Plavec ve tmě

Román o zakázané lásce dvou mladých mužů. Chvíli mi trvalo než jsem se začetla, ale časem se to zlepšilo. Nebylo jednoduché žít v osmdesátých letech a v Polsku a když vás navíc přitahuje člověk stejného pohlaví. Je vůbec takový život možný?
Kniha se četla lehce, s hrdiny jsem soucítila a chápala jejich rozhodnutí a konání. Pěkná odeonka.

Plavec ve tmě je pro mě mistrovské dílo, které je tak krásně napsané, ale zničující zároveň. S každou otočnou stránkou jsem měla pocit, že mě rve na kusy. Pořád mě rve. Zůstává mi hořká pachuť beznaděje = tohle nebyla totiž jen kniha. Tohle je něčí život.

To se krásně četlo! Někdy to bylo skoro jako poezie. Na konci jsem si přišla trochu ošizená o podrobnosti, ale celkově krása.

Tato kniha mě chytla a nepustila od první strany, přečetla jsem ji za den. Skvělé, naprosto nenostalgické retro, zbídačené socialistické Polsko, od začátku nesmírně zajímavý a zároveň nesmírně ambivalentní anti-hrdina jakožto objekt zájmu hlavní postavy; všechno, co podle mě správná kniha, u níž si řekneme, ještě že už tuto dobu máme za sebou, má mít. Nadto autor používá nesmírně poetický jazyk. Za plný počet.

Jako autorova prvotina je tato kniha hodně povedená.
Téma je lehce šablonovité a místy předvídatelné (Polsko, LGBT, socialismus).
Ale četlo se to vážně dobře a těším se na další knihy autora.

Když si myslíte, že není nic horšího, než žít v socialistickém Polsku, zjistíte, že jste gay v socialistickém Polsku... Určitě silné, bez ohledu na orientaci, částečně prý autentické vyprávění, no bolí to člověka i za něj :-(

Téma homosexuality v katolickém Polsku nebude nikdy otřepané téma. O to zajímavější, když se děj zasadí do hlubokých socialistických osmdesátých let, kde jsou sexuální menšiny persekuované.

Autor románu se dovedl brilantně propojit s hlavním hrdinou, knihou provází cosi lehce autobiografické, přesto něžné, ztracené a naivní.
Veškerá bouře emocí, se kterou se protagonista vypořádává, aby porozuměl své sexualitě - zmatek, stud, zoufalství, ale přesto naděje - je hmatatelná a prenositelna. Ten správný punc všemu dodává historické ukotvení románu.

Těžko se mi věří, že je toho autorova prvotina! Těším na další jeho díla :)

Počáteční jezerní romance mi tak úplně do záložky na první dobrou nepadla... až časem přišlo na tísnivě rudé kupčení s lidskými osudy a to mi teprve náležitě rozbombardovalo mysl... poslušně zatratit svoji duši v davu či se nespokojit s přežíváním a dovolit si žít a být sám sebou... toť kulervoucí otázka hozená do polského totalitního pléna... nicméně... skrze tu nekonečnost bolestné beznaděje lze zachytit i záblesky takové až podivně uklidňující melancholie... umně odvyprávěno!

Další odeonka, co jsem si musel přečíst. Jo, bylo to pěkně napsané, vystavěný zajímavý příběh, zasazený do komunistického Polska. Psaný tak nějak formou vzpomínek, které dávají tušit i konec. Kniha mě donutila si i něco málo o Polsku zjistit, což považuji vždy za přidanou hodnotu knihy. Takže super!

Ačkoliv knihu hodnotím spíše pozitivně, nemůžu se rozhodnout mezi třemi a čtyřmi hvězdami. A je to především kvůli stylu psaní. Květnaté a poetické líčení spolu s politickým tématem a zkratkovitě líčeným příběhem, to mi prostě nešlo dohromady. Příběh je ale zajímavý a situace v Polsku dobře popsaná. Až příliš mi to něco připomíná. Tato kniha určitě stojí za přečtení.

Možná kdybych to četla, možná kdybych nezvolila audioverzi v originále, měla bych ve výsledku jiný dojem. Ale známe to o těch rybách, rybnících a kde by byly, kdyby nebyly tam, kde jsou.
A protože jsem poslouchala unylého vypravěče, které zněl, jako kdyby pořád napůl spal a napůl se dojímal nad sebou, vesmírem a tak vůbec, na čtvrtou to prostě nedosáhne.
Plavec ve tmě (hm, zvláštní volba českého názvu) je další z řady příběhů osudů malých lidí na pozadí velkých dějin, tady navíc jde o pozadí víc než o popředí, protože hlavní hrdinové jsou dva mladí kluci, kteří se do sebe zamilují v socialistickém Polsku těsně před revolucí, kdy kluci s klukama a holky s holkama fakt ještě jen tak chodit nemohli (a jestli vám někdo tvrdí něco jiného, pošlete ho tam, kde bychom měli ty ryby, kdyby nebyly ty rybníky).
Trocha romantiky přisypaná ke spoustě melancholie bohatě prošpikovaná frontami a hospodářským rozkladem severních sousedů.
Přes veškeré chutné ingredience pro mě nicméně zůstává výsledky pokrm poněkud mdlý.

Jednohubka na jeden volný den. :)

Proč kniha ve mně vyvolávala otázky typu:

"Neinspiroval se autor M. Kunderou? Však to je taková Nesnesitelná lehkost bytí...a teď mi to připomíná Žert, kde se hlavní postava jmenuje Ludvík...Tady přeci taky."

Ale proč ne. Dojemná novela, autorova prvotina, do které se začtete a neodtrhnete. Dlouho jsem opět nic takového nečetl, kdy LQBT kniha opravdu stála za to. :)

3,5 z 5 (strhávám hvězdičku za překlad)
čteno česky i anglicky a ten rozdíl je tak velký. v češtině působí vypravěč tak nějak uslintaně a pateticky, ale originální jazyk je všechno jen ne to.
nejvíc mě dostala linka s dětstvím a těším se, s čím autor přijde příště

Pokud se o některé knize dá napsat, ze je hluboká, pak je to určitě tato autorova prvotina. A to píšu, i když se mi doba, téma i všudy přítomná beznaděj dost špatně četla. Příběh se mi dostal pod kůži a zavrtával se čím dál hlouběji

Toto som si požičala v knižnici, ani neviem prečo (áno, bola som ešte tehotná) a ani neviem prečo sa mi to ťažko čítalo, až som to vlastne nedočítalaPríbeh mi neprišiel nijak zaujímavý a štýl písania bol ťažkopadný a pre mňa aj nudný, no určite má kniha svoj fanclub

Zmar a beznaděj poplatná době i místu. Temné, smutné, z každé strany čiší šeď a depka. Říkám si, jak dlouhou cestu museli příslušníci LGBT komunity ujít (a je mi to hrozně líto, přičemž ani teď to mnohdy není úplně procházka růžovou zahradou) a jak dlouho to probůh ještě potrvá. S Acimanem bych tuto knihu nesrovnávala. Ale pocity zanechává podobné.

Tu knížku prostě miluji! Něco na způsob Dej mi své jméno z Polska, ale v tom nejlepším smyslu. Něžné ale surové, romantické ale kruté, cynické ale roztomilé. Člověku se chce při čtení brečet a křičet, bojovat a vzdát se.

Velmi zajímavá kniha a zajímavý styl psaní. Nemohla jsem se odtrhnout a každou větu hltala. Doporučuji, stojí za přečtení

„Tvá matka umřela samotou." opakovala vždy babička. "Já si myslím, že ji zabilo zoufalství. Dělala jen věci, ve které nevěřila, tak se musela uvnitř cítit mrtvá léta předtím, než to nakonec vzdalo i její tělo."