Ztracený chlapec

6 24. srpna

Zpočátku jsem byl na Davida naštvaný, že si neváží svého vysvobození a dělá problémy. Pak jsem si ale vzpomněl, co jsme jako děti dokázali vyvádět my, abychom zaujali své spolužáky a kamarády a v duchu jsem se mu omluvil. Velmi zajímavá výpověď o tom, co takové dítě prožívá. Matka opět nezklamala a postoj některých sousedů k pěstounským rodinám byl také „příkladný“. Celá trilogie rozhodně stojí za přečtení.
Velmi uspokojivé.

2 03. srpna

David se stále musí vyrovnávat s přítomností matky, z jejíhož vlivu se nedokáže vymanit, přestože jí byl soudem odebrán a umístěn do pěstounské rodiny. David postupně projde několika pěstounskými rodinami, ve kterých pomalu dospívá.

Touží po obdivu, respektu, uznání. Hledá u jiných to, co mu vlastní rodina upírala. Je děsivé, jak dokáže několik pekelných let ovlivnit člověka na dlouhou dobu, ne-li na celý život. Jsem zvědavá na poslední díl této trilogie.

8 25. července

Tento druhý díl ukazuje jak fungují pěstounské rodiny, sociální pracovníci a soudy. Myslím , že i v dnešní době je spoustu lidí kteří mají pochybnosti o dětech z dětského domova nebo z těchto rodin.

4 02. července

Pokračování autobiografické knihy Dítě zvané "To". Tento druhý díl naštěstí působí o něco pozitivněji.

4 19. května

Skvělé ač mrazivé pokračování osudu Davida. Nechápu , jak se může takhle jakákoliv matka chovat ke svému vlastnímu dítěti..

3 03. března

Neskutečně, čím vším si musel autor trilogie musel projít. Všechny tři díly se čtou jedním dechem. Rozhodně doporučuji.

6 06. února

Kniha ve mě opět vyvolala velký smutek a lítost. Život se s Davidem vůbec nemazlil. I přesto, že unikl od své ,,matky" tak to neměl v životě vůbec snadné. Musel se rvát jako lev a za to má můj velký obdiv. Je smutné, jak měl i po té době pořád sny o tom, že jeho matka uzná chybu, omluví se mu a hlavně mu řekne, že ho má ráda. David na to neustále čekal. A nejvíc mě rmoutilo, že si autor dlouho myslel, že je to všechno jeho vina, že je zlobivé dítě. U vyvíjejícího se dítěte je psychika velice křehká. Bohužel Davidovi ji zcela pošlapala jeho vlastní ,,matka".
Slovo matka píšu do uvozovek, protože jí tak říkám zcela nerada. Ona si v žádném případě nezaslouží žádné oslovení typu matka nebo rodič. Protože ona selhala na plné čáře. Jen doufám, že netrpěli i Davidovi ostatní sourozenci.