
Podzemní říše
James Rollins (p)
No musím říci, že jsem od tohoto autora, který umí velmi dobře akční a detektivní zápletku, čekal něco jiného.
Tato knížka, kde již od prvného okamžiku, bylo jasné jak hlavní hrdinové skončí, byla pro mě zklamáním.
To co se začalo dít pod povrchem, bylo něco, čemu se nedalo uvěřit, a přišlo mě jako by chtěl autor napodobit několik historických velikánů dohromady. Zápletka, které se opravdu nedalo uvěřit, byla velmi slabým odvarem například Verneovek, kde se napětí a uvěřitelnost spojovala, tady se rozdělovala a vzniklo něco, co prostě dohromady úplně, jak říkají angličané, nelepilo...
Odvrácená strana konce
Michael Connelly
Tak další setkání s mým oblíbencem Harrym Boschem, bylo velmi zajímavé. Tentokrát Harry musel řešit dva případy najednou a bylo to opět typická jízda, ve stylu, všichni proti, OK tentokrát tam přece jenom jeden pomocník byl, ale jinak když jde o miliardy, tak opět kráčí po velmi tenkém ledě, který může každou chvíli prasknout a stáhnout Harryho pod něj.
Ovšem zarputilost a neústupnost, tak jako vždy pomáhají vyřešit případ, tak jak to umí jenom Harry. I když přibyly nějaké roky od doby, kdy jsme se seznámili s tímto neunávným hledačem pravdy, nic neubralo na opravdovosti a věrohodnosti a Connelly to prostě umí.
Konečná stanice Bagdád
Andy McNab (p)
Četl jsem od Andyho již jinou knížku a musím říci, že ani tentokrát mě naprosto nezklamal. Je to naprosto neskutečná jízda, pro ty, kteří naokusili válku, je to opravdu nepřestavitelné.
Ano Andy chtěl jít touto cestou, a připravoval se na ní velmi tvrdě. Sice zde není detailní popis, toho neskutečného drilu, než jako jeden z mála projdete a stanete se součástí SAS, ale následně se rozvine naprosto neuvěřitelný příběh, který je plný utrpení, krve a naprosto nadlidských výkonů.
My co jsme v ruce drželi zbraň a byli i na nějakém cvičení máme, sice opravdu velmi mlhavou představu o tom, co se děje v totmo reálném světě, kdy kolem Vás létají opravdové kulky, a kdy granáty, nejsou cvičné, ale skutečné.
To co dokázali tito borci vydržet, je neskutečné, až cítíte tu neskutečnou atmosféru přímo z knížky, jako by jste tam přímo byli.
Netopýr
Jo Nesbø
No tak jsem se z konce dostal na začátek. Bohužel jsem se nedíval na to, které knížka je v sérii první, nebo poslední. No i to se někdy stane...
Musím říci, že to bylo na Harryho opravdu netypické, a tak jak je napsáno níže, bylo to takové svěží. Byla to zajímavá jízda v prostředí, které by u Nora málokdo čekal.
Ano bylo zde ode všeho něco, troška váhání, následně přímočarost, abstinence a pak litry bourbonu, láska i neláska a v neposlední řadě mozek, který si jde stále za svým a prostě nekouká do leva, nebo doprava. Jde hledat pravdu, která ne vždy je příjemná a i v tomto případě bolí.
Ticho: Síla introvertů ve světě, který nikdy nepřestává mluvit
Susan Cain
Knížka se mě zdále příliš roztahaná a malinko jednostranná. Ano každý člověk je jedinečná osoba a jestli je to introvert nebo extrovert, není mnohdy to nejdůležitější.
Podle mě je daleko důležitější si uvědomit, proč tady jsme, a jak můžeme přispět a pomáhat ostatním.
Nicméně je zde spousta ukázek jak se chovat v té, či oné situaci, a jak společně vycházet. Ano i pro introverta není problém se naučit mluvit na veřejnosti, ale dá mu to vždy víc zabrat a musí se na to připravit. Líbili se mě příklady soužití dvou rozdílných párů, tak aby došlo k rovnováze a spokojenosti dvou naprosto odlišných světů.
Trošku mě zarazilo, že výhoda introvertů oproti extrovertům, je schopnost jít do hloubky problémů, ale já sám znám několik extrovertů, kteří se nespokojí s povrchním náhledem a jdou do hloubky problémů. Opravdu jsou zde velmi zajímavé informace, ale jak jsem již napsal, místy to bylo trošku roztažené do široka.
Mocenská posedlost
František Koukolík
Také to byla moje první knížka od Františka Koukolíka. Píše trošku jinak než ostatní autoři, kteří se zabývají podobnými tématy. Je zde spousta témat, která jsou velmi zajímavá a člověk se dozví, jak působí navýkové látky, ale na můj vkus zde bylo příliš mnoho obecných proklamací, společně s množstvím lidí, kteří trpí tím či oním. Na druhou stránku zde ukazuje cestu, jakou by se naše školství, které se nezměnilo od dob marie Terezie vydat, tak aby docházelo k ověřování informací a udělání si vlastní náhled na to, či ono.
Potichu
Jaroslav Rudiš
Mám rád skládané příběhy, které se na konci seběhnou a vyustí ve společném konci. Tentokrát to, ale opravdu nebyla taková jízda jako uprvní knížky od jaroslava Rudiše, čekal jsem , že to bude trošku větší jízda.
Na druhou stranu zajímavě poskládané osudy lidiček, kteří se nakonec potkají, některé o tom nevědí. Pro nás nepražáky, je to i trochu jiná podívaná na Prahu, a to jak v podání američana, nebo dalších postav.
Ale to hlavní je věčné hledání, nechceme být sami, necheceme být s tím nebo s tou, ale všechno nakonec dopadne úplně jinak, a je na nás jestli s tím něco uděláme, nebo se z nás stanou pouze konzumenti života, na rozdíl od těch, kteří chtějí život prožít se vším, co život přináší, ať už to jsou výhry nebo prohry...
Strašidlo cantervillské
Oscar Wilde
Musel jsem se po těch jízdách vrátit k něčemu, co si pamatuji, že bylo anglicky lehtivé a bylo opravdu čtivé.
V současné době nám to možná příjde naivní, strašidlo....
Ale mě s e zejména ta pasáž, kdy pragmatičtí američané, čelí něčemu, co je prostě mimo a čemu se postaví, jak jinak než po americky... Na to, ale není strašidlo připravené. proč by si přece mělo namazat vrzavé řetězy nějakým přípravkem ? Co to na mě zkouší.... Je to zábavné, ale v době, kdy si něco podobného neumíme úplně představit, to na nás asi nepůsobí úplně věrohodně. Nicméně je to taková jednohubka, která rozhodně neurazí.
...a bude hůř
Jan Pelc
No tak to jsem nečekal, to byla opravdu jízda tím, co mnoho z nás již nepamatuje. Nebylo mě tenkrát tolik, ale taky jsem měl dlouhé vlasy, nosil džíny, a chtěl něco změnit.... No to už není pravda.
To jak zde autor pracuje s tou šedou dobou, jak ji mění v alkoholový dýchánek, kdy je všechno dovoleno, všetně nevázaného sexu, kde jen to jde. Hlavně nejít s proudem, hlavně nenapodovat ty naše rodiče, kteří se raději ohli a nebo obráceně napomáhali rozvoji toho šíleného systému. Pracovat ? No to sand né, je třeba najít způsob jak "žít", a do toho vidění rozhodně práce nepatřila.
Musím říci, že je to opravdu popis doby, kterou jsem najednou viděl naprosto čistě, kterou již nyní nikdo nechce vidět.. byla to opravdu neuvěřitelná jízda, kde jste mohl sklouznout, úplně bez problémů.
Ještě jedna malinká shoda, kromě toho, že jsme se naučili pít pivo, byla to kapela, kterou jsme taky založili, a snažili se hrát rock, nebo něco, co tak mohlo znít.
Pro mě to byl neuvěřitelný návrat do doby dávno minulé, a bylo to naprosto opravdové.
Království na konci cesty
Jan Guillou
tak to byla opravdu jízda. Napříč ranným středověkem, od severu po jih a zpátky. Musím říci, že to na mě opravdu zapůsobilo. Krásně popsané scenérie, kde jsme byli přítomni u začátků Švédska.
Bylo zde mnoho srovnání s mým oblíbeným autorem Františkem Niedlem, který nasadil do podobné doby na místo zkompromitovaných templářů, dalšího výborného vojáka Johanitu. Ano i Arn viděl jako největší bojovníky své doby templáře a nobo johanity. Taky viděl možnost jak zbohatnout v chovu koní a rozvoji obchodu. Al ehlavně je třeba vycházet ze zajištěné obrany. A to bylo super popsáno, když se rozjela výstavba hradů.
prostě na své si příjdete v každém případě, je to opravdu nádherná jízda, na jejíž konci je sverige....
Templář
Jan Guillou
Musím souhlasit s Bobym17, že to bylo ještě o chloupek lepší než první díl. Četlo se to úplně samo, navíc je zde opravdu spoustu historických postav, které se mě a hlavně mému synu líbili v Království nebeském, o kterém je víceméně i tento druhý díl.
Ano velký vůdce pravověrných Saladin, který několikrát potká templářského rytíře Al Ghoutí, který je nejenom čestný, ale je hlavně lidský.
To poselství, které bohužel nebylo naplněno, a proto je stále tento kus země třaskavý, jako sud prachu, bylo jednoduché. Nechat žít vedle sebe a uctívat své bohy jak muslimy, tak křesťany i židy. Bohužel tak jak to většinou bývá, zvítězí touha po moci, penězích a jiných prebendách, takže opět trpí pouze obyčejný lid.
Samozřejmě takového ukázkového rytíře najdeme pouze v knihách a nebo bájích, ale na druhou stranu, nebylo by to pěkné najít rytíře, který se umí nejenom ohánět mečem a správně rozhodnout v pravý čas, ale chápe i dosah svých rozhodnutí na další okolo něho, a je tedy i výborným rádcem. Proto běžím a otvírám další díl a dívám se, kde by se dal najít i třídílný seriál.