Anne Leyyd komentáře u knih

Daniel Glattauer mě rozhodně nezklamal - dokázal, že dovede napsat nejen velmi pěkný a působivý román (viz Dobrý proti severáku a Každá sedmá vlna) ale i poněkud temnější příběh, kdy jeden z dvojice dojde k naprosto scestnému pohledu na lásku.

Kniha je psaná vypravěčsky a stylisticky velmi barvitým a působivým stylem. Téměř z každé věty jde vycítit, jak si s ní autor pohrál. Nutí čtenáře přemýšlet nad dvojsmysly a objevovat popisy chování postav a situací ve velmi originálních a neobvyklých přirovnáních, která dávají příběhu nádech jedinečnosti.

Příběh není šokující tak, jak jsem čekala, že bude, ale pokud se nad tím jeden zamyslí pořádné, tak to hrůzu opravdu nažene...

4 zasloužené hvězdy. Drobná výtka za ten konec - uvítala bych jej trošku delší, abychom viděli ještě trochu více z toho "co bylo dál".

Na další knihu Daniela Glattauera se nemůžu dočkat! :-)

5 09.03.2015

Nezlomený je kniha, která mě za a) naprosto STRHLA, UCHVÁTILA, ROZERVALA NA KUSY a na konci mě zase POSLEPOVALA DOHROMADY. Příběh Louie Zamperiniho je neuvěřitelně silný a jsem si jistá, že nikoho, kdo se do něj začte, nezanechá chladným.

Pro mě osobně je pak dalším potvrzením toho, že na tomto světě se nic neděje jen tak a že tento svět „nevzniknul sám od sebe“, že ho NĚKDO musí řídit. Jsem neochvějně přesvědčená, že bez Božího zásahu by Louie nejen nepřežil, ale rovněž by nedokázal udělat to, co na konci udělal.

Laura Hillenbrandová píše tuto knihu svým nezaměnitelným stylem, kdy budete mít pocit, jako byste seděli ne vedle knihy (nebo s knihou), ale jako by vedle vás seděl někdo, kdo vám vypráví fascinující příběh, který se vám po dočtení uloží do paměti, a nikdo už vám jej z hlavy nedostane.

STRHUJÍCÍ. NEUVĚŘITELNĚ UVĚŘITELNÝ. NEZAPOMENUTELNÝ. KRÁSNÝ. KRUTÝ. LIDSKÝ. INSPIRUJÍCÍ. NEZDOLNÝ…

To jsou jen některá slova, která přes svou sílu beztak nedovedou vystihnout příběh, který se před vámi v Nezlomeném začne od 1. strany odehrávat…

6 05.03.2015

Oh, my dear...

Celá kniha byla opravdu skvělá, čtivá, milá, neuvěřitelně uvěřitelně napsaná. Když jsem byla za polovinou, tak jsem si říkala, že tohle asi opravdu nedopadne dobře. Jednak za to mohly náznaky z názorů mnoha čtenářů a pak taky to, jak příběh plynul dál.

Když jsem dočítala ke konci, tak jsem myslela, že snad prasknu zlostí směřující ke spisovatelce. Ta zlost se změnila v zuřivost poté, co jsem si přečetla poslední větu!!! GRRR!!! NESNÁŠÍM konce jako tyhle. Nesnáším je do morku kosti! Zakázala bych je - čistě proto, že čtenáři by po dočtení měli zůstat psychicky zdraví a nepoškození.

OVŠEM pak jsem si řekla, že ta "2 slova", která tam byla, budou bezpochyby ta "2 slova", která Eleanor Parkovi nikdy neřekla a tudíž jsem se rozhodla dát 5 hvězd :D Možná nelogické, ale já se s ničím míň (žádným jiným koncem) nehodlám smířit ;-)

Áááh, ok! Nedalo mi to... Však mě znáte :D Našla jsem si rozhovor s Rainbow Rowell a tady máme skvělou odpověď + naději, že se někdy v budoucnu dočkáme pokračování o Eleanor a Parkovi. Juchúúú! Hola hej! :-)

POZOR SPOILER!!!

--- --- --- --- --- --- --- --- ---

...Of course every Eleanor & Park fan wanted to know about the ending. Nikkie says, "What are those three words in Eleanor's postcard? My guess is 'Park just stop,' but I'm still hoping it's 'I love you.'" You probably don't want to tell us (unless you do?!), but maybe you can answer Julia's question: Did you always think Eleanor & Park would end the way it did?

R. Rowell: Maybe not always. But I had the ending pinned down really early in the writing process. I even had that last line—"Just three words long."

I won't tell you what the three words are, because I'm not quite done with these characters; there's still a chance that I'll write about them again someday. I will say that the three words are happy and hopeful words.

People have guessed "Park just stop" or "Leave me alone"—but if you look at Park's reaction, you know that he's happy.

"He sat up. He smiled. Something heavy and winged took off from his chest."

That's hopeful!

4 21.02.2015

Na to, jak nadšené zvěsti o knize kolovaly, jsem z ní byla nečekaně velmi zklamaná. Katie McGarry píše čtivě a příjemně, nicméně příběh sám o sobě nemá ani zdaleka takovou hloubku jako třeba série Bez naděje od Colleen Hoover. Průměrné postavy a zbytečně nafouklá zápletka.

Knihu proto doporučují spíše jako odpočinkovější četbu pro čtenáře tak od 15 let. Pokud bych Překroč svůj stín měla shrnout v co nejkratším komentáři, pak by to byl tento „neurazí, ale ani nenadchne.“

3 15.02.2015

Aliance by mohla mít následující podtext: Noční můra každého čtenáře, který má RÁD své postavy a záleží mu na nich.

A proč?

Inu... za a) styl psaní autorky v pohledu Čtyřky by se dal v jeho popisech připodobnit každé druhé hrdince z obyčejného řadového románu. Kde je ten Čtyřka, který dokázal každého ZELENÁČE SETŘÍT pár slovy? Kde je ten BOJOVNÍK neváhající se postavit proti všem a seřvat Tris na 3 doby? Stal se z něj mimózní romantik, který… ach, pro pána, Veronico! Cos to z něj udělala???!!!

Za b) děj se neskutečně vlekl! Místo detailního popisu biologických a genetických problémů jsme mohli řešit něco naprosto jiného. Ačkoliv uznávám a oceňuji píli a propracovanost, jakou tomu Veronica dala. Jenže co je moc, to je moc…

Za c) Veronica Roth alias KRÁLOVNA SE SRDCEM Z LEDU. Jeden by pochopil, kdyby zabila 2-3 postavy, ale co měl znamenat ten masakr? Bylo to vážně nutné???!!!

Za d) a konec? No, tak ten tomu nasadil korunu! Dovedete si představit, kdyby takto skončil Harry Potter, Luke Skywalker, Bruce Wayne nebo třeba Eragon? Nebylo by to na mašli? Ne na jednu! A proto mi promiňte, ale opravdu lehce pochybuji o duševním zdraví těch, kterým se tento závěr líbil. Lidi, to není normální. Jasně, máte právo na svůj názor, ale… VÁŽNĚ???

Co Veronice přičítám k dobru a co jsem skutečně ocenila, tak HLOUBKU MNOHA MYŠLENEK, které do knihy zakomponovala - například ty o odpuštění, velikosti světa, rodině, zapomnění… To bylo VSKUTKU PODNĚTNÉ a spoustu věcí jsem si z knihy vypsala.

Závěrem tedy Alianci doporučuji všem, kteří sérii Divergence máte rádi, protože nepřečíst si poslední díl je jednoduše na hlavu. Počítejte však s tím, že pokud nejste masochisté, budete nejspíš hledět na poslední stranu a doufat, že se každou chvíli probudíte z noční můry. No… neprobudíte :-(

11 02.02.2015

Tak tady nemusím váhat a dávám 5 hvězd. Nevím, čím to je, ale tyhle povídky byly přesně TÍM, co bych od Čtyřky čekala - jasný, výstižný, silný, mužský, zranitelný a odvážný pohled. A ne ten mimózní rádoby "romantik" jakým byl v Alianci. Kdyby byla Aliance psaná tímto stylem, snad bych Veronice odpustila i ten zmrsknutý konec.

Každopádně tuto knihu doporučuji všem, kteří četli sérii Divergence a mají rádi Čtyřku (což jsou doufám všichni :-)) Maximálně jsem si ji užila a jsem vážně ráda, že jsem si ji mohla přečíst.

Pro ty, co sérii nečetli bych s touto knihou počkala, protože se mohou dost špatně orientovat a špatně (nebo vůbec) pochopit některé souvislosti.

Hm, jen tak MIMOCHODEM - někteří kluci přinesou holce kytku, jiní jí složí básničku, další ji vezmou do kina nebo bruslit... A co Čtyřka, dámy? Ten vás vezme do krajiny strachu - no není to originální? Vážně vím, proč ho mám ráda :D :-)

12 30.01.2015

Nejdřív jsem myslela, že A. K. Ryan přetrhnu, protože TAKOVÝ MEGA ŠOK jsem už dlouho nezažila, ale... UFF!

Perfektní zakončení série. A mé vřelé doporučení všem, kteří máte rádi příběhy z vesmírného prostředí. Skvělá série s tak lidskými hrdiny, jakou jsem snad ještě nečetla. Jsem vážně nadšená! :-)

26.01.2015

První dočtená kniha v novém roce a hned v TOP 2015 :-)

Knihou jsem byla velmi příjemně překvapená a rozhodně se těším, až si ji za pár let přečtu znovu. Vřele vám ji doporučuji, především těm z vás, kteří se nebojíte u příběhu přemýšlet a hledat v něm kromě děje také skrytá poselství, významy a symboly.

Velmi se těším, až si od G. K. Chestertona přečtu další díla. Jsem si jistá, že stejně jako tato kniha mě ani ty další nezklamou.

Jinak více v recenzi: http://zefill.blogspot.cz/2015/01/muz-ktery-byl-ctvrtek-recenze-na-knihu.html

1 10.01.2015

Za sebe dávám čtyři hvězdy. První polovina knihy se mi moc líbila, bylo to skvělé - velmi realisticky napsané, i co se týče odborného ošetřovatelského hlediska. Nicméně potom... ehm, musím přiznat, že mě vývoj příběhu poněkud zklamal. Bylo to celé opravdu velice dobře napsané, ale osobně nemám ráda, pokud se příběh "vyřeší" tak, jak se zde "vyřešil".

Vůbec nelituji, že jsem si knihu přečetla a to i přesto, že mě konec docela zklamal. Ale někoho jiného třeba zase může nadchnout - tím jsem si jistá :-)

1 01.11.2014

Velmi povedený a odpočinkový příběh s upíří tématikou. I přes podobnost se slavnou Twilight ságou se mi Dvě zrcadla líbila mnohem více. Kate i Joshe jsem si oblíbila vcelku rychle, a ačkoliv bych ocenila trochu pozvolnější rozjezd jejich vztahu, nemůžu jinak než dát 4 hvězdy. Především za velmi čtivý a příjemný styl psaní, jímž ho Karolína Limrová čtenářům podala.

Pokud chcete romantiku s kapkou nadpřirozena, rozhodně neuděláte chybu, když si Dvě zrcadla přečtete ;-)

3 28.10.2014

Pekáč buchet je (pro mě) zatím nejlepší kniha od Kateřiny Petrusové. Nepostrádá příjemný a milý humor, skvělé postavy, které si záhy oblíbíte, pěkný příběh a nečekaný konec, který vám rozhodně nebude stačit.

Vřele knihu doporučuji těm z vás, kteří hledáte něco pěkného k odpočinku a pobavení. K podzimnímu čtení najdete těžko něco lepšího :-) A ode mě kniha získává 5 zasloužených hvězd!

4 25.10.2014

Tak toto bylo jedním slovem PERFEKTNÍ!!! Nikdy bych nečekala, že mě kniha s podobnou anotací tak šíleně dostane. Neskutečně příjemný styl psaní. Zajímavý, milý, velmi vtipný, romantický ALE bez trapností a klišé, napsaný příběh, který jsem si zamilovala už během čtení Prologu. Skvělé postavy, které si nešlo neoblíbit již během pár stránek.

Od čtení se opravdu dalo jen těžko odtrhávat a hmmm... ano - s konečnou platností potvrzuji, že mám naprostou slabost pro muže, kteří se jmenují Aaron. ACH JO! :)))

Bez nejmenších pochybností doporučuji všem, kterým se líbí romantické příběhy, které jsou uvěřitelné a mají hlavu a patu, postavy se chovají racionálně a držíte jim pěsti jako o život a prostě... dokud nedočtete, nemáte klid :-)

4 26.09.2014

Pokud tuto knížku berete spíše jako atlas než něco jako "příběh", tak nemůžete dát jinak než 5 hvězd, protože fantazie J. K. Rowlingové je prostě fenomenální :-)

I když musím říct, že bych ocenila (a užila si knihu ještě více), pokud by v ní bylo více ilustrací zvířat, než jen těch pár, ale to je detail... :-)

4 08.09.2014

Knihu vám doporučuji všemi deseti! Máte-li rádi fantasy s příměsí tajemna, duchů, romantikou a opravdu velmi pěkným psychologickým vývojem postav stejně jako s do detailu propracovaným a vypilovaným světem - rozhodně Kostičas zařaďte na to-read seznam ;-)

Styl psaní Samanthy Shannon mi sedl naprosto perfektně a já si užívala a hltala každou stranu. Nejvíce jsem ocenila, jak vše dokázala spojit do komplexního, propleteného, ale perfektně fungujícího celku, po jehož dočtení zůstanete zírat a budete chtít jediné… - The Mime Order aneb 2. díl :-)

Začátek je trochu náročnější, ale pokud budete v silné spolupráci se slovníčkem pojmů, který je vzadu, nebude tápat tolik a tak dlouho + navíc jak se do děje ponoříte, brzy přestanete vnímat, že sem tam pojmu nerozumíte. A pak už ani nebudete vědět jak a budete se chytat všude ;-)

Bezvadná psychologie postav. Především Strážce a Paige, kdy jsem opravdu JÁSALA nad tím, že si Samantha dala tu námahu a neodflákla tu psychologii, na které to všechno stojí :-)

Po dočtení putovala Samantha Shannon do mých oblíbených autorů a Kostičas do oblíbených knih + knih, které jsem si musela pořídit do vlastní knihovny. Ještě pořád nad ním váháte? :-)

2 06.09.2014

Pěkný krátký návrat do světa drakií. Na novelu to bylo pěkně, čtivě, svižně psané - přesně jak by být mělo. Za sebe ale určitě preferuji příběhy, které jsou složitější a propracovanější. Ovšem jak říkám, tak na novelu dobré a 4 hvězdy zasloužené :-)

Určitě doporučuji těm, kteří četli sérii Drakie.

1 30.08.2014

Velmi ráda bych VŠECHNY UPOZORNILA na fakt, že nakladatelství CooBoo nejenže do knihy nevložilo věnování od Tahereh Mafi, která Ignite Me věnovala čtenářům, a také Poděkování na konci - ALE především do knihy NEZAŘADILI poslední 2 KAPITOLY!!! Díky kterým dostává závěr DIAMETRÁLNĚ odlišné rozměry!!!

Pokud si je chcete přečíst aspoň v angličtině, tak můžete třeba zde:
http://www.freebestbook.net/Romance/ignite_me/68.html

CooBoo podalo již také vysvětlení a na jejich webu můžete najít kapitoly v češtině: http://www.cooboo.cz/doporucujeme/dobrodruzstvi-s-rozohnenou

Díky tomuto zjištění jsem taky překopala komentář. Páni! Já jsem ta ŠÍLENĚ NAS... ŠTVANÁ!!!

--- --- ---

Tak jsem dočetla… a… opravdu se snažím NĚKDE NAJÍT… slova nebo aspoň pár písmen, která by mi pomohla zaznamenat, JAK se cítím. To se snad ani popsat nedá!

V první řadě jsem DĚSNĚ NAŠTVANÁ, ze 2 důvodů:
1. PROČ jde všude dát JEN 5 hvězd? PROČ? To je TAKOVÁ URÁŽKA této série!!!

2. Nakladatelství CooBoo - vážně díky! Já byla tak naštvaná na Tahereh, že to ukončila tak, jak to ukončila, ale přitom… ten konec, který ONA napsala, a VY jste tam NEDALI!!! AGRRR! Takhle naštvaná jako dneska jsem ještě NIKDY nebyla!!! NEVYDAT 2 KAPITOLY! NEUVĚŘITELNÉ!

Tato série se bez těch nejmenších pochybností řadí k těm zcela NEJLEPŠÍM dystopiím i knihám, jaké jsem kdy v životě četla. Tahereh Mafi je naprosto GENIÁLNÍ Spisovatelka, díky jejímž slovům ve vás příběh začne ožívat tak NESKUTEČNÝM způsobem, až nechápete, že je to možné. Tyto knihy prostě samy žijí. Její styl psaní je bezkonkurenční, velmi intenzivní, hluboký. NENÍ PRO LENOCHY, protože si MUSÍTE namáhat mozkové závity, abyste pochopili, co se tím snaží říct. I když nutno přiznat, že v tomto díle už těch přirovnání bylo méně, ale o to více jsem si jich vážila...

Příběh jako celek je… SKVOST, BOMBA, ZCELA NEČEKANÝ VÝVOJ A ROZUZLENÍ, které by vás nenapadlo ani za milion let. Jo! Teď všichni ruku na srdce, přátelé - všichni jsme po přečtení Roztříštěné byli jasnovidci a „prostě jasně věděli, jak tohle dopadne“, že??? A nyní, milí zlatí? Po Ignite Me? To jsme byli IDIOTI, co? :D A pokud někdo tvrdí, že to věděl? Kecy, kecy, ježek v kleci!

Postavy byly naprosto perfektně vykreslené. Juliette, která se ze zlomené dívenky s proškrtanými myšlenkami (jak velmi trefně poznamenala hanjana) postupně vypracovala na ROZHODNOU dívku, která ví, co chce a JDE si zatím.

Kenji, jehož optimismus, nadhled, humor, sarkasmus, přátelství, síla i nakopávání zadků (psychických i fyzických) těch správných postav VE SPRÁVNÝCH CHVÍLÍCH, dodaly příběhu neuvěřitelnou reálnost, nezapomenutelnost a byly milé - zkrátka kdo nemiluje Kenjiho, měl by si zajít na psychiatrii.

Adam, ze kterého se stal… (z dobrého kluka v Roztříštěné) … no, hm, jak to jenom říct? Něčím, co má 5 písmen, začíná to na D a končí L. Nebo taky ostrov, na kterém žije Škyťák s Bezzubkou. K tomu snad netřeba více dodávat. Ale jen tak mezi námi… ještěže tak! :-)))

James - zlatý James. Opravdu každá scéna s ním byla zlatá :-)

Další charaktery byly taky bezva, ale nejvíc mi prostě utkvěly v hlavě tyto. Bojíte se, že jsem na někoho zapomněla? :-) Ale kdepak! Jen si (jako vždy) nechávám nejlepší na konec.

W A R N E R - já… já prostě NEVÍM, co mám říct! Ale něco zkusím…

1. Warner byl (NE JE! JE A POŘÁD BUDE!) jednou z těch nejreálnějších postav, které jsem kdy v hlavě měla a mít budu. Tak, jako jeho postava opravdu v mé mysli ožila, neožila ještě nikdy žádná. Nepředvídatelný. Překvapivý. Otevřený a upřímný stejně jako uzavřený a tajnůstkářský. Vždycky svůj. Nikdy se nedalo odhadnout, co řekne nebo udělá. Nikdy.

2. Vážně ho MILUJU. Ale ne tím na palici postaveným uječeným způsobem, že bych omdlela, kdyby kolem prošel. To tedy prrr! Ne, miluju ho proto, že byl tak… BOHATÝ. Bohatý ve svých citech, myšlenkách, jednání a příčinách jednání. Miluju na něm jeho odvahu, skromnost a disciplinovanost. Miluju způsob, jak miloval Juliette, jak se k ní choval (až na pár seků v Roztříštěné, ale nikdo není dokonalý, že?). Miluju hloubku jeho povahy a lásku k další postavě (kterou tady nebudu jmenovat) a jeho zarputilost o ni bojovat.

3. Dlužím mu VELIKÁÁÁNSKOU omluvu. Vážně mě moc mrzí, že jsem byla tak krátkozraká a tak šmahem ho odsoudila. Myslím, že mě (a asi spoustě dalších) dala Tahereh pěknou LEKCI v tom, jak se díváme / nedíváme na druhé a jak se můžeme NESKUTEČNĚ SEKNOUT.

Vážně jsem ho v Roztříštěné nesnášela, ale ve Zlomené jsem… se do něho postupně zamilovala „tak, jako když člověk usíná: pomalu a pak“ v Ignite Me „najednou docela.“

Stačí vám to TAKHLE, abyste aspoň NÁZNAKEM pochopili, CO se ve MĚ během četby odehrávalo? :-) Doufám, že ano. Po přečtení anglických posledních 2 kapitol jsem měla v očích slzy, protože TAKHLE se má UZAVŘÍT ÚŽASNÁ série! JÉÉÉJ! THE BEST END EVER!

Jen tak mimochodem: Veronica Roth by si z Tahereh mohla (A MĚLA!) vzít příklad!

Takže… pokud jste došli až sem, vážně díky za váš čas! Mohla jsem to zkrátit, ale NECHTĚLA jsem, protože tahle kniha si zkracování CHVÁLY nezaslouží. Pokud jste se zasekli u Roztříštěné, nebuďte hloupí a dočtěte Zlomenou i Rozohněnou, protože z obou (především tohoto) dílu, si sednete na své pozadí.


ZAJÍMAVOST - MOŽNÝ SPOILER:

Všimli jste si (nebo došlo vám), že na originálních obálkách, byl vlastně na KAŽDÉ z nich metaforicky přítomný Warner? :-)

26 29.08.2014

Na oddech vám tento komiks DOPORUČUJI všemi deseti. Skvělé do vlaku na kratší vzdálenosti, k doktorovi do čekárny. Určitě se pobavíte a na chvíli zapomenete na okolní shon.

Za sebe jsem očekávala od příběhu ještě „něco víc“, jinak jsem ovšem spokojená a s klidným srdcem dávám 4 hvězdy.

Kresby a celkové zpracování se mi velmi líbily a opravdu nemám co vytknout. Detaily, život kreseb i pestrost...

3 13.08.2014

Vzdávám to. Končím. Tohle prostě NEFUNGUJE. Opravdu jsem se do toho snažila začíst, přetrpěla jsem 50 stránek, ale prostě to NEJDE. Nic se tam neděje!

Styl autorova psaní je sice víceméně příjemný, vůbec není špatný, ale zkrátka jak tam není pořádný děj, tak se k tomu dokopat nedokážu. Jindy bych měla knihu s tímto počtem stran přečtenou max za 2 dny a tuhle už čtu / nečtu víc jak 5 dní! Což je pro mě známka, že začínám číst jen z donucení.

Sledovat to, jak se Miyuki prochází po pláži, chodí sem tam do hospody, kýchá a to je místy protknuté příběhem o životě nějakého člena vesnice... Ne! Fakt ne.

Poetičnost příběhu nechybí, ale můj styl to zkrátka není. Přečetla jsem si poslední kapitolu a vůbec nelituji, že jsem se čtením sekla.

Nehodnotím a doporučuji těm, kterým nevadí nemastnost neslanost příběhu a poetičnost děje. Pokud máte rádi dobrodružství nebo aspoň NĚJAKOU jakž takž zápletku, tak po Zlatu nesahejte.

Nejprve jsem se do knihy nemohla začíst, ale když se mi to po půlce podařilo, velmi jsem si knihu (stejně jako hrdiny - především Josie) OBLÍBILA.

INTELIGENTNÍ kniha, která vám poskytne zase jeden z dalších pohledů na lásku, který je netradiční právě díky Josie.

Doporučuji těm z vás, kteří máte rádi chytré, vtipné, milé knihy a nemusíte přehršel romantiky. Najdete ji až skoro ke konci. A vy, kteří se naopak v romantice vyžíváte, po této knize také zkuste sáhnout, mám za to, že vás nezklame ;-)

1 09.08.2014

Zajímavý příběh, který NEPOSTRÁDÁ CIT a to i přesto, že jde někdy „o krev.“

Andrew Fukuda rozhodně dokázal, že má smysl pro DETAIL, s nímž vybavil Hon od začátku do konce. Ačkoliv je 1. část knihy spíše popisnější a vysvětlovací, 2. část je nabitá akcí, napětím i něžnými emocemi. Konec je nečekaný, napínavý a rozhodně nutí část dál.

Knihu doporučuji čtenářům tak od 14 let. Žádného výslovného masakru ani nechutných scén, u kterých by se vám chtělo zvracet, se bát nemusíte. Konec je NERVYDRÁSAJÍCÍ a rozhodně nutí číst dál. Za sebe se nemůžu 2. dílu dočkat.

1 07.08.2014