Anasa komentáře u knih

Včera jsem dočetla, škoda. Knížku jsem přijala bez výhrad, jen s otázkou: Proč je pro děti a mládež? Na rozdíl od jiných fantazy jsem si tady totiž užívala nejen příběh, ale i styl, jazyk a nové, neotřelé nápady. Navíc autorka ponechává dost prostoru pro vlastní fantazii, nesnaží se všechno za každou cenu vysvětlit. Je to prostě KOUZLO. Mám pocit, že je to trochu jako s Malým princem - každý si přečte příběh, každý si z něj něco jiného vezme a odnese.

3 22.12.2018

Přečteno ze dvou důvodů - jednak jsem několikrát na název narazila jako na klasiku, kterou by bylo dobré znát, jednak jsem ji vzala jako knihu zmíněnou v jiné knize. Zcela souhlasím s předešlým hodnocením: Kniha byla čtivá, ale v dnešní době byly postavy a názory už k pousmání. Vzhledem k tomu, že jsem měla nejnovější vydání, kde jsou spojené oba díly, přečetla jsem oba. Druhý díl je naivnější a daleko moralističtější, než první, ten opravdu ke čtení nedoporučuji.

1 18.11.2018

Je to jednoduché - dvakrát nevstoupíš do téže vody. Už mi zkrátka není dvanáct, abych Minehavu hltala tak jako kdysi třeba Hrdinu Nika. Nicméně se četla dobře a určitě bych dala nejméně čtyři hvězdičky. Závěr to však jednoznačně zhoupl k horšímu hodnocení. Tak zjednodušeně podané vysvětlení, jak došlo k převratným změnám v rodových tradicích už jsem nestrávila.

1 20.10.2018

Trochu jsem váhala s hvězdami. Hordubal se mi líbil, vracet se k němu asi nebudu. Děj jsem samozřejmě znala, ale ne dobře. Znala jsem Polanu tak, jak ji vidí vesničané - zlou, chamtivou poběhlici. Ani jako matka nestála za nic. Na druhou stranu jsem při četbě pochopila, že tak černobílé to nebylo. Muž je osm let pryč a z toho pět let nepíše? Žije? Má jinou? Vrátí se? A život ubíhá ... Nemám si ho zařídit jinak? Dobře to Čapek načrtl, je to podnět k přemýšlení, nejde jednoznačně litovat a jednoznačně soudit. Tak nakonec přece jen za pět hvězd.

5 17.09.2018

Nebudu hodnotit nijak převratně: Četlo se dobře, děj plynul rychle, přicházely stále nové události, napětí nepolevovalo. Vyhovoval mi chronologický děj, žádné vnoření do mysli zrádce. Opačné vnoření se do mysli hlavních postav by bylo na místě, např. Barbarič se měnil jak mávnutím kouzelného proutku. Tortura mi vadila, velmi vadila. Zřejmě se autor spolu se Steinem domnívá, že je to nejlepší způsob, jak se dobrat pravdy. Skutečná historie nás ale přesvědčuje, že o svých skutcích častěji řada nevinných lhala.

3 09.09.2018

Dost dlouho jsem si myslila, že to nedám. Nesnášela jsem Lady i Macbetha, nestrávila jsem ten rychlý sešup osobnosti ke dnu. Zapojení drog chápu, protože jiný mozek než ovlivněný drogami by se snad nemohl takhle poddat. Nakonec jsem to zvládla, dokonce i se zájmem, přestože konec budil úsměv. K Shakespearovi se hodil, k Nesbovi ne.

2 27.08.2018

Nebudu zapírat, že kniha se četla lehce, ale tak nějak to byla spíš červená knihovna než detektivka. Pokud mi něco zamotalo hlavu, tak to ani tak nebyla zápletka jako příbuzenské vztahy mezi postavami s ruskými předky. V tom, kdo je čí babička nebo bratranec jsem se poměrně rychle ztratila. Navíc vtip a rozhovory jenotlivých postav byly jak švihnuté přes kopírák. Vyslovená oddechovka.

23.08.2018

Po knížce jsem sáhla pouze kvůli čtenářské výzvě, zdála se mi vhodná do šuplíčku Kniha o jídle. Lépe jsem si vybrat nemohla! Láska a milostné trable se tu zdály odsunuté na okraj, v popředí byl olivový olej, rajčata a těstoviny. Vše v lákavých kulisách Florencie a zeleného Toskánska v pozadí. Musím říci, že pro léto je to čtení lákavé a inspirativní. Jen si autorka mohla odpustit poradenský epilog, vžyť v knize už vše nenásilně řekla.

2 19.08.2018

Sáhla jsem po starší autorce a byla jsem odměněná tím, že se zase jednou detektivka nezvrhla v thriller. Zůstalo u klasického pátrání, po první vraždě následovala další, bylo o čem přemýšlet. Jamesová dost času věnuje popisům míst, někdy je to příliš zdlouhavé, ale nesklouzává až k nudě. Co mi trochu vadilo, bylo malé rozlišení sestřiček v zácviku i vrchních sester. Občas jsem se ztratila ve jménech. Celkově příjemná kniha, která se dobře četla.

4 19.08.2018

Těšila jsem se, až se ke knížce dostanu, ale přestože se mi líbila, úplně jsme spolu nesouzněly, četla jsem pomalu, zdála se mi zdlouhavá. Taky jsem ji nestihla dočíst před odjezdem na dovolenou, a proto jsem ji nakonec odložila a do kufru jsem si sbalila jiné knížky. Stín větru s posledními sto nedočtenými stánkami zůstal doma. Počkal na mne a konec, ve kterém se všechny nitky spletly a uzavřely, mne už nepustil.

1 01.08.2018

Čtivé od samého začátku, napínavé, ale ne zase nervy drásající. Navíc mě příběh průběžně nutil k vymýšlení řešení - vůbec nevadilo, když se ukázalo, že jsem s nimi vedle. Prima knížka pro letní večer.

2 01.08.2018

Stylem mě knížka chytla od první stránky. Osten zklamání jsem ucítila, když se vystřídaly vypravěčky. Pak mi to ale začalo vyhovovat - každá vypravěčka měla co říci, každá měla jiný pohled na věc a osvětlila jinou část skládačky. Postupně odkrývaná pravda se mi líbila, dílky postupně začaly zapadat na své místo. Konec byl šťastný a asi by se mi zdál až příliš šťastný, kdybych to všem třem ženám tolik nepřála. Zvláště Velké. Mně se totiž nezdála krkolomná zápletka, mně se zdála neuvěřitelná osobnost ženy, která se od patnácti rve s osudem tak jako ona.

3 29.06.2018

Když jsem si po vytvoření profilu ukládala přečtené knihy, nemohla jsem si vzpomenout, co všechno jsem z Gardnera četla, a nepoznala jsem to ani z informací o knize. Přišlo mi to podobné, splývavé. A tak je tomu i s tímhle příběhem. Nejprve mne zaujal, pak mne občas začaly nudit některé promluvy a vysvětlování, nakonec jsem žasla nad krkolomnými závěry. Osoba v pozadí mne sice napadla dost brzo a trefila jsem ji, ale konstrukce příběhu mi přišla násilná. Knížka, na kterou brzy zapomenu.

11.06.2018

Dočetla jsem asi před týdnem, ale přemýšlela jsem o hodnocení. Knížka je určitě výborná, mne však nejméně do poloviny rozčilovala Elena. Její zaslepená láska a chování k dcerám z ní pro mne udělaly velmi nesympatickou hrdinku. V té době bych dala příběhu sotva tři hvězdičky. Pak se vše zlomilo, Elena nabrala dech. Z vypravování o životě přítelkyň však už moc nezbylo. Ze zralých žen se velmi rychle staly ženy staré a Elena to poklidně komentovala. Vyprávění se změnilo v epilog, v němž se všechny linky uzavřou.

1 02.06.2018

Sáhla jsem po knize kvůli přirovnání k dílu Agathy Christie. Doufám, že se neobrací v hrobě! Nejprve se knížka tváří jako detektivka - záhada, omezený počet pachatelů, to mě ještě celkem zaujalo. Pak přechází ke krotkému thrilleru. Ani hrdince člověk nemůže moc fandit - alkohol, záchvaty paniky, prášky, neví, co chce ve vztahu ani v práci. Původně jsem váhala mezi dvěma a třemi hvězdičkami, ale zjistila jsem, že klady vlastně nenacházím

2 19.05.2018

Už léta se hlásím k tomu, že mám ráda dílo Agathy Christie, takže jsem nakonec sáhla po její současnici, o které jsem si přečetla, že píše obdobné příběhy a její hrdinku, slečnu Silverovou, přirovnávali ke slečně Marplové. Tak to ani omylem. Spíš mi celá kniha připomínala romány pro dívky z první poloviny století. Zrušené zásnuby, oslovování drahá, drahoušku, náměsíčnost. Postavy černé a bílé, padouch byl takový padouch, až byl směšný. Knížka patřila do série Případy slečny Silverové, ale slečna Silverová tam byla jaksi navíc. Zkusila jsem, po další knize této autorky určitě nesáhnu.

06.05.2018

Dobrá detektivka - brzo směřuje čtenáře k určitému závěru, ale jak se ukáže, závěr rozhodně není zřejmý a jednoznačný.

2 05.05.2018

Vlastně můj první komiks, který jsem četla v dospělosti. Syn usoudil, že bych se měla v rekonvalescenci pobavit. A Calvin a Hobbes mě skutečně pobavili, občas jsem se smála nahlas. Možná mám jen jeden problém. Zařadila jsem si ho do Čtenářské výzvy mezi knihy žánru, který běžně nečtu - ale asi ještě po některém dalším dílu sáhnu.

3 26.04.2018

Právě jsem přidělila tři hvězdičky, ale uvažovala jsem i o dvou. Začala jsem číst s tím, že už znám schéma Brownových knih, ale to vůbec nevadí, protože se čtou samy. Nadšení mne velmi rychle opouštělo. Ačkoli se stala vražda, přišlo mi, že se vlastně nic neděje. Poměrně rychle jsem si vydedukovala další postup i to, o co vlastně jde. Pak jsem četla spíš proto, abych si potvrdila své domněnky. Tak z osmdesáti procent vyšly, takže mne Brown ani nepřekvapil.

5 01.04.2018

První třetina knihy mi přišla zdlouhavá a nezajímavá, uvažovala jsem o tom, že ji odložím. Pak jsem se konečně začetla. V celé knize mi vadily průběžné poznámky, které odkazovaly na budoucí děj, tedy věty typu: Tehdy jsem si nemyslel, že je to důležité. Tento typ odkazů mi vadí. Příběhu by rozhodně prospěl rychlejší spád.

01.03.2018