Rakovina přehled
Román vypráví o osudu mukla a věčného vyhnance Olega Kostoglotova, který se v polovině padesátých let přichází léčit na taškentskou onkologickou kliniku. Je to v době, kdy Stalin je již dva roky mrtev, Berija popraven a kdy se začínají objevovat první nesmělé náznaky změn. Na onkologické klinice se setkávají členové strany i vyhnanci, národy, které sem Stalin vysídlil, i původní obyvatelé, lékaři i pacienti. Jejich společným nepřítelem je rakovina: nemoc, smrt, konec života... V blízkosti smrti padají všechny dosavadní jistoty, všechny plány, všechna privilegia. A v tomto světě rozehrává Solženicyn příběhy svých hrdinů, jejich lásek a nadějí. Nádory, sarkomy a metanoblastomy jsou nejen krutou skutečností, s níž se potýkají hrdinové románu i lékaři, ale i metaforou pro rakovinu lži, přetvářky, násilí a útlaku, která metastázuje do všech vrstev ruské společnosti.... celý text
Originální název: Rakovyj korpus, 1967
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Rakovina. Přidejte ho na této stránce. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
všech 27 komentářůSouvisející novinky - Rakovina (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Rakovina v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Právě čtených | 11x |
| v Přečtených | 261x |
| ve Čtenářské výzvě | 10x |
| v Doporučených | 29x |
| v Mé knihovně | 146x |
| v Chystám se číst | 128x |
| v Chci si koupit | 28x |
| v dalších seznamech | 10x |
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Alexandr Isajevič Solženicyn také napsal(a)
| 2000 | Jeden den Ivana Děnisoviče |
| 2011 | Souostroví Gulag: 1918–1956 |
| 1990 | Souostroví Gulag - 1. díl |
| 1991 | Rakovina |
| 2004 | Dvě stě let pospolu. Díl 1, Dějiny rusko-židovských vztahů v letech 1795-1916 |

85 %
78 %

(SPOILER) Rakovina pro mě byla náročným, ale podnětným čtením. Zpočátku jsem se v množství postav dost ztrácel a místy to na mě bylo zdlouhavé. Postupně jsem si ale uvědomil, jak brilantně autor popisuje lidskost uprostřed beznaděje.
Ani Rusanova neodsuzuje, čtenář se postupně dostává k jeho úvahám a dělá si obrázek sám. Stejně tak hlavní hrdina Oleg Kostoglotov mi byl zpočátku dost protivný, ale postupně si získal mé sympatie. Jeho vztahy se Zojou a Vegou byly krásně vykreslené a názorně ukazovaly nedostatek mužů vhodných pro vztah v poválečném SSSR.
Přestože kniha podle mého názoru nedosahuje kvalit Souostroví Gulag a Jednoho dne Ivana Denisoviče, které jsem četl dříve, nelituji, že jsem ji četl.