dennie3 komentáře u knih

Dokonalé vyobrazení extrémní touhy po lásce a něhy skrývající se za brutalitou a násilím.

09.11.2015

Kniha se mi dobře četla, nenudila mě, vydržela jsem několik hodin v kuse číst. Líbí se mi autorův styl psaní, protože je chladný a nehraje na city. Ilustrace jsou nádherné a geniální. Koukáte na ně a každou chvílí se vám obraz před očima lépe a lépe vykresluje, jako kdybyste sledovali animaci. Hvězda dolů, protože mě kniha nezaujala natolik, jak bych si přála, a protože se postavám nedostalo dost prostoru pro bližší vykreslení charakterů. Takhle jsem se na ně dívala z dálky a bylo mi vcelku jedno, co se s nimi stane.

2 07.11.2015

Knihu bych přirovnala k Malému princi. Má hlubokou myšlenku, je krásná a něžná a.. a nevím, jestli se dá ještě vyjádřit slovy, jak moc mě vlastně zasáhla.

7 04.11.2015

Wilda obdivuju za jeho odvahu. Napsat něco takového v devatenáctém století je opravdu něco, navíc tak sprostě. Styl psaní je čtivý a nevleče se jako v Obraze D.G.
Z druhé stránky mi ale přijde, že kniha je opravdu jen porno na papíře bez hlubší myšlenky. Samozřejmě - Každý to přece dělá, tahle myšlenka mluví sama za sebe. Přesto jsem od knihy očekávala víc. Postavy jsou všechny stejné, nemají žádnou jinou vlastnost než chlípnost a nadrženost. Nehledě na to, že to Wilde dost přehání - každý je bohatě odměněn, každý má výdrž, že by to dělal celou noc v kuse. Na konci mě kniha už moc nebavila. Gradace tam je, ale v porovnání se 120 dnů Sodomy je Lady Fuckingham slabší. Na druhou stranu je zase lechtivější, protože Sodoma je opravdu nechutná a praktiky v téhle knize jsou ošklivé jen od čtvrté části, mám za to. Ale bylo to pořád jedno a to samé dokola. Na každé druhé stránce je sex a o tolik se zase neliší.
Pořád bych ale Lady Fuckingham nejradši dala do ruky všem obdivovatelům 50 odstínů šedi, protože tohle je narozdíl od té klišoidní slátaniny opravdové porno. A stokrát lépe napsané.

5 14.10.2015

Udivuje mě, že na to, jak stará tahle kniha je, dá se krásně číst. Člověk nemusí věty přelouskávat ani nic podobného. Jeptiška je ukázkový příklad toho, že ve stručných příbězích je skryto mnoho. Škoda, že ji Diderot nedokončil.

05.10.2015

Úžasná kniha. Celý děj je neskutečně reálný a pokřivenost postav je skvěle vyobrazená. Děj mě celou dobu bavil. Sice Emilyina Větrná hůrka stále nemá na Charlottinu Janu Eyrovou, ale pořád je to moc dobré dílo.

1 28.09.2015

Přečteno jedním dechem. Děj je poutavý, postavy uvěřitelné a komplikované, forma zajímavá. Nikdy předtím jsem knihu v du-formě nečetla, a ze začátku to ve mně vyvolávalo trochu nervozitu, ale ta rychle přešla. Po pár kapitolách jsem se prostě stala součástí děje a přestože jsem tušila, jak celá knížka skončí, bavilo mě dopracovávat se k tomu. Pět hvězdiček.

2 19.09.2015

Nebyla jsem si jistá, jestli mě tahle kniha bude bavit, ale po pár stránkách jsem se do příběhu zažrala a pokaždé jsem se ke knize ráda vrátila. Přestože mě normálně moc nebaví příběhy, ve kterých se hlavní hrdinové vždy ze všeho vysvobodí, u Čachtické paní jsem ráda udělala výjimku. Měla jsem ráda všechny postavy a přestože jich je v knize dost, nepletly se mi.
Nikdy asi nezapomenu na Ficka a jeho "He-he-he!" Fascinuje mě fakt, že je příběh z části psaný podle pravdy.. Čachtická paní je totiž opravdu něco.

1 27.08.2015

Spousta lidí sem píše, jak jim kniha přišla nechutná, jak ji ani nemohli dočíst a podobné věci.. U mě byl účinek jiný. De Sade v úvodu psal, že jeho cílem je vyvolat ve čtenáři znechucení, nebo vzrušení. Ve mně vyvolal apatičnost.
Sice jsou v knize prasečiny už od začátku, ale prvních cca. 100 stran je celkem v pohodě. Druhá stovka - tam jsem si párkrát řekla, že je to dost nechutné, a ošklivě se zatvářila, ale pokračovala jsem dál a v průběhu děje jsem si na všechny zvrácenosti zvykla natolik, že jsem je četla a četla, aniž by ve mně příběh probouzel nějaké emoce. Připadalo mi, že se na příběh dívám za sklem - všechny postavy a hrůzy, které se tam děly, se mě nedotýkaly.
A přiznám se, že někdy ve třetí části jsem se pár bodům dokonce i zasmála, jak absurdní byly. Myslím si, že pokud má někdo slabý žaludek a vadí mu představa čehokoli jiného než obyčejného sexu, pak tu knihu prostě asi nedočte. Pokud ale člověk dokáže zaujmout takovýto apatický postoj jako já, knihu může s přehledem přečíst a přinese mu to spíš poznatky o tom, kam až lidi můžou zajít, než nějaké znechucení apod.
Hvězdičku dolů, protože autorův záměr u mě neprošel.

8 11.07.2015

Krásná kniha, chytlavá, zajímavě psaná. Akorát jsem se místy ztrácela, proto ta hvězda dolů.

05.07.2015

Tahle kniha mě dostala. Přestože je tak tlustá, přečetla jsem ji jedním dechem, a pokud tu byly části, které mě moc nebavily, pak moji pozornost udržely aspoň natolik, abych se o děj nepřestala zajímat (tím mám na mysli Mezihry, protože v nich bylo plno a plno faktů).
King mě asi nikdy nepřestane překvapovat tím, jak dobrý spisovatel vlastně je. Nehodlám se s lidmi dohadovat o tom, jestli píše na kvantitu, či kvalitu, ať si každý myslí, co chce. Každopádně mě většina knih, které jsem od něj zatím četla, pokaždé bavila - a To patří na první příčky. Kingovi se musí uznat jedna věc. Má uvěřitelné charaktery. Do posledního puntíku věříte v jejich existenci, nikdy o nich nezapochybujete. Všechno je tak úděsně opravdové, že vám najednou připadá, že absurdita působí reálně, a vy si ji dokážete představit v našem světě. V knize mi přišel trapný jen jeden moment, který samozřejmě zmiňovat nebudu, ale u kterého jsem se musela zastavit a zeptat se sama sebe, proč to ten King do háje udělal? Přišlo mi, že tuhle scénu snad psal opilý, protože SAKRA.. blbost, blbost, blbost!
Ale ani tahle scéna mě nedonutí ubrat hvězdičku. King je mistr. Příběh je úžasný a opravdový. Zakázala jsem si číst To v noci, protože kniha je tak strašidelná, že se mi před očima odvíjela jako viditelný hororový film, a já jsem na tohle moc velký posera.
Pět hvězdiček, nezapomenutelný zážitek! Doporučuju!

12 20.06.2015

Kdybych měla knihu charakterizovat jedním slovem, pak řeknu, že je příjemná. Kapitoly hezky plynou a Míša píše tak, že před sebou příběh vidím. Pana Davise se mi zkrátka velice dobře četlo, protože na mě všechny postavy a vlastně celý děj působil roztomile, ale ne přeslazeně. Prostě taková krásná pohádka na dobrou noc (když vynecháme fakt, že se příběh odehrává v době druhé světové).
Mínusem pro mě však je, že Pan Davis nemá nějak velkou zápletku. Příběh mi připadá spíš jako líčení toho, jak se u Davisových žilo, a tím to hasne. Každopádně si myslím, že Míša má talent a že tohle je jen první krok k tomu, aby napsala objemnější a ještě lepší dílo.

12.06.2015

Asi jsem se zamilovala do skutečných románů. Betty má tolik co říct a já ji z celého srdce obdivuju za to, čím si prošla. Kniha je navíc skvěle napsaná a díky ní jsem se dozvěděla spoustu užitečných věcí, nehledě na to, že opět upevnila mé rozhodnutí SNAŽIT SE NĚJAK POMOCT.
Snažím se přijít na to, jak knihu dále okomentovat, ale prostě nemám slov. Tenhle příběh je něco neskutečného a srdcervoucího, něco tak vypovídajícího.

1 22.05.2015

Dokonalá kniha! Kdybych mohla dát sto hvězdiček, pak je dám.
Autor má originální styl psaní a originální nápad. Všechny postavy jsem si oblíbila, hlavně tedy Rosu a její "Saumensch" a "Saukerl" (pokud to píšu dobře, neumím německy).
Zlodějka knih je jednou z těch příběhů, u kterých si nevšímáte otáčení stránek. Nečtete písmena - žijete v příběhu. Mám ráda hlavní vyprávěčku a její přístup k práci.U knihy jsem se smála, u knihy jsem brečela, u knihy jsem měla husí kůži po celém těle. Hlavně na konci.
Jsem posedlá posledními větami a tohle dílo ji má dokonalou. Zusak krásně píše - v jeho příbězích vám nepřijdou divná spojení "hodit slova na stůl" a "má do obličeje vpletený knírek". Oblíbila jsem si jeho styl psaní a příjemně mě překvapil jako už dlouho žádný autor. Nikdy nepřestanu litovat, že jsem si knížku koupila a teď mi stojí na poličce.

7 18.01.2015

Tento díl mě bavil víc než ten první, možná to je kvůli tomu, že u prvního dílu jsem nejprve viděla film. Nemůžu ale říct, že by mě Nástroje smrti nějak ohromily. Je to další typická fantasy sága pro teenagery a ničím novým se nevyznačuje. Dobře, jsou tam lovci stínů, ale i přesto mi to nepřijde jako nějaký převratný objev.. navíc se Clareová rozhodla, že tam kromě lovců stínů a démonů dá taky upíry, víly a vlkodlaky, což můj pohled na knihu rapidně snižuje.
Neříkám, že příběh není čtivý. Je. Akorát mi celková práce Clareové nepřijde tak dobrá. Prostě.. průměr. Když to porovnám např. s divergencí, tak je to rozhodně níž. Divergence má oproti Nástrojům smrti nový nápad a navíc mě chytla o mnoho víc.
Přesto si ale klidně přečtu třetí díl. Nedá se říct, že by mě kniha nebavila nebo že bych si příběh neužívala. Akorát mě to neohromilo a nehltala jsem to.
Btw. Clary je další hlavní postavou, která mě irituje, a Simon se v tomhle díle chová dost jako stalker.

2 10.01.2015

Do knihy jsem se pustila teprve po zkouknutí seriálu a rozhodně mě nezklamala. Je pravda, že některé kapitoly jsou místy nudné a vy potom otáčíte stránky a počítáte, kolik vám jich zbývá do kapitoly se svou oblíbenou postavou.
Každopádně.. očekávala jsem, že bude Hra o trůny mnohem těžší na čtení, ale čte se suprově. Děj je plynulý, akorát bych ubrala tolik popisu lesklých brnění.
Rozhodně se hodlám pustit do dalších knih a za mě pět hvězd, je to geniálně vymyšlený příběh a úžasně napsaný.

1 04.01.2015

Skvělé dílo!! Upířmně je to první věc od Čapka, jakou jsem četla, a příjemně mě překvapil. Já totiž české autory moc nečtu.. R.U.R. je vynikající, má to gradaci, zajímavé téma, reálné postavy a úžasný konec.
Pět hvězd!

5 19.12.2014

Na to, kolik lidí tuhle ságu miluje, mi první díl přišel průměrný. Další typický příběh o holce, která v patnácti zjistí, že je z jiného světa a má nadpřirozenou moc. Zamiluje se do kluka, přitom ale existuje jiný, ten hodnější, který má smůlu - typický trojúhelník.
Je pravda, že nakonec mi tahle lovestory o hodně v očích stoupla díky tomu, co jsem se v knize dočetla.
Příběh je čtivý a přestože ho zatím nepovažuju za nijak moc originální, rezervovala jsem si druhý díl a uvidím, co se z toho vyklube.

1 10.12.2014

Moje první kniha od Zoly. Bavila mě, ale nešlo o ten typ příběhu, u kterého bych musela trčet celý den, abych se dozvěděla, jak to bude dál. Na druhou stranu je to příběh geniálně sestavený, na konci mě dokonce i překvapil, navíc mi přijde, že konec odhalí jednu z největších myšlenek tohoto díla - že pokud pravda není logická, pak jí lidé nevěří, protože jsou moc přízemní na to, aby jim dávala smysl.
Postavy jsou reálné a na každé z nich se najde kus bestie. Hvězdu odebírám za negativum, které jsem již zmínila, ale nejvíc za až přílišně rozsáhlé popisy. Zdá se, že Zola se rozhodl vyobrazit přes několik stránek vlaky, názvy souprav atd. Tyhle části mě opravdu nebavily. Zajímá mě děj a život postav, ne že se dívají hodinu z okna na stoupající kouř z lokomotiv.

1 10.12.2014

Další čtyři skvělé a čtivé povídky. Za mě je rozhodně nejlepší ta čtvrtá.. :)

1 01.12.2014