Tma o polednách

Politicko-filozofický román, jehož děj se rozvíjí na pozadí velkých moskevských procesů z let 1936–1938 s bývalými čelnými představiteli levé i pravé opozice, je knihou o jednom osudu, který syntetizuje životy mnoha lidí. Hlavní postava románu, bývalý lidový komisař N. S. Rubašov, je fiktivní. Není však tězké zjistit v její p... celý text

Politicko-filozofický román, jehož děj se rozvíjí na pozadí velkých moskevských procesů z let 1936–1938 s bývalými čelnými představiteli levé i pravé opozice, je knihou o jednom osudu, který syntetizuje životy mnoha lidí.

Hlavní postava románu, bývalý lidový komisař N. S. Rubašov, je fiktivní. Není však tězké zjistit v její psychologii, charakterových rysech, politickém smýšlení a teoretickém uvažování reálné rysy některých tragických osobností: N. S. Rubašov má vnější podobu a způsoby Zinověva, kdežto svou mechanistickou filozofií a politickou koncepcí připomíná Bucharina...

I v jiných ohledech Tma o polednách překvapivě koresponduje se skutečností. Týká se to kapitulace a dobrovolných přiznání obžalovaných jak při vyšetřování, tak i v soudní síni, jejich spolupráce s vyšetřovateli, prokurátory a soudci. Obžaloba i rozsudek se nakonec stávají společným dílem představitelů moci a jejich obětí, protože jedni i druzí se řídí stejnou logikou a spojuje je společné přesvědčení o politické a dějinné nutnosti role, kterou hrají. Jsou si vědomi, že dějinná pravda je jiná, sami se však řídí něčím odlišným: představou o politické účelnosti, o oprávněnosti všech prostředků, o nichž se domnívají, že vedou k cíli. méně textu

https://www.databazeknih.cz/images_books/88_/88255/tma-o-polednach-88255.jpg 4.354
Originální název:

Darkness at Noon (1940)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Odeon
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (10)

Přidat komentář
tweed
08. června

Pobavilo mě, že 61 lidí knihu zařadilo do kategorie dystopie, je to totiž děsivě reálné.
A ne v tom smyslu, jako když si u 1984 řeknete -ach-bože-co-když-to-jednou-bude-pravda-,
ale ve smyslu -ach-bože-tohle-jednou-byla-pravda-.
Někde možná pořád je.

Koestler vás vhodí do komunistické společnosti, konkrétně do života Rubašova, a to ve chvíli, kdy dochází k jeho zatčení. Dostáváte se do vězení a nevíte proč, víte však, že zářná budoucnost už vás asi nečeká. Ani Rubašov pořádně neví, kde co řekl (či neřekl), že se dostal do této situace, a tak trávíte čas nejen s jeho vzpomínkami, ale taky s jeho různými polemizacemi nad stranou, jejím vývojem, proč se dobré úmysly mění v zlo, zda je zlo potřeba apod. Padne nejeden zajímavý podnět, který vás přiměje k zamyšlení. Ve chvílích, kdy už jsem si říkala, jestli se náhodou nezačínám nudit, přišly situace, které mi daly naplno pocítit, jak moc už si mě kniha omotala okolo prstu a vtáhla mě do své tísnivé atmosféry.

petrarka72
22. května

Filozoficky pojatý dokuromán o revoluci, která požírá své děti, zevnitř. Třicátá léta a střídání generací - těch, kteří ruskou revoluci zažili, a těch, kteří přebírají - využívají - zneužívají její dědictví. Technologie moci - jak zničit politického protivníka a vytřískat z toho co nejvíce. "Všechno záleží na tělesné konstituci." (Opravdu?) Autor je mistr propagandy (dnes reklamy) - umím si představit jeho pokračování Osudů dobrého vojáka Švejka, které rozepsal v roce 1938...

druzickaster
23. března

Kniha se odehrává ve dvou rovinách. Jedna je příběh zatčeného pohlavára Ruského režimu a popis jeho věznění. Druhá je filozofická zabývající se morálkou revoluce, vraždami ve jménu revoluce, zřízení apod. Musím se přiznat, že i přesto, že jsem věděl jakou stranu hlavní hrdina zastupuje, bylo mi ho lidsky líto. Na druhou stranu i přes to jak dopadl, neměl jsem jakýsi pocit zadostiučinění. Stále jsem přemýšlel proč tomu tak je. A je to proto, že jej soudili stejní lotři a lumpové jako byl on sám, nesoudili ho jeho oběti a oběti jeho revoluce a režimu. Tak asi proto. Knihu mohu jen doporučit autor ji napsal velmi sugestivně a bez obalu.

Palivo
09. ledna

Jelikož je teď moje největší hobby Rychle a zběsile 9: Autobusem do Znojma na úřady pro různý dokumenty, začal jsem číst jako zběsilej a pod ruku mi přišel i Koestler. Věděl jsem, že je to něco o rusácích, což mé nadšení poslalo na dno zábavy někam do společnosti karaoke, gay sexu a sledování Hry o trůny. Pak jsem ale knihu otevřel a zjistil, že jde sice o rusáky, ale ne o Putina, ale o jeho tátu Stalina, což mi hned zvedlo náladu - ten uměl rozjet dobrou party, především tu komunistickou. Chápete? LOL-čekingliš joke! Kniha začíná v momentě, kdy je soudruh Rubašov zatčen a uvězněn, což je v Rusku něco jako jít do školy nebo na nákup. Každej to prostě musí jednou za čas podstoupit a proto je v Rusku tak oblíbený film Vykoupení z věznice SSSR.

Co Rubašov udělal nebo neudělal čtenář neví, ale postupem času se to i díky několika flashbackům dozví. Podstatnější ovšem je, co si Rubašov myslí a jak mu to v hlavě šrotuje. A šrotuje mu to přesně tak, jak to asi členovi strany, kterej je ve vykonstruovaném procesu šoupnut do lochu, šrotovat musí. Čtenář si mezitím užívá extrémně tíživou a nepříjemnou atmosféru totalitní diktatury, kdy nikdo neví, co může říct, co nesmí říct, co je dobře a co je špatně, páč špatně je všechno. Co dodat, prostě špatný časy ještě umocněný tím, že v Rusku nebyl Jagermeister a neexistoval Playstation. Co to bylo za život, to si nedokážeme představit. hešteg středověk.

Za mě daleko lepší než 1984, který vedle toho vypadá jako Pretty Woman. Ok, to srovnání s Orwellem kulhá, protože se Koestler věnuje pouze finální fázi a nepodává natolik univerzální story, ale tím, že to podává skrz člena strany a jeho myšlenky, které se soustavně přelévají mezi oddaností a rozčarováním, tím 1984 válcuje jak traktor.

mirektrubak
07. ledna

Kniha měla určitě mnohem větší potenciál zaujmout v době svého vzniku (paradoxně to tak nebylo), kdy jednak nebylo známo ještě tolik informací o praktikách stalinova režimu a nebylo známo tolik z pozadí politických procesů proti vrcholným členům strany. A také v době, kdy sovětský režim existoval, byl silný a vypadal, že tady bude na věčné časy, vypadala analýza myšlenkovýhc pochodů komunistických funkcionářů jako důležité čtení.

Dnes je Sovětský svaz minulost a my víme, že žádné teorie a myšlenkové koncepty v něm nehrály zásadní roli, že to bylo tupé a kruté násilí, které tento režim drželo pohromadě, tak už jsou rozhovory Rubašova s Ivanovem (a Gletkinem) mnohem méně zajímavé. Přesto kniha nabízí čtivý pohled do světa sovětských mostrprocesů - jak do průběhu příprav, tak do myšlenkových pochodů aktérů.
Neumím odhadnout, jestli Koestler zamýšlel podat Rubašova jako sympatickou postavu a jestli zastával nějaké postoje, které v deníku a rozhovorech zastával Rubašov. Ale z mého pohledu se mu pouze povedlo působivě vykreslit, jak je sovětské, komunistické myšlení vzdálené od reálného světa a jak deformovaný svět vlastně sovětští komunisté žili. Úcta k životu jiných, úcta k pravdě, k základním lidským hodnotám - nic. Intelekt pouze jako nástroj pro vymýšlení omluv pro své vlastní postoje. Hezky je to vidět kdykoli, když se na stránkách objeví nějaká vedlejší postava (domovník, prcek, Richard...). Hned vidíme rozdíl mezi živými lidmi s lidskými vlastnostmi a mezi komunistickými odlidštěnýmí postavami, kteří už dávno nechápou (a nechtějí chápat) opravdové lidské hodnoty, protože je mají nahrazené doktrínou.

Je zde také zřetelně popsána ta zvrácená podstata komunismu (a dalších utopií), kdy se hrstka lidí rozhodne změnit budoucí svět k lepšímu i za cenu toho, že ty lidi (pro které má být budoucí štěstí určeno) klidně masově pomorduju.

V porovnání s 1984 nemá Koestler šanci, orwellova kniha nabízí univerzálně srozumitelnou, obecnou vizi boje prosté humanity (Winston není žádný intelektuál a Rubašov i Ivanov by jim jistě pohrdali) proti totalitnímu světu. Proto nám rozhovory Winstona s O'Brianem mohou říct mnohem víc než Rubašov a Ivanov a jejich úvahy - a diskuze, kdy se snaží "dopočítat", kolik je vlastně 2+2 jsou také mnohem působivější a emocionálně intenzivnější než cokoli ve Tmě v polednách.

Marbo
07.10.2016

Tma o polednách vcelku dobře vystihuje myšlenkové pochody tzv. pravověrných, čili přesvědčených komunistů, jež skončili v soukolí systému - jména jako Zinovjev, Radek, Slánský, Bucharin...
Svého času musela mít kniha vskutku velký ohlas ( Orwell, Kalandra ), dnes je spíš doplňkem k jiným dílům ( Doznání od A. Londona ), byť ji nemůžu upřít čtivost - knihu jsem přelouskal v podstatě za jediný den.

eviku19
08.07.2015

Lepšie a zaujímavejšie ako 1984. Dalo by sa to prirovnať, tak ze 1984 je ako pulp fiction( v kultovosti) a tma o polednach ako No country to old men(v lepšom spracovani). Nechcem pliesť jedno cez druhe len podla mna neplatí, ze je to iba jedno z dalších rozprávaní o totalitných režimoch. Ma to svoj spád, fandite Rubasovi a tak.Ale co uz,veľa dobrých veci je podceňovaných.

TiNO
28.02.2013

Velmi zajímavá kniha přibližující myšlení nutné k potlačení zájmu o jedince - myšlení revolucionářů, nástup nové doby a mnoho dalších podnětů k zamyšlení.

Lenka Žofka
12.01.2012

Další vyprávění z totalitních režimů 20. století. Pro mě hlavní myšlenka: můžete být sebetvrdší, snést sebehorší mučení, ale stejně vás dostanou.... A milostná zápletka si myslím, že by tam byla tak nějak navíc, nemusí se to cpát všude :)

psycholrik
03.10.2011

plusy:
realističtější a tím i silnější než 1984, silně inspirativní, čtenář dlouho nechápe vůbec nic
minusy:
horší autocenzura, chybí milostná zápletka


Štítky

stalinismus Sovětský svaz vězení, věznice politické soudní procesy

Autor a jeho další knihy

Arthur Koestler

Arthur Koestler
maďarská, 1905 - 1983

Podobné knihy

Uživatelé mají knihu

v Právě čtených1x
v Přečtených68x
v Čtenářské výzvě3x
v Doporučených4x
v Knihotéce30x
v Chystám se číst76x
v Chci si koupit14x