Clairka komentáře u knih
Jindy knihy čtu jedním dechem, ale tahle mě neoslovila...možná jsem u ní až moc přemýšlela a nedokázala mě vtáhnout do děje... škoda
Kniha mě moc nebavila. Zbytečně natažené a na mě moc přeslazené posledni stránky už jsem dost přeskakovala.
Skvělý rozhovor, přečteno za jeden víkend.
První polovina mě přiliš nezaujala a vadilo mi vyprávění z pohledu syna. Knihu jsem ale nakonec dočetla.
Pěkná kniha, pohled do hlavy člověka s těžkým autismem. Někdy velmi hluboké myšlenky, rada knihu doporučím dále.
Nevím jestli se mi kniha líbila, nebo mi spíš je z ní teď smutno... Obávám se, že v dnešním světě by to co je popsáno v knize klidně mohlo nastat. A z toho je mi fakt zle. Některé pasáže byly opravdu nechutně popsané. Knihu už znovu číst určitě nebudu a spíš teď sáhnu po něčem lehčím a ne tak zvráceným. Co musím pochválit je, že se kniha čte opravdu sama a rychle. Za den přečteno.
Já tu holku fakt zbožňuju. Opět suprove napsané, vždy jsem se těšila až se zase začtu. A že byl konec trošku jiný ? A copak život je stále růžový ? Není. Naopak se mi velice líbí, že si Luca na nic nehraje. Moc už se těším na další knihu. Cesty z této knihy jsem si některé uložila a budu brát jako inspiraci na letošní rok. A za to moc díky !
Nebylo to špatne. Knihu jsem začala číst hlavně proto, že ráda běhám. Takže už podle názvu mě prostě musela bavit. A bavila. Navíc je to má první kniha od spisovatele. Rozhodně ne poslední
Knihu jsem asi po 150 stránkách odložila a myslím, že ji už nedočtu. Na mě moc postav, zbytečně zdlouhavé pasáže, kdy se nic neděje...
Taková duchařska detektivka. Některé pasáže zbytečně zdlouhavé ...
Nevím...do půlky super ale ten konec už jsem spíš preskakovala a chtěla to už co nejdříve dočíst. Škoda
Necist v noci. Sami doma. Měla jsem problém dojít si na záchod.