Alaglesia Alaglesia komentáře u knih

☰ menu

Syn větru a prsatý muž Syn větru a prsatý muž Josef Formánek

Další kniha od mého oblíbeného autora. Ve vyprávění se opět setkáváme s hrdinou Davidem Zajícem, který po osmi letech cestuje na Siberut. Kniha na mě působila spíše jako cestopisné vypravování, občas nějaká zápletka. Formánek ale dokázal změny na Siberutu vylíčit tak, že mě samotné to všechno bylo líto a cítila jsem se jako David Zajíc. Formánek prostě umí.

07.12.2016 5 z 5


Volání Kukačky Volání Kukačky Robert Galbraith (p)

Zajímavý detektivní příběh, který si mě získal především postavou Cormorana Strike. Knihu jsem četla s očekáváním, zda se opravdu podaří prokázat vraždu. Když už vše nasvědčovalo tomu, jak se věci mají, autor mě zmátl a nechal mě se domnívat, že vrahem je někdo jiný, než v realitě byl. Rozuzlení a vysvětlení pouze v jedné kapitole mě vůbec nevadilo, alespoň jsem to měla všechno pohromadě. Co oceňuji nejvíce, jsou vodítka a náznaky, které jsou v příběhu, takže se sami cítíte být detektivem. Tahle kniha je mnohem lepší něž Prázdné místo! tahle se povedla.

07.12.2016 4 z 5


Poslední aristokratka Poslední aristokratka Evžen Boček

Knihu jsem si přečetla, protože jsem na ní slyšela chválu ze všech stran. Ironický humor autora mi sedl, ale že bych se u knihy válela smíchy, to ne. Spíš vždycky jen takové uchechtnutí. Jediná pasáž, kdy jsem se začala smát opravdu nahlas, byla, když se hrabě učil jezdit na koni. Každopádně knížka mi zdobí knihovnu a určitě si i zakoupím druhý díl. Kdo se nudí, nebo se chce pobavit, tak doporučuji.

07.12.2016 4 z 5


Mluviti pravdu Mluviti pravdu Josef Formánek

Tak já teda nevím. Formánka mám ráda, tenhle příběh mě strhl hnedka v úvodu, ale potom jsem měla s některými pasážemi opravdu problém. Sám autor je komentuje, že se mu píší těžko nebo neví, jak příběh uchopit. Každopádně příběh Bernarda Marese je opravdu silný a až neuvěřitelný. Fascinovalo mě, co člověk všechno během života vydrží a jeho láska k Sophii. Myslím, že je v knize i vykreslena skvěle doba. Především očima člověka, který si to vše prožil - ne že o tom jen slyšel.

07.12.2016 4 z 5


Deník citového vyděrače Deník citového vyděrače Simona Monyová (p)

Dvě dějové linie - život invalidního člověka a úskalí, se kterými se mlže setkat a deník manžela hlavní hrdinky. Ten chlap byl fakt magor. Potkat někoho takového, beru nohy na ramena, i když nefungují. Stejně jako ostatní knihy Monyové, jsem i tuto přečetla jedním dechem.

07.12.2016 4 z 5


Otcomilky Otcomilky Simona Monyová (p)

Kniha od mé oblíbené autorky, která měla méně depresivní nádech než ty ostatní. Příběh ze života, který byl velice čtivý. Líbilo se mi, že to bylo vyprávěno z pohledu hned několika členů rodiny. Určitě doporučuji.

07.12.2016 5 z 5


Hedvábník Hedvábník Robert Galbraith (p)

Abych pravdu řekla, nemohla jsem se dočkat, až se setkám zase s Cormoranem Strikem. Víc než řešení případu mě zajímal jeho osobní život a další odhalení z jeho minulosti. Postava detektiva mi je opravdu sympatická. Jinak samotný příběh je klasická detektivka - vražda poněkud brutální - byla jsem znechucena. Občas jsem se ztrácela v Bombyx Mori a celou dobu si tajně myslela, kdo byl vrah. A ono to zase bylo všechno úplně jinak. :-)

07.12.2016 5 z 5


Vyhnání Gerty Schnirch Vyhnání Gerty Schnirch Kateřina Tučková

Obsahuje spoiler! Velice kvalitní kniha obsahující silný příběh. Nejvíce mě zaujala pasáž samotného pochodu vyhnaných Němců, i když mám vystudovanou historii a jsem s problematikou obeznámena, jednání vojáků mě velice zasáhlo. Příběh mi od úseku, kdy se Gerta vrátila do Brna přišel už zdlouhavý. Závěr mě trochu zklamal, čekala jsem trochu víc, co se týče vztah matky a dcery. Nějaké usmíření, nebo že Gerta prozradí Barboře, kdo byl její otec. Na druhou stranu chápu, že nechtěla zatěžovat nelehkým osudem svoji dceru. Na závěr: Žítkovské bohyně byly lepší. :-)

07.12.2016 4 z 5


Merde! Rok v Paříži Merde! Rok v Paříži Stephen Clarke

Paříž jsem navštívila v době, kdy jsem očekávala s nastávajícím manželem prvního potomka, takže mé dojmy z ní nebyly dvakrát valné. Všude smrad (to asi mé těhotenství), špína (asi stávkovala uklízecí četa) a davy šílených turistů (já nebyla šílená :-)). Přesto jsem s chutí sáhla po této knize a opravdu se u ní pobavila. Především mě zaujala rozdílná mentalita Angličanů a Francouzů, shánění bytových prostorů a neustálé stávky různých odborů. Myslím, že je to zajímavý a vtipný úhel pohledu na život v Paříži.

07.12.2016 3 z 5


Biomanžel Biomanžel Michal Viewegh

Nejhorší kniha autora, a to jsem přečetla všechny. Vůbec se to nepodobalo jeho stylu psaní. Kniha byla nudná a postrádala autorův humor. Snaha o humor tam byla, ale ani jednou jsem se nezasmála. Když už jsem narazila na něco, co by se mohlo rozvinout v zápletku, autor to úplně přešel a dál už nerozvíjel. Jako kdyby to ani Viewegh nepsal.Buď ať se na psaní už vykašle, nebo se polepší. Ale tohle fakt ne.

04.12.2016 1 z 5


Zlodějka knih Zlodějka knih Markus Zusak

Tak to byla síla. Knihu řadím mezi své oblíbené. Autor má neotřelý a zajímavý styl vyprávění. Že vypravěčem je Smrt, která prozrazuje, co se bude v příběhu odehrávat, pro mě bylo taky nové. Nijak mi to ale nevadilo, bavilo mě to. Příběh o obyčejném životě neobyčejné Liesel, který se odehrává na pozadí druhé světové války. Bylo to fakt krásný, dojemný. Mám tolik pocitů, že to ani nedokážu popsat. Nevěřím, že kdo tenhle příběh četl, neuronil ani jednu slzu. Všem doporučuji, je to dokonalý. PS. Na film nekoukejte, kniha je lepší.

07.09.2016 5 z 5


Vraní dívka Vraní dívka Erik Axl Sund

Knihu jsem si chtěla poprvé půjčit, když jsem byla těhotná. Knihovnice mi to rozmluvila, že je to drsný a že nechce mít na svědomí můj předčasný porod. O rok později jsem si odnesla knihu domů opět s upozorněním, že je to fakt síla. Kniha mi přinesla jedno zjištění, že jsem OPRAVDU SILNÁ POVAHA. Opravdu to se mnou nic nedělalo. Autoři neumí vyvolat ve čtenáři pocity. Když si vzpomenu, co ve mně vyvolávala četba Kinga, Nesba, Larssona a mnoho dalších tak tohle duo jim nesahá ani po kotníky. Námět nebyl špatný, téma zajímavé, ale chyběl mi tam ten prožitek. Děj knihy začal být zajímavý až tak v její polovině. Neustále mě otravovaly místopisné názvy, které mně připadaly zbytečné. Navíc jsem hned od začátku věděla, kdo je Vraní dívka. Kniha nebyla nejhorší, ale určitě nepřinesla to, co jsem očekávala. Vím, že další díl už číst nebudu, protože mě nezajímá jak to dopadne.

07.09.2016 2 z 5


Sedm svateb a jeden rozvod Sedm svateb a jeden rozvod * antologie

Z edice Česká povídka, je to snad první kniha, ve které mě bavily všechny povídky. Knihu jsem přečetla za jeden den. Líbilo se mi různě pojaté téma svatby a nedokážu říct, která povídka byla nejlepší. Každá měla něco do sebe.

06.08.2016 3 z 5


Dívka, již jsi tu zanechal Dívka, již jsi tu zanechal Jojo Moyes

První kniha od této autorky, kterou jsem četla a nemám slov. Bylo to pro mě pohlazení po duši. Příběh o velké lásce, životě a neštěstích první světové války. Vyvolala ve mně tolik emocí. Obdivovala jsem Sophii, snažila se pochopit Liv a fandila Paulovi. Už se těším, na další knihu od této autorky.

06.08.2016 5 z 5


Na večírku Na večírku * antologie

Další moje kniha ze série české povídky. Tahle se mi líbila nejvíc, protože se mi nelíbila jenom povídka od M. Viewegha. Líbilo se mi, jak každý z autorů pojal téma úplně jinak. Určitě to není typ knihy, po které bych znovu sáhla.

23.03.2016 3 z 5


Kafe @ cigárko Kafe @ cigárko Marie Doležalová

Od knihy jsem nic moc nečekala a nakonec jsem byla nadšená. Líbilo se mi provedení knihy i její obsah. Nikdy mě oblast herectví nezajímala, ale Marušky vyprávění jsem doslova hltala a těšila jsem se vždycky na další historku. Není to styl psaní u kterého bych se smíchy za břicho popadala, spíš vyprávění na mé tváři vyloudilo úsměv. Doufám, že Maruška vydá další články jako knihu, protože nejsem fanda čtení elektronické podoby textů.

23.03.2016 5 z 5


Deník kastelána Deník kastelána Jan Bittner (p)

Super knížka. Nemá tak humorný ráz jako Aristokratka, ale přečetla jsem ji jedním dechem. Strašení na zámku popsal autor velmi věrohodně, až mi běhal mráz po zádech, a když jsem po přečtení ulehala do postele, měla jsem nepřijemný pocit a čekala, kdy nám doma začne hrát gramofon.:-)

07.02.2016 5 z 5


Úsměvy smutných mužů Úsměvy smutných mužů Josef Formánek

Nejslabší dílo mého oblíbeného autora. Přečetla jsem knihu celou, ale musela jsem se do ní nutit. Místy byla smutně úsměvná, ale postrádala styl a šmrnc na který jsem u autora zvyklá. Chápu, že to asi souviselo s jeho bojem s černým drakem.

13.01.2016 2 z 5