Durancie komentáře u knih

Krásné zakončení celé série. Ke všem knihám se často a ráda vracím, a ani tato nebude výjimkou.

8 24.10.2022

Film se mi líbil mnohem víc. Z knihy mám dojem, že je Maryška celkem psychopat.

2 12.08.2022

Bylo tam hodně věcí, které se mi zdály nevysvětlené. Až později jsem zjistila, že se jedná o druhý díl, a navíc má být ještě třetí.
Prostředí chlapecké školy mám ráda a kniha mě okamžitě vtáhla do děje. Profesor latiny mi byl sympatický i se svou nechutí k novotám. V knize je mnoho nečekaných zvratů, tedy při čtení stále musíte udržovat pozornost. Jinak se může stát, že něco důležitého přehlédnete. Tyto mozkocviky mě bavily. S knihou jsem spokojená a jdu shánět předchozí díl.

1 13.06.2022

"Pro mě sex byla tajemná činnost, kterou dělali jenom lidi ve filmech. Něco, co se mě netýká. Jako vražda – bylo mi jasný, že se to děje, ale teprve teď mi začalo docházet, že se to může přihodit i lidem, který znám osobně."

Jediný odstavec z celé knihy, který přinesl něco opravdu nového.

1 13.06.2022

Hlavní hrdinka je Panna. To je to nejdůležitější, co o ní potřebujeme vědět, jelikož je nám to v každé kapitole připomenuto tak 50x. Samozřejmě je to ubohá oběť, která se nemůže bránit. Je zapotřebí tajemný cizinec, který jí otevře nové obzory a naučí ji novým věcem. Včetně těch, díky kterým jsme ušetřeni těch 50 připomenutí. Některé části byly napsány vcelku dobře, například vysvětlení o vzniku kravenů. Příběh se ke konci více rozjel, ale na druhý díl mě to nenalákalo. Hawke je příliš nesympatický a Poppy příliš neslaná nemastná na to, abych se k nim ještě někdy vracela.

8 29.04.2022

Příběh spíš hořkokyselý. Ač jsem se snažila, nedokázala jsem najít sympatie ani k jednomu z nich. Knihou se prolíná pocit bezmoci a promarněného života. Jsem zvědavá na film, jak to pojmou.

6 22.04.2022

Je tam znát, že je kniha psaná podle scénáře. Film se mi líbil, ovšem kniha nezáživná. Ztráta času.

1 31.01.2022

A mně se to naopak líbilo. Kniha má velice poklidné ospalé tempo, které hezky doplňuje atmosféru celého městečka Kostispár. Hlavní postavy jsou sympatické a příběh oplývá mnoha skvělými myšlenkami. Také zdařile popisuje kulturní odlišnosti mezi Amerikou a Evropou, a křehkost první lásky. Jistý prvek fantastična sice přišel až ve druhé polovině, ale to ničemu nevadí. Kniha jako stvořená na dlouhé letní večery.

1 09.07.2021

U Backmana nikdy není nic tak, jak se na první pohled zdá. Dokonce i tahle jednohubka má v sobě mnoho tajemství, překvapení a myšlenek ohledně životních hodnot a priorit.

6 21.05.2021

Muž jménem Ove je kniha, u níž upřímně nechápu, proč se stala bestsellerem. Protivnej dědek, přemoudřelé jiné kultury, nepřátelský svět kolem nich. To, co mě baví v Backmanových dalších knihách, tady zcela zklamalo.
Žena jménem Durancie dává dvě hvězdičky, ovšem Backman i nadále zůstává mým oblíbeným autorem.

4 21.05.2021

Byl to příjemný víkend ve skvělé společnosti. Dobře jsem se najedla, zrelaxovala na čerstvém vzduchu, poznala trhlé sousedy, poučila se o životě na slepičí farmě a ani na chvíli se nenudila.

7 16.05.2021

Ha! Kniha o tom, jak obsedantně kompulzivní herdekbaba ke štěstí přišla. Na začátku jsem nevěřila, že by mi mohla být sympatická. Ale povedlo se, tedy v míře možností. Skrze ni jsem získala nový náhled na takovéto jedince s “citronem v p.deli” a také pár tipů na úklid domácnosti, což se cení.

15 06.04.2021

Příjemná crazy komedie s překvapivým množstvím životních mouder.

4 04.04.2021

Tohle i předešlý Medvědín jsem poslouchala jako audioknihu. A začátky nebyly valné. Z první knihy mi bylo do pláče, nechala ve mně pocit marnosti a hnusu. Ale přesto jsem musela poslouchat dál a po skončení ihned navázat dalším dílem.
Ten už je lidštější, násilí se mírně umenšilo, naopak vzrostly emoce, a další osudy postav, které jsem si oblíbila, nebyly tak katastrofální, jak by být mohly.
Takže ano, příběh je to nepříjemný, ale napsaný natolik lidsky a emotivně, že si ho musíte oblíbit a doufat ve zlepšení. Není to jednoduché. Ale to ani nemá být.

Víte, Backman je tak trochu hajzlík. Něco naznačí, jen tak si hodí do pléna slovo nebo výrok, a nás nechá, abychom si domysleli něco, co ve finále může být úplně jinak. Zpočátku mě tím .. ehm.. nedělal radost, ovšem postupem času jsem to začala milovat, a ještě jsem uznale přikyvovala, jak mě zase vypekl.
Jsem zvědavá, s čím se vytasí v dalších knihách.

9 01.04.2021

Roztrhalo mě to na kusy.

8 23.03.2021

Jaké nečekané a příjemné překvapení! Moc se mi líbí styl příběhu, nenásilné seznamování s osobnostmi doby i jakýsi aristokratický duch, který se celou knihou prolíná. Není to thriller, případ není žádný krvák, ale spíše komorní drama, které dává prostor podružným liniím příběhu a vztahům mezi postavami. A detektiv čmuchal je prostě dokonalý.
Díky němu jsem opět začala pít pu-erh.

11 04.02.2021

Má první kniha od Poncarové. Styl je Jednoduchý, čtivý a bylo tam i několik hezkých pasáží. Ovšem na druhou stranu jsem od takto protéžované autorky čekala přece jen něco víc. Příběh mi v závěru nepřipadal natolik silný a uchvacující, aby vystačil na 350 stránek. Nina mi od začátku lezla krkem, taková ufňukaná ťunťa, u které za celou knihu došlo jen k minimálnímu rozvoji. Alžběta už byla zajímavější, ale i válečné osudy byly zpracovány dříve a zajímavěji.

3 04.02.2021

"I kdybys měl být živ tři tisíce let a třebas i desetkrát tolik, buď přesto pamětliv toho, že nikdo neztrácí jiný život než ten, který právě žije, a že nežije jiný život než právě ten, který ztrácí. Vyjde tedy nejdelší život najedno s nejkratším; neboť přítomnost je ve všem stejná a ztracená nám nenáleží, a tak se jeví to, co ztrácíme, jenom jako okamžik. Vždyť nikdo přece nemůže pozbýt ani minulosti, ani budoucnosti, neboť jak by ho kdo mohl připravit o to, co nemá?"

5 01.01.2021

Krásné, procítěné a napsané poutavým oduševnělým stylem. Příběh Ludwika a Janusze se mi dostal pod kůži svou opravdovostí a bolestí. Historické pozadí je pro českého čtenáře známé, jelikož to samé se tou dobou odehrávalo i u nás. Čtenář má díky tomu pocit jakési spřízněnosti. Nutí ho to přemýšlet nad tím, kolik možných lásek bylo takto rozděleno, a kolik životů nenávratně změněno.
Ludwika jsem měla ráda od první věty. Imponoval mi svým samotářstvím, knihomolstvím a odvahou ke změnám. Stejně tak chápu, čím mu imponoval Janusz a nakolik nezapomenutelných bylo těch pár bezstarostných dní u jezera. Na konci mi za oba ukápla slza.
Jsem za tuto knihu opravdu ráda. Většina lgbt příběhů se odehrává v Anglii nebo USA, ale jen zlomek je umístěn do střední Evropy, která přitom oplývá takovým potenciálem. Užívala jsem si ty drobné odkazy na polskou kulturu (řepa ke každému jídlu, píseň pro oslavenkyni...), dokonce jsem měla nelogickou radost, že je hlavní hrdina oslovován Ludzio, a ne Johne.
Velice slibný vyzrály debut, který jsem přečetla jedním dech a ještě se k němu v budoucnu vrátím. Jedrowski je talentovaný spisovatel a já se těším na jeho další díla.

8 19.11.2020

"Ne, nic Ti nevyčítám. Jenom se musím usmát při pomyšlení, jak to všechno se mnou dopadlo. Ale miluji Tě stejně, i když má víra je jiná, než kdysi."
(s. 184)

3 07.11.2020