Jáma a kyvadlo a jiné povídky (34 povídek)

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Soubor 34 povídek od mistra hororového a detektivního žánru. Nejznámější z nich – Jáma a kyvadlo – je psychologickým hororem z období středověku, kdy ještě měla hlavní slovo inkvizice. Člověk, odsouzený inkvizicí na smrt je vržen do temné kobky, kde ho má dostihnout smrt. Ta má podobu jámy a kyvadla. Autor dokonale popisuje zoufalé pocity odsouzence, který se snaží přežít za každou cenu....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/81_/8103/jama-a-kyvadlo-a-jine-povidky-F40-8103.jpg 4.32062
Žánr
Literatura světová, Horory, Povídky
Vydáno, Levné knihy
Orig. název

The Pit and the Pendulum, 1841

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (158)

Kniha Jáma a kyvadlo a jiné povídky (34 povídek)

Přidat komentář
Fenomenal
05. dubna

Kromě ústřední povídky Jáma a kyvadlo se mi líbila pouze jediná další, a to "Záhada Marie Rogetové". Zbytek mne opravdu mimořádně nudil. Někdy jsou povídky doslova hloupé a když je poté někomu vyprávíte, ani vám nevěří, že to v knize skutečně stojí (viz. povídka Brýle), jindy příběh naopak vůbec žádné rozuzlení nemá, zkrátka skončí bez jakéhokoli logického závěru (viz. povídka Mystifikace), jiné příběhy jsou zase jako z jiné planety (viz. povídka Monos a Una) a nejvíc na tom celém mi vadil autorův tajnůstkářský rukopis, kdy běžný text vypadal takto: Šli jsme s přítelem G** k univerzitě S** roku 18**, před kterou jsem si pomyslel "Que tout notre raisonnement se redouit á céder au sentiment". Je všeobecně známo, že pokud autor nechce čtenáři něco sdělit, tak mu to jednoduše nesdělí. Tohle zatajování mne neskutečně obtěžovalo. A ta ohromná spousta latinských, francouzských a všemožných jiných citací, to aby člověk neustále listoval v knize dopředu dozadu.

KubaHanzelin
09. února

V jednom malém antikvariátu jsme společně s přítelkyní narazili na vydání Jámy a kyvadla od Odeonu z roku 1987 s krásnými ilustracemi od Adolfa Borna, okamžitě mi řekla, že si musím doplnit "literání vzdělání" a protože E.A.Poa zbožňuje, bylo mi řečeno, že si to musím koupit a přečíst. Cukal jsem se a nakonec mi byla daná jako předvánoční dárek, ze začátku jsem se k tomu neměl, ale pustil jsem se do čtení a užíval si krásného jazyka, který byl pro mě..no řekněme něco jiného než jsem zvyklý, ale ke knize a povídkám samotným.
Rozhodně víc jak půlka povídek se mi líbila, u některých jsem byl napnutý jak struna na mojí zaprášené baskytaře, u některých jsem se pousmíval, ale bohužel, u některých jsem se nudil, ano některé povídky byly opravdu nemastné, neslané (např. Senzace s balónem, Von Kempelen a jeho objev), ale jinak tuto sbírku hodnotím rozhodně kladně a chtěl bych vyzdvihnout tyto povídky, které se mi opravdu líbily:
Zánik domu Usherů, Maska Červené smrti, Černý kocour, Anděl pitvornosti a Na slovíčko s mumií.

Horal123
18. ledna

Některé povídky byly pěkně vypracované, ale většina se mi nelíbila. Asi jsem do nic nich ještě nedospěl a obávám se, že ani nedospěji.

kathla
08.11.2019

Některé povídky byly skvělé, jiné průměrné... Každopádně jsem ráda, že jsem si tuto klasiku přečetla. Jazyk byl srozumitelný, četlo se to samo :-)

knihomolka27
08.11.2019

krásně děsuplná atmosféra........ke knížce se určitě ještě vrátím

ecila13
27.10.2019

Geniální knížka.
Soubor povídek detektivních, hororových, filozofických i humorných.

E. A. Poe (a R. Dahl) jsou pro mě mistry povídky.

(citáty v cizích jazycích by zasloužily překlad pod čarou; googlení vyrušuje ze čtení)

Lector
02.09.2019

Tyto povídky jsem před lety nedočetl - ani nevím proč. A tak jsem si dal druhý pokus. Ač nejsem „povídkář“ (mám rád větší celky), rád přiznávám, že jsem si to docela užil.
Na Poeovi je nutno ocenit jeho představivost, rozmanitost žánrů, témat a stylů. Je-li někdy Poe označován jako jeden z otců hororu, pak může být stejně dobře označen jako otec detektivních či sci-fi příběhů. Jeho záběr byl opravdu široký.
Ve výběru čítajícím na čtyři desítky povídek je nesnadné udržet čtenářovu pozornost po celou dobu. Ani já jsem neobdivoval vše stejnou měrou a nejvíce mne snad potěšily povídky, které mají blízko právě k tomu, co začalo být později označováno jako vědecká fantastika. Namátkou třeba povídka „Tisící druhý Šeherezádin příběh“ nebo „Rozhovor Eirose s Charmionem“. Věřím, že to v té době – době, kdy jsme si tu „užívali“ Metternicha a mladá Barbora Novotná dováděla se Sultánem a Tyrlem -, nebylo příliš obvyklé zabývat se tím, jak bude vypadat svět v roce 2045.
Oceňuji Poeův smysl pro humor, díky němuž se některé povídky krásně rozvily.
Zanedlouho nás bude od zrodu Poeových povídek oddělovat dvě stě let, ale stále stojí za to.
Pět hvězdiček dávám jako poctu autorovi.

jprst
31.07.2019

Tuto knihu povídek jsem četl poprvé kdysi dávno hned po jejím vydání v roce 1975, ale dodnes si občas některou z povídek s chutí přečtu a nejsem jediný z rodiny, kdo tak činí.

1 ...

Doporučujeme

Černočerná tma
Černočerná tma
První kniha krve
První kniha krve
Dolanův cadillac
Dolanův cadillac
Noční směna
Noční směna