cérka komentáře u knih

(Spoiler)
Má poslední přečtená kniha roku 2020 a zřejmě i závěr celé série.
Sama jsem nevěřila, že ji nakonec tak rychle přečtu. První třetina hodně drhla, asi záporná role Elišky Rejčky, či smrt manželky a popis útrap kralevice Václava zavinili mou "nechuť" k pokračování. Zrady, nečestného boje a smrti je v tomto díle požehnaně. Naštěstí zaválo čerstvé povětří z Vřesova a spolu s ním i rodinné pouto, přátelství a radost ze života.
Sama nevím kdo víc mi bude chybět, Čeněk, Beneš, Wolfram, či Fratello? Asi všichni i s "pfateli, ktefí pfišli pfolít krev za svého kfale".

54 30.12.2020

"Rohatče", neskutečně mě bavíš!
Opět skvělé, velmi čtivé, návykové a moc rychle přečtené ;)
Nejvíce mě upoutaly barvité a živé popisy života na Jenčově a Rohatci. Zvolená er forma vyprávění, kdy je středobodem rytíř Ondřej z Rohatce, dodala příběhu punc krásné a drsné historie.

Líbí se mi nenásilné připomenutí předešlých událostí. S velkou netrpělivostí budu vyhlížet pokračování :)

53 09.07.2023

Audiokniha

Je to už pár let kdy jsem četla, na doporučení kolegyně, knihu Rybí krev a byla jí naprosto uchvácena. Další titul, Dešťová hůl, už u mě takové nadšení nevyvolal, nedokázala jsem se sžít s hlavními postavami. K uzavření trilogie mi zbývala už jen jedna kniha, Selský baroko. Trvalo to, ale konečně mohu i tuto knihu zařadit do přečtených.

Ve své době musela kniha působit na čtenáře jako zjevení a vůbec se nedivím její velké popularitě. Pan Hájíček se pustil do ožehavého, ale v té době velmi žádaného tématu. Dnes už se na kolektivizaci vesnice v padesátých letech minulého století dívám trochu jinak. Něco jsem načetla, něco se dozvěděla od pamětníků a některé "dozvuky" jsem stihla i zažít. Samotný příběh je zasazen do Jižních Čech, kde byla situace jiná než na Valašsku. Tady u nás hold taková bonita půdy a výnosy ze sklizně nikdy nebyly.
Nicméně v knize je spousta krásných myšlenek i postřehů, děj má spád a je uvěřitelný.
Kniha se dobře poslouchala a docela mě i bavila. Jelikož příběh opravdu gradoval, tak i já s velkou netrpělivostí očekávala závěr.
Nakonec tedy hodnotím čtyřmi hvězdičkami (před lety by to asi bylo o hvězdičku víc).

53 24.06.2022

Autorce se skvěle podařilo vystihnout složité období našich dějin a tak to vždy nebylo jen pohodové čtení. Za prvé jsem v doznívání socialismu dospívala a za druhé, na některé soudruhy opravdu nejde zapomenout. Například z největší soudružky v naší vesnici je od revoluce jedna z nejhorlivějších křesťanek. No a jelikož se její věk blíží stovce, potvrzuje se pravidlo mé babičky. Podobné lidí ani čert v pekle nechce.

Setkání s Lotkou z Kyselých třešní mě velmi překvapilo a zároveň nadchlo. Dává mi to naději, že se možná s některými hrdiny této knihy potkám v dalším příběhu.

U některých knih prostě musíte uvažovat, přemýšlet a vzpomínat.
Určitě doporučuji!

53 11.05.2022

Pořád ještě dokážu sama sebe překvapit :), ale já si prostě tuto knihu parádně užila. Vůbec jsem to nečekala a trochu se po předešlých zklamáních další "harhloviny" bála.
Příběh tří spolužaček, které se staly postupem let nerozlučnými kamarádkami mě fakt bavil. Pouhý týden života zde vydá na 448 stran a je neskutečná nálož osobních pocitů, drsné reality i milého souznění. Nechápu jak se dokáže chlap tak vcítit do ženské duše !
Moc se mi líbilo propojení s hrdiny knihy Prvok, Šampón, Tečka a Karel.
No a příběh s králíčkem mě fakt dostal :)

Dávám palec nahoru a doporučuji. Tato kniha se opravdu povedla a řadím ji mezi nejlepší (po prvotině).

52 26.02.2024

Kniha, která by mě, nebýt čtenářské výzvy na DK, pravděpodobně zcela minula. Důvod je prozaický, v naší knihovně je pouze jediný exemplář a ten není kompletní. Bohužel si stále spousta lidí myslí, že si z půjčené knihy může vytrhnout či vystřihnout co se jim zlíbí. Čtěte potom knihu, když nevíte jak se daný případ dále vyvíjel :( Nicméně se na mě usmálo štěstí a knihu máme v současné době k dispozici v elektronické podobě, tady už naštěstí nikdo nic nezcizí.

Samozřejmě je mi líto, že pan Markovič už není fyzicky mezi námi, ale díky své práci a vzpomínkám taky bude vlastně navěky.

V současné době bývají rozhovory už mnohem lépe zpracované. V této knize je opravdu poznat doba, kdy kniha vznikla. Také je až zarážející to velké množství překlepů, proto jednu hvězdičku odebírám. Nicméně po obsahové stránce je to pěkný nářez. Smekám před prací pana Markoviče a jeho kolegů. Nesmírná brutalita, bezcitnost a absence přiznání si vinny od pachatelů se kterou se musejí při své práci potýkat musí být šíleně vyčerpávající.

Fotografická příloha není pro slabé povahy.

52 31.07.2023

Říci o této knize, že je krásná, díky danému tématu nelze, ale...
Je výborně napsaná! Ano, je strašně smutná a temná až deprimující, ale zároveň (překvapivě) zábavná. Moc mě bavil onen "Vychcanův topolovskej dialekt", jak již zmiňuje ve svém komentáři @bacouch. Prostě ta chybějící přímá řeč má něco do sebe.
Snad už se autorka vypsala ze všech svých smutků, protože další, ještě více hluboká a deprimující kniha už by mě rozervala na kusy.

52 06.06.2023

Celkem by mě zajímal důvod, či spouštěcí mechanismus, který zaviní, že se vždy, téměř ve stejný čas, sejde více knih od různých autorů s totožnou tématikou. Jak by řekl klasik, nu což, aspoň máme s čím srovnávat. Já začnu chválou. Grafická úprava knihy se povedla na jedničku, tady tleskám ;) Pokud by fotografie byly doplněny i popisky nebylo by co vytknout. Také kratší kapitoly a rozdělení textu do více částí dle období mi udělalo radost.
Hvězdičku však ubírám, neboť po jazykové a vypravěčské stránce je, dle mého názoru, autorka ještě o pár stupínků níže než paní Lednická, Morštajnová či Jakuba Katalpa.

52 05.01.2023

Nebylo to pro mne lehké čtení a ani nemůžu říct, že je to krásná kniha. Je ovšem velmi dobře napsaná.
Autorce se podařilo mě až nezdravě vtáhnout do děje. Prožila jsem dva velmi smutné, bolavé a depresivní večery.
Silný příběh protkaný velkou nadějí a tu si také z této knihy odnáším.

52 01.12.2022

Všude dobře, doma nejlépe!
Asi proto se mi tato kniha četla tak moc dobře. Nechyběl vtip, spousta krásných setkání i trocha historie.
Chválím šipky a modré odstavce.

Jen mě mrzí, že Valašsko zůstalo opomenuto! Na druhou stranu chápu, že všechno stihnout nelze. Tak třeba příště.

52 24.05.2022

Já se tak skvěle bavím! Nikdy, vůbec nikdy by mě nenapadlo, že mě bude sága o Zaklínači až tak moc bavit. Navíc ještě v audio podobě. Já, milovník a zastánce papírových knih, knihovnice tělem i duší, jsem ztracena. V poslední době nevycházím bez sluchátek a má komunikace s okolím klesla na minimum. Momentálně žiju s Geraltem , Mirvou, Cahirem .... :). Je to pohádka pro dospělé, ale má fantasie jede po letech na plné obrátky a obě si to moc užíváme.

52 14.12.2021

A já se ptám. Jak je to možné? Proč mi byla tato kniha doposud zatajena? Kdepak jsi byl milý Ježíšku celá ta léta? To jsou pořád měkké dárky a pak to tak dopadá :) :) :).
Skvělé!!! Já se tak dobře bavila!!! Celičkou dobu jsem myslela na svou babičku. Tato knížka by ji nesmírně potěšila. Asi bychom se u ní dojímaly spolu.
Knihu jsem poslouchala ve skvělém podání Kláry Sedláčkové-Ottové. Už navždy bude na mě Anne promlouvat tímto hlasem :). Doporučuji všemi dvaceti! Skvělé!

52 10.11.2021

Kniha se mi nehodnotí lehce, dokonce jsem si nechala časový odstup a doufala ve spásnou myšlenku. Když tak přemýšlím, uvědomuji si, že ve spásu jsem doufala už při samotné četbě. Nemohla jsem se začíst a to až do samotného konce, takže spása je to slovo, které si vybavím při pohledu na tuto knihu.
Ve spásu zřejmě doufala i samotná autorka neboť vynechala tolik podstatných věcí, že se pro mne kniha stala téměř nečitelnou, proto velmi váhám zda dvě či tři hvězdičky. Nakonec slabá trojka a to asi nadržuju.
Většinu postav jsem neměla šanci poznat, kdo byl Ernst? Co se stalo s Richardem?
Omlouvám se, ale já jsem tak šťastná, že už je kniha za mnou, že se mi ani nechce pitvat její slabé stránky.
Přitom tak miluji historii a o paní baronce a celé rodině Battagli bych si moc ráda něco přečetla. Škoda, tady jdu zřejmě proti proudu.

52 22.08.2021

I když mám stále spoustu otázek a svět řeholních sester a bratrů je pro mě stále obestřen spoustou záhad, na které mi tato kniha nedokáže odpověď, jsem naprosto spokojená. Děkuji autorce i sestřičkám za odvahu a hlavně za práci kterou konají.
Těším se na další podobné knihy!

52 14.07.2021

Nejkrásnější a opravdu výstižné komentáře mě napadají vždy a zásadně před spaním, jenže já už nemám sílu si je zapsat :).

Jelikož je to už má třetí přečtená kniha od této autorky, mám již celkem jasnou představu o její tvorbě, stylu, formě….., a asi už dopředu vím, co mohu čekat. Nejinak tomu bylo i zde. Ano, velice ráda si přečtu i další knihy, které snad autorka napíše. Není to špatné, není to ani úplně výborné…., ale určitě se to dá číst opakovaně a třeba si i člověk vytvoří lepší vztah s hrdinkami a pochopí, co zůstalo nepochopeno.
Prozatím je pro mě celá tvorba zastřena jakoby mlhou, či jemným oparem. Příběh opět nemá ten drive, který bych čekala. Místy to hodně drhne a místy jsou skoky v ději a čase příliš velké. Mám prostě raději akčnější a průbojnější hrdinky, i když Alžběta se o to během života aspoň pokouší. Také bych uvítala více informací o jednotlivých postavách. Nina pro mne zůstává záhadou. Myslím, že se příběhem mohla jen mihnout a vyprávění mohlo zůstat jen na Alžbětě, ale to by byla asi jiná kniha.

Paní Poncarovou určitě řadím mezi nadějné a zajímavé české spisovatelky. Její tvorba není tuctová a stojí za podporu. Takže držím pěstičky a jen tak dál ;)

52 11.01.2021

Mnohem poutavější a zajímavější čtení než tomu bylo u prvního dílu. Celkem častá změna prostředí, setkání s Hynkem Tasem z Boru a neotřelé řešení „krizových“ situací mě hodně bavilo. Skvělé pokračování!!! Jaké štěstí, že už mám doma další díl, neboť tento jsem slupla jako malinu.

52 10.05.2020

To by člověk neřekl, kolik toho lze stihnout za jeden lidský život, a to jsem teprve na konci druhé knihy :).
Baví, moc mě to baví! Skvěle napsaná kniha! Díky větší dějové pestrosti knihy je druhý díl ještě lepší než ten první. Pan Niedl opravdu umí a já mohu jen doporučit! Už abych měla v rukou další pokračování :).

52 20.04.2020

Ne, takové knihy by neměli nikdy skončit! Neskutečně podmanivé, příjemné, vtipné a obohacující čtení! Já to nechápu, prvotina, tak mladičká autorka a hned taková pecka.
Povídky od Kijomarui Kawašity se mi neskutečně líbily a doslov patřící tomuto autorovi byl třešničkou na pomyslném dortu. Ne, že bych se teď po vzoru hlavní hrdinky vrhla na japanologii, ale japonští autoři mě teď budou asi trochu více zajímat :)
Pro mě je to výborné, všechno!

„Na pustou cestu
napadal sníh,
zavál už stopy po kročejích:
Já jsem ta cesta, smutek je sníh,
kdo půjde kdy v mých šlépějích?“

52 29.02.2020

Hynek Tas z Boru mi nesedl tak dobře jako Břeněk s Čeňkem (Rytíři z Vřesova) a moje "začtení" tak trvalo trochu déle než jsem očekávala. A samotný Hynek je v tom zřejmě nevinně. To s Václavem IV. mám trochu problém.

"Když se pětačtyřicetiletému Karlovi IV. konečně narodil syn, celé království se zaradovalo. Nikdo nepochyboval o tom, že velký císař vychová stejně velkého syna. Bohužel, výchova se vymkla z rukou a Václav IV. během dlouhé vlády promrhal téměř vše, co jeho otec vybudoval."

Velmi oceňuji autorovu schopnost přiblížit nám toto nelehké období našich dějin a moc se těším na pokračování.

52 14.01.2020

Krásná, tíživá, barevná, smutná a opět z části válečná, ale napsaná krásným jazykem. Jazykový poklad po všech stránkách (už chápu proč se kniha objevila v doporučené četbě). I já doporučuji.
Nicméně. Čekaly jsme na sebe strašně dlouho, nakonec to byla čtenářská výzva, která mě donutila konečně se rozhoupat. Části knihy, které popisovaly Terezín a Osvětim, mě nutily neustále k myšlence, že už to číst fakt nechci, že už toho lidského utrpení a nespravedlnosti je na jednu dušičku moc. Vím nebo snad tuším, že paní Androníková je v tom nevinně. V roce 2001 byla vlaštovkou, to až teď se roztrhl pytel a válka se na mě valí ze všech stran.
Moc se mi líbila dějová linka věnující se vzpomínkám na Indii a Baťovský Zlín před válkou.

52 22.10.2018