vykyi
přečtené 76
Pýcha a předsudek
2008,
Jane Austen
V každé druhé knize je připomenuta Pýcha a předsudek a protože nás na střední škole krmili maximálně Janou Eyreovou, neměla jsem ani ponětí, co je přede mnou utajeno. Prozradila mi to až filmová verze, která byla vysílaná v televizi a já si z ní odnesla jen to, že si měla Líza vzít svého bratrance, což mi přišlo hrozně zvrácené. Ale díky nedokoukanému konci a mé zvědavosti jsem si knihu sehnala a přečetla. Musela jsem se chvíli prát se vším tím vykáním, které mi přišlo nepřirozené, ale o pár stran dál jsem byla slepá ke každé chybičce, které toto dílo stejně nemá. Zbožňuji Lízinku, tu její pusu prořízlou a myšlenky, které jsou aktuální i teď. Naprosto miluji pana Darcyho, který se mění doslova před očima na muže snů. Každá osoba v knize má svůj originální charakter, pravda někdy sahá až do extrémů, ale bez jediné postavy by příběh ztratil na kouzlu. Prostě klasika, která by měla být zařazena i do středoškolských osnov, protože bez prosté náhody bych mohla krutě litovat, že mi byla Lízinka utajena před světem. :)... celý text
Stmívání
2005,
Stephenie Meyer
Celou ságu jsem přečetla v mých 16 letech, což je, buďme upřímní, ideální věk, aby to člověk vzal takové, jaké to je a ještě miloval. Je to tak krásně naivní a romantické a Edward je doslova vysněný muž. :) Až díky Stmívání jsem začala skutečně číst a nebála se otevřít knihu, protože by mě to zdržovalo. Díky němu jsem i začala psát, ač se k tomu v součastnosti nepřiznávám. Jako je pro někoho srdcovka Harry Potter, který je přivedl k literatuře, pro mě to navěky bude Twilight sága.... celý text
