Ostrov žen moře

Tentokrát se k hromadnému pění chvály nepřipojím, přišlo mi, že téma je nosné, ale příběh neměl kontinuitu, zajímavá byla pro mě spíš ta fakta a děj mi připadal na ně uměle naroubovaný. Podobné pocity jsem měla i u Čajové dívky, takže se asi autorka mou oblíbenkyní nestane.
Celkem za tři hvězdy za téma a prostředí.

Úžasný, silný příběh dvou dívek Mi-dži a Jong-suk odehrávající se na jižním korejském ostrově Čedžu. O jedinečné kultuře, kde mají hlavní slovo ženy - Henjo, které se věnují velmi nebezpečné fyzické práci pod hladinou, bez jakýkoliv přístrojů a techniky ( jako fakt hustý) a pak ještě makají na souši. Zatímco jejich manželé doma "pečují o děti" ( to s dovolením dávám do uvozovek a názor si udělejte sami...)
V příběhu o přátelství, odvaze a odpuštění mimo jiné sledujeme historii Koreje od roku 1938 ( kdy je holkám 15 let) do roku 1975, nedostatek jídla, okupace Japonci, válku, Incident 43, rozdělení Koreje na severní a jižní a zvěrstva, která změnu režimu provázela.
Knížka je rozdělena do dvou časových rovin. První část vypráví Jong-suk od roku 1938 do roku 1975 a je proložena o hodně menší části současnost rok 2008
Doporučuji !!!

Vše pochopit znamená odpustit...

Pohodové čtení o vztazích mezi ženami, jejich zajímavé práci a také politické situaci. Moc se mi to líbilo, i když to bylo místy kruté. Ale prostředí hezké a potápění v moři zajímavé.

Emotivní román, který nás zavádí na korejský ostrov Čedžu a přibližuje unikátní svět haenyeo – žen, které po generace potápěly do moře bez přístrojů, aby uživily své rodiny. Lisa See znovu dokazuje, že je mistryní v psaní o ženské síle, tradicích a kulturních proměnách v Asii.
Hlavní hrdinka Jun-sil (v angličtině Young-sook) je komplexní postava – tvrdá, houževnatá, ale zároveň plná bolesti, rozporů a vnitřních konfliktů. Její přátelství s Mi-ja je nití, která protkává celý příběh a ukazuje, jak hluboké a zároveň křehké mohou být lidské vztahy, zvláště v časech historických tragédií.
Autorka skvěle vykresluje nejen osobní rovinu postav, ale i širší historický kontext – japonskou okupaci, masakry, korejskou válku a následky režimní brutality. Nejde jen o román o ženách, ale o lidskosti, vině, odpuštění a paměti, která se přenáší mezi generacemi.
Styl vyprávění je jemný, přesto silný. Popisy potápění jsou fascinující, jako byste sami cítili sůl na kůži a slyšeli ticho pod hladinou.
Kniha není jednoduchá – chvílemi bolí a dusí, ale zároveň je obrovsky lidská a hluboce dojemná. Dlouho po dočtení ve mně zůstala. Doporučuji každému, kdo má rád příběhy o skutečné ženské odvaze, kulturní identitě a vztazích, které přetrvávají přes války i roky mlčení.

V učebnici dějepisu je rozdělení Koree na Severní a Jižní pouhý řádek. Tolik krve, zloby, nenávisti, smutku a zoufalství jsem nečekala. Děkuji za doplnění mezer ve vzdělání tak čtivym a podrobný způsobem. Nádherný příběh o vině a odpuštění, které někdy přijde pozdě.

18.04.2025

Krásná kniha, která vás přenese daleko do jiné kultury, na ostrov Čedžu, kde budete sledovat opravdu nelehké osudy žen, které patří do společenství potápěček henjo. Primárně se jedná o životní příběh dvou kamarádek, ale velkou roli hraje i historie Koreje, která se zapsala do jejich osudů a ovlivnila jejich životy. Sledujeme těžké osudy všech obyvatel tohoto ostrova, tvrdý úděl, nedostatek jídla, okupaci Japonci, válku, rozdělení Koreje a zvěrstva, která změny režimů provázejí. Také jsme svědky osobních ztrát a ran, které události zanechaly na přátelství. S moderní dobou se mění život i na ostrově Čedžu, ale komfort a pohodlnější život s sebou nese i zápory, což je dobré si uvědomit.
Knihu doporučuji všem, kteří se zajímají o odlišné kultury a kteří mají rádi složité a nelehké příběhy s kapkou poučení a kapkou historie.

Byla to opravdu zajímavá kniha o potápěčských henjo na ostrově Čedžu. Na příběhu dvou kamarádek se odvíjí celá nelehká historie tohoto ostrova. Vůbec jsem dosud neslyšela o tom, co se na tomto ostrově dělo, kolik lidí tam bylo vyvražděno. Také bylo zajímavé číst o uspořádání a životě rodin. Stojí za přečtení, rozšíří vám to obzory.

Od Lisy See jsem cetla uz jednu knihu a hned na to navazala touto. To byla chyba, nebot podobne motivy, podobny pribeh i vyvrcholeni me nudilo. ALE opet skvely pribeh s kusem historie uvnitr, opet o neco vzdelanejsi.

Skvělá kniha o životě žen a obecně kultuře na ostrově Čedžu, který je velmi specifický a jiný, než co známe my. Před přečtením této knihy jsem o tomto povolání a způsobu života žen v této oblasti neměla vůbec tušení. Z toho důvodu opravdu doporučuji si přečíst.

Ach jo. Promarněný potenciál skvostného tématu. Zajímavá fakta necitlivě nacpaná do příběhu, který pak ztrácí kompaktnost . A ty překlepy a chyby, i faktické, to je týrání čtenářů. A přitom jsem se tak těšila. Předchozí knihy mě okouzlily.

Velmi zajímavé čtení o ostrově Čedzu, o potápěčkách henjo, jejich tvrdém životě. Nečetlo se lehce díky velkému množství cizích jmen, ale skvělá kniha.

Poslouchala jsem jako audioknihu hned po Tajemství hedvábného vějíře. Byl to další obohacující exkurz do zcela odlišné kultury. O henjo - potápěčkách jsem nevěděla nic, stejně jako o ostrově Čedzu a mám ráda, když mi knížka takhle rozšiřuje obzory a dodává historické souvislosti. Jen jsem měla pocit, že za skvělými reáliemi a opravdu nevšedním námětem tentokrát lehce pokulhává samotný příběh. Příliš melodramatu, nevyřčených slov a pro mě trochu ploché hlavní postavy. Přesto, se kniha poslouchala jedním dechem, spolehlivě vás vtáhne do jiného světa.

Práve som dočítala Ostrov morských žien, som plná dojmov. Neuveriteľný život žien mora -henjo. Žijú vo svete a spôsobom pre nás tak vzdialenom a nepredstaviteľnom. V súlade s tradíciami a prírodou, späté s rytmom mora, tvrdo a neustále pracujúce.
Navzdory ťažkým životným okolnostiam a drviacemu osudu žiť sa musí. A nielen Jong-suk, hlavná postava, žije ďalej svoj každý jeden deň v snahe, aby prežili, aby mali čo jesť, ponára sa, loví a bojuje s tieňmi minulosti, so svojím pocitom krivdy, zrady a zúfalstva.
Napriek tomu, že ide o ťaživý príbeh, nepôsobí depresívne, skôr nás napĺňa láskou, odvahou a odhodlaním.
Krásny príbeh.

Další zajímavý a silný příběh z pera Lisy See, spoustu historických informací, o kterých jsem toho moc nevěděla, nebo spíše nevěděla nic. Zajímavé a překvapivé pro mě bylo, jak na ostrově Čedžu byli muži považováni za to slabší pohlaví s křehkou náturou, starající se o děti a o domácnost a ženy potápěčky za ty silnější a živící rodinu.

Kniha o přátelství dvou žen v Koreji v průběhu 20. století je velmi poutavě napsána. Autorka bravurně popisuje život v této části světa i se všemi detaily souvisejícími s historickými událostmi, které nejsou pro Evropany úplně známé.

Lisa See je opravdovou zárukou kvality. Baví mě, když si u knížky musím googlit spoustu informací, obrázků a zjišťuji skutečnosti pro mě naprosto neznámé, což se mi často stává právě u této spisovatelky.

Příběh žen moře je opravdu silný a hluboký. Jako i v ostatních příbězích paní See i zde se setkáváme s ženami, které drží rodinu nad vodou, vydělávají, starají se o své rodiny a podporují své (ne zrovna schopné a pracovité) manžele s nesmírnou pokorou a samozřejmostí.

To, co dokázaly potapěčky z tohoto korejského ostrova je neuvěřitelné, obzvlášť když se dozvídáme o jejich subtilních postavách. Člověku jezdí až mráz po zádech.

A do toho všeho celý příběh probíhá v době, kdy Koreou procházejí ohromné politické změny, Američané, fanatičtí nepřátelé z vlastních řad a samozřejmě “starý dobrý komunisti.

Skvělá kniha, úžasný příběh, husí kůže. Doporučuji!

Opět krásný a silný příběh žen, tentokrát z Koreje. Tahle autorka se pro mně stává zárukou, že vždy dostanu zajímavý a poučný příběh.

17.11.2024

Tento díl mě moc nebavil jako předchozí. Takové zdlouhavé, roztahané a po pár hodinách mě kniha přestala bavit. Uvidím, kdy si dám letošní novinku a zda vůbec :o)

Audiokniha
Třetí kniha od autorky a řekla bych, že mají rostoucí tendenci, respektive, nevím jak byly chronologicky napsány, ale já jsem zvolila pořadí od nejhorší po nejlepší (tedy pro mne).
Informace o historii korejských žen, potápěček, byly neskutečně zajímavé. Příběh zasahující několik generací byl smutný, ale krásný.
Moc se mi to líbilo.