Alma5 komentáře u knih

Tak toto byla výborná kniha. Je pravda, že je probráno bydlení a domácnosti hlavně z Británie a USA, ale i to je velmi zajímavé. Navíc se Bill Bryson nezaměřuje jenom na bydlení, ale zabíhá i do mnoha dalších oblastí, bavily mně hlavně osudy různých neznámých, ale historicky pozoruhodných lidí.

Pokud to tak lze říci, tak se mi kniha líbila, bylo tam pro mně přesvědčivě popsáno, proč se hrdinka knihy obejde bez dětí. I když bych řekla, že zrovna tato žena by byla dobrou matkou. A její matky mi bylo celou dobu líto (že nebude mít vnoučata) ...

U knižních rozhovorů mám vždy pocit, že to bude kniha přístupná "prostému člověku", kdy tazatel klade moudrému muži jednoduché otázky, aby čtenář věci postupně porozuměl. Tak to se zde rozhodně nepotvrdilo, zhruba do poloviny knihy jsem měla problém rozumět otázkám, natož odpovědím, byla jsem ztracena ve spoustě filozofických a vědeckých výrazů. Druhá polovina už byla trochu stravitelnější, takže nějaké zajímavé informace jsem se nakonec dověděla...

Tuto knihu jsem četla až skoro jako poslední z těch, které byly od autorky v češtině vydané (škoda, že nejsou dostupné všechny). Nejdřív se mi zdála trochu slabší než by předchozí, ale došlo mi, že zde je hlavní příběh ženského přátelství, který je zrovna zasazen do historie (z doby, kdy být ženou bylo opravdu hrozné).

Je samo o sobě pozoruhodné, že název Bezceler mají hned čtyři knihy.... Tuto jsem vybrala pouze na základě mnoha výborných hodnocení... se kterými se nemohu ztotožnit. Mudrování tohoto typu mě vůbec nezaujalo, o ilustracích ani nemluvě. Lépe to za mě vystihla v komentáři uživatelka Ctv...

Knihu jsem vybrala v knihovně podle pestré obálky. Podle ní jsem čekala, že se bude jednat o osobní příběh autorky, případně i s nějakou veselou vsuvkou. Koneckonců je pozoruhodné, když se někdo z nevěřící rodiny rozhodne pro židovství, a to nejenom jako řadový člen... Toto očekávání se nenaplnilo, v knize se jedná o přehled židovských tradic, svátků a také kapitoly o ženách, které se v judaismu nějak prosadily. Takže to nakonec bylo i tak celkem zajímavé.

Velmi autentické čtení... Předtím jsem četla knihu Mileny Lenderové o životě žen v 19. století, a náhodně se ke mně dostala i tato kniha, které o tento život přibližuje v přímém přenosu. V deníku se objevují i některé historické události, ale většinou se řeší rodinný život. Zaujaly mne třeba popisy počasí, i tehdy byly různé výkyvy, studená jara a teplé podzimy, ale zjevně bylo celkově mnohem větší zima . Naopak se v knize neřeší příliš domácích prací, zjevně je i v horších časech vykonával personál...

Historie v této podobně mně opravdu bavila, přitom ve škole byl pro mně dějepis jeden z nejhorších předmětů. Uvítala bych další díl o dalších, třeba i méně známých osobách.

Tak toto bylo opravdovu "psycho". Všechny příběhy jsem četla s napětím, jak to dopadne. Nejvíce na mně asi zapůsobil třetí příběh ke zdravotnictví. K doktorovi chodí někdy asi každý, když si představím kolik zdravotníků podobně smýšlí.. radši na to nemyslet...

Zajímavé pro mne byly zejména pasáže o cvičení a lidském těle. Zato tenis, potažmo sport vůbec mně nezajímá, takže tyto části pro mě tak zajímavé nebyly. Také se mi zdálo, že se pořád vytahují další a další jména slavných klientů pro ohromení čtenářů.

Ve společnosti této knihy jsem strávila krásné chvíle, škoda, že příběh tak náhle skončí a dál už nic není... Z větší části se tam toho moc neděje (i když dramatické okamžiky rozhodně nechybí), ale jsou podrobně popsány myšlenkové pochody postav i tehdejší japonské tradice. Zajímavé je samozřejmě téma zprostředkování sňatků (které myslím, že by mělo uplatnění i dnes v našich končinách), ale i třeba obřadné vyprovázení před cestou ve slavnostních oděvech, psaní důležitých dopisů štětcem na svitkový papír atd..
Pro mně nejlepší z letos přečtených knih.

Kniha se ke mně dostala náhodou, cíleně bych si ji nevybrala. Detektivní část byla zajímavá natolik, aby mně zajímalo, jak to dopadne. Ovšem postava Josefíny byla pro mně naprosto nesnesitelná. Fandila jsem postavě sestry Miroslavy, jestli jí autorka přiřkne alespoň jednu dobrou vlastnost, ale to se nestalo.

Kniha obsahuje mnohé podnětné myšlenky. Řekla bych však, že spíše pro kategorii 65+, co dělat po odchodu důchodu apod. ,takže osobně jsem se neocitla v té pravé cílové skupině.

Musím říci, že haiku s milostnými náměty mě za srdce nevzala. Více se mi líbily ty smutné motivy:

Zatímco snídám,
někde někdo vydechl
dnes už naposled.

Dokonce možná
ani ne tak daleko.
Modlím se za něj,

ale vajíčka
už mi tak nechutnají.
Hořký černý čaj.

Tato knížečka poskytuje podrobný návod na úklid budhistického kláštera, kde patrně bydlí minimum čtenářů. K úklidu inspiruje jen tak mimochodem, např.: "Když vstoupíte do vlhké koupelny, zvlhne i vaše srdce. Pokud vám v koupelně poroste plíseň, poroste vám i v srdci. Když si tělo umyjete jen ledabyle, nezbavíte se nečistot ani v srdci." Na mě měla rozhodně větší účinek než jiné, zdánlivě "praktičtější" knihy, protože na tyto poučky si často vzpomenu.

Velice krásná kniha. Četla jsem ji vždy před spaním a bylo to uklidňující, i když nejsem opravdový křesťan. Moc se mi líbil i rozhovor obou duchovních mužů, překvapilo mně, jak osobní věci tam často rozebírali...

Vždy, když si chci přečíst dobrý román, tak si půjčím další knihu od této autorky, neboť skvělý zážitek je zaručen. Škoda jen, že v češtině nevyšly všechny její knihy.

Nenáročná oddechovka, v létě s mírným ochlazovacím efektem. Jinak se zcela shodnu v názoru s Lenka4, hlavní hrdinka mi ke konci knihy už šla na nervy, jak jí byl pořád jněkdo nesympatický.

Určitě nejzábavnější kniha, kterou jsem letos četla. Zřejmě se mi líbí severský humor...

Kniha obsahuje velké množství cviků na střed těla a je dobře uspořádaná. Cviky na každý den výzvy jsou rozdělené po dnech, vždy spolu s nákresem cviku a počtem opakování, takže není nutné knihu nějak prohledávat, stačí jen otevřít na příslušném dnu a začít se cvičením.