Ales.BD komentáře u knih
Kvalitní brak. Akce, násilí, porno, hlášky, trocha vtipu, magie jako bonus.
Velká věc. Někam do dvou třetin jsem si myslel, že se zcela vyrovná třeba Irvingovým Pravidlům moštárny. Bohužel ke konci se mi zdálo, že ztrácí dech. Kdyby kniha skončila uzavřením příběhu Samuela Hamiltona, byla by dokonalá. Dojezd s Aronem a Calebem se mi zdál násilně protahovaný. I tak ale rozhodně stojí za pozornost.
Trochu se to cyklí. Margaret by mohla Li Jena přestat mlátit a oslovovat ho hajzle. Je inteligentní doktorka, už by jí mohlo dojít, že osudu neuteče. Likvidace vztahových konkurentů nějakou strašnou smrtí začíná být monotónní a použití šíleného vědátora je autora trochu nedůstojné. Li Jenovo rodinné shledání na druhém konci světa za nepravděpodobných okolností nepůsobí důvěryhodně a vadily mi oslavné řeči o Americe, od rodilého Skota marketingově podbízivé. Jinak to docela ujde.
Trochu připomíná Forsytha, ale myslím, že nedosahuje jeho kvality. Autor by si mohl odpustit sáhodlouhé popisování rybolovu a psích závodů a raději se věnovat spádu a logice děje. Konec se mi zdál morálně pochybný a rozhodně bych ho neoznačil za dobrý.
Z prdu kulička. Nikoho nepřekvapí, že si autor kromě samotné Sámovy existence, počtu žen a dětí a jedné bitvy všechno vymyslel. Zdálo se mi, že možná lehce přehání "státní vyspělost" tehdejších Čechů, ale trocha vlastenčení nikoho nezabije. Jinak u mě celkem převládla spokojenost i jistá dávka obdivu k tomu, že téměř z ničeho je docela dobrý příběh.
Průměrný thriller. Přečtete, za pár dní už nevíte, o čem to bylo. Vztahová linka s Roscoe se mi zdála vyřešená uspěchaně a násilně.
Američani nám severskou mytologii pokazili vulgárním zkomiksovatěním. Gaiman se to buď snaží napravit nebo vycítil kšeft. Že by jako prodával jednoduchý výcuc z Eddy těm, co bez obrázků normálně nic nechápou. Napsal to jakž takž. Příběhy jsou zajímavé, ale to není jeho zásluha. Na druhé straně, kdo viděl filmy, těžko se zbavuje vizuálních projekcí do hollywoodských herců. A představa filmového Lokiho, jak rodí osminohé hříbě je zábavná.
Čet jsi Suttreeho? - Jo. - A vo čem to je? - Pořádně se nepamatuju. Akorát vim, že už v druhý polovině jsem pomalu zapomínal, co bylo na začátku. Ale bylo to skvěle přeloženo do češtiny.
Možná, že šokující v roce 1971. Dnes se mi jeví jako trochu přihlouplá duchařina s náboženskými prvky a nechutným popisováním nechutností. Nebýt svérázného detektiva, byla by to i nuda. Doufám, že tvrzení o "nejdramatičtějším hororu všech dob" není pravdivé. To by ten zbytek vypadal.
Dobře vystavěný příběh nikoliv o válce a holokaustu, ale o životě s vědomím viny. Ocenil jsem střízlivý popis válečných zkušeností bez jednoznačných soudů a utloukání čtenáře emocionálními popisy hrůz. Konec podle mě neodpovídá kvalitě předchozího textu, vyšel do ztracena a mohl být lepší.
Příběh bezdůvodně přeceňované prolhané psychopatky, kterou zabila vlastní namyšlenost. Téma je zpracováno pěkně, ale převládl spíše dojem, že za zpracování nestálo. Důležitým kladem knihy asi je, že není moc dlouhá.
Ke knize jsem se vrátil díky audioverzi. Seriál i kniha jsou poklady nadčasového českého humoru. Za nejlepší považuji hned první díl - Ženich. Škoda, že takových není víc.
U podobných knih jde o způsob vyprávění. Nikdo nebude překvapen jak dopadli Achilleus a Patroklos. Tento příběh je autorčinou představou o jejich vztahu. Pověst myslím neříká nic víc, než že byli věrní přátelé. Nejvíc oceňuji samozřejmou nenucenost, bez potřeby poukazovat na to, že by mělo jít o něco zvláštního.
Příliš velká dávka americké paranoii a strašení terorismem. Konec mi nepřipadal šokující, spíše se mi zdálo, že znehodnotil to málo, co na příběhu bylo pozitivní.
Knihy o zaklínači jsou nejlepší slovanská fantasy a možná, že nejlepší fantasy vůbec. Kdysi jsem četl původní povídky vydané ve 3 knihách, později román, pak znovu povídky ve dvoudílné sérii s malými přídavky, dále nové povídky v Bouřkové sezóně a nakonec jsem s velkým potěšením přeposlouchal audioverze od toho všeho. Velmi si cením skvělých postav a nepřítomnosti těžkého patosu a velikáštví, kterými se vyznačuje anglosaská fantasy. Další přednosti nemá smysl vyjmenovávat. Nejvyšší kvalita.
Autor chápe co znamená "Sci" v té divné marketingové zkratce Sci-fi a dělá hodně proto, aby tomu dostál. Velmi zajímavé.
Až příliš fantaskní. Nedostatečnost příběhu je kompenzována divokými kreacemi prostředí a rekvizit, ale to na udržení pozornosti nestačí.
Politici, politika a politikaření jsou samé odpornosti. Přesto mě docela zaujal americký seriál House of Cards s Kevinem Spaceyim. Se čtením předlohy jsem váhal, ale rozhodně nelituji. Jen můj odpor k politice zase o něco vzrostl a s ním i údiv nad tím, jak voliči politikům opakovaně skáčou na špek.
Poměrně fádní retrospektiva, jakých je už víc než dost.
Tento pokus o špionážní román pro hospodyňky vznikl asi tak, že někdo z vládní agentury USA se ozval paní Cleveland: napište nám něco na podporu "protiteroristických opatření", ano? A výsledkem je neuvěřitelně důvěřivá zaměstnankyně CIA, která má speciální výcvik a stejně jí opakovaně nic nedochází. Ďábelsky lstiví zlí Rusové, nelogické chování postav, naivní představy o fungování státu, atd. Děj se pořád zdržuje (natahuje, vycpává) nesouvisejícími triviálními popisy partnerského života a problémů s dětmi. Korunu všemu nasazuje očekávaný laciný konec.