Dítě zvané „To“

2 14. května

Naprosto skvělá, co se týče tohoto žánru, jedna z nejlepších! Pro slabé povahy ale nedoporučuji...

Poprvé přečteno v 5. třídě. Všichni ostatní měli referát z obsahu knih Stanislava Rudolfa atp. a já se vytasila s tímhle. Zbytek třídy si to ode mně hned chtěl půjčit, pamatuju si to jako by to bylo včera.
Co o tom napsat víc...týrá se tam děcko...hodně. Hnusně. Vlastní matkou. No...a to je vše. I po tolika letech mám některé pasáže v hlavě.

6 26. března

Tak tahle knížka se četla sama, nešlo přestat, ale zároveň ji člověk byl nucen místy odložit, aby se nadechnul. Bylo to děsivé, bolestné až k pláči. Obdivuji Davea že přežil a dostal snad šanci na lepší život. Ale zároveň si ponese v sobě celý život tu tíhu týraného dítěte. Matku bych nikdy matkou nenazvala. Je to zrůda. Chystám se přečíst o dalším osudu Davea v pokračování.

03. března

Přečteno jedním dechem.

3 01. března

Uff,tak to byla síla.Brečela sem jak želva.Nechápu,jak něco tak strašnýho,můžou dělat rodiče svým dětem.A před autorem smekám,že to všechno ustál.

4 26. února

Panebože, mám za sebou nedávno pár knih o psychickém i fyzickém týrání žen, ale to byl jen slabý odvar. Zde mi bylo vyloženě fyzicky špatně při popisu toho, co vlastní matka dokázala působit malému bezbrannému dítěti. Pokud se dítě budí jen s jedním cílem a to je přežít další den a pak opravdu musí bojovat o život - to by psychicky nezvládl leckterý dospělý člověk. I když vím, že má kniha další dva díly pokračování, nejspíš se do nich jen tak nepustím. Tohle bylo opravdu hodně temné, i když pro Davida to byla realita. Hodně to na mě zapůsobilo a jelikož pracuji s dětmi, jen tak mě stín téhle knihy asi neopustí.

5 20. ledna

Jsem opravdu v šoku. U knihy jsem brečela jako želva. Je to hrozné co si autor musel prožít. Nikdy jsem snad nečetla emotivnější knížku. O to horší že se to skutečně stalo a že si autor musel prožít takové hrůzy. Mnohdy jsem byla tak šokovaná, že jsem nevěděla jestli knihu vůbec dočtu do konce. Ty detaily, pocity, emoce..prostě děsivé. Před autorem smekám, věřím, že teď už má mnohem lepší život. I přes to co prožil věřím, se z něj stal silný a dobrosrdečný člověk.
Jeho matka je zrůda, která si zaslouží shořet v pekle. I jeho otec selhal na plné čáře, jen přihlížel a nic neudělal. A malý Dave mu tak věřil a spoléhal na něj.
Doporučuji všem si knihu přečíst, je to opravdu na zamyšlení a hlavně je to o tom, abychom se více dívali okolo sebe. Musíme být více všímavý.