Alma5 komentáře u knih
Zajímavé informace, ovšem naprosto nevhodné pro hypochondry. Většina knihy obsahuje příběhy pacientů a zkoumání psychických příčin jejich nemocí, které tam pochopitelně vždy jsou. Člověk se zde dočte o dosti podrobně o příšerných chorobách, o kterých dosud nevěděl, nebo jenom okrajově a zároveň může bádat, kterou neblahou vlastnost má společnou s těmi nemocnými lidmi.
Nejpřínosnější pro mě byla kapitola nazvaná "síla negativního myšlení", kde jsou pěkně popsána úskalí myšlení "pozitivního":
"...Příliš často jsem v průběhu paliativní péče mluvil se sklíčenými pacienty, kteří se svěřovali, že je rakovina úplně zaskočila. Vždycky jsem byl optimista a myslel pozitivně, řekl mi jeden čtyřicátník. Nikdy jsem se nepoddával pesimistickým myšlenkám. Proč bych zrovna já měl dostat rakovinu? Jako protijed na smrtelný optimismus jsem mu navrhl sílu negativního myšlení. Samozřejmě to myslím ironidky, dodal jsem rychle. To, v co skutečně věřím, je síla myšlení. Jakmile upravíme toto slovo přídavným jménem pozitivní, vylučujeme tím ze svého života ty součásti reality, které považujeme za negativní. Právě takto, zdá se, funguje většina lidí hlásících se k pozitivnímu myšlení. Skutečně pozitivní myšlení začíná tím, že zahrneme veškerou svoji realitu. Vede jej jistota, že dokážeme čelit plném rozsahu pravdy, ať už je jakákoliv. Jak poukazuje doktor Michael Kerr, nutkavý optimismus je jedním ze způsobů, jak držet na uzdě svoji úzkost a vyhýbat se konfrontaci s ní.".....
Nenáročná, poněkud černohumorná bláznivina na odreagování. Bohužel druhá polovina knihy byla už tak moc rozvleklá, že závěr knihy byl už hlavně úlevou, že to konečně nějak dopadlo a je konec.
Knihu jsem dostala už před delší dobou a je pro mně příjemným překvapením. Mám ráda tenhle typ detektivek, kde neteče krev proudem a kulky vzduchem nelétají, jako bonus s podivínským detektivem.
(SPOILER) Jak neobyčejně ponuré čtení. O to více, že autorka se patrně kromě let padesátých inspirovala režimem v Severní Koreji, kde ten režim stále trvá. Tomu ani šťastný konec nešel vymyslet...
Opravdu zajímavý příběh, o to více, že o historii Koreje a Korejců jsem neměla vůbec žádné povědomí. Zatímco ze začátku postupuje děj v čase dost pomalu a osud hrdinů je podrobně popsán, ke konci knihy už se tolik podrobností nedozvíme. Některé postavy se objevují a beze stopy zase mizí, asi měly posloužit k ilustraci různých dějů ve společnosti. Jinak jsem celou dobu myslela, že knihu psal muž, popisů různých poprsí bylo v knize vskutku mnoho :)
Námět knihy je zajímavý, bohužel se mi kniha zdála příliš nudná, abych jí přečetla celou. Po první třetině jsem proti svému zvyku přečetla rovnou konec.
Příjemné překvapení čtenářské výzvy, bez níž bych po knize určitě nesáhla. Zážitky z putování celé rodiny jsou opravdu dobrodružné.¨Jak to bylo se Slávkem dál se můžeme dočíst v knížce Rusanda na větvi, úplně pozitivní to však není.
Kdybych ji neměla půjčenou z knihovny, tak by to byla taková věčná kniha. Kdykoli ji člověk otevře, vždy najde podnět k zamyšlení.
"Žáci seděli na břehu řeky.
Když spadnu z břehu dolů, utopím se?
Ne, řekl Mistr. K utonutí nedojde tím, že člověk spadne do řeky, ale tím, že v ní zůstane."
Tato kniha rozhodně není pouze o zlepšení zraku, ale o "seberozvoji" celého člověka. Autor má zvláštní styl, nic pro jemnocitné povahy. Obzvlášť s pasážemi o lenosti nelze než souhlasit.
Opravdu krásný román, u této autorky asi člověk nešlápne vedle. Obzvlášť se mi líbil motiv zahrady, tu bych ráda navštívila...
Zábavná četba na dovolenou, líbily se mi i ty vlastivědné vsuvky.
Kniha se mi líbila mnohem více než předchozí díl, hlavně kvůli naprosté nepředvídatelnosti děje a podnětům k zamyšlení. Jsem zvědavá co autor vymyslel v posledním díle.
Knihu jsem oprášila po možná dvaceti letech a nyní se mi líbila mnohem víc než v mládí. Je s podivem, jak autorka dokázala vše popsat s humorem, obzvlášť když si člověk uvědomí jak to bylo doopravdy s jejím skutečným manželem. Nicméně od této autorky je moje nejoblíbenější ta kniha z tuberkulózní léčebny :)
Velice krásný a silný příběh,který mi stále zůstává v paměti. Vše další již napsali čtenáři přede mnou.
(SPOILER) Po přečtení celé série můžu být těžko otrávená ještě více. Závěr mi zkazil celý zážitek z četby. Jsem sice takový jednoduchý čtenář, který má rád konce uzavřené a zároveň pěkně popsané, jak to dopadlo se všemi postavami, ale tuto vadu bych pominula. Ale vítězství zákeřného a podleho "vlka v rouše beránčím" prostě nemůžu strávit.
JInak si stejně myslím, že je to sci-fi pro ženy (a nevím kolik žen tento žánr vůbec čte), protože se tam stále řeší nějaké pocity, pořád někdo někoho nenávidí atd. , o to méně je tam akčních scén. Toto celé mi vlastně líbilo, i celý ten promyšlený houbami prolezlý svět. Jen ten závěr :(
Lituji, že jsem se odhodlala k přečtení této knihy, případně že jsem ji neodložila hned na začátku. Silný příběh to nepochybně je, ve mně zanechal pouze silně depresivní pocit, což bylo nepochybně umocněno podivně syrovým a nezúčastněným stylem psaní. Nemyslím, že bych od této autorky chtěla kdy přečíst jinou knihu. .
Velmi zajímavé. Autor (nebo Duch) má zcela odlišný názor na příčinu mnoha nemocí oproti klasické, ale i alternativní medicíně. V dietách se nevyznám a ani je nepraktikuji, ale z té doporučované zde (ovoce a zelenina) mám jaksi lepší pocit oproti těm bílkovinovým směrům, které jsou teď v kurzu.
Velice zajímavé a podnětné čtivo. Líbilo se mi, že přestože je p. Kolář veskrze racionální (žádné čakry, energie atd.), tak jeho přístup k pacientům je celostní. Kéž by takto uvažovalo více lékařů, líbilo by se mi více, kdyby mi byl naordinován tělocvik namísto prášku...
Je to příjemné čtení a dozvěděla jsem se spoustu zajímavostí. Jenom jak už zde bylo zmíněno, chyběla tam nějaká pasáž o seznámení s manželem, od aupair k svatbě a porodu tam byl trochu náhlý přechod.
Od bestselleru jsem čekala něco více strhujícího, minimálně do poloviny knihy jsem byla v pokušení jí odložit. Přitom zápletka byla netradiční a zajímavá. Druhá polovina už byla lepší a konec se mi líbil.