Potichu

Potichu https://www.databazeknih.cz/img/books/78_/7891/bmid_potichu-cxb-7891.png 4 424 72

Jeden den a jedna noc. Pět příběhů na konci léta mezi Lisabonem a Letnou. O pohyblivých snech, o touze žít s někým, kdo chce být s námi, o hudbě a tichu, které nenacházíme. Román ze současnosti.

Žánr:
Romány , Literatura česká

Vydáno: , Labyrint
více info...

Komentáře (72)


ovsemzectu
ovsemzectu
21.01.2024 4 z 5

Asi na straně 70 jsem to chtěla vzdát a knihu navždy odložit. Nakonec jsem se k ní po měsíci zkusila vrátit a zbytek se mi podařil dočíst na jeden zátah, až tak mě to chytlo.
A jsem ráda, že jsem se dostala až na poslední stránku, protože se mi celkově příběh vlastně líbil.

mila2411
mila2411
02.11.2023 5 z 5

Až do Winterberga za mě asi NEJ Rudiš. Poutavé, jiné, zábavné, uvěřitelné. Kniha na 101,5%


Vendula39
Vendula39
20.12.2022 4 z 5

Po přečtení prvních stran jsem nevěděla o čem vlastně čtu, ale to se však změnilo hned jak se osudy postav začaly propojovat. Líbila se mi tématika hudby a ve výsledku toho ticha. Celou knihu jsem tápala jakou úlohu v celé knize má Vladimír, připadal mi původně jako zbytečná postava stejně jako některé další. Pro ty co mají rádi křížení i s jinými jazyky než češtinou můžu jenom doporučit. Za mně stále největší sympaťák Petr se svou fenkou Malmö.

iceVS
iceVS
20.12.2022 5 z 5

Nejdřív jsem trochu tápala, pak mi začalo docházet, že se příběhy jednotlivých postav někde musí prolnout. A těšila jsem se na to.
Mooooc příjemně se to četlo a mohlo to být klíďo delší. Super.

Eicherik
Eicherik
14.12.2022 5 z 5

Tohle mě bavilo a klidně to mohlo bejt i delší. Příběhy několika různých lidí, kdy se některé začnou navzájem protínat. Většina postav mi byla nesympatická, snad až na tramvajáka Petra. To ale vůbec nevadilo. V románu se vyskytuje i pár zvířat. Rybí samec Nestor, bezejmenný hlubinný platýz a fenka Malmö. Na závěr nesmím zapomenout ani na Letnou, která si tu zahrála svoji statickou roli. Je fajn, že Jaroslav Rudiš toho napsal víc, než jen Aloise Nebela a Národní třídu.
Citace: "Přes den nemůžeš město vůbec slyšet. Jediná chvíle, kdy slyšíš, jaký město doopravdy je, přijde nad ránem. Nikdy jindy není úplně potichu jako právě teď."
Město bylo neskutečně tiché. Slyšet byl jen vítr, který od Severního moře přinášel podzim.

Kopta
Kopta
27.09.2022 4 z 5

Ze začátku trochu chaotický Rudiš, do kterého se čím dál víc dostáváme a jsme opět v jeho skvělém světě. I tak to byl trochu guláš, ale ten jeho otisk je v něčem tak jedinečný, že to stále nechává silný otisk a dojem. I když nějaké věci za mě až zbytečně neuzavřeny, opět skvělé dílo.

JaLenka
JaLenka
09.09.2022 4 z 5

Potichu mě bavilo. Bylo to takové navlékání korálků, každá postava jako samostatná kulička, která navazuje na tu další, aby vznikl kompaktní náhrdelník - jeden velký příběh…

PS: A baví mě i, JAK se Potichu nelíbilo uživateli odvaznymladymuz, povedený komentář :)

OdvaznyMladyMuz
OdvaznyMladyMuz
26.07.2022 2 z 5

Nemůže se mi líbit všechno, co čtu. Možná by mohlo, ale nelíbí. Už ani nevím, o čem zrovna tohle bylo. Vykouřilo se mi to z hlavy. Tak nějak. Potichu.

Asi to bylo o lidech, co spolu píchají a pak o tom píchání mluví. Spolu. Sami se sebou. Sami v sobě. Úplně bez sebe.

Můj první Rudiš. Le petite mort se nekonalo. Ale večer si pustím New Order a tramvají se svezu až na konečnou. Asi se nic moc zásadního nestane, když tam tu knihu nechám.

Jirikk
Jirikk
15.05.2022 5 z 5

Netradičně vyprávěná kniha se spoustou detailu v životě který vám budou povědomý.

Neuvěřitelný jak Rudiš dokázal vykreslit tolik detailu z ulic, měst, bytů, hospod z koncertů zkrátka ze života. Jako bych to poznával. SKVĚLÁ KNIHA...

Poslechněte si to jako audioknihu, Richar Krajčo je prostě neuvěřitelný skvělý,jak to načetl....

P.S. Jediné co vás u knihy bude mrzet, že už člověk není mlád...

los
los
16.12.2021 3 z 5

konečně jsem se odhodlal k Rudišovi a jsem spokojen, originální tramvaják Petr s fenkou Mälmo nebo autentická puberťačka Vanda Kill the Barbie, těším se na další

niknikita
niknikita
05.12.2021 4 z 5

Sice nebudu zrovna cílová skupina, ale atmosféru Prahy a Žižkova jsem cítila na každé stránce.
Postava Vladimíra je dokonale pesimistická a možná není tak úplně vytržená z reality.
A tramvajový grupáč na ípáku...to je naprosto přesné. Bavila jsem se.

Terezaazeret
Terezaazeret
29.10.2021 5 z 5

Tohle je taková klasika, kterou jsme na střední četli snad celá třída. A tu knihy četli i lidi, kteří normálně nic nečetli. A to mluví za vše, líbila se jim.

Iki1
Iki1
31.08.2021 5 z 5

Úžasné čtení zapojí všechny smysly. Leporelo příběhů několika hlavních postav. Jejich život se skládá a rozkládá před očima. Při čtení vidíš pražské postavičky, cítíš atmosféru kolem, slyšíš punkovou muziku. Krásné autorovo hraní s jazykem knihu ještě povyšuje.

Kochy84
Kochy84
20.05.2021 5 z 5

(SPOILER) Tak jako se Jednou za čas vracím k filmu Samotáři, jednou za čas se vracím do atmosféry světa před rokem 2008, která je v knize úžasným způsobem zachycená. Kniha s grácií zestárla. Spousta věcí, které jsou tam samozřejmostí by dnes nepřicházely v úvahu, svět kolem nás asi podivně dospěl. A já se nostalgicky usmivám, když se číšník v restauraci ptá "Smoker od non smoker", když se kapely paktovaly na MySpace.com a tetování znamenalo vzpouru proti jinak snad až moc pohodlnému životu. Co by dnes, ve světě bezdrátových sluchátek Vladimír lidem v tramvaji prestrihaval? A věděli jste, že ty dražší z nich mívají uvnitř přístroj na ticho, který obrací frekvenci zvuku zvenku, abyste neslyšeli nic než hudbu ze svého mobilu?
Audiokniha zážitek povyšuje o dalších padesát procent. Zároveň jde pravděpodobně o jediné snesitelné veřejné dílo Richarda Krajča. Škoda, že je rok 2021, Malmö je pravděpodobně mrtvá a Krajčo používá TikTok...

Janek
Janek
17.12.2020 4 z 5

Strohý styl. Nevybouřené mládí. A svérázný Vladimír, kterému jsem tak dobře rozuměla. Grandhotel se mi líbil o trochu víc, na Rudišovo "Potichu" jsem asi moc málo divoká.

Svamburger
Svamburger
03.09.2020 5 z 5

Enjoy the silence. V dnešní uspěchané době rozhodně nutnost. Chápu to. Cítím to. Rudišovi krátké a úderné věty mi zkrátka sedly. Stejně tak kapitoly.Příjemně překvapil. Dost možná ta nejlepší kniha, jakou jsem kdy od Jardy přečetl. Tahle je třetí – a rozhodně ne poslední! Jinak kapely typu: Joy Division, Depešáci – prostě klasa. Slyšel jsem je tam.

fruitbueno
fruitbueno
19.06.2020 5 z 5

Zajímalo by mě, jak jen to ten Jaroslav Rudiš dělá, že jsem v jeho románu slyšela buď hlasitou hudbu, nebo opačně tísnivé ticho. Opravdu zdařilý text na dvě deštivá odpoledne, který se povedlo dokonale vypointovat.

V28
V28
17.06.2020 5 z 5

Chvilku mi to trvalo, ale nakonec jsem se zorientoval a byla z toho další skvělá knížka. Skvělé postavičky, atmosféra, čtivá a vtipná.

Klamm
Klamm
22.12.2019 5 z 5

Nikdo už nebude trpět, spasím je všecky. Celý svět...
Chápal jsem tě Vladimíre a držel ti palce!
85%

MilaSliacka
MilaSliacka
21.12.2019 3 z 5

Tento dívčí román od Rudiše je moje guilty pleasure, protože mi některé postavy připomínají lidi, které jsem znala, a protože se odehrává ze 3/4 na místech, které také důvěrně znám. Když si knihu ještě k tomu přečtu na konci léta, mám pocit, že časovou trhlinou nahlížím do svého života před patnácti lety.

PS:
když se chci vrátit v čase
čtu Potichu a pouštím Samotáře
mám k oběma výhrady
ale jsou to dobovky
a to jim nikdo neodpáře