Jáma a kyvadlo a jiné povídky (34 povídek)
kniha od: Edgar Allan Poe
https://www.databazeknih.cz/img/books/81_/8103/jama-a-kyvadlo-a-jine-povidky-F40-8103.jpg
4.3
2317
Soubor 34 povídek od mistra hororového a detektivního žánru. Nejznámější z nich – Jáma a kyvadlo – je psychologickým hororem z období středověku, kdy ještě měla hlavní slovo inkvizice. Člověk, odsouzený inkvizicí na smrt je vržen do temné kobky, kde ho má dostihnout smrt. Ta má podobu jámy a kyvadla. Autor dokonale popisuje zoufalé pocity odsouzence, který se snaží přežít za každou cenu.... celý text
Literatura světová , Horory , Povídky
Vydáno: 2002 , Levné knihy
Originální název:
The Pit and the Pendulum , 1841
více info...
Komentáře (191)
Komentáře 191 Recenze 1
Pěkné povídky na pomezí hororu a dramatu. Některé jsou výborné, jiné takový průměr, takže 4* jsou tak akorát.
Měla jsem poněkud odlišná očekávání a z toho důvodu mě sbírka povídek zklamala. Některé povídky se nesly v duchu tajemné až děsivé atmosféry, ale hororů je v tomto díle pomálu. V knize se mísí různé žánry - některé příběhy jsou zajímavé (ne však strašidelné) a u některých jsem úplně nepochopila, co tím autor chtěl říci (nebo mne prostě dané téma nebavilo). Vybrané povídky stojí za přečtení, ale celkový dojem je slabý.
Jáma a kyvadlo, bohatá sbírka výborných povídek, které vás vyděsí, pobaví, rozesmějí, dojmou, poučí nebo přimějí k zamyšlení. Na první polovinu 19.století je to hodně široký záběr témat. Zajímalo by mě, zda tehdejší vážení čtenáři dokázali ocenit literární genialitu autorových próz nebo z nich měli noční můry?
Výbor toho nejlepšího z povídkové tvorby klasika hrůzostrašné, ale i dobrodružné a detektivní literatury. Sbírka obsahuje vše, co povídkáře Poea proslavilo. Většinu už jsem v různých výběrech četl, přesto jsem se neubránil pocitům mrazení, úžasu a místy šoku z geniálně vypointovaných příběhů. Samozřejmě ne všechno už u dnešního čtenáře projde bez lehkého úsměvu, ba i mimovolného povzdechnutí, však jde přece o letité vykopávky. Jen kdyby takových vykopávek bylo víc. Poklady. Vykopané poklady to jsou. Povídky plné šílenství, opiových snů, nelidských vražd a přitom hutné atmosféry, která vtáhne a obklopí. Je to prostě jízda. Ponurá, pomalá, přesto však nezbytně končící pod pláštěm rudé smrti, který vše bezútěšně zakryje.
Četla jsem pouze pár povídek, ale i tak můžu říci, že mezitím co nějaké povídky byly opravdu skvostné (ať už opravdu hororové, nebo geniálně vymyšlené), tak naopak některé z nich byly zase trochu slabší. :)
Zaujímavý začiatok, pomerne nudná stredná pasáž a uponáhľaný zjednodušený koniec, to je charakteristika takmer každej Poeho poviedky. Okrem Maelstromu a Usherovcov ma to moc nebavilo, asi je 200 ročný odstup od vydania predsa len veľa. Chudák Poe to zjavne nemal v hlave v poriadku, väčšina príbehov sa točí okolo smrti alebo strachu z pochovania zaživa.
Pěkně sestavená sbírka, v níž lze najít jak povídky skvělé až fenomenální, tak i povídky průměrné až slabé. Dobrý vhled do Poeovy tvorby.
Literární dílo, které mě zavedlo zpět do studentských let. Edgar Allan Poe, americký básník, prozaik a esejista, byl na svou dobu, první polovina 19. století, zjevem osobitým i literárním. Jeho pohnutý osobní život (on to nebyl žádný andílek) nepochybně ovlivnil i jeho tvorbu, mnohdy jednoduše komerční, jindy ryze osobitou. Povídky nejsou mým nejoblíbenější literárním žánrem, k vypiontování vybraných fenoménů ale často poslouží lépe než román. Po těch letech a bez obdivných brýlí na očích ale musím naznat, že Poe nalezl své následovníky a ti přerostli svého mistra… Zvolený ústřední motiv této knihy povídek – zdánlivá smrt a její dopady na ty, jež jí zapříčinili nebo nerozpoznali – je zpracován formou morbidního, hororového humoru mnohdy se sci-fi prvky, nejednou však s použitím laciné až nepochopitelné zkratky. Hororová atmosféra se pak často vytrácela zadními vrátky, takže hrůzostrašné ani děsivé povídky určitě nejsou. Naproti tomu detektivní příběhy mě navýsost zaujaly, jako bych viděla předobraz Sherlocka Holmese. I když vyšetřovací metody a jejich úroveň také odpovídají době života Poe/a. Kyvadlo nezklame. Příšerný mučící nástroj, když na to přijde! Pro mě snad nejlepší povídka je Zlatý brouk.
Výborná zbierka s výborným prekladom pána Schwarza, obsahujúca poviedky, ktoré neohlodal ani zub času. Poe bol pravý hororový mág, ktorý čerpal z márnivosti ľudí okolo seba a zo svojich strastí, ktoré ho ničili a samotnú investíciu si vybral až po jeho smrti jeho fanúšik.
Dobré čtení které člověk těžko odkládá. Některé příběhy jsem četl už několikrát ale pořád mě baví. Určitě se někdy ke knize znovu vrátím, je to prostě klasika.
Klasika E.A. Poa. Osobně nemám rád krátké povídky, takže mě tato kniha příliš nezaujala. Nicméně pár povídek bylo zajímavých. Klasika Jáma a kyvadlo, Na slovíčko s mumií, černý kocour, maska červené smrti aj Naopak se mi některé příliš nelibily jako Ďábel ve zvonici, Pád do Malstromu, Muž davu ... Je asi dobré si tuto knihu alespoň jednou za život přečíst, ale rozhodně ji do své knihovny nezařadím.
Tohle bylo hodně špatný.
Zub času ohlodal dílo tohohle autora tolik, že z něj pro současného čtenáře nic nezbylo.
Poe je celosvětová, obří a nedotknutelná literární ikona, uctívaná generacemi fanoušků. Proto se ani nedivím záplavě nadšených komentářů a absolutních hodnocení - lidé mají tendenci papouškovat názor silné většiny, držící se neotřesitelného statusu podobných ikon. Svůj vlastní názor si proto neudělají, nebo ho alespoň neprezentují, aby nevypadali hloupě. A v případě, že toho nemají mnoho načteno, tak si dokonce kolem onoho díla vytvoří iluzi sebeklamu na základě obecného mínění a jsou poté přesvědčeni, že čtou něco velkolepého. I když jim to smrdí exkrementem.
Chápu autorův historický přínos literatuře. Jeho styl byl v měřítku doby unikátní a šokující. Ale já to čtu v roce 2021. A číst si o tom, jak námořníci plují po moři, a dostanou se do víru, kde se jeden utopí, není zápletka. Je to strohá zkazka. A nebo několikastránkové suché líčení cesty balonem. Bez zápletky, atmosféry a děje. Pokud jsou tyto a další prázdné povídky pro vás "geniální dílo", je s vámi něco špatně.
Naštěstí není tak zle celou dobu. Je zde i pár dobrých, promyšlených povídek, s originálním a značně obskurním námětem, které autor očividně pečlivě a do detailu promýšlel, jako třeba Vraždy v ulici Morgue a další dva, tři exempláře s ikonickými nápady, jako třeba "Jáma a Kyadlo", či "Zrádné srdce".
Bohužel, těch dobrých povídek je zde tak málo, že to ani na podprůměrné hodnocení nedá. Zbytek působí už jen jako nehotové drafty, nebo se jedná přímo o špatný brak.
Víše zmíněný zbytek je "meh", kdy povídky nemají pointu a jsou jen o tom, že někdo někde někoho zazdil nebo pohřbil zaživa, avšak s neklidnou, ponurou atmosférou, která nepostrádá jistou originalitu a kterou zde musím ocenit - to v tom lepším případě. V těch ostatních případech se jedná doslova o prázdné nic.
Celkové resumé je za mě lepší jedna hvězda, téměř horší dvě...
posloucháno jako audiokniha, kterou nemluvil Milan Neděla, a musím říct, že to pro mě bylo lepší, než když bych to musela číst :)
Hlavní výhodou tohoto souboru povídek je, že ukazuje Poa v jeho mnohostrannosti - vedle hororových, psychothrillerových, thrillerových a detektivních povídek se najdou i očekávané sci fi a fantasy a méně známé prudce ironické, satirické a komediální. Minimálně dvě třetiny příběhů jsou napsané mistrovsky - ale některé mi přece jen připadaly spíš načrtnuté než vytříbené (bez Eirose s Charmionem, Nikdy se s čertem nesázej o hlavu či Von Kempelenových objevů bych se obešla). Na druhou stranu, Tisící druhý Šeherezádin příběh jsem neznala a velmi potěšil... Takže díky za tu opulentnost, užije si i ten, kdo typického Poa nemusí (10. místo mezi nejčtenějšími horory taky o něčem svědčí). A Bornovy ilustrace jsou úžasné.
Hororová klasika, depresivní, tajemná a zvrácená. Vedle nejznámějších povídek Jáma a kyvadlo, Zrádné srdce, Zánik domu Usherů a Černý kocour, mi nejvíce utkvěla v paměti povídka Skokan. Něco tak odporného a šíleného (v pozitivním slova smyslu) jsem ještě nečetla. Pád do Maelströmu mě naprosto uchvátil a na tajemnou ,,podlouhlou bednu" doufám nikdy nenarazím. Doporučuji.
Povinná četba, která se proměnila v zábavu. Nečekala jsem že se do knihy začtu a bude mě bavit. Dobře napsané povídky.
Ze všech jeho četných básnických a literárních zaměření mě E.A Poe nejvíc oslovuje - ó jaké překvapení - jako autor horrorů, občas i detektivek. Nedá se než obdivovat, s jakou odvahou se prokletý básník tehdy před - panebože, už skoro před 180 lety, vrhl do temnot lidské povahy a šílenství.
Například taková Berenice, Předčasný pohřeb, Zánik domu Usherů nebo Černý kocour, to jsou tak parádní studie psychiatrických diagnóz v době, kdy jediným lékem na vymykající se duši byla svěrací kazajka!
Nebudu tady jmenovat všechny svoje oblíbené kousky, jen snad:
- Jáma a kyvadlo mě svého času pořádně vyděsila, když jsem na ni /i s odpovídajícími ilustracemi/ narazila v jakémsi časopise pro mládež. A dovede mě vyděsit dodnes.
- Vrah jsi ty - když jsem se jako malá vloupala do zamčené části rodičovské knihovničky a ochutnávala "zakázané ovoce", málem mě ze závěru této povídky šlehlo!!
- a pokud byl Sud vína amontilladského dost dobrý pro Stephena Kinga, aby ho vykradl a přejmenoval na Dolanův cadillac, je dost dobrý i pro mě.
Samozřejmě neodmítnu ani dobrodružnější kusy typu Pád do maelstromu nebo Rukopis nalezený v láhvi.
Několik grotesek, burlesek nebo jak to nazvat, je jen okrajovým důkazem Poeovy nápaditosti a zvláštního smyslu pro humor. Místo nich se raději mohly zařadit třeba Fakta o případu pana Valdemara.
Na úplný závěr ironický vzkaz dnešním šoubyznysovým /a někdy i pisálkovským/ celebritkám, předhánějícím se na internetech, komu víc hrabe a kdo má větší depku: Počtěte si a plačte, a zkuste do svých 40 let dokázat aspoň zlomek toho, co EAP - na něj nemáte, vy máčky!!
Perou se ve mě dva výtečníci.
Je to asi nějaká nostalgie.S touto sbírkou povídek je to podobné jako z filmy kde účinkují Bud Spencer a Terence Hill.Už to není jako kdysi.Ono nic není jako kdysi.Už mě to nedostává tolik do kolen.Nikdy mě však neurazí se na ně opět juknout a spolehlivě mě rozzáří spokojený úsměv na tváři s jejich eskapádami.
Podobně jako s Jámou i kyvadlem.Přeneseme mě do jiných časů a právě to je na nich nejpůsobivější.Jací byl ten svět.Jak tehdá lidé vnímali.Přenesou mě v čase.
Nepochybně E.A.Poe tu dosahuje mistrovství.O tom žádná a smekám rádiouku i s rouškou zároven.
Pestrá směsice taková houpačková nahoru dolů.Žánry koketní s krimi,strašidelných temných krajin.Troška satiry,grotesky.Eseje smíchané až k bajce.Cestopis s technickým poznáním.Fascinace vědou a vynálezy s lidským umem i možnostmi poznání.
Bud s Terencem mě fackujou z jedné strany na druhou a někdy ty stránky neubíhají podle představ.Nečte se to tzv. samo.A když už se začnu tak po pár stranách konec.Ano jsou to přeci povídky.Nemusí pršet stačí když kape.
Jáma a kyvadlo a Zánik domu Usherů tam je to jasné bez debat.Král mor.Dábel ve zvonici.Za živa pohřben.Klasa.Mrazivé.Černý kocour o zvrácenosti co chtít více.
Povídka o monománii jej to je úplná dokonalá obsedantní kompulzivní porucha zdá se.
Pak něco o horolezení a let balonem.Groteska o šizení.Na slovíčko s mumií taky podařený kousek.Metoda doktora Téra a profesora Péra vskutku skvostně bláznivé.
A pak ? Pak to ostatní.
Je to podobné návštěvě v muzeu.Něco vás uhrane a ostatní méně.Některé zkameněliny vám nedají vydechnout a o jiné jen tak líznete pohledem.
Pro ten krásnej pocit.Pro ten pocit.Všechno poté je minulost.Od ted.Zrovinka v okamžiku.Někdy stojí pootevřít vrátka a nahlédnout koutkem oka za ně.
Jestli se rozzlobíme,budeme zlí.Tak dík hoši.Za všechno.
Jedna z mála hororových knih, které jsem četl už jako dítě. Tenkrát jsem měl tísnivé stavy a pocity, že objevuji něco zakázaného. Z dnešního dospělého pohledu už to vnímám kritičtěji, ale zase s nostalgií.
Hodnocení knihy: Na tuto knihu jsem se hrozně těšila ,protože miluji hororové a kriminální příběhy. Četla jsem ji jako součást povinné četby do školy a musím říci,že jsem opravdu nelitovala . Každá povídka se od sebe něčím liší a každá je něčím jedinečná. Povídky mě opravdu moc bavily a byly opravdu napínavé -způsob,jakým autor povídky líčil se mi neskutečně líbil , ale samozřejmě se zde našly povídky,které člověka tak neoslovily ,ale většinu jsem si opravdu užila . Půl ???? odečítán za mnoho výrazů v latině,francouzštině a odborném jazyce ,ale jinak mě kniha doopravdy bavila . Líbilo se mi,že se každá povídka od sebe lišila a chtěla nám předat opět něco jiného a nového. Určitě si od autora v budoucnu přečtu,poněvadž mě jeho specifická tvorba velice oslovila.
Komu doporučuji? Všem,co mají rádi kriminální a hororové příběhy,kde nechybí krev a napětí
Tak moc mi trhá žíly napsat negativní hodnocení, ale já si prostě nemohu pomoci.
Pokaždé píši, že mi povídky nesedí, ale i tak se vždy do nějakých pustím a vždy jsem potom zklamaná. Každopádně u takové klasiky jsem čekala, že se třeba něco změní a já budu nadšená, ale bohužel nic takového se nastalo.
Ze všech povídek se mi líbily pouze 4, jinak to byla hrůza a utrpení číst. Některé povídky jsem vůbec nepochopila, jiné četla 2x, ale i tak je bohužel moje hodnocení na 2 hvězdičky.
Génius psychologických hororů... a to ve verších povětšinou. Nejvíce mne asi dostalo zazdění Fortunata svým sluhou. Absolutní génius E. A. Poe.
Nadčasové povídky, při kterých má čtenář příjemné mrazení v zádech i po 100 letech. Super všechny jeho díla. Jak psané, tak zfilmované.
Výborná kniha, která čtenáře obohatí nejen o zajímavé příběhy, ale i o mnoho vědomostí. Často jsem při čtení “realistických” povídek žasla, s jakým rozuzlením Poe přišel. Možná se mi tyhle povídky líbily i o trošku víc než ty čistě umělecké a mystery, protože u nich byl člověk celou dobu napnutý a snažil se vymyslet reálnou příčinu záhady dřív, než mu ji Poe prozradí. A také se u nich většinou přiučil něco zajímavého.
Povídky Edgara Allana Poea jsou a navždy budou mou srdcovou záležitostí. Samozřejmě že v dnešní době (vývojem hororových filmů i literatury) už jeho díla nevyvolávají takovou hrůzu jako v dobách dávno minulých...
Poprvé jsem tyto povídky četla jako dítě. Tenkrát ve mně zanechaly hlubokou stopu a obávám se, že především díky nim se ze mě stal vášnivý divák hororových filmů. Stále se k povídkám ráda vracím - některé řadím k těm mnou oblíbenějším, jiné vynechávám nebo čtu velmi zřídka.
Celkově ale hodnotím kladně a (už jen proto, že se jedná o klasiku) četbu děl Poea doporučuji.
Štítky knihy
Část díla
- Anděl pitvornosti / Anděl nevšednosti 1844
- Berenice 1835
- Černý kocour / Černá kočka 1843
- Ďábel ve zvonici 1839
- Démon zvrácenosti / Démon perversity 1845
Autorovy další knížky
| 1978 |  Jáma a kyvadlo a jiné povídky (34 povídek) |
| 2011 | Povídky |
| 2009 | Jáma a kyvadlo a jiné fantastické povídky |
| 2013 | Černý kocour a jiné hororové povídky |
| 1964 | Vraždy v ulici Morgue a jiné povídky |
Kniha Jáma a kyvadlo a jiné povídky (34 povídek) je v
| Právě čtených | 63x |
| Přečtených | 3 990x |
| Čtenářské výzvě | 191x |
| Doporučených | 204x |
| Knihotéce | 1 027x |
| Chystám se číst | 352x |
| Chci si koupit | 63x |
| dalších seznamech | 15x |