Anniee komentáře u knih

Moje první kniha od Mornštajnové, a vlastně možná i poslední. Nejsem úplně milovník těchhle komorních rodinných dramat, lehce napsaných těžkých životních chvil. Pořád tam hledám něco, co tam není a očekávám nemožné.
Ale četlo se to lehce, čtivost umocňoval pohled otce i dcery. Všechno bylo skvělé, jen mě to prostě nechytlo za srdce tak, jak mělo. A taky - bytostně nesnáším tenhle typ konců. Ale to je čistě subjektivní názor.

8 30.07.2023

Po úžasnejch knihách Pasažéři a Spřízněné duše a propadáku Když jsi odešel, jsem vůbec nevěděla co od knížky čekat. A byl to takovej průměr. Neurazí, nenadchne. Čtivě napsaný, ale tak moc se to táhlo. Takže velký nadšení se nekoná a do žádný jeho knihy už se asi nepustím.

1 29.07.2023

Přiznám se, že Srpny jsem si vybrala povrchně kvůli obálce. Protože ta je, přiznejme si to, naprosto nádherná. No, teď po dočtení se mi pořád líbí, ale vyvolává ve mně spíš úzkost.
V první řadě, nechápu, že Srpny jsou autorova prvotina. To jak si pohrává s jazykem, s výrazy, se čtenářem a jeho pocitama, to je neskutečný. Sama kniha je mrazivá a nebude vám z ní dobře. Budete mít potřebu Danielu z toho všeho dostat. Zatřepat s ní. Obejmout ji.
I když kniha je primárně o gaslightingu a o tom, co dokáže napáchat, knihu a její poslání pochopí každej, kdo byl v byť jen trochu toxickým vztahu.
Tohle bych dala jako povinnou četbu na základní i střední škole a pak to měsíce rozebírala. Stojí to za to.

9 27.07.2023

Tak tohle byl mazec. Vlastně snad jediná kniha, kterou prostě nemůžu ohvězdičkovat. Příčí se mi to kvůli tý neskutečný brutalitě - a to jsem si, po tom co mám načteno, myslela, že už mě jen tak něco nepřekvapí. No překvapilo. Nevím, co bylo horší, jestli ta fyzická brutalita, nebo psychická. Popisy neskutečný, jako vždy je vidět, že všemu, o čem píše, rozumí, ale tentokrát tam bylo ještě něco navíc. Nedokážu přesně popsat co. Prostě masakr vymazlenej do posledního detailu.
A hrozně cením i to, že v celý knize není snad jediná chyba. Poklona.
Edit: Když tak čtu ty komentáře To opravdu při čtení někdo stíhá přemýšlet, jestli je to reálný? Já jen otáčela stránku za stránkou a zadržovala dech!

Tohle je za mě TO nejvíc, co si můžete o výchově a o rodině přečíst. Vlastně všechno od Hermana či Haldy. A i když jsem většinu fejetonů už znala z facebooku, pořád měly co předat a pořád brnkaly na tu správnou strunu. Must read pro všechny učitele i rodiče.

6 22.07.2023

Připadá mi, že z tý knížky taky potřebuju terapeuta. Celý to nějak nepobírám - bylo to nelogický, jednání postav nebylo uvěřitelný a celej děj byl jedno velký wtf. Nemělo to hlavu ani patu a vlastně všichni v knize se chovali totálně divně. Pořád jsem se ztrácela (za což může asi i forma, jakou to bylo psaný) a ty častý gramatický chyby tomu taky nepřidaly.

1 19.07.2023

Chris Carter nikdy nezklame, i když jsou všechny jeho knihy dost podobný. Ale má tam tu obrovskou čtivost, krátký kapitoly a hlavně - ví, o čem píše. Jsou tam cejtit ty zkušenosti z oboru. Vidím tam pořád i tu velkou podobnost s Keplerem, ale miluju oba.

14 17.07.2023

Zas jsem po delší době relativně spokojená s psychothrillerem. Dost mi to tím prostředím připomínalo knihu Hlas do ticha, ale tohle bylo líp vystavěné a víc mi sedly postavy. Konec jsem tak nějak tušila, ale to mi nebránilo si knihu užít.

4 14.07.2023

Tak tohle mě hodně nebavilo a dočetla jsem to jen z nedostatku jiných knih.
Astrid mi byla úplně ukradená. A nejen ona, všechny ostatní postavy též. Nedokázala jsem si k nim vystavět vztah, vůbec mě nezajímalo co se jim dělo. Nepostřehla jsem tam žádnej dechberoucí zvrat ani nic šokujícího. Podobná zápletka už byla v tolika knihách, často i líp popsaná. No prostě nula nula nic, ani záchvěv napětí. Achjo.

2 12.07.2023

Bomba. Nebylo to tak toxic jako Twisted Love, a o to to bylo lepší. Moc jsem si to užila, pomalej rozvoj vztahu a vykreslení osobnosti Bridget i Rhyse. Taková poměrně sladká záležitost, která nepřekvapí, ale slibuju, že si ji užijete.

4 11.07.2023

Lepší než Čekanka, ale zároveň prostě takový meh. Už v téhle sérii asi nenajdu nic nového. První díly byly fajn, ale teď už se to jen opakuje.

2 24.06.2023

Je to čtivá kniha, o tom žádná. Děsivá, krutá, místy nechutná. Ale proč má proboha tolik stránek a tak moc se táhne? První polovina je neskutečná, tápete spolu s hlavním hrdinou a zadržujete dech. A v druhé polovině si často jen říkáte ať už to skončí, kam že se to vlastně může až dostat. Do jakého extrému.
To všechno ale člověk zkousne. Věc, kterou nechápu nejvíc, je ta, že u nás to není vedený jako druhej díl, zatímco všude jinde Jo? Všude jinde je pokračování a u nás jen další standalony? To mi nepřijde moc oukej.

4 17.06.2023

Provokativní. Upřímná. Tohle jsou slova, která se hodí asi nejlépe. Tak provokativní, že jsem ji skrz některé názory odložila a po roce se k ní teď vrátila. S jiným přístupem. A ejhle, fungovalo to.
Pan Beneš je kapacita, neskutečnej dříč a oddanej člověk. Oddanej svý práci. Myslím ovšem, že jako s člověkem bych s ním nevydržela, některý jeho názory mě extrémně vytáčely a jeho styl života taky není nic pro mě. Ale má mou nejhlubší úctu a poklonu za to, co dokázal a jak se k tomu staví. Pro svou práci je ten nejlepší.
Bylo zajímavé nahlédnout do oboru, o kterém jsem věděla nula nula nic. A v tomhle si hrozně cením té upřímnosti, s kterou vše popsal. A samozřejmě nesmím opomenout chytré kladení otázek pana Moravce, které dělá půlku parády.

12 13.06.2023

Konečně to někdo se slovama umí (za mě) podobně jako Jan Němec. Být to jiný téma, tak řeknu, že je to radost číst. Nádhera, vpíjet se do toho textu. Bohatý, hluboký, teskný.

11 11.06.2023

Kniha byla čtivá, ale strašně jsem se do toho zamotávala. Kdo je kdo, kdo s kým je, kdo s kým co má. Jinak ale příjemná oddechovka plná zvratů a napětí.

3 06.06.2023

Ono najednou, skrz tuhle knihu, působí Národní obrození úplně jinak. Ne tak zmatečně a nudně. Takovouhle zajímavou a zábavnou sumarizaci s trochou klepů bych potřebovala na každé období dějin.

5 04.06.2023

Jedna z těch kvalitnějších oddechovek. Parádní je rozvoj hlavních hrdinů, ten je hodně vidět, i když je to místy trochu zbrklé. Netuším, jak by ti dva spolu mohli fungovat v reálném světě, ale to u tohohle typu knih asi nikoho nezajímá.
Byly tam zajímavé myšlenkové pochody, zajímavé postavy a pěkné prostředí přímořského městečka. Jen mi to prostě nějak úplně nesedlo. Trvalo mi než jsem se začetla a zvykla si na Piper, i na to, že je všechno jaksi rychlé. Část z toho možná dělal i překlad. Ale ve finále zklamaná nejsem a vrhnu se i na druhý díl o Hannah.

5 23.05.2023

Neurazí, nenadchne. Je to velmi čtivé a Fern si zamilujete. Ale celé to téma a konec mi nepřijde jako něco nového a neotřelého. Takže jako oddechovka dobrý, ale docela průměr.

4 18.05.2023

Tohle je přesně ten typ knihy, kterou je potřeba číst v určitý náladě, jinak budete extrémně zklamaní a znechucení. A toho já se držím a funguje mi to.

Námět není nic novýho, vlastně děsný klišé - bad boy (ale, oh boy - Alex byl přesně ten typ toxickýho chlapa, kterýho byste za to youre mine v reálným světě vystřelili do vesmíru) a silná, samostatná hrdinka (můj oblíbenej typ).

Vy vlastně víte, jak to dopadne, ale tady extrémně funguje chemie, čtivost a ta bloody linka taky není úplně špatná. A body nahoru za kapitoly z pohledu Alexe i Avy!

2 15.05.2023

Meh. Tohle bylo špatný. A hodně z toho asi dělal překlad, takže se budu držet toho, že tyhle typy knížek už jen v originále (hlavně - slovní obrat jahodově blond vlasy, použitý asi 362829x).
Chvílema jsem nechápala myšlenkový pochody a co se tam vlastně děje. A posuny v ději taky občas wtf. Nevím, prostě mi to nějak nesedlo, i když se autorka snažila dát knize přesah (znásilnění, drogy, důležitost rodiny), tak mi to prostě nepřišlo dobře napsané.
Jo a ta obálka?! To je na tom snad to nejhorší. Nejenže ten chlap neodpovídá Knoxovu vzhledu, ale hlavně proboha ani věku. Děs.

4 01.05.2023