Edona komentáře u knih

Příjemná, nenáročná četba. V knize je 80% fotografií, texty jsou krátké, ale výstižné. Tato biografie není vůbec podrobná jako jiné, ale díky fotografiím je mnohem zajímavější. Když si ke čtení pustíte písničky od Beatles, bude čtení ještě lepší.

1 06.09.2016

Většina čtenářů označuje Hypnotizéra za nejslabší díl z celé série. Mě osobně se Hypnotizér líbil, takže se asi mám na co těšit. Joony Linna mi byl velmi sympatický, představovala jsem si ho jako herce Simona Bakera. Příběh byl ozvláštněn vypravováním v přítomném čase. Střídání postav pomocí er formy, bylo jen dalším přínosem. Jednu hvězdičku udělit nemohu, protože Erikovo "vzpomínání" na to, co se stalo před deseti lety, je jedna "kapitolka", která čítá přes sto stran! To děj vlastně úplně zastavilo, a i když to bylo nezbytné pro vyřešení případu, bylo to zbytečně rozsáhlé rozpomínání.

4 03.09.2016

Člověk si řekne, že dvanáct osudů si lehce zapamatuje. Je to příběh o dvanácti ženách. Jenže ouha! Ke každé hlavní postavě přidejte několik vedlejších, a po pár kapitolách, díky spletitým vztahům, budete mít ve všem guláš. Nakonec jsem si vytvořila takový vztahový strom, abych měla ve všem jasno. I přes tenhle guláš, se mi kniha líbila. Líbila se mi tím šíleným propojením, někdy jsem byla dost v šoku, když se nějaké postavy setkaly, aniž by věděly, kolik je toho spojuje. Díky mediální podpoře jsem od Bábovek čekala hodně, nemohu však říci, že by mě zklamaly, ale nemohu také říci, že bych z nich byla nějak nadšená. Každopádně i přes všechny mínusy (další už jsem zde ani nevypisovala), se mi kniha líbila, přišlo mi to originální. A určitě knihu doporučím dál!

4 25.08.2016

O existenci Maruščina blogu jsem se dozvěděla až v době, kdy se na něm objevil poslední článek. Na knížku jsem se velice těšila, zaujal mě nejenom jiný formát (později jsem zjistila, že tento formát je při čtení velmi nepraktický), ale i velmi povedené ilustrace. V knize se dozvídáme mnoho o filmové kariéře obecně, i z pohledu Marušky. Líbí se mi její nadhled a optimismus, otevřenost s jakou píše o svých strastech i trapasech. Příjemná odpočinková četba, za mě ale malinké zklamaní - čekala jsem větší zábavu.

3 21.08.2016

Erebos jsem si koupila výhradně kvůli obálce, která se opravu povedla, dále taky díky doporučením ostatních. A určitě toho nelituju, jsem ráda, že jsem si knihu přečetla. Samotný nápad je skvělý, virtuální realita a propojení s reálným světem.. prostě perfektní. Hlavní hrdinové mi byli sympatičtí, samotná hra Erebos by nebyla špatná, určitě bych si ji zkusila zahrát. Jen mi to přišlo zbytečně moc roztažené. Samotný konec byl hodně napínavý, ale moc rychlý. Kdyby se více roztáhl ten konec, bylo by to lepší. Jinak se vlastně nic moc zásadního nedělo. A moc jsem se u knihy nebavila, do čtení jsem se musela nutit.

2 18.08.2016

Cora Carmack se opravdu nebojí hodit své hrdiny do těch nejtrapnější situací. Chudák Bliss! Knížka je plná humoru, lásky a vášně. Příjemná oddychová četba, nejvíce se mi líbil začátek - zakázaný vztah učitele a studentky. Ale něco mi tam chybělo, asi jsem od knihy čekala více.

3 13.08.2016

Vampýrskou akademii mám moc ráda. Jen těžko se loučím s mými oblíbenci - Rose a Dimitrijem. Příběh Rose mě dostal a vím, že to není naposledy, kdy jsem knihy četla. S posledním dílem mám však trochu problém, při čtení jsem se nudila a moc mě to nebavilo. Za mě určitě nejslabší díl ze série. Což samozřejmě neznamená, že Poslední oběť je propadák. Stojí hned za ostatními, jen už to nebylo úplně ono. Na Pokrevní pouta se zatím nechystám, tuším, že bez Rose by to nebylo ono.

1 10.08.2016

Páty díl jsem zhltla stejně rychle, jako ty předchozí, možná i rychleji. Změna prostředí, nové i dávno zapomenuté postavy a akce, to všechno dodalo pátému dílu šťávu. Na druhou stranu jsem při čtení dost trpěla. Fáze, kdy jsem radostí nemohla přestat číst (záchranná mise), vystřídalo zděšení (Dimitrij a jeho odmítání), při kterém jsem musela pokračovat, i když mi to nebylo zrovna po chuti. Na poslední díl se těším, ale zároveň se s Vampýrskou akademií nechci loučit.

1 07.08.2016

Rose a Dimitrij nezklamali, četla jsem se slzami v očích i s úsměvem na rtech. Změna prostředí celý děj posunula dál. Bylo to osvěžující a určitě lepší, než předchozí díly. Od čtení jsem se nemohla odtrhnout, určitě doporučuji.

2 03.08.2016

Stínem políbená má malinko pomalejší rozjezd oproti předchozím dílům. Na druhou stranu obsahuje hodně informací, udá se zde hodně zvratů. A hlavně jde vidět velký progres paní spisovatelky, s tímhle dílem už mohu říci, že to bylo po stránce jazykové o moc lepší. Charakter Rose se mi pořád líbí, její vzdorovitost a tvrdost mě vždy dostane. Stínem políbená je díl plný akce (ke konci!), ale taktéž trochu cítím smutek. Nějak tuším, že další díly už nebudou, jaké bývaly. Tím neříkám, že by snad byly horší, právě naopak. A právě proto se bojím..

2 31.07.2016

U prvního dílu Vampýrské akademie mě zklamala jazyková úroveň, ale jinak se mi příběh moc líbil. Druhý díl dokazuje, že se autorka s psaním opravdu zlepšuje. Velmi obdivuji hlavní hrdinku Rose, která je netypická, ale velmi reálná. Jak lehce se vrhá bez výčitek do problémů, reaguje popuzeně, někdy je možná, až trochu moc agresivní, to vše mě na ní strašně baví. Samotný příběh byl mnohem více strhující a napínavý, za mě určitě jasných pět hvězdiček. Nejvíce fandím Rose a Dimitrijovi.

1 30.07.2016

Rozhodla jsem se, že se do Vampýrské akademie pustím znovu, protože už je to dávno, co jsem ji četla a dost jsem ji pozapomněla, a navíc pořád nemám dočtenou celou sérii. Zpočátku jsem měla problém se začíst, nemohla jsem se na text soustředit (jazykově ne zrovna kvalitní), nicméně asi v jedné čtvrtině se konečně začnou dít věci a čtení vás jen tak nepustí. Je to napínavé, zábavné a tajemné. Hlavní hrdinové jsou rozliční, což se mi dost líbí. Rose a Dimitrije mám dost v oblibě, ale fandím i Lisse a Christianovi. Za mě určitě povedená YA fantasy, upíři jsou zde vykresleni opravdu originálně. A navíc mám strašně ráda, jak filmy, tak i knihy, které se odehrávají ve škole na kampusu.

2 26.07.2016

Asi nejlepší kombinace detektivky a mrazivého trileru, nebo spíše duchařiny, jakou jsem za posledí dobu četla. Příběh mě pohltil. Druhá polovina knížky se četla sama, prostě napínák až do konce. Při čtení mě mrazilo, po dočtení mám pořád strach (knihu jsem dočetla v noci, nedoporučuji!). Avšak samotný konec mi přišel nedotažený, ráda bych se dozvěděla, co přesně se stalo. Nepochopila jsem to. Očekávala jsem více odpovědí, které jsem bohužel nedostala.

6 21.07.2016

Ač mě se do ruky dostala až ve dvaceti (díky za čtenářskou výzvu), svým dětem ji dám mnohem dřív. Krásné povídaní, doplněné ilustracemi a nakonec i fotkami "nebezpečné" Dášenky.

8 17.07.2016

To bylo tak krásné a vtipné! Jediné, co mě mrzí je, že to bylo tak krátké! Marvina i Zmrzku jsem si zamilovala. A nezapomeňte si taky přečíst speciální povídku na blogu paní spisovatelky - Vánoce v pejru.

5 16.07.2016

Nechápu, jak někdo může napsat komentář, že se jedná JEN O DENÍK DOSPÍVAJÍCÍHO DÍTĚTE! Na něco takového nemůžu ani pomyslet, jen z úcty, co si Anne za svůj krátký život prožila. Při čtení mě mrazilo, uvědomovala jsem si všechny hrůzy války daleko palčivěji, ta autenticita je neskutečná. S Anne jsem při čtení sympatizovala, její distance od zbytku rodiny.. jako bych se před pár lety viděla. Její nadání, sny, tužby, myšlenky na budoucnost... Skutečně mě to zasáhlo. Určitě si deník přečtěte, je obdivuhodný.

11 14.07.2016

Od Jojo Moeys jsem přečetla zatím jednu knihu - Než jsem tě poznala. Po přečtení Jeden plus jedna, je více než jasné, že Jojo je zkrátka skvělá. Je výborná vypravěčka, líbí se mi styl vyprávění - point of wiew - takový ojedinělý, často se s ním nesetkávám a přitom je to poutavé a mnohem záživnější, než obyčejná ich nebo er forma. Takové oživení.
Více, než samotný příběh mě zaujaly postavy, které byly opravdu dobře vykresleny. A hlavně byly tak reálné! Nejvíce jsem si oblíbila asi Jess, za její neutichající optimismus. V knize je také mnoho pravdivých rčení, které si odnáším v srdci. A Ed? To je zkrátka sympaťák, kterému jsem fandila od první stránky. A vůbec mi nevadí, že to celé bylo tak trochu předvídatelné!
Za mě rozhodně doporučuji, lehká oddechová četba na jeden večer...

4 11.07.2016

Je to asi rok, co jsem četla Hru o trůny poprvé a už jsem si dala znovu rereading. Jak pomalu končila šestá řada seriálového zpracování, dostala jsem neuvěřitelnou chuť, ponořit se na úplný začátek. Při takovém rereadingu je příběh mnohem víc fascinující, zvlášť čtete-li knihy těsně za sebou a vidíte všechny ty geniální narážky. A proto se hned chystám na Střet králů. Musím říct, že jsem se bavila více, než poprvé. Užívala jsem si každou kapitolu. První díl je můj neoblíbenější, protože všechny vyprávějící postavy jsou mé oblíbené. Ale vždy u mě vítězí Ned a Arya.

6 30.06.2016

Dovolím si tvrdit, že Darrenovi propadnete už po první kapitole. Já sama jsem knížku četla už několikrát. Je to moje srdcovka z dětství.. Kdo by nechtěl navštívit panoptikum zrůd? Kdo by nechtěl poznat tajemného a děsivého upíra Lartena Hroozleyho? (Toho já mám moc ráda!). Za mě jasných pět hvězdiček a doporučení všemi deseti!

2 14.06.2016

Nicholas Sparks je úžasný vypravěč, lehce vás seznámí jak s hlavními a vedlejšími postavami, tak s prostředím a příběhem.. To nejlepší z nás je krásná knížka, úsměvná i dojemná. Určitě si zaslouží čtyři hvězdičky, byť cítím, že nebyla tím nejlepším, co jsem kdy četla. Myslím, že je to proto, že jsem lehce předpověděla konec, což mě okradlo o jakýsi moment překvapení. I přesto jsem samozřejmě ráda, že jsem si knížku přečetla a příběh Amandy a Dawsona (a nejen jich) jen tak nezapomenu.

3 12.06.2016