stju
přečtené 155
Nejlepší víkend
2018,
Patrik Hartl
Podle mne, kniha pro chvíle, kdy se nechci zabývat žádnými závažnými tématy, jen tak se dozvědět, co nového potkalo Andreu, Jirku, Dášu, Berta nebo Pavla. V některých situacích se poznat, některými se nechat překvapit, s některými názory souhlasit, s některými ne, občas se něčemu zasmát, občas být napjatá, jak to, či ono dopadne... a při tom si při čtení prostě odpočinout. A je docela možné, že právě o to autorovi šlo, takže v tom případě i doporučuji k přečtení :-).... celý text
Nebe, na němž nesvítily hvězdy
2017,
Rainer M. Schröder
Musím hodně přemýšlet, jaký je vlastně můj názor na tuto knihu... Začnu tím, čím mě kniha zaujala: Hodně překvapivé bylo zjištění, že jsem vlastně vůbec netušila, jaký byl osud Židů, kteří měli to štěstí, že přežili holocaust. Po přečtení mi to jejich "štěstí" hodně zhořklo. Ani tolik nepřekvapilo jednání Arabů, kteří odmítali Židy přijmout. Pro mne neznámý byl přístup Velké Británie, která svým postojem vůbec neakceptovala pocity Židů, kteří po přežití koncentračních táborů, odmítali žít v zemi nebo jejím sousedství, kde byly vyvražděny jejich rodiny. Co už jsem ale vůbec nedokázala pochopit, bylo chování Židů v kibucu, kteří přežití "nových Židů" chápali jako selhání, dokonce vinu, protože přežívší nebojovali s nacisty jako oni s Araby. Bohužel vlastní příběh hrdinů knihy mi přišel takový chaotický, včetně turbulencí v milostném životě Leah + Jannek x Ari. Možná to je ale i proto, že mi příliš "nesedl" autorův styl. To se však netýká závěru knihy, kde se stáváme svědky bojů na egyptské frontě. Myslím, že tato část se musí dotknout každého čtenáře. A závěr, ten jsem, jako mnozí, také nečekala. Takže celkový dojem z knihy je "dost velký smutek".... celý text
Heřmánkové údolí
2012,
Hana Marie Körnerová (p)
Anna, s životem limitovaným nemocí v úvodu a v závěru příběhu a Anuška ve vzpomínkách, ve mne vzbuzuje stejný pocit - obdivuhodně silná, soběstačná, mateřská, obětavá, racionální, ale i navzdory osudu optimistická - taková dokázala být celý život. Ve výčtu vlastností, které mně na ní učarovaly bych mohla pokračovat, ale hlavně bych si přála dokázat to, co ona - přijmout vlastní konečnost a hlavně ten pocit smíření předat, stejně jako Anna, svým nejbližším.... celý text
Žítkovské bohyně
2012,
Kateřina Tučková
Asi ještě nikdy se mi nestalo, abych měla tak rozdílný pocit z knihy v době, kdy jsem ji začala číst a když jsem ji dočetla. Začala jsem číst s očekáváním, které jsem měla z různých recenzí, očekávala jsem román, kroniku, ságu o téměř mystických postavách kopanických "bohyň". Musím však přiznat, že opravdu mě zaujaly jen ty kapitoly, které byly takové klasicky "románové". Citované dopisy mi připadaly zdlouhavé a někdy až nudné, vložených zpráv, hlášení, zápisů z výslechů, apod., s jejich specifickým úředním jazykem, bylo v příběhu na můj vkus až příliš. Takže ano, životní osudy Dory a celé její rodiny, hlavně Surmeny a Jakoubka, jsem s nimi prožívala, dojímaly mě, ale čekala jsem víc. Co jsem nečekala bylo, jak mě dostanou poslední stránky knihy - setkání s Alžbětou Baglárovou. Všechno, co předcházelo se uzavřelo, jakoby sepnulo a to jsem vážně nečekala. Opravdu mi závěr knihy nabídl mnoho k dalšímu zamyšlení. Určitě se také budu zajímat o osud, životní příběh a tvorbu Josefa Hofera, který je s existencí "bohyň" úzce spjatý a já jsem ho dodnes neznala.... celý text
Slečny z Montera
2017,
Vladimír Kubeš
Dočetla jsem... ...a skoro se mi chce zeptat, zda tuto knihu myslel pan Kubeš opravdu vážně nebo má být reklamou na značku jeho luxusního nábytku, který podle mého laického názoru, bude povedenější než tento jeho literární počin. Napovídala by tomu i skutečnost, že spoluautor Oldřich Dudek, mimo jiných dalších svých profesí, se reklamou zabývá. Takže asi jako "plnohodnotná žena zralého věku", aby mi "necukalo ve tváři" (jako Nikol Morganové), si půjdu dát "koňskou dávku životodárného nápoje" Richarda Bacha a snad zapomenu na: - nohy, které se k sobě tisknou jako dva bílí hadi - ptáky, kteří řvou jako by je škubal - moudře promlouvající moje vnitřní Já - placatý mozek - někoho přicucnutého k sedací soupravě, eventuelně sedícího v naducaném křesle ... a spoustu dalších, stále se opakujících a nesmírně vtipných průpovídek. -... celý text
Hlas kukačky
2019,
Hana Marie Körnerová (p)
Knihu jsem dostala jako vánoční dárek a přečetla jsem ji opravdu rychle. Dojímavý a dramatický příběh žen z jedné rodiny, které se snaží zvládnout svůj život co nejlépe, ale překážky, na které naráží, jsou často hodně náročné, mě opravdu chytil za srdce. Nejvíc jsem obdivovala Irmu, její obětavost, lásku, sebezapření. Bohužel si myslím, že i dnes zůstává v "toxických" vztazích mnoho žen z podobných důvodů, i když je od Irmina osudu dělí spousta let. Z toho důvodu a také proto, že si kniha určitě nedělá ambice na historický román, mi připadaly skoro zbytečné nebo spíš až rušivé, dokumentární popisy aktuálních historických událostí, které autorka do příběhu vkládala. Určitě však knihu k přečtení doporučuji a už se těším na další - Heřmánkové údolí - které jsem pod stromeček také dostala.... celý text
Zajatci
2020,
Debra Jo Immergut
Knihu jsem koupila, protože mě nalákala charakteristika na přebalu knihy, která slibovala, cituji: "Poutavý a psychologicky propracovaný román ". Neříkám to ráda, ale po přečtení je můj osobní pocit značně rozdílný. Upoutala mě ještě celkem první část knihy "Šance", v té jsem docela zvládla příběh sledovat a orientovat se v postavách, ale ve druhé části "Volba" jsem se opravdu beznadějně ztrácela. Možná byl román v takové míře psychologicky propracovaný, že jsem ho opravdu "nepobrala", ale trochu útěchou mi byl komentář od "soukroma" a "Evkae36", které se s podobnými pocity také potýkaly a i s dalšími jejich postřehy a hodnocením se zcela ztotožňuji. Abych skončila trochu veseleji :-) - na straně 155, kde Frank objednal "pro sebe mizerné martini a pro Winnie jako obvykle jedlou sodu s trochou ananasového džusu" si, podle mne, možná autorka (spíš soda water) a překladatel (baking soda) trochu neporozuměli. Další možnost je i tiskařský šotek, který zaměnil n x l...... celý text
Domeček pro panenky
2021,
Phoebe Morgan
Na knihu jsem byla docela hodně zvědavá, koupila jsem si ji, protože mě zaujala její prezentace v e-shopu, která však moc nekorespondovala se zdejším hodnocením. Ale byla to jedna z výhodných akcí nakupování knih, tak jsem to zkusila. Musím říci, že koupě nelituji, začátek mi sice připadal rozvláčnější, ale čím dál víc mě lákalo zjistit tajemství kapitol "Tehdy". Protože se postupně v příběhu začalo zvyšovat napětí, na další čtení jsem se těšila a začala jsem chápat úlohu vzpomínek jedné z důležitých postav. Na rozdíl od některých hodnocení mi Corinne i Ashley byly sympatické, takže jsem s nimi soucítila a prožívala jejich osobní problémy, starosti i radosti. Trochu mě zklamal, za mne, takový nějak ukvapený závěr, ale samotný příběh mě opravdu zaujal a knihu bych pro čtení na odreagování určitě doporučila.... celý text
Lhářka
2020,
Cate Holahan
Dvě hlavní hrdinky Liza a Beth, střídání dvou kapitol: "Liza" a "Kapitola č. x", střídání dvou fontů písma, střídání reálného života hlavní hrdinky spisovatelky s fikcí = Lizina kniha - tak vypadá konstrukce dvou příběhů této knihy. Zpočátku jsem se v těchto dvou liniích příběhu trochu ztrácela, ale v zásadě mě reálný Lizin život určitě zaujal, ten fiktivní mi připadal až moc fiktivní..., ale nejsem spisovatelka. A ta si může přeci dovolit být i lhářka.... celý text
Svědkyně ohně
2012,
Lars Kepler
Nechci opakovat to, co už tu zaznělo, takže souhlasím s komentujícími, které kniha zaujala. Mně osobně se zpočátku zdála moc zdlouhavá, ale postupně jsem se nemohla od čtení odtrhnout, jen abych už konečně věděla, jak vše dopadne. Pachatele jsem sice od počátku tipovala, ale rozhodně jsem neodhalila motiv. Trochu problém jsem měla, jako mám já téměř vždy u severských autorů, se jmény, která se mi pletla :-). A když jsem u těch jmen... Všichni tu samozřejmě znáte původ pseudonymu, který si autorská dvojice zvolila, ale jako perličku mám otázku. Všimli jste si, že právě příjmení "Larsson" se v knize objevuje hned třikrát? 1. Anja Larssonová - kolegyně 2. Emilie Larssonová - oběť 3. a také nápis "Larssonova masna a uzenářství" A pro úplnost, jedna z účastnic spiritistických večerů se jmenuje Violet Larsenová. Pokud někdo našel ještě někoho, budu ráda, když dá vědět :-)!... celý text
Mrtvá a živá
2007,
Daphne du Maurier
Knihu jsem četla kdysi, asi tak před čtyřiceti lety, matně jsem si pamatovala obsah, ale spíš mi zůstal v mysli pocit, který jsem z příběhu měla. Musím přiznat, že tenkrát by bylo moje hodnocení příznivější, asi to je tím, že jsem v té době měla ve velké oblibě spisovatelky jako Austenovou, sestry Bronteovy, ale i Němcovou, Jiráska a hlavně já jsem byla přece jen "jiná " a především mladá :-), stejně jako hlavní hrdinka. Rozumím tomu, že ve své době byl tento román významným dílem - dramatický příběh, působivé líčení atmosféry, utajený zločin a další romantické atributy, které musí čtenáře zaujmout. Jenže nyní už nějak nerozumím a nejde mi se ztotožnit s hlavní hrdinkou. Připadá mi taková moc nijaká a naivní, takže mi k ní vůbec nesedí to náhlé rozhodnutí změnit ze dne na den diametrálně svůj život a po té změně zase si dál žít ten svůj ustrašený, submisivní život jen v jiných kulisách. A nakonec, kdy se zdá, že dospěla, nechová se jako zklamané děcko, ale jako dospělá partnerka, to "zabije" a cituji: "Já mám žízeň,: zakňourala jsem." na předposlední stránce. Takže knihu ke čtení určitě doporučuji, ale už si z ní, snad díky věku, snad díky současné době, nedokážu odnést TEN POCIT jako kdysi. Na závěr musím ještě doplnit, že kniha v novém vydání z roku 2011 má velmi vydařený přebal od Daniely Benešové.... celý text
Stromboli
2019,
Saskia Noort
Nejsem si jistá, jestli tato kniha bude patřit k těm, ke kterým se opakovaně budu vracet, tak moc mě asi nezaujala, ale rozhodně jí nelze upřít, že mě přivedla k zamyšlení. 1. Autorka trpkou první zkušenost hlavní hrdinky s muži podává tak autenticky, že není pochyb o tom, že čerpá z osobního prožitku, bohužel včetně jeho zpracování - stud, strach, obviňování sebe samé, popírání a také nulová pomoc nebo pochopení blízkých. 2. V druhé části knihy mě opravdu zaujal Sářin pobyt v psychoterapeutickém kurzu pod sopkou Stromboli. Trošku mám zkušenost s podobnou aktivitou, takže mi líčení Sářina prožívání, pocitů, ale i vnímání "gurua" Jense připadalo zajímavé a i hodně pravdivé.... celý text
Hrobník a jiné mystické povídky
2017,
Antonín Jirotka (p)
Když jsem se začetla do povídek Antonína (Zdeňka mladšího) Jirotky, okamžitě se mi vybavily pocity, které jsem vždycky měla při čtení brožovaných knížek, které jsem si dříve kupovala do vlaku nebo autobusu, aby cesta lépe utíkala, případně na dovolenou. Nechci autorovu tvorbu vůbec zlehčovat, naopak velmi oceňuji, že povídky rozhodně nejsou podle jedné šablony: některé jsou vážné, k zamyšlení, jiné humorné, případně nepředvídatelné s nádechem mystiky nebo úplně klasické krimi, ale vždy zaujmou a pobaví. Navic náročnější čtenář v povídkách najde i odkazy na díla i autory klasické literatury, které autora zjevně ovlivnily. Takže za mne - v této době jako čtení na dovolenou rozhodně doporučuji.... celý text