1. Domů
2. Autoři
3. Ladislav Mňačko
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 29
• Bazar 12
• Životopis
• Citáty 9
• Diskuze 4

Populární knihy

/ všech 29 knih

Nové komentáře u knih Ladislava Mňačka

Ako chutí moc

„Príbeh o tom aký vplyv môže mať na človeka v politike kariérny postup a s ním aj rastúca moc. Tá je ako silná veličina, či silný liek. Čím je jej viac, tým viac mení ľudský charakter. Politika nie je práve mnou vyhľadávaný žáner. Tu ma však pri čítaní zaujalo, že som mal pocit, akoby si knihu niektorí naši politici brali ako návod, lebo sa podobne správajú ešte aj dnes. Takže opäť nadčasová kniha, ktorá bude platiť pre všetky režimy v akejkoľvek dobe.“... celý text
— krny

---

Opožděné reportáže

„Můj další úlovek z knihobudky v Motole. Nevím, kdo tam odkládá takovéhle poklady, ale tahle knížka by si i zpětně zasloužila nějaké ocenění. Nebo nová vydání a jako povinnou četbu na střední školy! Upřímně se divím, že to na začátku 60. let nechali soudruzi vydat. Autor vykresluje perfektně celkovou atmosféru a společenskou situaci v ČSR a ČSSR v době budování socialistické společnosti. Pravděpodobně věrně. Píše sice stroze, ale o to je to emotivnější. Myslím, že je důležité znát historii své země, nejen Přemysla Otakara či Karla IV. Často čtu nářky učitelů, že osnovy jim na tato období vymezují spoustu času, ale na nejnovější dějiny mají pár týdnů na konci školní docházky. Opravdu jsem ráda, že jsem v těch popisovaných letech dávala přednost panenkám. Opraavdu jsem ráda, že jsme to my, lehce pozdější generace, nezažili osobně. Děsná doba, kdy se moci chopila lůza intelektuální i morální. Ale něco přelomového se dělo v naší i nejbližší historii pořád, mojí generaci v začínající pubertě zasáhl rok 1968, další pak 1989. Snad už by to stačilo. No, alespoň že autor v roce 2002 dostal Řád T.G. M., byť In Memoriam.“... celý text
— MartaPear

---

Smrt si říká Engelchen

„Navštívila jsem nové muzeum na Ploštině a potom jsem musela přečíst knihu, vidět film, poslechnout podcast Přepište dějiny na téma Ploština. Silný příběh nepateticky pojatý, plný touhy po životě, odpovědnosti za spáchané činy, výčitek svědomí, hlavně je však o hrdinství a statečnosti pasekářů, postavených před hotovou věc, samozřejmě pomáhajících, ale i vyčítajících, musím říct, že ta krajina je v podvečerní čas velmi působivá, emoce zde i po letech hrají velkou roli a určitě osloví každého přišedšího, běžte se tam vcítit, stojí to za to.“... celý text
— alabra

---

---

Súdruh Münchhausen

„Kniha opisuje návštevy Západného Nemca rôznych podujatí a miest v totalitnej krajine (Slovenska za socializmu) na pozvanie vlády. Takáto poviedková, mozajková forma podáva ucelený obraz o stave (ne)fungovania krajiny. Ide o krajinu absurdnú, protirečivú, vystavanú na strachu a neodbornosti. Rozprávač podáva všetky návštevy vtipne, nevyhýba sa opisu bizarných situácií a rozhovorov, ktoré často nastávajú vďaka výrečnému sprievodcovi Hnidovi. Ten vie obratom ruky vysvetliť a ospravedlniť akokoľvek absurdnú situáciu vďaka svojej dialektickej metóde a návštevníka z cudziny presvedčiť o správnosti konania. Medzi najlepšie epizódky za mňa patrí návšteva fabriky, kde spĺňajú plán na 300 % a nerozumejú, prečo by niekto chcel štrajkovať; pioniersky tábor, kde sa mládež s ostrými zbraňami pripravuje na kariéru príslušníka štátnej bezpečnosti; hokejový zápas proti Revolučnej republike rád či návšteva sídliska, kde zabudli vybudovať toalety. Niektoré epizódky sa mi už však zdali prehnané, napríklad tá v „nevestinci“, kde boli všetci nahí. Celkovo mi nepasovala do súboru s ostatnými. Román je humorný a trefne paroduje totalitný/socialistický režim na Slovensku. Pri niektorých situáciách som sa pousmial a cítil som zadosťučinenie, že sa autorovi podarilo tak trefne vyjadriť realitu. Vnímam však aj slabiny diela, medzi ktoré by som zaradil istú natiahnutosť deja. Kniha by mohla byť o niečo kratšia, niektoré epizódky by sa dali skrátiť alebo úplne vynechať a vyznenie by sa nezmenilo. Miestami to už bolo všetko príliš podobné a na jedno kopyto. V iných prípadoch boli informácie a opis situácií podávané príliš explicitne a zdĺhavo. Po niekoľkých vetách dlhočizného monológu mi bolo jasné, čo chcela daná postava či rozprávač vyjadriť, no monológ pokračoval ďalej a ďalej. A nevyjadril už nič nové, čo by sa nedalo vyčítať z prvých troch viet. Celkovo však išlo o príjemné čítanie, ktoré je vhodné rozložiť si na dlhší časový úsek, aby sa čitateľ rýchlo neprejedol pomerne podobného, no smutne trefného obsahu.“... celý text
— LittleAndy

---

Noční rozhovor

„Silné a nadčasové. Bohužel.“
— borntobike1963