Žít a nechat žít

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Co kdybyste dostali příležitost žít úplně jinak? Humorný román od autora bestselleru Tajný deník Hendrika Groena. Artur si svůj život představoval úplně jinak. Místo výletů do dalekých krajů tráví hodiny v dopravní zácpě. Fádní bezdětné manželství a domek v zástavbě ho také příliš netěší. Zlatým hřebem týdne jsou pro něj proto páteční odpoledne, která tráví na golfovém hřišti. Když jednoho dne dostane výpověď a s ní pořádné odstupné, naskytne se mu jedinečná příležitost začít úplně nový život. Zbavit se všeho, co by rád nechal za sebou, nebude ale jednoduché....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/413115/big_zit-a-nechat-zit-Lr4-413115.jpg 3.466
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , XYZ (ČR)
Originální název:

Leven en laten leven, 2018


více info...
Nahrávám...

Komentáře (24)

Kniha Žít a nechat žít

ujira
14. května

Čím jsem starší, tím víc Hrdinovi Groenova románu rozumím. Žít a nechat žít se stává i mým mottem. Docela zajímavá rozprava o smyslu stárnutí a hledání si vlastní cesty. Západní společnost stárne a potýká se s deziluzí reklamních výzev po aktivním stáří, po odchodu do důchodu už toho moc nezbývá a to i za předpokladu, že je člověk nezávislý a relativně zdravý.

Pikalenka
19. dubna

Příběh lehce bizarní, ale v dobrém slova smyslu. Některé věci v knize jsou opravdu k zamyšlení. Na druhou stranu kniha neurazí, ale ani mě příliš nenadchla.


DominaCZ
10. dubna

Otřes. Já myslela že to bude pokračování Hendrika. Tohle je takový suchý, o ničem, už to nesouvisí.
Zklamání.

Rihatama
21. března

"Začínáme jako malá a nevědoucí malá miminka, mezi 15 a 30 v životě dosahujeme vrcholu a pak se nějakých 50 let propadáme chátráním směrem ke smrti."

Samotné označení románu za humorný je hrubá nadsázka, ale není to první morbidní příběh, který jsem v kategorii humoru zaznamenala. Zejména počátek knihy je hluboce depresivní. Co by ale člověk mohl čekat z holandských, chladných mokřad :-). Humor je vysoce osobní (národní?) věc, na Hendrikův deník ale dle mého tato morbidita nedosáhne. A i když to nakonec skončilo poněkud nečekaně a téměř happyendem, já se přece jen zas tak moc nebavila. Ocenila jsem ale docela humornou, téměř detektivní linku i peripetie s vlastním pohřbem. Protože komu se kdy "poštěstí" shlédnout pozůstalé na své vlastní poslední cestě? A kdybych si zase jednou pořídila psa, tak bych jej taky ráda pojmenovala Aristoteles. Nebo Aristotela.

Sova15
08.05.2021

Knihu jsem si vybrala, protože již jsem četla od pana Groena: "Tajný deník Hendrika Groena" a ten se ni moc líbil. Humor i této knihy byl podobný, milý, s nadsázkou. Problémy v manželství (po 30 ti letém vztahu) velmi chápu. Autorovo netradiční řešení mě pobavilo. A ač žena, hlavnímu hrdinovi jsem fandila. Snad si to užije.

soukroma
09.03.2021

Ach jo, dnes jsem se dozvěděla o úmrtí spolužačky a dávné kamarádky, tak jsem chtěla nějakou humornou knihu, že by třeba pomohla... A z celé dvacítky nových knih, které mi konečně dorazily, jsem vybrala tuhle, jedinou humornou - a ono je to celé o smrti. To snad není možné, říkám si, když jsem horko těžko rozdýchala prvních padesát stran s prvním pohřbem, eutanázií a druhým pohřbem člena rodiny... Tak snad dál to už bude veselé! Kdepak, blížím se ke konci (ano, masochisticky jsem vydržela) a jen samé kremace, pohřby, přípravy - a teď ještě další úmrtí v rodině.
Jistě, leccos by se dalo pojmout i s nadhledem, jako černý homor - jakoby se o to hlavní hrdina pokoušel, ale hrozně mu to nejde. Tedy autorovi: možná na 100 stranách, očesáno od reálných rodinných úbytků a zaměřeno na zamýšlený druhý život (nápadně mi myšlenka připomíná totéž u pana Roose, Nesser) a přibaleno mnohem víc vtipu, pak by to možná mohlo jít, ale takto nikoli...
Odhlédnu-li od svého momentálního rozpoložení, tak jen kvůli komentářům ohledně překvapivého konce se prostě do konce nějak prokoušu, ale jsem nadmíru zklamaná, o tomhle ponurém pohřebnictví anotace ani informace na obálce nikde nepsala.

Konec sice překvapivý byl, ale nijak nic neřešil, spíš jako přílepek k celkovému ději - na celkové hodnocení rozhodně nemá pozitivní dopad.

Kexina
12.01.2021

Ironie, mírný cynismus a schopnost s humorem komentovat absurditu všedního života. Co víc si lze od pěkné oddechové knížky přát? Krátké kapitoly v podobě úvah a zápisků z deníku dodávají příběhu spád a umožňují rychlé čtení. Někdy jsou popisované příhody vtipné, jindy si jen řekněte "všude je to stejné" a občas je protor i k tomu, aby se čtenář zasmál od srdce a nahlas. A velké plus za závěr, který se dokázal vyhnout jak "filmovému" zakončení, tak i nesmyslům z červené knihovny.
Tuto knihu si zkrátka buď zamilujete, nebo ji stěží dokážete dočíst.

Alma5
28.09.2020

Námět knihy je zajímavý, bohužel se mi kniha zdála příliš nudná, abych jí přečetla celou. Po první třetině jsem proti svému zvyku přečetla rovnou konec.

1