1. Domů
2. Autoři
3. Alan Moore
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 31
• Bazar 26
• Životopis
• Citáty 42
• Diskuze 6

Připravovaná kniha Alan Moore

Liga výjimečných omnibus (základní verze)

Londýn, rok 1898. Viktoriánská éra se pomalu uzavírá, nadchází dvacáté století. Po stagnaci přichází čas velkých změn, doba cudného pořádku i sprostého chaosu. ... detail knihy

Populární knihy

/ všech 31 knih

Nové komentáře u knih Alan Moore

Z pekla

„Po dvanácti letech znovu vyšel komiks Z pekla Alana Moora a Eddieho Campbella. Kniha, která byla beznadějně rozebraná, patří k základním dílům moderního grafického románu. Neodolal jsem tužbě zjistit, jestli je ta pověst zasloužená, nebo ne. Komiksový svět má asi málo větších legend než Alana Moora. Ten je podepsaný pod takovými díly, jako V jak Vendeta, Strážci nebo Liga výjimečných. Pokud někdo podává svou prací nepopiratelný důkaz o tom, že komiks nemusí být pouze pro děti, je to právě Moore. Možná i díky němu se komiksům začalo říkat grafický román, což je ovšem pouze má domněnka, kterou nemám podepřenou žádným argumentem. Grafický román “Z pekla” se odehrává za časů královny Viktorie na konci devatenáctého století. Těžiště příběhu je na ulici. Tam, kde prostitutky loví „třípencové“ klienty, aby měly peníze na jídlo a ubytování. Není to ale pouze svět lůzy, na který se zaměřila autorova pozornost. Důležitou roli v příběhu má i společenská smetánka, a to dokonce z nejvyšších pater anglické společnosti, respektive z patra úplně nejvyššího. Hrdina příběhu (přestože slovo “hrdina” v tomto případě je hodně, hodně mimo) je jistý William Withey Gull, lékař, kterého si anglická královna pozve, aby pomohl uchovat čest královské rodiny. Jak se dočtete v anotaci, příběh je o Jacku Rozparovači, z čehož si moudrý čtenář této recenze odvodí, koho autor románu za Rozparovače považuje. Teď se možná chytáte za hlavu, že jsem vám tu vyžvanil spoiler, ale není to tak. Totiž: pointa knihy není v tom, kdo vraždí bezbranné prostitutky, to se ostatně dozvíte hned na začátku. Pointa je v motivaci, v účelu toho celého běsnění. Dozvíte se také něco o historii Londýna (v páté kapitole, která je však spíš nudná, než záživná, na druhou stranu to dá celému příběhu novou vrstvu) a už nikdy toto město neuvidíte ve stejném světle, jako předtím. Mé první dojmy při otevření knihy byly takové, že to bude hodně temná jízda. A to jsem ještě netušil, jak moc. Nejde jen o to, že sám příběh je temnota sama, ale pomáhají tomu i Campbellovy kresby. Na první pohled mě vůbec nezaujaly, připomínaly spíš črty (navíc černobílé) než komplexní kresbu. Ale po čase jsem si uvědomil, jak mě právě tento styl přenesl do uliček pekelného Londýna. Na některých panelech je vidět, že kresba musela dát hodně práce, jakkoliv na první pohled vypadá jednoduše. Co mi při čtení vadilo, byla velikost písmen na některých panelech. Dostalo se mi vysvětlení, že do hotových layoutů (“bublin”) bylo potřeba napasovat český text včetně diakritiky, který zabírá více místa, než anglický originál. Zní to logicky, nicméně čtenářský komfort tato skutečnost moc nezlepší. Připravte se na to, že místy budete, při jisté dávce nadsázky, potřebovat lupu. Je to ale jen malá vada na kráse, ta je totiž jinak nesmírná a z grafického románu Z pekla jsem nadšený jako naposledy z Mause (a to už bude jedenáct let). Dostalo se mi rady, abych si po dočtení každé kapitoly nastudoval dodatky vzadu - jsou skutečně fenomenální. Nejen, že pomáhají pochopit načrtnuté souvislosti z panelů, ale osvětlují celý dobový i vědecký kontext. Jsou skutečně důležité a jsem rád, že jsem si je nenechal až nakonec. Doporučuji vám totéž. Přestože v románu Z pekla sledujeme jen jednu teorii o tom, kdo vlastně Jack Rozparovač je, nakonec to není tak důležité. Důležitější je příběh, který Alan Moore vymyslel, a který má vyfutrovaný logicky vypadajícími argumenty. Příběh ale obstojí, ať už tehdy ve White Chapell vraždil kdokoliv. Je to příběh temný, až hororový. Uspokojí každého, kdo má rád prostředí viktoriánského Londýna, stejně jako toho, kdo touží po napětí s přesahem. Přesah je tu totiž hned do několika žánrů: Z pekla je současně detektivka, horor a templářský průvodce Londýnem.“... celý text
— pankaplan

---

Liga výjimečných

„Milovali jste romány J. Verna, jeho Kapitána Nema, Ztracený ostrov, atmosféru klasických dobrodružných skoroSCI-FI románů industriálního konce 19.století, Defoova Robinsona, Stevensnova Jeckyla a Hydea, Wellsův Konec světů, Sherlocka Holmese, divoká dobrodružství koloniálních časů Alana Quatrmaina? Víte kdo byl Dorian Gray? Milujete ALANA MOOREa a jeho geniální díla??. Pokud ano, tenhle fantastický komiks je přímo pro Vás! Já osobně jsem se tomuto parádnímu dílku strašně dlouho vyhýbal, protože jsem bohužel viděl film, který byl přímo otřesný a s touto předlohou má společného opravdu málo. Osobně se vůbec nedivím, že se Alan Moore distancuje od všeho, co podle jeho komiksů bylo natočeno. Teda s výjimkou Watchmen – ti byli celkem věrni, ale i tam byl jinak udělaný konec, zkrátka původní předloha je původní předloha a filmové adaptace málokdy dosahují kvalit originálů, i když se najdou i výjimky. V případě Ligy Výjimečných je to však pravý opak. Tak a odteď to bude malinko, ale jen malinko !!SPOILER!!, protože se mi nechce děj nějak detailně popisovat, takže i ten, kdo si to chce vychutnat nezkaleně cizím pohledem, klidně ať čte dál, protože se stejně nic převratného nedozví. Toto dílo povedenou mainstreamovou kresbou opatřil Kevin O´Neill a jak bývá u moorových počinů zvykem, je přímo přecpáno různými podrobnostmi, detaily a nenápadnými narážkami, takže mnohdy se jen kocháte a zkoumáte. Celé je to vyšperkováno nádhernými “dobovými“ plakáty, kabaretními pozvánkami k estrádním kouskům a reklamami 19. století, lákající na košilaté knihy, patentní korzety nebo Energit, přípravek posilující svaly. Životopisy autorů na obálkách jsou smyšleně obscénní a v každém z dílů jiné, komplexně a s citem zasazené do světa tohoto díla, kdy třeba Moore je popsán jako bývalý cirkusový exponát, který svět morzakorů ohromil takovými význačnými spisky jako “Dětská zahrada venerických hrůz“ (1864) - no prostě kulervoucí nádhera. Londýn vypadá trochu jinak, než vypadal ve skutečnosti na konci 19. století, monstrózní plnoocelové opancéřované parní čističe silnic se prohánějí pod obrovskými sochami, jeřáby, všude přítomnými ultravzducholoděmi, parníky a jejich zběsilými kombinacemi. V této době tajná služba britského impéria sežene, za poměrně dramatických okolností, z arabských opiových doupat, francouzských bordelů, či Nápravné akademie pro padlé dívky, dohromady největší muže své vlasti – největší monstra a bestyje té doby. Protikoloniálního inda a buřiče Kapitána Nema s jeho Nautilem v podobě obrovské chobotnice (nechápu proč aspoň tento geniální tvar v tom posraném filmu nepřevzali), Mr. Jeckylla-Hydea, koloniálního hrdinu Quatrmaina (o němž jsem dobrodružné romány nečetl), Hawley Griffina, vědce, který se zneviditelnil a jednu sličnou drákulovu "známou", Willhelminu Murrayovou, která to všechno koordinuje, ale i ona nakonec zjistí, že jsou všichni pouze loutkami v rukou nelidské státní moci. Moore mistrovský přivádí tyto románové postavy, které se zatím nepotkaly ani v imaginárním světě mistrovsky na jedno pódium a rozehrává s nima excelentní představení. V prvním díle zažijeme spoustu dobrodružství, kde dojde i na megamonstrózní leteckou bitvu s pyroexplozivním bombardováním nad Londýnem, druhý díl pak začíná invazí z Marsu a bojem Ligy s těmito vetřelci, ale i s vnitřním nepřítelem. Všechno to nakonec dopadne dobře pro Londýn i svět, ale žádný slzuronící happy end nečekejte, ostatně jako je u Moora moc dobrým zvykem. Celý tento grafický román je pln krvavých částí deformovaných těl, ohně a výbuchů, bezpředmětného i zcela nutného násilí, sexu chtěného i nechtěného, nelítostných politických machinací, zkrátka všeho toho, co tvoří kvalitní umělecké počteníčko. Jelikož jsem jako dítě četl poměrně dost a dobrodružné romány doslova hltal, secvaklo mi dost souvislostí a postavy jsem si zařazoval do kontextu – vzhledem k Moorově genialitě a rozhledu však vím, že spousta charakterů, narážek a drobných nuancí kolem mne prolétla bohužel bez povšimnutí. Každá ze dvou knih je na konci zakončena galerii krásných obálek původních sešitů (6 první kniha + 5 kniha druhá) a poměrně rozsáhlým psaným textem. V první je to povídka, kdy Quatermain při jednom drogovém rituálu, který se kapku vymkne z ruky cestuje časem, kde se potká s generálem Castrem a jinými frajery, bojují proti přízrakům z jiných světů a nakonec to s odřenou kůží přežije, odčež se začne věnovat pouze, ovšem o to intenzivněji, opiu. V této chvíli začíná děj samotného komiksu, takže jsme dějově vrženi na úplný začátek, kde tajemný pan Bond najímá Willhelminu M. na rozestavěném monstru, na němž je cedulka, kde se inženýři její imperiální výsosti, vzhledem k technickým potížím, omlouvají, že termín dokončení stavby mostu přes LaManche je posunut až na únor roku 1902. Nakonec si můžete vybarvit Obraz Doriana Graye barvami jako jsou lidké maso (uzené), puchýřková žluť, hřbitovní lišejník, průjmová zeleň či blankyt pedofilových očí. Na konci druhé knihy si můžeme počíst v hustě textem nacpaném Cestovatelském almanachu po fantaskních, legendárních, bájných, vymyšlených, litrerárně významných či zapomenutých místech Země, opředenými mnohými tajemstvími a pověstmi, jejichž existence je zde nezpochybnitelná a naprostá samozřejmost. Nejdřív jsem se musel tímto “průvodcem“ ztěžka prokousávat, ale pak mě fantastická cesta kolem světa pohltila stejně jako dobrodružné romány, když jsem byl dítě. Dočteme se mimojiné i o předchůdcích Ligy výjimečných, jsem rád, že Moore nezapomněl např. na Challengera a jeho cestu do Ztraceného světa, na Crusoa, Lovecraftovy Hory šílenství, překvapil Twin Peaks, chvíli trvalo, než mi secvaklo, který že je to "Zámek" poblíž Luthy, objeví se i loď s názvem Švejk a pobavilo mne znechucení, když se cestovatelé po cestě přidali k 120 dnům sexuálně-násilných zvráceností jistého šlechtice, kterého dostali z vězení:-). Ženské zatím trávily dobu v lesbickém království a to je jen mizivý zlomek Almanachu. Spousta tajemných míst a souvislostí mi však určitě totálně uniklo, přesto tato fantastická výprava stála za to a jasně dává najevo rozsah Moorových zdá se nezměrných znalostí. Tento komiks je jednoduše skvost od začátku až do konce, škoda filmu, který byl opravdu p*čovina a nemohu jinak než tuto obrázkovou četbu velmi nevhodou pro děti všem jen doporučit.“... celý text
— Kapis

---

Batman: Kameňák a další příběhy

„Joker je tu psychouš a tak to má být. Mimoto mu zdárně sekunduje naoko nevinný blond hošík, se kterým je něco hodně špatně, protože si chce život okořenit nějakým tím únosem a vyhladověním malé holčičky, ale i to mu je málo, chtěl by zabít Batmana, aby jeho život měl aspoň nějaký smysl a zanechal na světě nějakou stopu. Pak si hodlá v klidu dodělat vejšku, vzít si přítelkyni, udělat si s ní pár dětí a pak jít do nebe.“... celý text
— BCDA

---

---

Bažináč - kniha druhá

„Určitě je to dobré. Nemohu říci, že ne. Minimálně první polovina knihy a "bonusový" příběh na konci jsou super. Nicméně závěrečné tři "kapitoly" ve mě budí rozpaky. Nejdříve podivný příběh s tvory jako z Kůstkova, kteří naprosto nesedí do temného pojetí Bažináče. Poté super kousek s Kainem a Abelem, který ovšem podezřele připomíná Gaimenova Sandmana. A poslední halucinogenní kapitola soužití s přírodou mě vyloženě neoslovila.“... celý text
— Bobik9

---

Watchmen: Strážci

„+ nadčasová témata + filosofické otázky podané v noir komiksu + boření superhrdinského mýtu + kresba připomíná staré komiksové časáky, ale s dospělým tématem + "bonusové" stránky s dodatečnými infem a lorem“... celý text
— Chapadlák