druzickaster
komentáře u knih
Legie
Henryk Sienkiewicz
Tato kniha se mi do ruky dostala úplnou náhodou, dostal jsem ji jako dárek ve svém oblíbeném antikvaríátu. Je to mé první setkání s panem Sienkiewiczem a už teď vím, že jistě ne poslední. Ač první setkání proběhlo s poslední, bohužel nedokončenou, knihou autora, byl požitek z četby vynikající. Nádherně psaný román o ne zase tak vzdálené historii našich sousedů na mne udělal skutečně velký dojem. Jen je škoda, že kniha nebyla dokončena. Mohu jen doporučit.
Atlasova vzpoura
Ayn Rand (p)
Z románové roviny je to vlastně "verneovka" říznutá červenou knihovnou. Z filozofické roviny, je kniha, dle mého názoru, více hodnotná, i když jsou některé filozofické teze sot okatě naroubované na rzhovory, ze kterých se stávají mnohastánkové monology. Na jedné straně autorku - filozovku chápu a v dnešní době je její filozofie víc než aktuální. Natažené ruce všech "potřebných", ziskové neziskové organizace atd. Na druhou stranu mi v celém ego-konceptu tak nějak schází dvě nezanedbatelné skupiny lidí: nemocní a přestárlí. O těch se v celé filozofii nehovoří a celkem i chápu proč, ale tím pádem se s takovou filozofii nemůžu ztotožnit. Každopádně je kniha zajímavá a mohu ji jen doporučit k přečtení.
Hořící země
Bernard Cornwell
Budu se stále opakovat, opět poutavý děj a zajímavý zvrat, každopádně doba to byla krutá a nelístostná. budu se těšit na další díl.
Píseň meče
Bernard Cornwell
Kvalita stále vysoko a průběh prříběhu také. Začátek nic moc, ale následuje opět divoká jízda. Tentokrát i boje jsou jiné a proto je děj stále neotřelý a zábavný. Nu což, mrkneme se na další díl.
1Q84: Kniha 1 a 2
Haruki Murakami
Příběh jako takový je fajn. Tnegův příběh mě bavil o kousíček víc než Aomame asi díky Fukaeri. Kniha je sice krapet rozvleklá, děj začne být strhující v poslední třetině, ale i tak se to dalo.Na konci se ale nedostavilo ono wow, proto hodnotím spíš 4.5* na 5 to prostě není. Uvidíme co 3. kniha.
Neviditelný
Jaroslav Havlíček
Druhá kniha pana Jaroslava Havlíčka a opět jen samá chvála. Kniha jako taková je drsný psychologický román od začátku až dokonce, ale nic v životě není černobílé, nic není snadné ani přímočaré a lidské osudy jsou velmi propletené.
Knihu mohu jen doporučit!
Páni severu
Bernard Cornwell
I třetí díl se vydařil. Měl jsem strach, že autor sklouzne k rutině, ale prozatím jsem se dobře bavil. Klasický pomalý začátek, ale od poloviny se nedá od knihy odtrhnout. Takže se budu těšit na další pokračování dobrodružství pána Uhtreda z Bebbanburgu a jeho přáteli nepřátel.
Fialový hrom
Jaroslav Hašek
Jaroslava Haška mám rád, takže jsem nemohl vynechat ani tuto knihu. Líbí se mi s jakým humorem a odvahou se vrhl na toto minové pole. V dnešní době tato odvaha už není tak výrazná, ale texty vznikly před více než sto léty a přesto jsou stále aktuální a strefují se do černého na celé čáře.
Revoluce mravenců
Bernard Werber
Nechal jsem tomu pár dní, ale pořád se nemůžu zbavit té nahořklé pachuti. Na můj vkus moc lidí, málo mravenců. Zajímavý nápad se postupně vytratil a zůstalo jen filozofování a technické zázraky, nad kterými by kroutil hlavou i Verne. Pro hodnocení závěru jsem nenašel jiné slovo než bizarní. Je mi to líto, ale poslední díl se prostě moc nepovedl.
Den mravenců
Bernard Werber
Spíš 4.5*, lidské i mravenčí zápletky v pohodě, ale...
Vadilo mi vyšumění lidské zápletky, prostě to nechme a jako že se nic nestalo? U mravenco-lidkského závěru mi vadilo konečné překombinování děje, ale co už.
Jinak mě kniha bavila a jdu na poslední díl.
Bledý jezdec
Bernard Cornwell
Autor drží kvalitu románu stále vysoko. i když jsou místy některé akce celkem přímočaře naroubované a jde odhadnout proč tomu tak je, neubírá to knize na její poutavosti. Líbí se mi taky, že základ děje je postavený na skutečných dějinách. Takže za sebe můžu jen doporučit a vrhnout se na třetí díl.
Rakovina
Alexandr Isajevič Solženicyn
Nevím odkud začít. Název sám napovídá, že to nebude zrovna humorné čtení. Kniha je smutná popisující lidksé neštěstí v nemoci až na dřeň. Popisuje osudy lidí, kteří by v civilním životě neměli nejmenší šanci se potkat a poklábosit spolu. Jeden mukl druhý strážný z Gulagu, třetí stranický hodnostář a v tomto mikrosvětě utrpení si byli všichni rovni, ne ani tak před bohem, před ním by si měli být rovni i mimo nemocnici nebo ne???, jako před tou zlou a nekompromisní nemocí, která se neptala kdo je kdo a čím byl.
Když jsem knihu četl, vracel jsem se do svých 15 let kdy jsem byl v nemocnici ač s naprosto banálním zákrokem a velmi živě se mi vybavily některé momenty tak jak je prožíval hlavní hrdina Kostoglotov. I když byl to hlavní hrdina? Nebyli hlavními hrdiny všichni ti nemocní a jejich lékaři a sestry a sanitářky?
Kniha se nečte úplně jednoduše, je psána svižně, ale někdy je toho na jednoho prostě moc, ale i tak jsem moc rád, že jsem ji četl.
Králíci a hroznýši
Fazil Iskander (p)
Nádherná a poučná bajka. Pro nás co jsme zažili minulý režim, je děj velmi pochopitelný, pro mladší generaci bude doufám minimálně poučný a varující. Jsem rád, že jsem knihu pořídil domů.
Budoucnost
Dmitry Glukhovsky
Pokud by to zdejší server dovolil, klidně bych přidal další hzvězdu. Tímto antiutopistickým dílem se Glukhovský řadí vedle Orwela, Zamjatina a další. Kniha je skutečně výborně vymyšlená a až mě děsí, že ne nereálná a pokud je Budoucnost naše budoucnost, tak "pánbu popomáhaj".
Knihu můžu jen doporučit!
Ženy, které rozdávají adventní věnce
Josef Pepson Snětivý (p)
Zábavná jednohubka. Při čtení se mi vybavila jedna stará moudrost: Ženy jsou pro nás vzduch a bez vzduchu se nedá žít. Hlavní hrdina nemá lehký život ani se ženami ani bez nich, ale jak se říká: Každý svého štěstí strůjce.
Mravenci
Bernard Werber
Paráda. Těšil jsem se než se ke knize dostanu a těšil jsem se právem. Upřimně ze začátku mi paralelní "lidský" příběh neseděl, ale nakonec jsem byl ochotný ho akceptovat. Příběhy mravenců jsou fenomenální a už se těším na pokračování, tuším, že to bude mít zajímavou dohru.
Prašné víry
Roger Smith
Povedený akční příběh s příchutí exotiky JAR, tím nemyslím tu skupinu, ale onu kontroverzní republiku na jihu Afriky. Velmi mě potěšilo, že v tomto krvavém příběhu jsou llidi zranitelní ba co dím dokonce smrtelní. Jsem rád, že příběh nesklouzl k nesmrtelným supermanům a akčním hrdinům ač mi bylo některých postav sakra líto, ale takový je holt život.
Hordubal / Povětroň / Obyčejný život
Karel Čapek
Na této knize mi vadí jediná věc a to ta, že nedokážu popsat jak je dobrá, že neumím najít ta správná a krásná slova jako pan Čapek. Jsem rád, že jsem tuto trilogii četl až jako dospělý, myslím, že jako děcku by mi to moc nedalo a neuměl bych se s těmi lidskými osudy náležitě popasovat.
Asi nejsilněji působí osud Juraje Hordubala a jeho rodiny. V podstatě banální lidský osud, ale v podání Karla Čapka je to krásný ač smutný příběh. Nevěřil bych, že na konci mi těch lidí bude líto všech.
Povětroň, líbí se mi náhledy a fantazie zúčastněných lidí a i když je to celé absolutní fabulace, je promyšlená do detailů a funguje.
A Obyčejný život? Výborně zpracováno. Každý z nás by se měl takto sám se sebou pohádat a poznat se, taková osobní zpověď, bez příkras a klamu a zjistit co a jak vlastně bylo je a bude.
Metro 2035
Dmitry Glukhovsky
Pokud, z mého pohledu, byl první díl čajíček, druhý instantní kávička pak tento díl byl pořádné espresso s nádheně našlehanou pěnou. Ano třetí pokračování se autorovi nadmíru povedlo a bavil mně od začátku až do konce. On i ten Arťom se dal, a hlavně to bylo ač sci-fi velmi uvěřitelné. Opravdu jsem spokojený a kldině bych i jednu * přidal. Uvidíme jak pokračování, pevně věřím, že zůstane laťka alespoň tak vysoko jako u tohoto dílu.
Metro 2034
Dmitry Glukhovsky
Za sebe můžu říct, že druhý díl je lepší než první. Možná je to tím, že hlavní hrdina prvního dílu se tady jen mihl. Starý dobrý Hunter a k němu další nové postavy jsou rozhodně uvěřitelnější a "normálnější" než někteří hrdinové z dílu prvního. Prošli jsme zase kousek metra a poznali nové lidi.
Co mi u Glukhovského vadí je to, že zásadní dějová linka je téměř vždy postavená na náhodě, na takové náhodě která je tak nepravděpodobná a neuvěřitelná až je hodně snadné rozpoznat, že to je prostě uměle vykonstruováno a že děj je nalinkovaný a víceméně přímočarý. Další věcí která rušila je přeskakování z jednoho příběhu do druhého. Nemám nic proti, ale očekával bych jasnější předěl formou nové kapitoly nebo alespoň linkou či jiným oddělovačem. Tak člověk čte a chvíli tápe kde se vlastně v příběhu nachází.