chamyl komentáře u knih

Zajímavě (a narozdíl od filmu Bohemian Rhapsody) i pravdivě zachycený příběh britské kapely Queen a především Freddie Mercuryho.
Nezapomenutelného frontmana, zpěváka, skladatele a showmana, který dokázal strhnout davy a zanechat na hudebním nebi výraznou stopu své rychle letící komety. Tento puntičkářský profesionál, pro kterého dokonalost nebyla pouhým slovem a kterého bychom jistě neoznačili výrazem „běžný“, prožil nakonec zcela banální „rockový“ život: alkohol, drogy, sex, promiskuita, opulentní večírky plné výstředního luxusu a prázdnota.
Jeho smrt z něj paradoxně udělala nesmrtelnou legendu a zároveň konečně obrátila světové oči k problematice AIDS. Jeho hlas je tak navždy spojen nejen s výbornou hudbou, ale i s touto novodobou zdravotní hrozbou.

4 20.01.2020

Těžko psát superlativy o knize, u které je vám permanentně špatně. Jelikož to ovšem zřejmě byl autorův záměr, tak ho dokázal naplnit bez výhrad.
Jasně, když se budeme zabývat konkrétními detaily, tak najdeme řadu námitek a faktických výhrad. A většinou možná i oprávněných.
Bylo by toto možné? A jak by se to dozvěděl? Opravdu by to šlo takto zařídit? Fakt by si toho nikdo nevšimnul? A co pak?
Pokud se ovšem naladíte na celkovou atmosféru, pak budete během čtení neustále bojovat s velmi zneklidňujícím pocitem přecházejícím do odporu a zhnusení. Odhalování toho co a proč se Sophii dělo mě nepříjemně mrazilo a pro mne výrazně převyšuje i konec knihy.
Zvláštní čtení, které je pro (nás) paranoiky jako dělané.

8 08.01.2020

Vzhledem k tématu nečekaně slabé. Nejvíce emocí jsem pocítil při čtení doslovu od syna a to je nejen opravdu málo, ale především docela zvláštní.
Většinu výhrad zde v komentářích shrnují čtenáři, kteří mají podobný názor jako já: nepříliš sympatický diamantový král s jehlou v ruce a klobásami v kapsách klidně proplouvá jedním z nejhrůznějších míst, které kdy člověk vytvořil a provozoval, a během pravidelných schůzek se svojí vyvolenou poučuje dozorce o lásce i životě. Nevím, naštěstí jsem tam nebyl, ale zcela se to liší od všeho, co jsem kdy četl nebo slyšel.
Označit nějaké vyprávění nálepkou „podle skutečného příběhu“ je velmi zrádné, protože se nikdy neříká z kolika procent. A tady mám neodbytný pocit, že toho v tatérově zpovědi hodně chybí či alespoň vyvolává otázky.
Možná tedy autorce i Lalemu křivdím, ale s ohledem na skutečné oběti, jsem z této knihy rozporuplně zklamán.

9 07.01.2020

Autor knihy bohužel spíše než objektivní biografii zpracoval PR povídání o Elonu Maskovi, přičemž tato tendence s postupem knihy sílí. Zmíněný fakt zvýrazňuje i časový odstup, který je mezi jejím napsáním a dobou, kdy jsem ji četl, a který pomáhá objektivizovat některé pravdy v knize v té době vyřčené. A to je škoda, protože Muskovy aktivity i dosavadní výsledky konstruktivní kritiku či oponentní názory bez problémů unesou a není třeba je balit do bavlnky.
Elon Musk je podle mého názoru především schopný a zarputilý podnikatel. Jeho komplikovaná a sebestředná osobnost, která je dobrým předpokladem pro dosažení úspěchu v obchodním světě, se už hůře snáší v osobním životě. Pro budoucnost lidstva jsem rád, že lidé jako on existují, i když žít bych s ním asi nechtěl.

7 06.01.2020

Na úvod: jsem pětačtyřicetiletý muž žijící více než dvacetpět let ve spokojeném vztahu se svojí ženou. Jinými slovy: naprosto odlišná cílová skupina, než pro kterou je tato kniha určena. Proto musím konstatovat, že jsem po pár kapitolách zcela chápal (aniž bych znal skutečný důvod), proč už ten muž nezavolal. Zachoval bych se stejně.
Šroubovaně komplikovaný příběh, který je ve finále naprosto jednoduchý, postavený na tom, že viníci ostrakizují oběť a nikomu to do konce knihy vlastně ani nepřijde divné. Příšerně rozkecaný slaboučký odvar Rosamunde Pilcher, ve kterém snad dvě třetiny kapitol působí dojmem, že byly napsány poté, co nakladatel autorce řekl: "Máš to moc krátký!"
1* dávám za kouzlo nechtěných perel, které mě alespoň občas pobavily:

Strčila jsem mu ruce do kapes šortek a nahmatala jeho dřevěný suvenýr.

Na klíči měl jako přívěsek dřevěnou myš. "Tu jsem vyřezal sám, když jsem byl malý." "Sám? Ze dřeva?"

"Bylo to určitě vážné, vždyť si mě dokonce přidal do přátel na Facebooku!"

9 23.12.2019

Zajímavé povídání se zajímavým člověkem, který má co říct a umí to sdělit.
Škoda, že se autorka úplně nerozhodla, jestli bude zpovídat spíše Pavla Koláře - člověka s osobitými životními názory i filozofií, nebo Pavla Koláře - špičkového fyzioterapeuta s mnoha zkušenostmi. Já bych určitě preferoval toho prvního, neboť jeho povídání jsem si v knize příjemně užíval plnými doušky a obdivoval, jak skvěle dokáže své myšlenky formulovat. Vyprávění toho druhého bylo rovněž velmi zajímavé a inspirativní, nicméně občas sklouzávalo do příliš velké odbornosti, která je pro laiky zbytečně podrobná a pro odborníky jde málo do hloubky.
Každopádně má pan profesor můj plný respekt a obdiv.

7 13.12.2019

Není to sice Alena Morštajnová, ale docela čtivý, dnes možná lehce politicky nekorektní příběh, ve kterém jsou ještě cikáni cikány a obyčejní lidé obyčejnými lidmi s obyčejnými dobovými starostmi i radostmi. Trocha napětí při odhalování dávného příběhu s několika úsměvnými momenty.
Příjemná oddychovka.

7 13.12.2019

Sovětský svaz náš vzor na věčné časy a nikdy jinak!

3 10.12.2019

Bezemoční a odosobněné čtení tenisových statistik v netenisovém překladu.
Roger Federer si bezpochyby zaslouží důstojnější knihu než tento hodně naředěnými vodovkami odfláknutý a vybledlý portrét. Po pravdě řečeno je zde z tohoto tenisového velikána jen velmi málo, vše se točí o vyjmenovávání výsledků jednotlivých utkání a přepisů vyjádření z tiskových konferencí po nich. Dramatičnost občas graduje tím, že některé výsledky jsou odhalovány postupně… Nuda, která o RF neřekne vůbec nic.
Samostatnou kapitolou je poté překlad, který evidentně dělal člověk bez jakéhokoliv tenisového backgroundu a občas se zdá, že i bez dobré znalosti angličtiny. Sportovci vstupují do nové sezóny a ne kampaně, v rámci slavnostního zahájení olympijských her přivedl Federer na stadion švýcarské sportovce a nikoliv atlety, Croatia je Chorvatsko a ne Kréta…

2 03.12.2019

Moje druhé a zřejmě poslední setkání s Joonou Linou i manželi Keplerovými. V dnešní době nepřeberného množství detektivních románů pro mne jejich dosud poznané dílo představuje to slabší z daného žánru.
Výstavba příběhu i jeho komplikovanost je bezpochyby obdivuhodná, ale konkrétní dějové detaily a především pak rádoby dramatické popisy akčních scén zážitek dokonale pohřbívají. Nechci se pouštět do zbytečných spoilerů a tak pouze zmíním zcela ujeté chování všech, které potkají pronásledovaní, kteří (zcela "logicky") ve své situaci volají mamince... Případně nezničitelný Chuck Norris, který tentokrát operuje na temné straně, likviduje zcela sám jednu elitní jednotku za druhou na zemi, ve vodě i ve vzduchu... A v neposlední řadě don Corleone, který tahá prakticky za všechny nitky a díky tomu stojí mimo jakoukoliv spravedlnost, podlehne naprosto destruktivnimu šílenství, protože se do jeho hájemstvi plného elitních zabijáků blíží sám Joona Lina...
Ne, ne. Úporná snaha o originální komplikovanost, akční překvapivost a intuitivní dokonalost hlavního vyšetřovatele mě do varu nedostala. Půjdu tedy o dům dál.

8 29.11.2019

Cynik ve mně zvítězil.
Humorně a čtivě podávaný smutný příběh jedné netradiční francouzské rodiny, ve které by chtěl žít "každý".
Poetika a vtip, které mě minuly či hloubka na jejíž dno jsem nedohlédl. Díky poslechu audioknihy jsem si alespoň užil Ninu Simone. Jinak spíše nuda na jejíž oživení zřejmě potřebujete správnou náladu či životní filozofii.
Škoda, těšil jsem se.

4 29.11.2019

Nečekané překvapení!
Krásně pomalá kniha o podzimu života, o potřebě lásky a přátelství i o pochopení a nepochopení. Pro některé mladé lidi možná málo uvěřitelný a banální příběh v podstatě o ničem.
Naděje a zmar v jednom. Velmi povedené.

6 11.11.2019

Bohumil Hrabal umí hezky vyprávět a zajímavě skládat příběhy, které dokáží mistrně balancovat na hraně mezi hospodskými plky a komplikovanou literaturou. Jeho výraz "pábitel" je pro tento styl vyprávění přesný.
Ostře sledované vlaky jsou smutným příběhem mladého ajznboňáka, u kterého se ovšem nemůžu zbavit dojmu, že Menzelovo filmové zpracování svoji literární předlohu v mnohém překonává.

6 30.10.2019

Poslouchal jsem audioknihu, která na mne vyskočila někde v akci, a odnesl si dvě zásadní poučení:
1. Nenakupuj v akci.
2. Nezkoušej číst knihy pro mladé lesbičky.
Literárně slabá kniha s plytkým, zmateným a těžkou uvěřitelným příběhem podávaným formou biografického vyprávění. Plno klišé, obratů a úvah, které se hojně vyskytují v laciných červených knihovnách a na stránkách Bravíček. Koneckonců již první návštěva u Moniky a její dcery je opravdovou lahůdkou.
Ne, není to ani psychologicky hluboké, ani sexuálně dráždivé a ani vtipné či napínavé.
Je to prostě pro zcela jinou cílovou skupinu.

3 30.10.2019

Nenudil jsem se. A o to podle mně u těchto knih jde.
Několik drobných, byť rušivých, nelogičností (třeba pár dní po sněhové kalamitě se jde na kola do lesa nebo celkové chování hlavní hrdinky = výborné právničky z právního hlediska) autorce rád odpustím, protože s příběhem si dala velkou práci a zvládla ji se ctí.
Příjemná oddychovka.

4 13.09.2019

Zajímavý pohled na to, co všechno se může zažít 1. září během jednoho jediného života...
V mnoha ohledech zajímavější a zejména výmluvnější než učebnice dějepisu.

3 12.09.2019

Alena Mornštajnová umí vyprávět silné příběhy.
Podobně jako v Haně nám na pozadí běhu kola dějin ukazuje civilní příběh lidí, které bychom v reálu jistě soudili a třeba i odsoudili, než bys' řekl švec. Téměř podostojevsku rozehrává téma zločinu a trestu, plné bolesti, utrpení a dobou či činy zmařených životů. A kdo je vlastně oběť a kdo viník?
Díky autorce tak opět vidíme, že velké dějiny má každá rodina.

17 26.08.2019

Souhlasím s výtkami, že obsah příběhu převyšuje formu jeho podání. Přesto dávám s klidným svědomím plný počet hvězd.
Autorka totiž především odfoukla alespoň trochu mlhy, která se nad novodobou historií pobaltských republik pro většinu světa vlivem úspěšné sovětské a následně ruské propagandy usadila. Vždyť kdo z širší veřejnosti něco věděl o sovětské politice vůči svým nejbližším sousedům před zveřejněním informací o událostech v polské Katyni nebo o průběhu anexe pobaltských republik než se začetl do této knihy?
Bagatelizace či popírání těchto historických hrůz přitom pouze zvyšuje pravděpodobnost jejich opakování, zvláště v situaci, kdy je agresor vykreslován vlastně jako oběť...

10 23.08.2019

Soudě podle zdejších hodnocení i udělené Pulitzerovy ceny docházím k názoru, že jsem četl jinou knihu. Panoptikum neuvěřitelně jednajících postav, tucty rádobymoudrých klišé a „překvapivé“ momenty prosté jakéhokoliv humoru. Zjednodušeně tedy eintopf, ve kterém si kdokoliv může najít cokoliv a i díky úmrtí autora to navíc jakkoliv interpretovat.
Nazdávám se, že podobně jako Na „Kerouackově“ cestě, se tato kniha nachází z mého pohledu ve zcela jiném časoprostoru. Jímá mě tedy podezření, že mi moje intelektuální omezenost nikdy nedovolí objevit krásu těchto mimořádných příběhů, vyšperkovaných o sebestředné, asociální a především líné trouby sobecky proplouvajícími mezi ostatními neuvěřitelnými figurkami.
1* za vynikající překlad a češtinu Jaroslava Kořána.
PS: Ti, kteří trpíte již na začátku a živíte se – pod dojmem některých zdejších komentářů – nadějí, že druhá polovina knihy je lepší, tak vzdejte svůj boj hned. Kromě (s ohledem na jinak celkovou rozvláčnost celé knihy) překvapivě zrychleného závěru, nepřijde totiž nic zaznamenáníhodného.

13 20.06.2019

Příjemně ubíhající vyšetřování série brutálních vražd se sympatickými detektivy i relativně dobře ukrytým pachatelem. Závěr trochu hektický a možná až zbytečně na efekt, ale celkově uvěřitelně podaný.
Milovník drsnějších kriminálních příběhů, který se chce bavit a nehledat nedostatky, si určitě přijde na své.

7 20.06.2019