adevis komentáře u knih

Jack, bohatý, vlivný, baseballový hráč. Nola, starající se o svého bratra po smrti rodičů, toužící po vlastní restauraci na Floridě.
Příběh začíná opět klasicky, Penelope používá stále dokola svůj zajetý mustr. Mně osobně to nevadí, mám autorčiny knihy ráda a proto se k nim i ráda vracím, ale mohla by to konečně jednou prohodit a do role bohaté a skvělé postavy hodit ženu, ne? Co myslíte?

Náhodné setkání a seznámení. Jack potřebuje chůvu pro svého syna Bena, který je nespolečenský a uzavřený. Nola, s bratrem Griffem po boku touží sehnat lépe placenou práci, aby si splnila sen. Naskytne se ji příležitost starat se o Bena. Navíc Ben a Griff si skvěle rozumí. Bude si rozumět i Jack s Nolou?

Kdo zná knihy od Penelope tak ví, že musí počítat s jednodušším a oddechovým příběhem. Též musí počítat i s tím, jak kniha dopadne. Já jsem s autorčinými knihami spokojená a těším se na další sérii Jenom ne.

Knihu hodnotím 3,5/5*.

2 11.07.2023

Hlavní postavou příběhu je třináctiletá Lou, která má IQ 160 a v hlavě mraky otázek. Brázdí francouzské ulice, metro a pozoruje lidi. Sbírá slova, provádí různé pokusy a hltá encyklopedie. Lou je natolik chytrá, že přeskočila dva ročníky ve škole. Každý den přemýšlí o tom, proč ji její matka už nikdy neobejme a proč otec předstírá dobrou náladu. Jednoho dne se seznámí s osmnáctiletou bezdomovkyní No, která zdaleka nemá ani setinu toho, co má Lou.
S pomocí nejstaršího Louinina spolužáka se pouští do experimentu, díky kterému chce No podat pomocnou ruku. Jak se s tím No vypořádá?

Můžete mi někdo vysvětlit, proč jsem po této francouzské autorce nesáhla už dávno? No a já byla dobrá volba. Našla jsem si v knize to své, nad spoustou vět jsem se pozastavila, přečetla si je třikrát a olepíkovala. Věřím, že kdybych si ji v další životní etapě přečetla znovu, našla bych v ní další ukrytá poselství.
Příběh o přátelství, odvaze a dospívání. Lou je naprosto výjimečná a její píle a nezlomnost dosáhnout svého stojí za obdiv. Jsem ráda, že jsem se konečně do Deplhine de Vigan pustila a těším se na její další knihy.

Knihu hodnotím 3/5* protože si musím nechat místo ještě na další autorčiny knihy:)

2 11.07.2023

Teribear. Mrknul na mě v knihovně. Původně jsem tam dceru vzala jen na kukačku. Po vzájemném mrknutí právě s touto knihou jsem ji musela v dětském oddělení zaregistrovat. A Teribear šel s námi domů.

Alena Mornštajnová je má oblíbená autorka a mám od ní přečtené všechny knihy, včetně té první dětské - Strašidýlka Stráši. Tudíž jsem neváhala a jasně věděla, že Teribeara budeme s dcerou číst před spaním.

Teribear je méďa hrdina a také maskot Nadace Terezy Maxové. Díky paní Mornštajnové a jejímu příběhu ožívá. Ztratil se. Během svých dobrodružství a hledání nového domova navštíví zoologickou zahradu, les nebo třeba cirkus. Získá na své cestě nové přátele? A podaří se mu najít domov? Ilustrované vyprávění o přátelství, odvaze a odhodlání ukáže rodičům i dětem, že ke štěstí může dojít, doskákat nebo dojet na koloběžce úplně každý. Ať už je živý, nebo plyšový.

Laskavý příběh plný krásných slov a dialogů, kterému porozumí každé dítě. Dcera společně se mnou knihu doporučuje! Těším se, až ji přečtu Strašidýlko Strášu, protože tu jsem tehdy četla sama, když byla ještě miminko.

1 11.07.2023

Myslela jsem, že to je kniha o h o k e j i. Hmmmmm. Myslela.

Já si totiž před čtením ani pořádně nepřečetla anotaci.
Zprvu jsem váhala. Dlouho. Ale nakonec jsem se rozhodla pro knihu od Fredrika Backmana. Ještě jsem od něj nic nečetla a tento pro mě neznámý autor mě už delší dobu lákal. Zdráhání přišlo proto, že jsem si říkala, hmmm, to je série, to nechci, těch mám dost, ale sakra, bylo to dobrý. Co dobrý? Víc než dobrý a já ani trošku nelituju!!! Frederik Backman umí psát velice čtivě, oceňuji častý vyprávěčský styl ve třetí osobě, kdy máte pocit, že sedíte v pozadí scény a postavy vidíte zdálky. V knize najdete spoustu závažných témat a problémů. Spoustu skrytých hezkých vět, které ve vás budou ještě dlouho doznívat, když si je poznačíte stejně jako já

A dělám to často, takže i teď pár jich sem vypíšu, protože prostě Medvědín je láska.

Dlouhé manželství je složité. Tak složité, že lidé, kteří v takovém manželství žijí, si občas kladou otázku: Zůstávám ve vztahu, protože jsem pořád zamilovaný, nebo protože nemám sílu se takhle poznávat s někým jiným?
Je jen zatraceně málo těžších věcí než si přiznat, že jste pokrytec.
Celý život se snažíme chránit své milované. Nestačí to. Nedokážeme to.

Knihu hodnotím 5/5* a těším se na další díl, až se zase zabydlím u obyvatel Medvědína.

12 11.07.2023

Začátek knihy mě naprosto pohltil. A okamžitě jsem věděla, že mě kniha bude bavit. Nechybělo napětí, jiskra, vášeň, láska ani nenávist. Lowen si zasloužila můj obdiv, že i přes všechno, co se ji stalo zůstávala v domě, v blízkosti Verity. Nejsem si jistá, zda je vše, co bylo v knize uvěřitelné, ale je to jen kniha, že? A i když se mi u některých pasáží dělalo zle (kdo četl ví), s knihou jsem spokojená.
Nechápu, proč jsem se knize tak dlouho vyhýbala. Colleen je má oblíbená autorka a teď už vím, že odkládat čtení této knihy byla velká chyba.

9 26.06.2023

Příběh o ztrátě svobody a mateřské lásce. Podnázev knihy značí o velkém emočním průseru. A taky žejo!

Píše se rok 1985. Linda žije na hájovně, která je součástí vojenského prostoru, v němž jsou umístěni ruští vojáci. Jedné noci změní hloupá legrace nezvaných hostů její osud v tragédii a Linda se ocitne ve vězení. Oporou je jí mimo manžela i kamarádka Hanka. Po propuštění z vězení se vrací na hájovnu
Rozhodne se bojovat o manžela i dceru, ale tento boj s nejistým výsledkem je ze všech nejtěžší

Hlavní hrdinka Linda má i přes nepříjemnou přítomnost ruských vojáků skvělý život. Narodí se ji dcera Anička a když ji jsou dva měsíce, kvůli nešťastné náhodě skončí ve vězení. Propuštěna je po necelých pěti letech. Mám doma pětiletou Amálku a představa, že bych ji celý její život neviděla a nebyla ji po ruce mě doslova ničila. Nechci si to ani v nejhorších snech představovat.
Hájovna je silný příběh. Nejednou jsem měla chuť knihu zahodit a rozdýchat tu nespravedlnost. I přesto mě zvědavost přinutila ve čtení pokračovat. Bylo to neskutečně silný.
Doporučuji všem - rodičům i nerodičům.
Budete cítit neskutečné množství různorodých emocí.

Proč je den po bouřce nejvoňavější a duha nejkrásnější? Proč musí být nejdřív dusno, aby pak v průzračném vzduchu ptáci šťastně zpívali?
Vězení mi vzalo svobodu, ale dalo možnost mít čas pro sebe a já jsem ho chtěla využít.

11 26.06.2023

Roztomiloučký, miloučký. Hezké odreagování. Těším se na další díly :)

5 25.06.2023

Mé první setkání s autorčinou tvorbou dopadlo výborně. Na začátku jsem cítila rozpaky z nekomunikativní hlavní hrdinky Jasmíny, ale naštěstí jsem se do akvamarínu velmi snadno začetla. I přes kopec smutku, který v knize najdete se budete cítit šťastně. Změny v Jasmínině životě mě moc mile potěšily a měla jsem z nich upřímné a radostné pocity.
V anotaci je zmínka o vážné nemoci a já bych chtěla poděkovat autorce za zvolené téma. Ještě jsem na žádnou knihu s touto vážnou nemocí nenarazila. Cestování časem též velmi chválím. Kniha je propracovaná do posledních detailů.
Předchozí autorčinu knihu Příběh slunečnice bych si jednou moc ráda přečetla :)

Někdy čekáme na zázrak a zapomeneme na obyčejné věci. Na malé zázraky, bez kterých by náš život nebyl takový, jaký je.
Změny jsou těžké, někdy ale nutné. Neohlížej se za tím, co bylo. Vyhlížej to, co bude.

3 17.05.2023

Chtěla bych podotknout, že autorku znám a četla jsem její první čtyři knihy, které se mi moc líbily. A jak si vedly Samotářky?

Nějaký čas mi trvalo se začíst a chvílemi jsem chtěla knihu odložit. Autorčin styl psaní je takový průměrný, dle mého názoru ničím nezajímavý. Příběh byl vystaven na událostech jedné rodiny od roku 1952 do roku 2020, osudy postav se hezky proplétaly a odhalovaly stará tajemství. Ale covid v knihách už mě nebaví. Vím, že se to stalo a že spousta autorů použila toto téma do svých příběhů, ale už neee, prosím!
Knihu bych hodnotila jako slabší průměr. Předchozí autorčiny knihy se mi líbily mnohem víc.
Průšvih vždycky přijde odjinud, než člověk čeká. Člověk si může v hlavě přehrát desítky scénářů pohromy, ale ta skutečná na sebe vezme jinou podobu, než dokážeme předvídat.

Knihu hodnotím 2/5*, ale věřím, že si své nadšené čtenáře najde.

6 16.05.2023

Příběh o tom, že přežít se dá v podstatě všechno, pokud se nezačnete litovat a pokud se uprostřed chaosu, ve který se občas mění každý život, ještě dokážete zasmát.

Před nedávnem jsem četla knihu Stanice odložených lásek. Dokud se budeš smát je volně navazující a já jsem ráda, že jsem je četla hned za sebou.
Dokud se budeš smát je další z autorčiných velmi bolestných a citlivých knih. Hlavní postavy příběhu řeší ty nejtěžší témata jako jsou nevyléčitelné nemoci, domácí násilí, drogy, smrt. Při čtení mi bylo úzko, hodně úzko. Cítila jsem k postavám osobní pouto a zamilovala si je. I přes bolest, kterou jsem cítila se mi kniha nekonečně moc líbila a troufám si říct, že dost dýchá na záda Heřmánkovému údolí. To ale zůstává srdcovkou navždy.

Pokud máte chuť na příběh, který vám zlomí srdce a nikdy na něj nezapomenete, pusťte se do čtení této knihy!

Co nemůžu ovlivnit, to vytěsním. Co musím udělat, to udělám hned. I to nepříjemné. Nemá cenu zavírat oči, přikrčit se a čekat, že se nepříjemnosti samy vstřebají nebo rozplynou. Vyřídím je a jdu dál.

8 16.05.2023

Jakmile jsem se dozvěděla, že Alena Mornštajnová napsala další knihu, nemohla jsem se dočkat. Věděla jsem, že to bude jiné, mrazivé, mysteriózní a depresivní. Jiné, než autorčiny předchozí knihy.


Říkáte, že mám být šťastná.
 Říkáte, že se to musím naučit.
 Říkáte, že si štěstí zasloužím.
 Tak já vám o sobě něco povím.

Tyto čtyři věty najdete pod nádherným přebalem knihy a najdete je též na začátku první kapitoly. Po přečtení vět posledních vám všechno dojde. Dokonce pochopíte i samotný název knihy. Možná si vše uvědomíte již dřív, ale možná ne.

Příběh o životě bezejmenné ženy, kterou babička, matka a všichni ostatní nazývají pouze Cácorou. Příběh, který se vám vryje do paměti, ať chcete či ne. Příběh, který si musí každý z vás přečíst, aby si o něm udělal svůj obrázek.

Já osobně jsem knihu musela číst po kouskách. Tíživá atmosféra, emoce a bezmoc. To vše na mě působilo depresivně. Od strany 250 se mi udělalo doopravdy zle.
Víc říkat nemusím. A ani nechci.
Pokud jste četli Símku od Lucie Huškové nebo Neděli odpoledne od Viktorie Hanišové a byli jste spokojení, Les v domě ve vás zanechá ještě větší trhlinu.

Paní Mornštajnová je sázka na jistotu, nečekala jsem ani v nejmenším to, co jsem s další přečtenou stranou cítila. I přes depresi a tíživé téma jsem mile potěšena, že autorka umí překvapit a nebojí se vybočit z dosud zajetých kolejí. Navždy pro mě ale zůstavá na prvním místě kniha Hana, která byla má první.

P.S.: Jsem fakt ráda, že jsem knihu četla HNED PO VYDÁNÍ. PO TÉ KAUZE, KTERÁ SE PŘED NEDÁVNEM OBJEVILA BYCH BYLA DOST NAS*ANÁ, ZA TY SPOILERY VŠUDE!

14 12.05.2023

Má sedmá čtená kniha od Colleen. Nevědomky se stala jednou z mých oblíbených autorek a jsem za to velmi ráda :)

Kniha Na obtíž je malinko jiná, než na co jsem u autorčiných příběhů zvyklá. Zabývá se tématem deprese a mile mě překvapila. Kniha se mi zdála chvílemi mega praštěná a bláznivá, ale nakonec to bylo zase tak miloučký, že jsem po dočtení poslední stránky byla spokojená, jako vždy.
Pusťte se do ní, je to fakt milý, i když praštěný. A ilustrace tomu dodávají správné kouzlo.

Mám tě dost rád na to, abych tě políbil. Věř mi. Jen bych si přál, aby ses ty měla ráda tak, jak mám rád já tebe.
Každá chyba si nezaslouží následek. Některé si zaslouží jen odpuštění.

Hodnotím 3,5/5*.

5 12.05.2023

Miloučké :) Ráda si prolistuji i další díly.

2 29.04.2023

Co Vám budu do této série jsem se již u Ukradených životů (druhý díl) doslova zamilovala. Poslední zrada je díl šestý a pořád tak dokonale skvělý.

Když dvě mladé dívky nedorazí z nočního klubu domů, jejich rodiny jsou strachy bez sebe. Shodou náhod totiž nedávno propustili z vězení Conora Dowlinga, který před deseti lety skončil ve vězení právě kvůli svědectví jedné z pohřešovaných. Bohužel jsou dívky po pár dnech nalezeny mrtvé a v rukou svírají stříbrné mince. Jaký vzkaz po sobě vrah zanechává? Inspektorka Lottie Parkerová se pouští do pátrání po vrahovi. Mezitím se nacházejí další dvě těla ubodaných dívek.
A pak zmizí Lottiiny dcery

Panebože. Knihy od Patricie Gibney jsou prostě sázka na jistotu. Neuvěřitelná čtivost, spád, zápletka, vyšetřování, podezřelí, Lottie, Boyd :)))
Pokaždé vím, že se od knihy nedokážu odtrhnout, když potřebuji něco, co přečtu fakt rychle, sahám po Gibney. V každé knize Lottie chrání především svou rodinu. V této knize jsem se bála o její dcery, Katie a Chloe. Dějová linka mezi Lottie a Boydem je prostě dokonalá, i když malinko na nervy, že? :))

A abych nezapomněla! Po hooodně dlouhé době jsem měla správný tip :) To se mi totiž moc často nestává, dle mého jsou pokaždé podezřelí všichni.

8 27.04.2023

Na obrovskou hromadu neštěstí v této knize jsem nebyla připravená. Věděla jsem, že to bude bolavé čtení, ale pokaždé, když se osudy postav zdály býti sluníčkové, přišla další rána. A bylo jich opravdu moc a bolelo to. A i když to bylo poutavé a napínavé čtení, nedokázala jsem ji přečíst rychle. Musela jsem ji postupně zpracovávat a prokládat jinými žánry.
Chybělo mi členění textu na kapitoly. Možná z tohoto důvodu se čtení tak táhlo. K ději a autorčinýmu stylu psaní nemám žádnou výtku. Jen musím nějaký čas počkat, než se vrhnu do druhého dílu.
Šikmý kostel rozhodně doporučuji a myslím, že by si ho měl přečíst každý.

I v této knize jsem našla spoustu vět a odstavců, které bych si ráda uchovala do paměti:
A taky už dávno zjistila, že nehledat na nic odpovědi je mnohem jednodušší. Život mnohem hladčeji plyne, když člověk ráno vstane, přes den dělá, co je třeba dělat, a večer jde spát. Nad čím pořád špekulovat, když se stejně nakonec život zakroutí úplně jinak, než si člověk myslel a přál?
Ničím sám sobě člověk neubližuje víc než tím, že si něco vysnívá! Skutečnost pak bolí mnohem víc, když se k těm snům přirovná.

21 26.04.2023

Josefíně je jedenáct.
Josefína všechno ví a všemu rozumí.
Josefína je koprovka.
A já miluju koprovku! A kulajdu ještě víc.
Josefína mi po kapitole o koprové omáčce přirostla k srdci.
Kniha to je miloučká, na dva, tři večery. Najdete v ní mezi řádky mnoho. Například to, že dítě ví a vnímá víc, než si myslíte a je jedno, zda je mu pět nebo jedenáct let. A že komunikace s kýmkoli je opravdu důležitá. A ruku na srdce. Všichni to víme, ale málokdo si na komunikaci dává záležet, že?

Kateřina Pantovič pro mě byla dosud neznámou autorkou. A musím říct, že mě její tvorba a styl psaní baví. Píše s takovou lehkostí, že pokud se mi naskytne příležitost přečíst její předchozí knihy, nebudu se ani trošku bránit.

Základní pravidlo, které se jako první naučí všichni záchranáři (a platí všeobecně - u vody i v životě), zní, že ti, kdo volají o pomoc, nejsou ti, kdo naši pomoc potřebují nejvíce. Nejdříve je nutné běžet za těmi, kteří jsou zticha.

7 26.04.2023

Rodina odvedla je první mnou přečtenou knihou od autorky. A za mě to bylo po všech načtených thrillerech takové průměrné čtení.

Anotace knihy zní jako taková klasická šablona. Milující manžel, krásný dům v dobré čtvrti, skvělá babička, která se svých vnoučat nemůže nabažit a Essie, hlavní postava knihy má prostě perfektní život, ale za každou dokonalou fasádou se skrývá nějaké tajemství.......

Jak jsem psala již nahoře, kniha za mě byla průměrná, ale dokonale čtivá. To bez debat. Krátké kapitoly, skvělé postavy. Téměř v půlce děj začínal nabírat na obrátkách a troufla bych si autorčin styl přirovnat ke knihám od Shari Lapeny.
Úryvky z minulosti mě ponoukaly k přemýšlení o tom, co se vlastně tehdy stalo a proč se zrovna dokonalá Isabell nastěhovala do této čtvrti.

V budoucnu určitě plánuji přečíst další autorčiny knihy, tento styl mě všeobecně baví. Není to žádná světoborná literatura, ale skvěle si u těchto knih odpočinu :)

6 26.04.2023

V knize Co se stane dál narazíte na dojemné, upřímné a miloučké příběhy z per skvělých českých autorek. Tentokrát se zde sešla doslova celá parta těch mých nejoblíbenějších - Alena Mornštajnová, Petra Dvořáková, Viktorie Hanišová, Anna Bolavá a Aňa Geislerová.
Z deseti povídek mi nejvíce utkvěly v paměti dvě.
Povídka Tchyně od Petry Dvořákové a povídka Co se stane dál od Michaely Klevisové. Zajímavé, že? Má nedávná zkušenost s knihou Dům na samotě nedopadla úplně nejlépe, ale tato povídka byla skvělá. Dost tomu napomohlo i prostředí z okolí mého milovaného libereckého Ještědu, kam se pořád ráda vracím.

Akorát se mi potvrdilo to, co si myslím už dávno: že když se snažíte vychýlit běh věcí ve svůj prospěch, stane se přesně pravý opak. Lepší je nic neměnit, nechat život plynout. Ono všechno nakonec dopadne tak, jak má. Michaela Klevisová

Pokud máte chvilku čas nebo pokud máte poslední den v měsíci volno a potřebujete nutně číst a zároveň měsíc zakončit s dočtenou knihou (nechápu proč, ale mám to opravdu tak), sáhněte po kterékoli povídkové knize z této edice. Přečtete to za jeden večer a ještě vám u toho bude příjemno stejně jako mě.

Tuto antologii hodnotím 3,5/5* jelikož Soukromá tajemství dostala 4* a dle mého názoru byla o kousíček lepší.

10 14.04.2023

Kolik recenzí na Kopíráka jste už četli? Kolik jich bylo negativních a kolik naopak pozitivních? Jste zvědaví na můj názor? Hmmmm, tak se pojďte podívat :)

Anotace zněla jasně - nejděsivější krimi thriller roku! Vrah, který kopíruje proslulé sériové vrahy, jako byl například Charles Manson, Jeffrey Dahmer a Edmund Kemper.

Po těch jednohvězdových recenzích jsem od knihy neměla žádná velká očekávání a musím napsat, že mě kniha bavila. V první polovině jsem měla docela zmatek (jako vy ostatní) v postavách. Nejsem zvyklá, že autor chvíli nazývá postavu jménem, v další větě příjmením. Zpočátku se zdálo, že je tam těch postav nějak moc. Po zorientování jsem se do knihy pohltila úplně.
V mnoha recenzích jsem četla názor, že postavy byly moc plochý. Hm. Plochý, jasně. Já osobně od thrilleru neočekávám detailní sondu do životů postav. Dle mého názoru jsem se o hlavní postavě Jess i všech ostatních dozvěděla přesně tolik, abych mohla hádat, který z nich je vrah. Ne. Neuhádla jsem ho. Nikdy se netrefím.
Řekla bych, že o chybách z překladu už víte taky, takže o tom bych se nemusela ani zmiňovat, že? To se dá přece prominout.
A ta skvělá a jedinečná ořízka? O ní jste už určitě taky slyšeli v těch jednohvězdových recenzích, protože to bylo to jediné, za co si kniha podle čtenářů zasloužila jednu hvězdu (:

Takže, pokud se pustíte do Kopíráka, hlavně si v průběhu čtení nestěžujte, že je to zkopírovaný. Ano, je to zkopírovaný, jmenuje se to Kopírák a anotace nás láká na vraha, který kopíruje známe vrahy. Amen.
Nemějte velká očekávání, pokud jste nároční, budete rozčilení a dáte ji jednu hvězdu. Pokud máte rádi thrillery, ve kterých děj odsýpá, autor vám hází mrtvolu za mrtvolou a nepotřebujete sondy do životů postav, pusťte se do ní.

Já Kopírákovi dávám 3,5/5*. Přečetla jsem ho rychle, bylo to čtivý. Není to nejděsivější krimi thriller roku, ale ani nejhorší.
Přečtěte si ho též, ať si můžete udělat svůj vlastní názor a rozhodně se nenechte odradit těmi negativními. Tečka.

8 13.04.2023

Řadíte se mezi potterhead? Odpověděli jste si ano? V tom případě je pro vás tato kniha nezbytnou nutností. Pokud se mezi potterhead neřadíte (rozuměj - nejsem Potterem posedlý/á), knihu si i tak přečtěte. Budete se u ní usmívat, bude vás hladit po duši a hlavně, bude se vám moc líbit i na oko.

Určitě jste o této knize Toma Feltona slyšeli. Slyšeli jste samou chválu? Já vám ji též pochválím. Tak jdeme na to.
Tom Felton dokázal napsat skvělý autobiografický příběh o svém dospívání. Od dětství až po dospělost. Od první účasti na hereckém konkurzu, života v kůži Draca Malfoye i cestu za slávou následovanou pádem. Poodhalil nám spoustu věcí z natáčení těch nejkouzelnějších filmů.
U knihy se budete smát, ale budete u ní i brečet. I když nejste velcí fanoušci Harryho Pottera, tenhle upřímný svazek vás dojme. A budete mít chuť si pustit Harryho Pottera!

Kniha se čte skvěle a rychle, stránky ubíhají. Navíc je doplněna fotografiemi z natáčení filmů, ve kterých Tom hrál, i z osobního života. U čtení se do něj zamilujete, to mi věřte :))

13 13.04.2023