yenda1
přečtené 194
Nonstop
2008,
Brian Wilson Aldiss
"Naše neštěstí z nás udělalo myslitele. Teprve teď, když celá naše daleká pouť neznamená víc než návrat k temnotám, začínám uvažovat, zda mají mezihvězdné výpravy nějaký smysl." Poněvadž jsem ke knize přistupoval informacemi o ní zcela nedotčen, snadno jsem se vžil do pozice Roye Complaina. Veškerá tajemství jsem odhaloval spolu s ním, má fantazie kreslila příběhy tak neuvěřitelné a divoké, jako díla malíře Mellera. Žízeň po odpovědích sílila a nebyla ukojena, dokud jsem neuzřel poslední písmeno. Jsem bídný čtenář sci-fi/fantasy, řekl bych až negramot v těchto žánrech, ale Nonstop mne chytil řádně. Neuvěřitelně atmosferické prostředí, jehož uzavřenost a stísněnost bičuje touhu vzít do rukou svářečku, propálit si otvor a podívat se za oponu do míst, kam už dlouho nevkročila lidská noha. Ale opravdu nevkročila?... celý text
Obchod na korze
1966,
Ladislav Grosman
„Za účelom invent- arizácie zatvorené!!“ Anton Brtko a stará Lautmanka. Dvě dobračiska, které šílená doba svedla dohromady v prostorách malého obchůdku na korze, obchůdku jenž nevydělává, nefunguje jak má. Mám rád výrazně lidské postavy, takové ty dobráky, které mají ostatní za blázny a naivky. Všechny, kteří se o Rozálii starají, třeba Kucharský, "bílý žid", který je horší než žid, protože židem není, ale pomáhá židovi. Holič Katze. V knize je vše načrtnuto, naznačeno, proto někdy trochu nejasné. Ovšem rád bych zde upozornil na kombinaci, která se přímo nabízí. Ihned po dočtení jsem viděl onen slavný film. Řekl bych, že je to nejenom žádoucí, ale snad i nutné k celkovému zážitku z díla jménem "Obchod na korze". Kroner s Kaminskou vytvořili nesmrtelnou dvojici světové kinematografie. Jeden z těch filmů, které je dobré vidět, poněvadž vyprávění ho přiblížit nedokáže. Kniha je tak na čtyři z pěti, film na sedm z pěti.... celý text
Bílý Láma
2016,
Alejandro Jodorowsky
Od komiksu Bílý Láma jsem nečekal zhola nic. Jodorowskyho znám spíše povrchně. Lituji, že nikdy nedošlo k realizaci jeho megalomanské vize jménem Duna. Jeho kolaborace s Bessem vyústila v dílo, která mi učarovalo. Příběh Gabriela od prvních krůčků, přes dospívání až po.....přečtěte si sami. Příběh krutý i něžný, plný ukrutného zla i dobroty, kterou lze nalézt na nejpodivnějších místech u nenápadných bytostí. Perfektně gradující příběh, který vás na posledních stránkách emočně ždímá. Těch naprosto skvělých, emočně silných scén je tolik, že tomu nelze jinak než napálit 5 hvězd. Většinu knih čtu jednou a pořádně. Opětovné čtení si nechávám na dobu více než vzdálenou. A proto se mi dlouho nestalo, abych se ihned po dočtení chtěl vrátit znovu na začátek. Když tak začínám druhé čtení zažívám úžasnou věc. Zatímco první čtení bylo zpočátku trochu matoucí, stejně matoucí jako pro mnichy (Tzu a Dondup), kterým mistr říká: „....kdybyste jen věděli, jak užiteční mi budete..“. Druhé čtení vás posune na úroveň onoho mistra, který už ví. Ví a vidí vše co přijde, což vám jako čtenáři, který taky trochu ví poskytne neobvyklou zkušenost. Jeden z nejlepších příběhů, co jsem kdy četl.... celý text
Farma zvířat
1991,
George Orwell (p)
Příběh začíná idylicky. Zvířata svrhnou alkoholem nasáklého tyrana. Utvoří společnost, která chce býti soběstačnou, pracující pro sebe a nikoliv pro člověka, pro tvora, který konzumuje, aniž by produkoval. Ono se to plíží pomalu, pomaloučku, skorem neslyšně že? Farma zvířat se proměnila v totalitní tábor strachu a smrti po třiceti stranách. Napoleon si stoupne na vyvýšené místo a pronese neblahou větu, která změní vše: DISKUTOVAT SE VŠAK JIŽ NEBUDE. Napoleon je chytrý a dává návod všem mocichtivým. Odebral matce štěňata a potají je vychovával. Chápete? Vcelku snadný návod na vytvoření armády otroků. Oddělit děti od svých rodičů, indoktrinovat, proškolit, nalejt jim do hlavy ty "správné" postoje a názory. Napoleon je chytrý, poněvadž umí číst a psát. Dává mu to jistou moc nad těmi, kteří se v abecedě dostali ne dále než k prvním písmenům. Napoleon je velmi chytrý, drží si při sobě důležitý pilíř své absolutní moci – Pištíka. Geniálního řečníka, on je tím, který komunikuje, ohýbá, přepisuje, upravuje jak se to vládnoucím hodí a to dokonce do té míry, že v průběhu několika okamžiků je schopen tvrdit cosi, co vzápětí popírá. Ne nadarmo se již staletí říká, že vládnout znamená především vládnout slovem, řečí. U Pištíka bych zůstal, nesmírně zajímavá postava. Jak je možné jeho mistrné žonglování, jeho výklady a různé interpretace? V textu se opakuje jedno důležité slovo v různých variantách: PAMĚŤ. Jakmile začnou zvířátka brblat, odvolávat se na cosi řečeného v minulosti přicupitá kouzelníček Pištík a spustí: Ne, ne, ne, soudruzi, tak to není paměť vás klame. Špatně si pamatujete, Kuliš byl přeci nepřítel od počátku. Že jste ho viděli bojovat po našem boku? Ale kdež, co vás nemá! Ta vaše paměť děravá. Dokonce tak děravá, že si vepříci klidně vytřou věneček postupně se všemi přikázáními. Nejhorší na tom všem je, že oni Majorové a Napoleoni mají v mnohém a v počátcích pravdu. Ano mají, jinak by nemohli vůbec fungovat, nemohli by se vůbec etablovat. Major měl pravdu, že trpí pod knutou krutých lidí. Napoleon měl pravdu, že nemusí trpět hladem. Tragicky smutné, že zvířata byla v tomto "ráji" hladovější a trpěla víc než kdy dřív. Příběh o tom, jak se z Panské farmy stane Farma Zvířat, aby se vše ošklivě vrátilo k Panské farmě, brutálního to místa strachu, kde páchne krev a zrada, sliby křivé, kde zvířata otročí se strachem v očích a s hraným úsměvem na tváři. Farma, kde ti, co pracují každý den lépe a radostněji nakonec končí v rukou řezníků.... celý text
Batman: Kameňák a další příběhy
2013,
Alan Moore
The Killing Joke Batman a Joker vykresleni jako dvě stránky téhož. Zrod šílenství, zrod šílence a snaha udělat šílence z člověka z nejpříčetnějších. Oba hrdinové by mohli velmi snadno plout na jedné lodi pomyslného šílenství a nikdo by se nedivil. Jeden den, jedna chvíle, která změnila běh života obou. Každý se s tím vyrovnal po svém. Joker se poddal, nevidí smyslu, život je pro něj příběh vyprávěný blbcem, vtípek, obhajuje si tím své chování, zlomil se pod tíhou okolností. Batman nabízí jinou cestu. Ano, tragédie, zlo a nespravedlnost nás potkávají, ale ne každý pod onou tíhou pukne nebo zaleze pod kámen, kde se krčí. Boj, který spolu vedou je i bojem, který probíhá uvnitř jich samých (no v případě Jokera je už dobojováno), stejně jako uvnitř každého z nás, když máme volit boj vzdor osudu nebo se vzdát a nechat se unášet. Příběh je pouze jemně naznačen, není doslovný a to z něj dělá skvělý materiál pro opětovné čtení. Mé hodnocení tak patří hlavně myšlence tohoto díla.... celý text
Logikomiks
2012,
Apostolos Doxiadis
Pro mě kniha tohoto léta. 4. září 1939 má mít Bertrand Russell přednášku na jedné americké univerzitě. Skupina "izolacionistů" zahradila vstup do budovy, kde má přednáška probíhat. Chtěli pacifistickou hvězdu Russella přesvědčit, aby nepřednášel a protestoval spolu s nimi proti zapojení se USA do války. Russell přesvědčil protestující, aby si šli poslechnou jeho přednášku a tím příběh začíná..... Uznávám, že mé nadšení pramenilo především z toho, že ústřední postavy tohoto příběhu jsou mému srdci blízké. Někteří jsou jen zmíněni, ale většina es filosofie, logiky, matematiky se zde objeví. Matematik Cantor, otec moderní logiky Frege, Boole, Gödel a jeho věta o neúplnosti, "souboj" Poincaré versus Hilbert a jeho seznam problémů, Vídeňský kruh, Whitehead nemůže chybět. A samozřejmě Wittgenstein, scény s ním jsou ozobou příběhu. Všechny známé postavy jsou do příběhu umně zakomponovány. Logika i matematika se v tomto příběhu stávají zhoubou lidí, kteří se jí zabývají příliš do hloubky. Většina těchto gigantů myšlení končí s těžkými psychickými problémy. Já si ji jdu přečíst znovu. Doporučuji všem lidem libujících si v myšlení, lidem kterým imponuje intelektuální poctivost a oddanost gigantů, nad kterými si většina lidí ťuká na čelo. Je nanejvýš zajímavé a inspirativní číst výroky oněch velkých myslitelů. "Není žádná královská cesta k pravdě." "Všechny fakty vědy nestačí na to, abychom pochopili smysl světa." "Věci o kterých nelze mluvit logicky, jsou ty jedině skutečně důležité."... celý text
Děti píší Bohu
2007,
Stuart Hample
Více než cokoliv jiného, jsou to geniální postřehy vyjádřené pár slovy, bez příkras a kudrlinek. ................................... Milý Bože, opravdu jsi chtěl, aby žirafa vypadala takhle nebo jsi jí trochu zpackal? Dora .................................... Milý Bože, dělám co můžu. Franta... celý text
A přesto říci životu ano: Psycholog prožívá koncentrační tábor
2006,
Viktor Emil Frankl
Franklova kniha je zázrak. Poněvadž autor sám přežil díky zázraku. Surový popis od příjezdu do Osvětimi, přes první selekce, hlad, výsměchy a nekonečné bití až po apatii, naději , hledání smyslu a osvobození, které se přeživším jeví více jako sen než skutečnost. Frankl píše, že když člověku nezbude už nic, zachvátí ho představivost, kterou v běžném životě nepozná. Četli jsme o tom všichni, nelze tomu uniknout. Mysl se upíná k milované bytosti. A poněvadž onomu zvláštnímu citu nezáleží na tělesné existenci druhého, má svou ženu "u sebe", ačkoliv objektivně s ním není, možná ani nežije, ale to je v tu chvíli irelevantní. "Chápu, že člověk, i když mu už na tomto světě nezbývá vůbec nic, může byt blažený, byť jen na okamžik, když se ve svém nejhlubším nitru odevzdá obrazu milovaného člověka. V té nejtragičtější situaci, do níž je člověk postaven, kdy se už nemůže realizovat tím, co dokáže, v situaci, v níž jeho jediný výkon spočívá v opravdovém utrpení, ryzím utrpení, v takové situaci je člověk schopen sám sebe naplnit láskyplným vnitřním patřením na obraz milovaného člověka, který nosí ve své duši."... celý text
S elegancí ježka
2008,
Muriel Barbery
Když se do čtení musíte nutit, tak asi není vše v pořádku. V tomto případě evidentně se mnou, jelikož kniha asi má své kvality, jež mi však zůstaly skryty. Pro mne křečovité, zoufale prázdné, oděné do vzletných myšlenek, které mají za úkol onu chabost pokrýt. Uživatel RobertRoberts dílo vyjádřil dle mně naprosto přesně slovy, které s dovolením zopakuji : Navoněná bída.... celý text
