Všechny barvy duhy

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Jedenáct českých autorů, jedenáct young adult povídek o odvaze, přátelství, prvních láskách i síle a odhodlání být skutečně sám sebou. Vedle známých YA autorů, jakými jsou Theo Addair nebo Alžběta Bílková, představí kniha i řadu debutantů. Jejich hrdinové hledají vlastní identitu, navazují komplikované a jedinečné vztahy a snaží se najít své místo ve společnosti, která je v určitých ohledech přijímá, a v jiných naopak diskriminuje. Povídky autorů (Lucie Zelinková, Sam Xabyssus, Sára Vůchová, Alžběta Bílková, Eva a Klára Pospíšilová, Theo Addair, Radek Blažek a další) se věnují tématům homosexuality, bisexuality a coming outu, stejně jako nebinarity, transgender, asexuality a dalším....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/479789/big_vsechny-barvy-duhy-JYu-479789.jpg 4.129
Nahrávám...

Komentáře (8)

Kniha Všechny barvy duhy

Kikina182
předevčírem

Kniha obsahuje jedenáct povídek, z nichž každá je jiná. Všechny sice mají společnou LGBTQ+ tématiku, ale některé jsou romantické, ale v jiných jde o přátelství, rodinu a některé mají dokonce nádech thrillery. Každá se zkrátka zabývá různými tématy a všechny jsou pojaty originálně. Celkově můžu říct, že se mi kniha líbila. Některé povídky jsou průměrné, další nadprůměrné a jiné špičkové. Ale všechny mají co říct a to nejen v souvislosti s LGBTQ+ tématikou.

Lenny33
21. listopadu

Žádný zázrak, ale rozhodně lepší než přechozí povídková sbírka Nejkrásnější dárek. A jako u každé sbírky, některé povídky dokázaly zaujmout, vzbudit emoce nebo zamyšlení nad tématem a nebo dokonce touhu chtít si přečíst od autora víc. A u dalších povídek si po přečtení říkáte jen: "a to bylo co". Těch pár dobrých povídek v této knize mi dokázalo tak moc zabrnkat na správnou strunu, že vlastně celkový dojem není úplně špatný. Oceňuji především povídky od R. Blažka, K. a E. Pospíšilových a M. D. Antonína.


zpetkeknize
17. listopadu

Stejně jako vloni, i letos Yoli vydalo sbírku povídek. A její téma jsem vřele uvítala. Jedná se totiž o sbírku LGBT povídek, která obsahuje témata v české literatuře velmi nedostatečně zastoupena. Setkáváme se zde mimo příběhů o homosexualitě také s tématy jako transgender, bisexualita, nebinarita nebo asexualita. Každá povídka je jedinečná, každá vyjadřuje jiné myšlenky, ale poselství mají stejné - naslouchejme si, buďme tolerantní a podporujme se. Vždyť to není tak těžké.
Ačkoliv LGBT literaturu vyhledávám, i pro mě sbírka otevřela nové dveře. Konkrétně knihu s tématy nebinarity, asexuality a transgender identity jsem ještě nečetla, proto jsem ráda, že jsem dostala tu možnost.
Ačkoliv má každá povídka něco do sebe a velmi osobité zpracování, rozhodla jsem se vypíchnout tři, které mě oslovily nejvíce.

První z nich je Pecka jako z broskve od Sáry Vůchové. Nejen kvůli tématu, které rozebírá (a které neprozradím, jelikož by to byl spoiler jak hrom), ale hlavně proto, že u žádné jiné povídky jsem se tak nenasmála. Ten začátek byl neskutečný! Navíc autorka dokáže bravurně popsat atmosféru a prostředí, máte po celou dobu pocit, jako byste seděli vedle hlavní hrdinky.

Druhá povídka, která mě velmi zaujala, byla od Rádi Blažka - Šťastně nezamilovanej. Téma asexuality podává opravdu přístupně a odlehčeně, pochopitelně pro každého čtenáře. Navíc jsem měla pocit, jako by mi některé myšlenky tahal přímo z hlavy. A autorův způsob vyprávění i slovní obraty mi naprosto vyhovují, přesně takovou tvorbu čtu moc ráda.

Na konec jsem si nechala povídku od Kláry a Evy Pospíšilových - Pozdní léto, sobota odpoledne. Po přečtení Páté minuty (a Nocturna a neexistence) jsem si byla jistá, že autorky nezklamou. A přesně to se mi potvrdilo. Na šestnácti stranách vypráví o obyčejném odpoledni dvou nejlepších kamarádů, které vlastně vůbec není obyčejné. Protože i po letech si člověk může uvědomit něco, co měl celou dobu přímo před nosem. A krom bravurního popsání pocitů a atmosféry musím vypíchnout volbu slov. Mám pocit, že holky se dokážou prostou větou dostat velmi hluboko.

“Moje tělo je mapa našich příběhů.”

Závěrem bych za sbírku chtěla poděkovat, protože má smysl. A já doufám, že alespoň někomu pomůže v těžkých chvílích, že čtenářům pomůže pochopit je samé nebo jejich okolí.

Hodnocení: 4/5 (ale pokud mám hodnotit nápad, tak je 5/5 málo)

Monačte
14. listopadu

S knížkama povídek od různých autorů je to těžký, protože je nejde hodnotit jako celek - jedna hvězda je pro některé sakra málo a pro jiné až moc dobré hodnocení. Celkově jde hodně vidět, kdo už je vypsaný (třeba Theo Addair a Radek Blažek) a kdo se jen psát pokouší. Trochu mě mrzí, že v IGBTQ sborníku dostali prostor hlavně influenceři z literárního rybníčku a ne i nějaké jiné osobnosti komunity. Díky jejich podobnému pohledu a vkusu je většina antologie na jedno brdo. No a pak je tady to provedení! Grafika, ilustrace a vazba jsou naprosto boží! Kdybych knížku hodnotila, forma by počtem hvězdiček rozhodně zahýbala! Ale jak by řekli v Masterchefovi: Plating je na michelinské úrovni, ale nejdůležitější je chuť. A tohle by ještě chtělo trochu vychutit…

HrabM
14. listopadu

Jsem ráda, že jsem si mohla tuto sbírku povídek přečíst. Kniha má krásné grafické zpracování. Už jen držet ji v ruce vám zvedne náladu. Tím jak je barevná působí pozitivně a optimisticky.
Co se týče povídek samotných, některé mi sedly více jiné méně. Tady záleží na stylu psaní jednotlivých autorů. Ale z jedenácti povídek se mi opravdu líbily jen tři. A to povídka Alžběty Bílkové, Radka Blažka a Evy a Kláry Pospíšilových.

VulpesVulpes
11. listopadu

Tahle kniha mě moc mile překvapila. Doporučila mi ji kamarádka a opravdu mě bavila - i když nejsem asi úplně cílovka, tady "Young Adult" čtenář :)

Pitbullka
07. listopadu

Ve výsledku mě kniha dost překvapila, bála jsem se, že všechno budou jen takové sluníčkové zamilované povídky, ale tomu tak nebylo. Někteří autoři se nebáli otevřít vážnější témata a musím říct, že to knize velice prospělo. Každá povídka je jiná, ale většina je jich je opravdu vydařená a zajímavá.

Folofus
08. listopadu

Hodnotit antologii není jednoduché z jednoho prostého důvodu – některé autory třeba neznáte a je tudíž těžké hodnotit jejich tvorbu. Proto jen trapně sdělím, než se přesunu k předmětným povídkám, že sbírka se mi moc líbila, překvapivě.
Lidé, kteří mě znají mě možná už slyšeli mluvit o české LGBT+ literatuře velmi kriticky, co si budeme – ta kanonická díla už jsou stará. A tímto mě sbírka velmi překvapila, odklonila se totiž od stávající literatury, bez toho aby se z ní vyčlenila. Zároveň se jí povedlo začlenit mnoho témat, která třeba předešlé literatuře nebyla jasná a tím se sbírka sama aktualizovala a posunula dál. Gratuluji!
Nyní předmětné povídky – Pecka jak z broskve a Tajemství umírají osamělá.

Začnu Peckou (Sára Vůchová).
Tvorbu autorky, doufám si tvrdit, znám dostatečně, abych dokázal ocenit její styl. Pokud budete mít štěstí a od Sáry se vám do rukou něco dostane, můžete čekat svěží styl na úrovni textu (o obsahu ani nemluvě, ale nepíšu diplomku). Kvalit, kterých si na tvorbě Sáry cením je, jakým způsobem dokáže osvětlit a vysvětlit (!) složité situace skrze humor, který nepřebije zprávu, která se v text ukrývá.
Pokud toto někdo čtete s nadějí si přečíst – schválně se zaměřte, jak vás humor provede tematikou nelehkou k vysvětlení.

Tajemství umírají osamělá (Michael Walter).
Tady už styl tak dobře neznám, ale nevstupoval jsem do neznámých vod. První věc, která mě pobavila a kterou MUSÍM ocenit je, jaké vtipné hrátky s českým jazykem dokáže nyní LGBT+ literatura poskytnout.
Vítek, který (či snad která? Zajímavý to problém), která se vidí jako žena, je podle mého krásné. Ale od stylu k náplni (nepíšu diplomku).
Náplň je tragikomického rázu (s důrazem na tragédii – teď mě omluvte, myslím to skrze teorii – kompozicí – ne jen jako doják) a vhled, který povídka poskytuje je na jednu strano možno vidět jako klišé ("Nasadím si máminy boty a hle vyloupne se gay..."), ale tady to není příběh o zrodu jedince, ale už jeho cesty.
Jak těžké je se znovu rodit? V rodině, mezi přáteli, v širší společností a přijít do světa? Těžké. Proto jsem vděčný, že k tomu Michael takto dokáže přistoupit, aniž by to vypadalo jakkoliv pateticky ("Mám kolem sebe milující lidi ale furt je něco problém" netlifx style – to tu NENAJDETE, a pokud ano, čtěte znovu.)

Závěrem jen tleskám. Každá povídka je nejen kvalitní (jinak by tam nebyla), ale je navíc kvalitní jak v celku, tak ve své určité kategorii, kterou okupuje a to je podle mého (a všeho ostatního) důvod, proč se nebojím dát antologie 5/5 a poprat se (slovně, moje ruce nejsou stvořeny pro násilí) s případnými zlými jazyky.