certik003 komentáře u knih

Docela mě překvapilo, že autorka své předky moc sympaticky nelíčí. Kdyby nebyl tak moc zajímavý život ve mlýně a zasazení do dějinných události, asi by mi bylo jedno, co se s nimi stane. Ale přesto to bylo moc zajímavé čtení a těším se na další pokračování.

1 07.05.2021

V dnešní době asi všichni máme nějaké informace o lidech s autismem nebo aspergovým syndromem. Nicméně pokud se nás to netýká, není jich dost a asi nestačí si někde přečíst výčet omezení nebo něčeho podobného. Způsob, jaký ve své knížce použila Jodi je perfektní, protože se můžeme pokusit vcítit nejenom do nich samotných, ale i do myšlení jejich rodinných příslušníků a okolí. Přestože zkušenost je nepřenositelná, je to podle mě tahle forma účinnější než několik vědeckých článků. Asi všem  muselo být jasné skoro hned, jak Jill zemřela, není to pro téma knihy vůbec důležité. I když přiznávám, že mě na konci knížky trochu zklamalo, že jsem si nemohla přečíst verdikt soudu.
4 1/2

Děj je rozhodně zajímavý a čtivý. Přestože si člověk u toho říká, že přece není reálné a možné, aby všichni mlčeli, dějiny ukazují, že by se to takto klidně odehrát mohlo. Také konec se mi líbil, měla jsem strach z happyendu, nicméně byl takový hodně rychlý a uspěchaný. Zatímco o tom, co se děje v ústavech a o vymývání mozků se od Magdy dovídáme dost podrobně, což se mi dost líbilo, přestože se vlastně pořád dokola opakovalo.  O životě ve vězení, kde byla Maja, nevíme prakticky skoro nic. A i to poskočení v čase je dost velké, radši bych měla děj víc obsáhlejší. Navíc jsem si k oběma postavám: šedé myši Maje a svazačce Magdě nedokázala najít cestu. I styl psaní autorky mi tentokrát vůbec nesedl, připadá mi takový chladný, ale možná tím autorka chtěla zdůraznit, jaká byla atmosféra. Přesto ale nelituju, že jsem knížku přečetla, protože zajímavá rozhodně je.
3 1/2

Autor rozhodně umí psát čtivě, graduje napětí, jeho postavy nejsou černé nebo bílé, ale krásně mění barvy naprosto nečekaným způsobem. Přesto mi ale motiv přišel nereálný a závěr překombinovaný.
3 1/2

Upřímně všem závidím to nadšení, protože jsem se na knížku neskutečně těšila, a byla z ní opravdu zklamaná. Do strany 250 jsem se víceméně nudila, až poté začal být děj alespoň trochu čtivý a napínavý. Obzvlášť tomu nepomáhlo to skákání v čase, které mi normálně nevadí, ale v tomto případě mi to znesnadňovalo se lépe orientovat v ději. Také jsem vůbec nepochopila, k čemu jsou ty spolky dobré, připadalo mi to jako splácanina všeho možného. Zvláštní je, že přes to všechno jsem původce zla uhodla. Závěrečná část knihy se mi líbila, to ale bohužel nestačí k tomu, abych si chtěla přečíst další díl.
2 1/2

Místy jsem děj doslova hltala, místy se nutila do čtení. Některé věci byly předvídatelné, to jak se Rachel barikádovala v domě, mi nedávalo smysl, způsob provedení vraždy a některé okolnosti se mi nezdály moc reálné. Ikdyž knížka nepostrádala určité napětí, autorka umí psát lépe.
3 1/2

(SPOILER) Autorka použila snad všechna klišé - naivní a čistá dívka vržená do zákeřného světa showbusinessu, nezdravé ovzduší v různých televizních soutěžích, škodlivost a všudypřítomnost sociálních sítí, zakázaná láska, atd. Zřejmě mělo jít o romantický román s přesahem, ale právě ta romantická linka mi tam vadila nejvíc, obzvlášť kdyby autorka vynechala scény se Solomonovou rodinou. Zřejmě to mělo být nějak vtipné, ale bylo to víc než trapné a ještě víc horšilo dojem, který vyvolával sám Solomon. A paradoxně navzdory tomu, co jsem napsala, mi knížka neskutečně sedla a po dlouhé době jsem neměla problém se začtením a knížku jsem doslova zhltla na dva zátahy. Protože i když je tak trochu blboučká, tak pro mě byla i čtivá.  Zřejmě jednoduchý a vlastně i předvídatelný děj bylo přesně to, co jsem v danou chvíli potřebovala. Přesto bude knížka patřit k těm, co pošlu dál, protože si nedovedu představit, že bych ji ještě někdy v budoucnu chtěla znovu číst.

23.04.2021

Přemýšlím, jak knížku hodnotit, aby to nevypadalo, že si na ni stěžuju... Knížka by určitě mohla být daleko kratší, vlastně neustále opakuje stejné myšlenky a chválí sama sebe, to moc nemusím. Navíc si myslím, že hranice mezi stížnosti a konstatováním negativního faktu je velmi tenká a netroufám si ji určit. Chápu myšlenku přendávání si náramku, aby si člověk víc uvědomil, že řekl něco špatně, nedovedu si ale představit, že nosím na ruce něco podobně ošklivého. Taky nevěřím, že potlačováním negativních emocí se člověk stává šťastnější. Pokud se mi stane něco špatného a budu se tvářit, že svět je zalitý sluncem, stejně se mi to projeví na náladě a jediné, čeho docílím je to, že partner bude přemýšlet nad tím, co udělal špatně, že mám špatnou náladu a tvrdím, že ne. Myšlenka být pozitivní a přemýšlet nad tím, co a jak řeknu, je perfektní a myslím, že úplně stačí. Přetvařování a potlačování emocí se mi nelíbí. 

3 02.04.2021

(SPOILER) Bohužel pro mě knížka postrádala napětí,  přitom mi obvykle pomalejší rozjezdy nevadí. Ale napínavá byla až od místa, kde se Jules ocitne v nemocnici. Jinak knížce rozhodně nemůžu upřít zajímavý námět a docela nečekané rozuzlení, protože jsem se opravdu obávala, že tam hlavní roli bude hrát magie. Tohle bylo prostě perfektní, ale... Co ale příběh hodně sráží jsou občasné nelogičnosti a vrcholem všeho je, že jedna osoba je jako dárce vhodná pro více osob a osoba pár dní po transplantaci jde navštívit druhého pacienta. Je mi líto, ale protože mám v rodině osobu s transplantovanou ledvinou, tak tohle mi prostě vadí a nadšení ze super konce se okamžitě vytratilo.

2 02.04.2021

V seriálu o Němcové mě zaujalo, že Erben zadrhává a pak jsem v Levných knihách narazila na tenhle beletristicky zpracovaný životopis, který byl navíc hodně dobře hodnocený, takže jsem neodolala, přestože životopisy moc nečtu a když už, tak určitě ne o básnících. A byla jsem hodně překvapená, jak moc mě její čtení bavilo. A jak moc zajímavé bylo, protože znám Erbena pouze jako autora Kytice a sběratele pohádek, nic víc jsem o něm netušila a jsem ráda, že jsem si zase trochu doplnila vzdělání. Nejvíc mě překvapilo, že právě jemu vděčíme za spoustu výrazů z právní oblasti. V knize je také spousta informací o dalších českých autorech, o tom, jak probíhlo obrození, autor do děje krásně vložil jeho verše a úryvky pohádek a právě to mě nalákalo si jeho pohádky opět přečíst. Jediné co mi občas vadilo, bylo líčení autorových iluzí a představ. V každém případě jsem strašně ráda, že jsem knížku četla, protože jsem se dověděla spoustu zajímavostí a rozhodně budu v budoucnu pátrat po podobném čtení.
4 1/2

Knížka byla čtivá, zajímavá, postupně se odhalovalo tajemství starého domu. Ale nejenom domu, i postavy měly spoustu tajemství. Nicméně těch romantických linek tam na mě bylo asi příliš a pokud by Posy skutečně žila musela by být světice nebo alespoň získat titul tchyně století.
3 1/2

(SPOILER) Na tuhle knížku jsem se neskutečně těšila a zároveň měla strach, že se mi nebude líbit, jak autor sérii zakončí. Musím ale napsat, že se konec povedl. To jak autor sérii ukončil z hlediska celého světa, je prostě geniální. Pro Rowena a Citru jsem asi bezprostředně po dočtení chtěla něco jiného, ale když jsem pak nad tím přemýšlela, tak mají vlastně to, co by sami chtěli, navíc mi to dává trochu naděje, že by třeba série mohla někdy pokračovat. Jedinou výhradu mám k postavě Jerico, vadilo mi to zdůrazňování, že na pohlaví nezáleží, což je v dnešní době strašně populární a mně vadí, jak se to občas násilně rve do knížek. V předchozích dílech se i líbily pasáže z deníků smrtek a úvah Nimba. Tady byly úryvky převážně o Tónistech, což byla trochu nuda, beru to ale tak, že autor chtěl, aby čtenáři pochopili, jak byli Tónisti pro ostatní otravní. Také bych uvítala, kdyby Goddard přišel o život trochu víc výrazně. Ale celkově sérii hodnotím jako velmi povedenou.
4 1/2

Začátek knížky mě hodně překvapil, čekala jsem české prostředí a byla napřed roztrpčená, moc nemusím, když čeští autoři děj zasazují do zahraničí. Proto jsem byla překvapená, jak moc mě děj bavil, přesto, že se mi místy zdál lehce nereálný, nejvíc asi některé dialogy Hanny s motorkáři, připadaly mi prostě moc filozofické. To ale vyvažovaly deníky strýce, které byly moc čtivé a zajímavé. Mrzelo mě, že závěr bude předvídatelný a klišoidní, ale autorka mě hodně převezla, ten konec se mi moc líbil.
3 1/2

Příběhy z Indie mě prostě fascinují, v dobrém i zlém. Ten jejich kastovní systém, zcela odlišná kultura.. V této knížce jde o dvě dívky z různých kast a velmi odlišným osudem. Při čtení se u mě střídaly pocity nevěřícnosti a bezmoci. Přesto, že je konec předvídatelný a moc jsem ho Muktě a její dceři přála, je pro mě opravdu nereálný.

02.04.2021

Knížka mě upoutala svojí obálkou, navíc jsem chtěla něco pozitivního a oddechového. Do knížky jsem se ale dlouho nemohla začít, postavy se mi nelíbily a čtení bylo spíš depresivní. Jde o příběh o umění stárnout, o odhalování chyb z minulosti, o síle přátelství, umění si věci vysvětlit a odpustit a věřím, že spoustě lidí se bude moc líbit, mně ale knížka nesedla.

1 02.04.2021

Začátek mě spíš vyděsil, ale pak jsem se dostala k místu, které mě hodně zaujalo a od té doby jsem se od knížky nemohla odtrhnout. Líbí se mi způsob, jakým Pipa zmizení vyšetřuje, jak pečlivě postupuje krůček po krůčku. Autorka umí dobře gradovat napětí aniž by se kolem musela válet jedna mrtvola vedle druhé, což v dnešní době morbidních krváků oceňuju. Rozuzlení bylo perfektní a nečekané. Líbilo se mi i zajímavé grafické zpracování. Jenom tu poslední kapitolu bych nemusela, ale to asi k YA patří. 
4 1/2

O téhle události jsem četla poprvé a jsem ráda, že ji použila zrovna tahle autorka. Je ale velká škoda, že to tak velké katastrofě ví málokdo. Ze začátku jsem lehce tápala v postavách, ale pak už jsem bez dechu sledovala jejich osud se zatajeným dechem, postupné odhalování jejich tajemství a čekala, kterou z nich autorka nechá přežit a která to štěstí mít nebude.
4 1/2

V knížce se střídaly pasáže, které se mi četly hůř, s těmi čtivějšími. Autorka skákala ze státu na stát a pořád různě v časové ose, takže jsem se v tom dost těžko orientovala, ale i tak můžu knížku označit jako zajímavou, hlavně v souvislostí se současností. Knížku jsem koupila, nějakou dobu na ni neměla čas a pak chuť ji číst, protože přišla doba, kdy se pomalu bojím otevřít konzervu, že na mě vyskočí covid. Jenomže  pak se ozvala zvědavost a chtěla jsem vědět, jaký byla pandemie před sto lety a jak s bojovali naši předci. No a zjištění je jednoduché, historie se opakuje. Víceméně převažují dvě skupiny lidí, jedna, které nevidí žádný problém a ta druhá, která by všechno a všechny zavřela, dokud se všechno nepřežene. V jednom ale měli výhodu, Chyběla hysterická média. To, co se děje na internetu nebo v televizi je neskutečné. A moc se mi v knížce líbila pasáž, kde autorka zmiňuje, že pokud chtějí vlády, aby lidé dodržovali nějaká opatření, mělo by to být spíš dobrovolnou cestou s podáváním přesných a objektivních informací. Tuhle kapitolu si měli přečíst politici celého světa.
3 1/2

Tentokrát si autorka vybrala svou slabší chvilku, určitě umí psát lépe. Nedovedu si představit, že tak perfektně  fungující manželská dvojice takhle reaguje na problém, nikomu v rodině nic nevychází a pak se vše najednou samo urovná. Celé je to povrchní, možná to dělá menší rozsah knížky. Nevím, radši bych si přečetla novou knížku o rok později, ale lépe propracovanou tak, jak autorka psávala dříve.

Karin Lednická prvním dílem nastavila laťku proklatě vysoko a i když bych tomu nevěřila, že to jde, druhým dílem ji ještě lehce zvedla. Musím říct, že jsem nadšená. Zatímco události po vzniku ČSR jsem zběžně znala, to, co se dělo těsně před 2. světovou válkou, během a po ní pro mě bylo velké překvapení, a jako všichni se ráda dovím něco nového, obzvlášť tak čtivou formou. Vzpomněla jsem si přitom na jeden historický román, kde se rozhádaly celé rodiny a sousedství kvůli novému náboženství, tady to bylo kvůli národnosti. Je vidět, že historie se pořád opakuje a my jsme stejně nepoučitelní. A samozřejmě mě moc bavilo sledovat osudy všech hrdinů a jejich potomků v dalším nelehkém dějinném období a jsem zvědavá, co si pro ně autorka připraví dál. Moc se těším na pokračování.

7 02.04.2021