...a bude hůř

od:

...a bude hůř

Kultovní undergroundové dílo kterého děj se odehrává převážně v totalitních Čechách. Román Jana Pelce …a bude hůř patří vedle Medorka Petra Placáka k nejsilnějším a zároveň nejbrutálnějším výkřikům mladíků od dětství šikanovaných prodlouženou železnou pěstí dělnické třídy (čti Veřejnou bezpečností a StB) za svou nepřizpůsobivost a prostou touhu žít svůj život. Přes tvrdé odsudky, kterých se mu dostalo od intelektuálů tlejících již více než desítku let pro změnu v exilu, se rázem stal kultovním, generačním textem. Novodobý beatnik, na rozdíl od amerických předchůdců skutečně bitý establishmentem, se nechal Kerouacem a spol. inspirovat i po formální stránce. Formální stereotypy a postupy absolutně neguje, jeho text je neučesaný, obscénní, plný vulgarit, přitahuje i irituje nánosy hnusu, s nimiž všeobecně hlásaný realismus, vládnoucí po léta povinně české literatuře, rozhodně nepočítal. (z anotace k filmu)...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/29_/29409/a-bude-hur-29409.jpg 4.2585
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Maťa
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (70)

Přidat komentář
intelektuálka
20. září

Četla jsem jako výpověď jedné generace ...

Prožila jsem to období ... ale já to takhle nevidím... někdy to bylo na hraně...

A hlavně - už je to pryč...

david9557
23. července

Kniha,která ovlivnila můj život,četl jsem ji několikrát a vždy jsem se plně ponořil do příběhu,doby,místa a času

špulo
01. července

V 90-tych rokoch som túto knihu považoval za povinnú literatúru pre všetkých. Natoľko, že som ju všetkým aj požičiaval. A už sa mi nevrátila. Nevadí. Asi je požičiavaná ďalej. Budem tomu veriť...

francouz
30. června

No tak to jsem nečekal, to byla opravdu jízda tím, co mnoho z nás již nepamatuje. Nebylo mě tenkrát tolik, ale taky jsem měl dlouhé vlasy, nosil džíny, a chtěl něco změnit.... No to už není pravda.
To jak zde autor pracuje s tou šedou dobou, jak ji mění v alkoholový dýchánek, kdy je všechno dovoleno, všetně nevázaného sexu, kde jen to jde. Hlavně nejít s proudem, hlavně nenapodovat ty naše rodiče, kteří se raději ohli a nebo obráceně napomáhali rozvoji toho šíleného systému. Pracovat ? No to sand né, je třeba najít způsob jak "žít", a do toho vidění rozhodně práce nepatřila.
Musím říci, že je to opravdu popis doby, kterou jsem najednou viděl naprosto čistě, kterou již nyní nikdo nechce vidět.. byla to opravdu neuvěřitelná jízda, kde jste mohl sklouznout, úplně bez problémů.
Ještě jedna malinká shoda, kromě toho, že jsme se naučili pít pivo, byla to kapela, kterou jsme taky založili, a snažili se hrát rock, nebo něco, co tak mohlo znít.
Pro mě to byl neuvěřitelný návrat do doby dávno minulé, a bylo to naprosto opravdové.

MrKrahujec
04. června

Vlastně jedna ze stylově nejčistších ukázek literárního naturalismu. Nenápadný důkaz toho, že styl, který jakoby nenápadně otevřel Émile Zola, a ve kterém více než zdařile pokračovali třeba Louis Ferdinand Céline (a u nás Josef Karel Šlejhar), Warren Miller, či Anthony Burgess, i v současné době má co říci a dost možná, že už jenom on...

werewolf88
17. května

Tak tomu říkam Underground!!! .-)

Zirafinka1978
11. května

Supr kniha, čte se jedním dechem.

Lucienka
12. března

Silný otisk své komunistické doby. Knížek o květinových dětech je vícero a pokud chcete k této knize získat vztah je třeba ji číst ve správném věku (tedy co nejdříve) a jak se říká: "Nikomu nad 30 nevěřte". Já jsem si přišla na první polovinu už stará a úplně nejvíc mě bavila až závěrečná část "Děti cest", kde už bylo i zamyšlení a ne jen sex and drugs and rock n´roll:)

Reacher
26.12.2017

Setkání s knihou bylo pro mě jako srážka s lokomotivou... Strhující, psané autetickým jazykem, neučesané a drsně přímočaré.

Michelle.Bee76
23.12.2017

Úžasná, neobyčejným stylem napsaná kniha. Naprosto mě dostala!

venkov4ever
28.09.2017

Vše podstatné již bylo v komentářích řečeno, ale zaujala mě jedna věc: Ve starším vydání knihy šel Olinovi po krku klášterecký (Klášterec nad Ohří) příslušník VB jménem Petráň. Ve vydání novějším se tentýž "esenbák" jmenuje Adamec. Proč, nač a zač? Že by snad žaloba od skutečného Petráně?

Petroff
30.08.2017

Silný, drsný, nepříjemný. A bude hůř!

jesuswlasac
18.08.2017

No kurva ! tak dnes som konečne dočítal tento "skvost". Najskôr som videl film a keď som zistil že je to podľa knižnej predlohy tak som teda siahol aj po knihe.
Kniha sa síce číta ľahko a vobec mi nevadili ani vulgarizmi, násilie a sex, ale príliš veľké nadšenie z toho celého nemam. :-(
Poučenie z celej knihy asi takéto : "Alkoholici , fetáci , kurvy a somráci budú v každom režime a záleží iba na režime ako sa k tomu postavý !
No a samozrejme že každý sme si strojcom svojho šťastia !
Snád jediné plus knihy sú opisy Olinových snov, tu vidno že autor má aj na viac ako na opis života jedného bezvýznamného alkoholika.
No a v súčastnej dobe je pre mňa zaujímavý aj pohľad do utečeneckých táborov.
celkovo : ďakujem , stačilo !

Terazky
25.06.2017

Můj černý čtverec vědění
místy vygumovaný
svítí jemnou šedí
než mi sklapnou hledí
J.Z.

Honzajs
05.06.2017

Četl jsem, když mi bylo 19 let. Tenkrát mě kniha naprosto pohltila. S odstupem času bych linii - chlast, cigára, máničky, sex, chlast, cigára, máničky, sex - hodnotil asi s menším nadšením. Nicméně pokud se kniha bere trošku s nadhledem, je to velká zábava.

Hecate23
16.03.2017

Přijde mi, že tuto kniho nelze moc hodnotit jako celek, proto bych to rozdělila na jednotlivé části: Děti rodičů - neustálé střídání schématu sex, chlast, sex, chlast, semtam proložené něčím tvrdším nebo rvačkou s policajtama mě časem začalo poměrně nudit. Děti ráje - tato část se mi asi jako jediná opravdu líbila a podle mého i jako jediná opravdu stojí za přečtení. Konečně má člověk pocit že vidí tu mládež šikanovanou estébákama a zvrácenost totalitního režimu. Mě osobně dost zaujal příběh Lesního muže. Děti cest - zde autor popisuje začátky Olinovy emigrace a jak se snaží dostat do vysněné Francie. Neustálé přecházení z ich do er formy se mi četlo blbě a obecně mě tato část taky nijak neuchvátila.

pauele
15.03.2017

Prečítané 2x v období dospievania. V tých dobách som bral tento román až nekriticky. Čítali sme ho všetcia v partii. Fajčili sme retka a zapíjali tykadlom. Kryl a jeho Moritury te salutant bola naša hymna. Krásne zlaté časy. Dobre, že sú preč : )

shmaic
23.02.2017

dlouhe a ctive a propracovane. obzvlaste v posledni casti mi doslo, ze vse bylo asi tak trosku jinak, nez nam prezentovali ...

PetraDýdý
27.06.2016

Na to, že ta kniha je dlouhá se četla dost dobře,ale, když by mně bylo asi víc let tak by jsem měla jiný názor. :D

Gareth16
20.06.2016

Zajímavé, ale mám pocit, jako by se mi s každou další stránkou snižovalo IQ. V osmnácti by se mi to asi líbilo.

anna7042
10.04.2016odpad!

Dekadentní nuda, hrdina je jako povaleči na Piccadilly v šedesátých, které nakonec květinové úlety přestali bavit. Umyli se, ostříhali, slušně se oblékli a stali se těmi, které v těchto telecích letech nenáviděli. Právníky, lékaři atd.

OSTROVID
05.02.2016

Když jsem byl puberťák, chtěl jsem být jako hlavní hrdina knihy. Chlast, cigára, drogy, ženský, tvrdá muzika, kašlat na všechno. Prostě underground. Naštěstí mě to přešlo:-)

Petrunka6
26.01.2016

četla jsem také v době dospívání a kniha se mi líbíla,ale mám na vás na někoho prosbu nemohu si vzpomenou a nikde najít jak se jmenuje třetí díl poradíte prosím:-)druhý je.... a výstupý do údolí a víc si nevzpomenu děkuji

Luca84
21.01.2016

Četla jsem v době dospívání a kniha se mi líbila. Dobře napsána, čtivá. Sama nevím jak bych se postavila k režimu, kterému musel čelit hlavní hrdina, ale fandila jsem mu moc.

Romanka89
13.01.2016

Dřív jsem poznala film, který patří mezi mé oblíbené a tak jsem se na knihu těšila. První dvě části naprosto výborné. Jasný že je to trochu extrém na všechno srát, spát s kdekým, chlastat, brát drogy, nemakat, ale ono druhý extrém taky není asi úplně ideální - honit se za prací, za penězma, za úspěchem, zapomínat žít. Poslední část jsem přečetla jen s vypětím sil, těžce mě nebavila, nudila. Navíc styl vyprávění poslední části - jeden odstavec ich forma, další er forma, to se fakt blbě četlo. Ale jinak: "Spěcháme do práce, do postele, do kina, vždycky a všude spěcháme. Stíháme, co chceme. A neuvědomujeme si, že každé stihnutí něčeho, každý pohyb ručičky, který nervózně pozorujeme na nádraží, nás odsunuje blíž k smrti. Čím víc se toho snažím stihnout, tím blíž jsem smrti." Takže se zastavme, a taky trochu žijme :)

Etule
28.12.2015

Nějak se nemůžu rozhodnout zda se mi kniha líbila či ne. Dobu jsem nezažila, takže jen těžko můžu říct, jak bych se zachovala já.
Do poloviny se kniha četla skvěle. Pak se mi to slilo v jeden obrovský chlastací mrak a šlo to do kytek. Můj vztah k alkoholu sice není příliš kladný, ale pokud je to v mezích tak ať si každý poslouží. Nemůžu si pomoct, ale jako jediná opravdová oběť té doby mi přijde Lesní muž.
Poslední část se mi četla nejhůř.
Přesto nelituju přečtení. Člověk si má rozšiřovat obzory. ;)

Michla76
08.12.2015

O 4 komentáře dál viz Marlboro. To je úplně přesné.

Káča Máča
31.10.2015

Jsem asi někde v polovině a už měsíc se nemůžu odhodlat k pokračování... tolik znechucení během chvíle mi nevyvolala ještě žádná knížka - to je asi tak jediné plus, protože tolik chlastu, kriminality, drog a sexu asi nenajdete v jedné knížce najednou. Kniha má nejspíš poukázat na poměry v totalitním Česku a možná přiblížit květinové děti, ale víc času zabere luštění prapodivného slangu a vulgarit. Vsadím se, že kdybych otočila na jakoukoli stranu v knížce, bude Olin buď v hospodě, na šrot (takže v hospodě) nebo na záchytce... pro mě opravdu špatné čtení, ačkoli mi vulgarismy víceméně nevadí, v této knížce je jich až moc. Pro mě absolutně nezajímavý děj o lidech, které nesnáším - alkoholiky, čili vychl*stané palice a povaleče, kterým je nejspíš jedno úplně všechno a všechno se to točí dokola - chlast, drogy, záchytka...

romankrasa
28.09.2015

Za plus považuji to, že se čtenář tedy může díky způsobu vyprávění přiblížit normální mluvě, není nijak strojená. Že se příběh odehrává na skutečných místech, například v Nejdku a že se v něm vyskytují také reálné postavy a odkazy například na Jana Palacha, Magora (Ivana Martina Jirouse) a další jiné. Že nám ukazuje, čeho je člověk schopen a kam až může dojít šlápne – li na špatnou cestu, která vede z kopce. Tohle oceňuji, ale jinak si „…A bude hůř“ s největší pravděpodobností znovu nepřečtu a na začátku jsem očekával daleko víc, na tak slavnou knihu. 55%

thezelda
24.09.2015

Plný počet * nedávám proto, že od chvíle, kdy Olin opustí ČSSR, mě kniha už moc nebrala...