stju
přečtené 156
Druhá šance
2018,
Renáta Petříková
Připojuji se k těm, kteří na této knize oceňují především to, že nabízí čtení "na pohodu". Příběh ženy, která na začátku žije takovým úplně běžným rodinným životem se změní, když sama u sebe náhle zjistí do té doby netušenou sexuální orientaci. Do příběhu tedy zasáhne vcelku aktuální společenské téma, které mu samozřejmě přidá na zajímavosti. Trochu prvoplánově do dalšího vývoje zapadá profese anglického partnera matky hlavní hrdinky, když se díky ní vyřešil zásadní vztahový problém. A podle mého názoru i další ne příliš uvěřitelná až idylická řešení složitých vztahů všech zúčastněných, které nová situace přinese, naznačují už dopředu, že nakonec ..."žili všichni šťastně až do smrti".... celý text
Feťáci
2023,
Eva Dolejšová
Moje první setkání s knihami této autorky a určitě není poslední. Samozřejmě, jako většina komentujících oceňuji, že si autorka zvolila pro svoji knihu velice aktuální téma závislostí. Velkým plusem ale je, že ač jsou postavy i příběh fiktivní, je celý příběh včetně postav, velmi čtivý a uvěřitelný. Určitě na tom má podíl to, že jak sama píše, závislost zasáhla i do jejího života, ale je patrná i autorčina svědomitá příprava (ať rady odborníků, tak i setkání s lidmi, kteří jak říká "jí otevřeli svá srdce"a sdíleli s ní vlastní zkušenosti se závislostí). Hlavně si ale myslím, že tato kniha, alespoň pro mne, splnila své poslání tak, jak jsem ho pochopila z autorčiny poslední věty v poděkování čtenářům (cituji): " A doufám, že v nich vzbudí naději, že z každého bludiště vede cesta ven!" A to se, podle mne, autorce opravdu podařilo.... celý text
Les v domě
2023,
Alena Mornštajnová
Moje první setkání s autorčinou tvorbou provázelo velké nadšení - Hana. Samozřejmě jsem okamžitě jako většina, dohledávala a hltala již vydanou Slepou mapu, Hotýlek a v mezičase čekání na Tiché roky jsem si půjčila u vnoučka Strašidýlko Strášu :-). Úžasně čtivé příběhy celých rodin na pozadí historických událostí, z nichž většinu jsem pamatovala, mě zkrátka pohltily. U dystopického Listopádu jsem však váhala, zda tato cesta je autorčino "to pravé ořechové"... Nyní jsem dočetla Les a s hodnocením hodně váhám. V příběhu občas zazní odkaz na pravdivé minulé události, ale samotný smutný a špinavým tajemstvím opředený životní příběh "cácory" mi už to nadšení, které jsem cítila u starších románů, zkrátka nepřinesl. Asi by můj komentář vypadal jinak, pokud by mi chyběla dřívější starší zkušenost s autorčinou tvorbou, ale dnes opravdu musím napsat, že jsem trochu zklamaná...... celý text
Houbařka
2018,
Viktorie Hanišová
Moje třetí kniha od této autorky, která mě svými knihami "Neděle odpoledne" a "Anežka" opravdu výběrem témat pro své knihy a také osobitým stylem vyprávění velmi zaujala. Ale v "Houbařce" jsem našla ještě něco navíc. Byla to především atmosféra, když Sára opakovaně putovala svou "houbovou" trasou, to jsem úplně při čtení cítila tu vůni lesa a uspokojení při prozkoumání těch správných míst. O to víc jsem obdivovala, jak dokázala Sára dospět k tomuto způsobu života, ke kterému byla donucena zvrhlým chováním otce a nepochopitelným chováním matky. Hodně smutný příběh s otevřeným koncem.... celý text
Anežka
2015,
Viktorie Hanišová
"Neděle odpoledne" bylo moje první setkání s knihami paní Hanišové. Díky vlastnímu dojmu z této knihy a také komentářům zde, jsem si hned půjčila další knihu od této autorky - "Anežku". Nechci opakovat to, co zde již bylo napsáno, proto se jen podělím o dojmy, jak mě kniha přivedla k zamyšlení nad tím, jak problematická je otázka adopce dítěte. Když žena přijde o očekávané vymodlené dítě a pořídí si vlastně "náhradníka" - je správným řešením adopce? Nejde mi ani o způsob, jak v příběhu proces adopce vlastně tak nějak pokoutně proběhl. Tady věřím, že ve skutečnosti vše probíhá jinak, protože právě Juliina osobnost a její pohnutky k adopci už byly i pro laika, předpokladem, že adopce bude pro obě strany neštěstím. Pro Julii měla být Agnes vlastně cvičená opička, která splní všechna očekávání o ideálním náhradním dítěti a ještě jí bude za vytržení ze života, který by ji, jako biologickou matkou opuštěnou cikánku čekal, vděčná. Jenže místo bezvýhradného láskyplného přijetí nové dcery náhradní matkou má fungovat metoda cukru a biče. Takže ve skutečnosti je nešťastná matka i dcera. Matce se nedostává splnění jejího očekávání z náhradního mateřství a dceři adopce přinese smutné a velmi problematické dětství. Závěr příběhu sice autorka podává trochu nejasně, ale snad dává naději pro Agnes i Julii...... celý text
Manželka
2018,
Alafair Burke
Přiznám se, že zpočátku jsem chtěla dát za pravdu komentujícím, kteří hodnotí knihu jako zdlouhavou, kde se příběh jen zvolna posunuje dál. Za mne ale doporučuji vydržet - velmi brzy jsem se do příběhu začetla a to tak, že jsem se opravdu na každé zasednutí ke knize těšila s očekáváním, jak se bude život Angely a Jasona vyvíjet dál. Ačkoliv v průběhu vyšetřování docházelo k mnoha překvapivým odhalením, tak závěr, ten jsem opravdu nečekala... V 62.kapitole mě hodně zaujalo Angelino zamyšlení "Co kdybych...?" Každý z nás má určitě také svoje "Co kdybych", které kdyby se stalo-nestalo, mohl by se náš život vyvíjet úplně jinak, stejně jako ten Angelin. A ještě jedna Angelina vzpomínka mě nutí k přemýšlení - na učitele v 9.třídě pana Gardnera, který se snažil žákům vysvětlit, jak je důležité v každé situaci pečlivě volit slova. Málokdy nás napadne, že když si myslíme, že něco víme, i tím argumentujeme, není to totéž, jako být si něčím jistý nade vší pochybnosti. Věřit něčemu není vůbec stejné jako vědět to. (Krásně vysvětlené na straně 30 - doporučuji :-).)... celý text
Třinácté okno
2022,
Vlasta Dušková
Určitě mě na této knize hodně zaujala krásná obálka Soni Šedivé, protože můj pocit z ní je domov a rodina. A myslím, že obojí hrálo v tom, jak se odvíjel život Albíny, velkou roli. Další, co jsem na knize ocenila je, že autorka vypráví příběh, kroniku, která je nazývána i českou "ságou" jedné rodiny. A já právě tyto rodinné kroniky miluju, zvlášť když jsou podávané tak poutavě a uvěřitelně jako tato. Pravda však je, že následný pocit z knihy je hodně velký smutek - dětství, manželství, mateřství, víra, válka, to vše bylo pro Albínu zdrojem mnoha trápení a hodně málo šťastných chvil. Právě ty jí přinášel vztah s několika dobrými přáteli a hlavně v závěru života, ji určitě musela naplnit radostí výchova vnoučat, kterým obětavě věnovala kus svého života a nakonec jim s důvěrou odkázala vlastní deník - "okno do své duše ".... celý text
Rusovláska z Osvětimi
2022,
Nechama Birnbaum
Souhlasím se všemi komentáři, které byly k této knize zveřejněny. Jen bych za sebe doplnila, že na mne nejvíc zapůsobilo střídání kapitol s Rosiinými vzpomínkami na idylické dětství v Crasně v židovské komunitě se všemi rituály a tradicemi v kontrastu s kapitolami, kde prožívá (spíše přežívá) pobyt v koncentračních táborech, práci v muniční továrně i pochod smrti. Nelze než obdivovat statečnost, sílu a urputnost, třeba i způsobenou Rosiinou zrzkovskou tvrdohlavostí, která dokáže zachránit život nejen jí, ale i blízkým. A to nejdůležitější - je to příběh pravdivý, takže o to víc nutí k zamyšlení.... celý text
Neděle odpoledne
2022,
Viktorie Hanišová
Moje první kniha od této autorky a přestože ve mně po přečtení zůstává hodně smutný dojem, určitě se k jejím knihám vrátím. V první části "Syn" jsem ještě nerozuměla spoustě situací, vztahů mezi hlavními postavami, jejich chování. A právě rozdělení knihy na další dvě části (Matka a Otec) se mnohé dalo pochopit nebo alespoň vysvětlit. Celkově mi připadá kniha velmi čtivá, opravdu jsem se těšila na každé další pokračování životního příběhu "speciálního" Tea a jeho rodičů. Hlavně jsem si ale uvědomila, jak osud všem těm dětem s SPU, ADHD, Aspergrem, autismem nebo právě i s " jen" kosmetickou vadou, naložil, včetně jejich rodin.... celý text
