...a bude hůř

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Kultovní undergroundové dílo kterého děj se odehrává převážně v totalitních Čechách. Román Jana Pelce …a bude hůř patří vedle Medorka Petra Placáka k nejsilnějším a zároveň nejbrutálnějším výkřikům mladíků od dětství šikanovaných prodlouženou železnou pěstí dělnické třídy (čti Veřejnou bezpečností a StB) za svou nepřizpůsobivost a prostou touhu žít svůj život. Přes tvrdé odsudky, kterých se mu dostalo od intelektuálů tlejících již více než desítku let pro změnu v exilu, se rázem stal kultovním, generačním textem. Novodobý beatnik, na rozdíl od amerických předchůdců skutečně bitý establishmentem, se nechal Kerouacem a spol. inspirovat i po formální stránce. Formální stereotypy a postupy absolutně neguje, jeho text je neučesaný, obscénní, plný vulgarit, přitahuje i irituje nánosy hnusu, s nimiž všeobecně hlásaný realismus, vládnoucí po léta povinně české literatuře, rozhodně nepočítal. (z anotace k filmu)...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/29_/29409/a-bude-hur-29409.jpg 4.3628
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Maťa
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (77)

Kniha ...a bude hůř

Přidat komentář
pahorkatina
21. května

Už si ani nepamatuji, o čem ta kniha byla... ajo vlastně, o chlastání a o souložení. Asi mám o undergroundu jako porevoluční dítě zkreslené představy, ale jeho protagonisty vnímám podobně jako beat generation - osoby, které sice žijí nespoutaný život, ale zároveň jsou to tvůrci zajímavých myšlenek. Tuto skutečnost ostatně potvrzují texty českých undergroundových kapel, které vnímám jako podnětné. V této knize jsem však nic podnětného nenašla, druhá půlka příběhu mne navíc vyloženě nudila. Beru knihu jako report, který si nic nepřikrášluje, proto jsem titul ohodnotila dvěma hvězdičkami místo jedné. A teď mne omluvte, jdu meditovat nad texty Plastiků.

novama
10. dubna

Přestože jsem knihu poprvé četla začátkem 90. let, některé pasáže si pamatuji téměř doslova! jen doufám, že hůř už bylo!

MrKrahujec
02. března

Tak k tomuhle tomu daleko spíše, než ke Ginsbergově Kvílení pasuje vstupní věta Williama Carlose Williamse: Račte si podkasat sukně, mé dámy, teď jdeme peklem!

Maarty
01. března

Poprvé jsem četla knihu tak v sedmnácti a byla jsem z knihy nadšená, bylo to tenkrát prostě NĚCO! Olin byl tehdy pro mně frajer,co se toho nebojí.
Teď po letech jsem zvládla sotva půlku,fakt se to nedá. Asi je to tím, že jsem dospěla, vyzrála a snad i dostala trochu víc rozumu. Olin se vymezuje proti systému,ale pro mě je to jen alkoholik a flákač.Otázka ale je, k čemu bych tíhla v té době já sama,těžko říct. Knihu hodnotím půl na půl, dílo je to zajímavé, mně už ale tak nějak míjí.

bigbabe
19. ledna

Nevím, co si o tom myslet. Z první části knihy se mi chtělo zvracet, z druhé také, třetí se trochu podobala knize. Ano, není to literatura, je to zpověď. Zpověď koho? Nejsem a nebudu žádný moralista, ale život podle téhle zpovědi? Ne děkuji, určitě radši ten, co tam tak haní.
Chvilku je kniha psaná v 1. pádě, hned zas ve 3. Větu od věty se postava nachází v přítomnosti a hned zas v minulosti nebo ve snech nebo v bludách. Chvílemi jsem nevěděla, jestli nečtu během jedné věty úplně jinou knihu.

Jirikk
19. ledna

Paradní kniha, četl jsem ji v šestnacti, hned po sametovy revoluci. Když kniha vyšla na zapadě za totáče, tak se emigranti zhrozili co je v československu za mládež. Pavlu Tigridovi se ale velmi líbila , tak ji vydal...

DuchDoby
15.12.2018

Tohle není literatura, není a nechce být.
Je to zpověď. A zpovědníci jsme my. jen je tu rozdíl v tom, že nemáme právo udílet rozhřešení. Nemáme právo ani soudit. Protože každá doba má své útrapy. A socialismus byl prostě teror.
Surově popsaný socialismus ve své největší špíně. Nejsi jako já, nesouhlasíš se mnou, tak já ti ukážu. Tvůj socialismus s lidkou tváří.

Rony311
09.11.2018

"Kurva svět" mi rezonuje v hlavě a já můžu konečně odpovědět na otázku: "Jaká je vaše oblíbená kniha?" ... Nemusí jít pouze o šílenou výpověď doby... Dnešní čtenář, který totalismus nezažil, si v ní může najít úplně svůj nový svět, protože, co si budem - pořád je od čeho utíkat.